Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Chci to tu ještě ukázat vnoučatům
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Jurax 3.10.2016 23:05No jo, lidi nepatří do přírody! Hubte trampy, serou v lese! Nepouštějte duhatce a ekologisty do lesů, zachráníte přírodu i pro lidi! Ale je pravda, že lidi se chovají v lese jak - no jako lidi, tedy někteří - odpadky kam se jeden podívá ... v lese prý nejsou odpadkové koše ... |
|
|
A. Alda 3.10.2016 14:19Ostrov divočiny? Ostrovem divočiny je každý květináč. Ba dokonce každé lejno (stačí vzít si mikroskop). I jedno jediné stéblo trávy vypovídá o úžasnosti Božího stvoření. |
|
P. Rada 3.10.2016 15:22Re: Ostrov divočiny? V něčem máte rozhodně pravdu - např co se týká jen počtu genů tak ta tráva nad lidmi (když nepočítám jejich lejna) rozhodně vede. viz publikace 10% člověka. Něco jiného vznikne když ten květináč s tím třeba i rostoucím stéblem ošetříte herbicidy, pesticidy či antibiotiky... Stéblo té jedné rostlinky může sice dle lidského oka vypadat náramě ale fakticky už jde spíš o poušt. |
|
M. Prokop 3.10.2016 21:12Re: Ostrov divočiny? Poušť je taky příroda. |
|
|
P. Rada 4.10.2016 7:49Re: Ostrov divočiny? A což zkusit v kontextu na který reagujete rozlišovat mezi přírodou živou a neživou? Vám ale zřejmě víc vyhovuje nerozlišovat, nepřemýšlet ... tedy spíše ta neživá, genů zbavená... podobně jak "ropákům". Vy se prostě i při dnešních trendech v "přírodě" máte stále na co těšit. Typuji, že s Vašeho úhlu pohledu je totiž na Měsíci, Marsu ... také "příroda" a jen tak to myšlením víc spamovacímu robotovi jak člověku někdo nevyvrátí. |
|
|
P. Princ 3.10.2016 22:48Re: Ostrov divočiny? Opatrně s tou úžasností "stvoření". Ten hypotetický "stvořitel" svou práci dosti odfláknul. Například to zpackané kódování bílkovin ! |
|
|
V. Javora 3.10.2016 13:46Zelení ochranáři Kdysi, kolem roku 1966, jsme sjížděli Vltavu z Lenory a zaparkovali u krásného vysokého smrkového lesa, kde rostla nádherná voňavá tráva. Tvořila husté trsy až do výšky půl metru a okouzlila nás. Nechali jsme loďky na břehu, našli jsme si místa, kde ta tráva nebyla a utábořili jsme se na noc, s výhledem na tu trávu. Časně ráno nás vzbudil nějaký člověk, prohlásil se za přírodního ochranáře a mámil z nás pokutu za to, že jsme nerespektovali zákaz vstupu do lesa, kde roste taková krásná tráva. Pochopitelně jsme žádný zákaz neviděli, tak nás k němu vyvedl. Na kraji lesa, vedle traktorové cesty, zákaz visel. Nebyl připevněn ke statnému smrku ekologickými provázky. Byl přibit ke kůlu. Kůl byl vytvořen ze smrčku, který byl za tím účelem zbaven větví a kůry. Nikoli však kořenů. Těmi ten přírodní kůl držel v zemi. Kdo by také vynakládal tu námahu, zapustit kůl kolmo do Zeměkoule, když to příroda dokáže daleko lépěji, že. To nám pan ochranář ale neměl ukazovat. Pustili jsme se do něj za ten smrček a on pak odešel. Sice v klidu, nebyli jsme tehdy ještě žádní barbaři, ale takovými, poměrně spěšnými kroky. Od té doby mám k těm zeleným ochranářům takovou jakousi averzi. |
|
|
