Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

V Liberci to bylo asi dost podobné, jako v Chomutově

tam míval můj strýček Josef svoji továrnu na klobouky. Zcela samozřejmě byl léta počítán k měšťanům, tudíž k Němcům. Když se ale dostal Hitler k moci, najednou z něj byl český Žid, včetně jeho tehdy 16 leté dcery Hildy a manželky Jenny. Na podzim 1938 to došlo tak daleko, že utekli k rodičům do Čáslavi. Ale i v Čáslavi si je chomutovští našli a po atentátu na Heydricha byli deportováni do Treblinky. Tam se jejich stopa ztrácí. Co jsem našel, byl záznam v archivu v Kadani, tehdy Kaaden, kde se sděluje, že židovi Josefovi Steinerovi byl zabaven pozemek továrny, továrna  a pozemek kolem řeky Chomutovky s lesem a mlýnem. Dost pozdě jsem pak zjistil, že se jedná o dnešní Bezručovy sady , hned vedle zbořené továrny je tenisový klub místní prominence.

Samozřejmě z nějaké restituce nebylo nic, bez podpisu mého strýčka nebo dědické listiny u nás úřady nic nevezmou. Naštěstí se bez toho obejdu, je mi jenom líto, že se nikdo nikdy o osud té rodiny nezajímal.

Sudety jsou zeměpisně ten kousek pohoří mezi Králickým Sněžníkem a Ostravou.Na české straně je Praděd a Jeseníky.  Pivo, které kupujete u Lidla, pochází právě z polské strany tohoto  území. Název Sudetenland zavedli propagátoři odtržení od rebubliky, t.zv. Deutschböhmen. Z toho pak vznikla SDAP, což je Sudetoněmecká Dělnická Strana, později se spojila s NSDAP, což je Národně Socialistická Německá Dělnická Strana. Jak vidíte, socialistické strany všeho druhu mají u nás tradici.

Osudy rodiny vašeho strýčka jsou šílené, tristní.

Ovšem dobově příznačné. A osudy té továrny, pozemku... no osudy střední Evropy za poslední století. A výhrady k užívání termínu sudetští Němci mám celý život, už jsem dávno rezignoval - tak asi se vzchopím a napíšu o tom článek. Měl bych? - JS, historik

Výborné

Pane Kovaniči, velice krásné, moc jsem si početl, s gustem!

Houšť takových článků!

propaganda

Ono vždycky ten, kdo je na koni překroutí statistiky a další věci tak, jak potřebuje. U nás se traduje, že když nás na podzim v 39 roce zabírali němci, byli jsme těsně za hranicemi Sudet, bylo u nás 2 - 3 německé rodiny a pár stovek českých obyvatel, tak čeští obyvatelé se sešli u místního mostu, aby demonstrovali proti vstupu němců do naší vesnice.  Nějaký němec to zřejmě vyfotil a ta fotka se potom objevila v německých novinách s titulkem ve smyslu něco jako "Obyvatelé obce vítají německé osvoboditele" Holt propaganda je propaganda.

Pane Kovaniči, výborně!

Podle Sudetenland Lexikonu z roku 1990 žilo v Liberci (Reichenberg) v roce 1930 30.000 Němců, 6.300 Čechů a 2.000 cizinců (za tímto názvem se často skrývali - jak vím z jižní Moravy - Rakušané). Jen bych na místě pana Kovaniče nepoužíval pro české Němce (Němce z Česka) pojem "sudetský". Ten si pro sebe sami vymysleli z politických důvodů, nepřátelských všemu českému.

Re: Pane Kovaniči, výborně!

Kovanice jsou vesnice poblíž Nymburka - odtud  "z Kovanic" Kovanic. Není třeba přidávat háček nad "c".

diskuze

Tak to se tedy strašně divím slušnosti a úrovní dnešní této diskuze. Že by to dělalo to nastávající výročí. Ale pravděpodobnější, že ti "správní diskutéři" jsou asi zaměsnáni některými jinými příspěvky.

Jo, a pane Kovanici, bylo to docela zajímavé.

Jo, to je bohužel tím: viz Josefov, Lustig a tak.

Talm se setsakra vyřádil (a pořád ještě) maniak janeček sítláček hlupáček a spol.

Jo, pane Kovanici, tohle bych po dlouhé době od vás bral. Dobrý.

on je všechno relativní

Národy si vymyslel Bismark pro velmocenské zájmy Pruska. Až do té doby byli lidé žijící na určitém území poddanými svého panovníka a na národ si nikdo nehrál. Bismark vytvořil "národy" a tím vyvolal nenávist mezi sousedy, ale současně zajistil i společné zájmy "napříč" panovnickými državami. Spojil tím ovšem také velký počet malých "německých" státečků v jediný stát, který zůstal dodnes. Dokonce si vymyslel i Němce mluvící francouzsky (Elsasko) a také Němce mluvící česky, srbsky či polsky. Ti mu to ovšem moc nespolkli.

Češi nejsou o nic krvelačnější ani mírnější než ostatní a s agresivitou Němců nebo Rusů se to nedá srovnat. Začátky Českého státu (tedy ustavení území, které patřilo pod vládu Přemyslovců) začalo údajně vraždou. Nápadné ovšem je (aspoň těm, kteří něco vědí o historii a legendách), že podobně byl založen Řím (Romulus a Remus), křesťanská církev (tehdy ještě ne katolická) (Pavel a Petr) a, když se vydáme až téměř na počátek historie, i starověký Egypt (Osiris a Seth). Takže je to možná pravda, ale možná také legenda, kterou se čeští panovníci porovnávali s Římem (antickým i církevním).