P. Rada 3.10.2016 14:18Re: Zelení ochranáři už v roce 66??? Takto navozené averzi - jeli pravdivá - se nedivím. Je ale zajímavé jak dlouho a jaké zásadní změny přetrvala. Taková trumata se někdy skutečně mohou navodit např. u malých dětí. V roce 66 totiž patřilo kde co soudružsky barevně revolučně "rudým" - kdežto vztažnost k fotosynteticky "zelenému" ještě prakticky nevznikla. "Zelená" hnutí se začala probouzet až po roce 80 kdy už velkoplošně odumírající porosty hor a navíc respirační potíže obyvatelstva zvláště v invezních situacích jaksi probudily sebezáchovné reflexy v části společnosti. Od té doby se ale s odsířením+ odpopílkováním a hlavně s privatizováním ledacos zásadně změnilo. Možná to byly tehdy poslední roky co jste se někde svezl jako vodák. Dnes se daleko spíše totiž vodákům stává, že jakmile někde zakotví.... přijde člověk co se prohlásí za majitele pozemku, kempu, tábořiště ... a prvé co ho zajímá nebývá tráva ale Vaše peníze za "zaparkování". Pro ilustraci uvádím, že v tom roce 1966 se v Černém jezeře na Šumavě ještě proháněli pstruzi a lipani. Od roku 80 je ale dodnes pro překyselení vody od depozice i přes pokusy o znovuza rybnění jezero i s přítoky prakticky mrtvé. |
|
|
V. Javora 3.10.2016 14:29Re: Zelení ochranáři už v roce 66??? Je ovšem pozoruhodné, jak to překyselení jezera časové koreluje s nástupem zelených (zevnitř krásně rudých) aktivistů. |
|
|
P. Rada 3.10.2016 15:31Re: Zelení ochranáři už v roce 66??? Jeli zájem dobrat se pravdy - pak by bylo dobré dotyčné aktivisty a kausy jmenovat. Když se např podíváte jak vehementním aktivistou je publikačně Aston, nebo Klaus a odkdy je NP stal tak významným portálem...pak jen s prosté časové korelace můžete vyvodit mylně barevné závěry. Něco jiného je velikost kyselé depozice kterou lze měřit ve vazbě na kyselost jezerní vody. Takovéto vazby nejenže kolerují ale jsou i biofyzikálně odůvodněné a nezávisle i opakovaně testovatelné. |
|
|
A. Alda 3.10.2016 14:38Lžete. Například ekoteroristické hnutí Akce Brontosaurus vzniklo jich asi v roce 1974 nebo 1975. A ryby v Černém jezeře nežily asi nikdy, ta voda tam byla kyselá vždy, kvůli podloží a kvůli rozkládajícímu se napadanému smrkovému jehličí. Pstruzi tam zcela jistě nežili nikdy, ta stojatá voda není pro pstruhy dost okysličená. Ani Klostrman neuvádí, že by snad slyšel v dětství o tom, že by některý z jeho pradědečků slyšel od svého pradědečka, že by v Černém nebo Čertově jezeře žily ryby. A snaha o zarybnění přítoků - tím myslíte ty dva malé pramínky? Do nich se nevejde ani malá malinká malinkatá malilinkatá rybička. Na konci 19. století se tam pokoušeli vysadit sivena alpského a protože nepřežil, tak sivena amerického, ale ani ten nepřežil. Ještě začátekem 70. let jsme se tam koupali - bylo to hrozné (šíleně ledové), ale my jsme tím provokovali pohraničníky, kteří jaxi neměli na hladině žádnou čáru a závory. Černé ani Čertovo jezero nikdy neničily kyselé deště, protože vítr z Bavorska nic takové nepřinášel a od Plzně tam vane jen velmi velmi zřídkavě. Co ekoterorista, to lhář. |
|
|
P. Rada 3.10.2016 15:40Re: Kdo že lže? Pročtěte si knihu - je i v elektronické podobě - "Co vyprávějí Šumavské smrčiny" a srovnejte si to se svým nedoloženým tvrzením. Podotýkám, že lhář přitom může být jen ten který zná pravdu. http://kbe.prf.jcu.cz/sites/default/files/Sumava/sumava-kniha-fin.pdf Dávám Vám ale zapravdu, že co ekoterorista - tedy co člověk který terorizuje přírodní prostředí - to bývá pravidelně také lhář. O terorizování přírody - země - dnes příznačně hovoří papeš František: ..."Proto mezi ty chudé, kteří jsou nejopuštěnější a nejvíce týraní, řadí i naše utiskovaná a devastovaná země která sténá a trpí".... |
|
|
R. Morava 3.10.2016 17:39Re: Kdo že lže? Že je příroda v desolátním stavu a je třeba pro ni něco dělat je jasné. Že ale Zelení melouni (uvnitř červení) víc škodí než pomáhají je taky jasné. Namátkou bych zmínil řepku do benzínu a to jak svým anarchismem terorizují spoluobčany. Tím ekologii dělají "medvědí službu". Sám ve svém okolí pár ekoteroristů znám a jsou to ti, kteří nejenže buzerují okolí ale ještě kvůli jejich kontraproduktivním zásahům vznikají neekologické domy a podporuje se topení fosilními palivy. |
|
|
V. Braun 3.10.2016 18:52Re: Kdo že lže? Můžete nějak rozvést kvůli jakým zásahům vznikají jaké neekologické domy a jak se podporuje topení fosilními palivy? To mne zaujalo a rád bych věděl o co se jedná. Děkuji. |
|
|
P. Novotný 3.10.2016 16:54Re: Lžete. Myslím, že máte pravdu; bez ohledu na to, co tvrdí pan Rada. Je zvláštní, že regulace vodáků na horní Vltavě je zdůvodňována ochranou perlorodky říční, která ke své existenci potřebuje mladé pstruhy potoční. Ti tam ale z důvodu značně kyselé vody nejsou schopni žít - kyselost je způsobena rašeliništi, kterými Vltava protéká, ne exhalacemi (ještě v Lipně v Peci i Horní Plané je voda tmavě hnědá). Ale je zajímavé, jak na Váš příspěvek reagoval p. Rada - vy o voze, on o koze. Jak typické. Lupen |
|
|
P. Rada 3.10.2016 20:52Re: Lžete. S tou kozou a vozem jste to předvedl velmu ukázkově - gratuluji. Já o Černém jezeře a Vy o Horní plané. To, že v horních tocích byl vždy vysoký obsah humidových kyselin z rašeliništ jsem nepopíral ale míra té kyselosti vzrostla pro ryby v horských potocích na neúnosnou úroven právě až v neblahých 80-tých letech. V horskýchpartiiích je totiž pravidelně velmi tenká půdní vrstva a proto jsou na překyselení zvlášt citlivé a to přivádí kyselou složku celoplošně - nikoli jen s lokalit rašenilišt. I dyž se stav od té doby zlepšil nestačí to na udržení po zarybnění natož na spontální reprodukci a to proto, že celková kyselá depozice poklesla jak už jsem psal jen na čtvrtinu. Při odsíření totiž došlo i na odpopílkování a tato složka bývá zásadotvorná a malá topeniště se spše rozrostla. Kdekdo má také od té doby daleko více peněz aby si vydatně zatopil... Navíc vzrostly depozice oxydů dusíku hllavně s rostoucího automobilového provozu. http://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ucinky-kyseleho-deste-na-lesni-a-vodni-ekosystemy-1.pdf |
|
|
J. Chaloupka 3.10.2016 10:27Jsou lidé, kteří jezdí do exotických neprobádaných krajů a obdivují místní domorodce. Říkám si, jak rádi pojedou do té naší civilizace až je postihne třeba zánět okostice, nebo zánět slepého střeva. Žádný šaman jim to střevo neodoperuje. Mimochodem nejdříve přijdou dobrodruzi, za nimi turisté a pak hoteliéři a je po divočině. To se děje v mnoha krajích. Prostě růst a růst. Tak raději zůstávejte na tom vašem sídlišti, ale nedáte vydělat místním, kterým ta divočina leze krkem a touží po naší (z jejich hlediska bohaté) civilizaci. |
|
|
P. Rada 3.10.2016 11:32Re: Jsou lidé, kteří jezdí do exotických neprobádaných krajů Ta údajně "bohatá" civilizace fakticky zbohatla jednorázovým přisvojením si neobnovitelných surovin celého světa a bez ohledu na to, co po sobě zanechá dalším generacím. Není to sice tak, že by nad neobnovitelností vůbec nikdo nepřemýšlel ale když už, tak to jsou myšlenky nepříjemné a tím snadněji se dá uvěřit, že si civilizace postupně najde nové a nové technologie (jáderná fůzea, cesty do kosmu...) a tím se zas vše dá do pořádku. Zůstalo ale jen u scifi. Toto se tedy stále více ukazuje jako zásadní omyl. Už století totiž přes veškerý technologický pokrok