Češi samozřejmě nepřišli do pusté liduprázdné krajiny. Díky dvěma vpádům  Markomanů byla keltská populace na českém území oslabena a podlehla novým, agresivním, přistěhovalcům. A jak je v Evropě zvykem, příchozí převzali kulturu poražených a vnutili jim svůj jazyk (přičemž přejali i řadu slov keltských, která užívají dosud). Stejná je i historie ostatních evropských národů (států). Takže s těmi národy a historickým územím bych nakládal velmi opatrně. Více než "národ" bychom měli být lidé, žijící na společném území a o to území se starat. A národ si nechat třeba jako občasný folklor.

Re: on je všechno relativní

Nacionalismus a národy pokud vím, zavedl Napoleon. Bismark to pak šikovně využil.

vlajka

byla vymyšlena pro vojensko-komunikační potřeby.  /  Také nevidím příliš důvod podporovat fangličkaření, a tím vyvěšování státní vlajky svým způsobem také je. Bohužel, upřímné vlastenectví bylo zatím vždy zneužito k tomu, byli proti sobě poštváváni lidé, kteří by se bez státnosti spolu vždy rozumně domluvili. Bohužel, asi jsme, jako živočišný druh, nepoučitelní.

Re: vlajka

Spousta dobrých věcí byla vymyšlena pro válečné účely a pak se s úspěchem využívají i v míru. Vlajka tak poslouží pro komunikaci i v míru. Je jí možno použít ve funkci rozlišovací, manifestační, reprezentační. (Je jí možno použít i jako pouhý technický prostředek komunikace. Včera jsem viděl v televizi vysílání morseovky norskými státními vlajkami za Admunsenovy polární expedice. Holt byly po ruce.)

Ano, fangličkaření to je. Ale nevidím v tom nic záporného. Každého lidského citu lze zneužít. I pocitu sounáležitosti s národem. O nic méně a o nic více než náboženského zanícení, naděje na lepší příští, soucitu, nenávisti, lásky, pocitu ztráty, pocitu nadřazenosti i podřízenosti. Státnosti bylo desetitisíckrát více použito k tomu, aby se domluvili lidé, kteří by se jinak servali a pozabíjeli. Neboť stát, to jsou zákony, to jsou státní instituce. A národ je jedna z možných cest, jak dojít k definici států.

Nesnášenlivé Československo.

 Narodil jsem se až po druhé vojně. Táta s nám a prostěhoval celé Čechy a Moravu. Takže znám i pohraniční poměry i vnitrozemní. Co pamatuji VŽDY se "řádní" českoslovenští občané otírali hubama o ty "nesprávné" československé občany. "Řádným" nebyli po chuti německá národnost, maďarská, polská, rusínská, cikáni a Čechům Slováci a Slovákům Češi. Židé byli vybiti, tak se o nich nikdo neotíral hubou.

 Dnes máme jen Česko. Otírání hub o "nepravé" Čechy ale pokračuje a snad s větší intenzitou než dřív. Dokonce na zbyteček Židů si to vyskakuje kdejaký "pravý" Čech.

Když vyvěsím Československou vlajku ve státní svátek, čí vlastně vlajku vyvěsím? "Pravých" nebo "nepravých"? Čechů, slováků, němců a maďarů vyhnaných i nevyhnaných, cikánů(romů?), rusínů, asijských a jiných přistěhovalců?!

 Nač vytahovat vlajku, když s ní mávají hlavně "praví" češi a řvou "NIC NEŽ NÁROD!" a zbytek národa na to jen čumí a nezastane se těch "nepravých"?!

Re: Nesnášenlivé Československo.

Představte si krutý středověk, cca 10.-11. století. Ti, co prosazují křesťanství, nejsou žádní nevinní svatouškové, mají většinou na svých mečích krev a ty zlaťáky, co mají ve váčku za pasem, určitě nevydobili usilovnou dřinou na poli. A stavějí pevné kamenné stavby kostelů a před ně staví kříže, symboly svého náboženství. A pak jsou ti drobní věřící rolníci, kterým pro celodenní pachtění na poli zbyde jen chvilka na pár slov modlitby. Má smysl stavět kříže, když se jimi ohánějí hlavně ti rváči? V dobách, kdy už je nejhůř, se ti drobní rolníci utíkají schovat pod ochranu těch křížů. A většinou tam i tu ochranu nalézají, neboť ti bezohlední se podřizují znamení, kterým se dříve oháněli.

Má cenu vyvěšovat státní vlajku. Má cenu říkat, že má i jiný význam, než jí dávají ožralí hooligans, než jí dávají skinheadi. Říkat, že za ní stojí stát a za tím státem i my, prostí řadoví občané. A že ten, kdo je v nouzi nejvyšší, může se o ten stát opřít.

Tedy snad. Doufám. Pokud tomu budeme věřit a budeme pro to ochotni něco udělat, tak to i bude pravda.

Vlajku vyvěšujeme na sokolovnu a na pomník Masaryka v parku. A upevňujeme ji zámkem, aby nám ji žádný z hooligans nešlohnul.