klesá efektivita těžby dominantních energetických surovin. Doposud roste jen masivnost a míra externalit. http://casopis.vesmir.cz/clanky/clanek/id/7883 Některé technologie jako třeba schopnost vytěžit ložiska důkladněji vznikají ale jen za cenu růstu měrné nákladovosti a od toho se odvíjí základní civilizační problém komplikovaný i tím, že podobně nedokážeme efektivně recyklovat celou řadu nerostných surovin. To efektivní recyklování surovin totiž až do doby nástupu Antropocénu zvládala celé miliony let příroda a proto je na místě se zaýšlet nad technologiemi které využívala. V geologických epochách i přesto docházelo ke zlomům, k hromadným vymíráním druhů .... a na počátku toho dalšího se právě v tomto období nacházíme. Biodiverzita klesá už víc jak 1000x rychleji a mění se složení atmosféry, kyselost oceánů. (https://www.obalkyknih.cz/file/toc/20002/pdf) To nevěstí nic dobrého pro doposud dominantní druh který si planetu sice podmanil ale nedokáže na ní žít trvale udržitelně. |
|
|
V. Braun 3.10.2016 9:55Vstupovat jen po značených cestách Na šumavu moc často nejzdím, ale vyrůstal jsem v Krkonoších a rád se tam vracím. Pamatuji, jak jsme s tátou vyjeli na motorce k Vrbatově boudě, kde bylo parkoviště, dnes je tam vjzed zakázán. Překvapivě, mě to nevadí, vyjet se tam dá autobusem. Na rozdíl od autora od mládí považuji za normální, že v některých místech mají turisté pohyb omezen jen na značené cesty. Nedávno jsem šel přes Úpské rašeliniště, je tam krásné jezírko, ale vidíte ho jen z dálky, protože je mimo cestu. Na jednu stranu je mi líto, že v něm neuvidím zrcadlit Sněžku, pak si ho ovšem představím buď jako pramen Labe (turistická hrůza) pokud by bylo zpřístupněno, nebo totálně rozčvachtané, pokud by v ideálu volného pohybu, autorem propagovaném, tam běhali turisté volně. A tak ať to raději zůstane tak jak je, se zákazem vstupu mimo značené cesty. |
|
|
P. Maleček 3.10.2016 9:41Divoká příroda coby maska dojení státu. Ono těm eko-divousům vůbec nejde o původní přírodu a obnovu skutečné divočiny, ale o dojení státu přes všemožné rozpočty, granty a dotace s tzv. obnovou a pozorováním divočiny spojených. V součtu jsou to tisíce lidí z nejrůznějších institucí, existenčně závislých na všemožných státních transferech krmených daňovými výnosy ze se ziskem pracujících firem a občanů. A tak eko-divousi, neschopní se uživit vlastní prací, vymýšlí nejnemožnější způsoby jak tu státní kasu podojit. A ta prý obnova divočiny se náramně hodí, zvlášť když v tomto mají podporu z eko- zpitomělé EU. Důkazem toho je velkotext o šumavské "divočině" v sobotní příloze MFDNES. Text plný výmyslů i účelových lží, třeba o developerech chtivě toužících Šumavu rozparcelovat, zastavět a tím zničit. Hlavně ale té, že při ponechání kůrovcem zničených monokultur šumavsky nepůvodního smrku přírodnímu vývoji (tedy bez zásahu člověka) vznikne ta původní echt šumavská divočina. Přitom je jasné, že tam zas vznikne stejnověká monokultura šumavsky nepůvodního smrku, která když ne požáru, tak zas podlehne další byť ne extrémní klimatické či kůrovcové kalamitě. Což je také důvod snahy co největší plochu Šumavy uzavřít před očima myslících lidí (což povětšinou turisté jsou), kterým by rychle došlo co se tam děje za nesmysl. A to tedy ne soudruzi - doslova čiší z falešných argumentů, víc rudých než zelených vyčůránků. |
|
|
M. Valenta 3.10.2016 9:29Že je něco špatně lidé tuší, proto se snaží, pravda někdy dost naivně, o návrat kamsi. Otázka je co je lepší? Rezignovat a pokračovat plnou parou v nastaveném kurzu nebo ten "kvapík" trochu brzdit. |
|
|
K. Janyška 3.10.2016 9:17Je to zfanatizovaný blázen. Jako ti z rudočerných ústředních výborů a kostelů... Dzp. |
|
R. Gramblička 3.10.2016 8:00hezké a sohlas s autorem ... |
|
|
P. Lenc 3.10.2016 8:16Re: hezké a sohlas s autorem Přidávám se. |
|
M. Šejna 3.10.2016 7:51autor článku může být rád ... autor článku může být rád, že ho ekologičtí fašouni nevyženou z pražských sídlišť, aby nerušil divokou přírodu, která se ve městech úspěšně zabydluje. Vyděsit bažanta, zajíce nebo kunu odpočívající v městském parčíku vedle paneláku by mohl být v budoucnu zločin, až ekofašouni prosadí zařazení nových sídlištních parků do prvního pásma ekologické ochrany. A možná pak i jeden místní troll pochopí, že pojem "spodní voda" je synonymum pro výraz "podzemní voda" nebo "podpovrchová voda". |
|
|
R. Tesařík 3.10.2016 10:19Re: autor článku může být rád ... :-)):-)):-)) |
|
|
A. Alda 3.10.2016 14:40Naprostý souhlas. Já v našem městě vídám dokonce i velmi vzácné ptactvo a živočichy zařazené na seznam ohrožených druhů. A jaxi se jim mezi lidmi daří. |
|
|
P. Selinger 3.10.2016 7:39Ekoterostické organizace škodí přípodě i společnosti. Jediným možným řešením je nepodporovat je . |
|
|
P. Rada 3.10.2016 1:23Divoká příroda? Kde ji hledat? Od konce 80tých let sice poklesla celková kyselá depozice dříve devastující zvláště horské porosty Krušných hor, Krkonoš... - ale dodnes se drží na zhruba čtvrtině a oxydů dusíku dokonce přibývá. Zároven začal gradovat klimatický vývoj a už je dopad znát i v našem mírném pásmu a to i když přes 90% tepla doposud sorbují oceány a největší změny teplot je možné naměřit zejména v severních polárních oblastech. Pařížskou dohodu sice už dokonce některé státy ratifikovaly ale imise CO2 dál rostou: http://denikreferendum.cz/clanek/23814-ukonceme-frakovani-vrtani-a-tezbu-je-to-jediny-zpusob-jak-zachranit-planetu Takovéto vlivy ale neznají hranice a tak se i ve zvláště chráněných územích projevijí dopady lidské činnosti. Zněny od vleklého překyselení půd, přes znečištění vodních toků eutrofizací, antibiotiky, pesticidy... až po hospodaření v lesních porostech kde sucho způsobuje výraznou změnu v krajině i bez toho, že by byla pod přímým např stavebním vlivem. Vlekle klesají urovně spodní vody (v měrných vrtech) a citlivější porosty proto schnou. Krajina tím šedně. Začíná se všude měnit druhové složení. Kdo pravidelně houbaří tak ví, jak se rok od roku situace horší už celá desetiletí a občasné houbařské žně trend nenarovnají. Poslední dvě pozdně letní sezony se sice jeví teplotně a suchem až extrémě a dalších několik let snad bude mírnějších - ale podle prognoz bude takové klima už v polovině století běžné a v jeho konci - pokud se něco radikálního nestane - nás asi čeká až stovka dnů s telotami nad 30C. Jedno století je ale cca doba po kterou roste jedna generace lesa. Je tedy asi pěkné, že někdo uvažuje nad tím co přírodního by jednou chtěl ukázat i vnoučatům, chladno a dešitvo příštích dní snad půdní vláhu trochu doplní... ale celkově považuji úvahy o zachování dokonce "divoké přírody" za projev spíše populistický než zdravě racionální a to právě vzhledem k anomálnímmu působení už několika vzájemě se posilujících negativních faktorů. |
|
|
L. Novák 3.10.2016 3:31Re: Spodní voda? Tak už zase "spodní voda"? :-D Pan Rada je "znalec" k pohledání... |
