M. Mařák 26.7.2020 17:45

Tady je ta rudá revoluční svoloč také docela aktivní viz Žluté vesty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Kellner 26.7.2020 17:57

Jo, ve Francii je to v rámci Evropy vždycky nějaký wostřejší. Ale už je klid, ni?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 26.7.2020 18:00

Zatím jo, ta chřipka to všechno utlumila.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Zinga 26.7.2020 18:03

Jseš hovado, Mařáku. I na něj vypadáš, seš-li to na fotce ty. Čím se živíš, lepšoide?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 26.7.2020 19:02

Pokud se omluvíte za svou nevychovanost, zdvořile se zeptáte a přestanete mně tykat jako na komoušské schůzi, možná Vám odpovím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Havelka 26.7.2020 19:49

..že se tím hovadem cing ho vůbec zabýváte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 17:55

Jestli to nebude tím, kdo informace zprostředkovává.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Kellner 26.7.2020 17:58

Nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 17:59

V Barceloně se to taky rvalo dost fest. A v Německu se zase poliši zašívají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Kellner 26.7.2020 18:08

V Barceloně nebo Německu se protestující nechovali - nechovají jako hovada. O tom mluvim.

https://www.youtube.com/watch?v=9RXsAOR3RW8

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:12

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/nemecko-frankfurt-nepokoje-policie.A200720_133429_zahranicni_jhr

https://www.arfa.cz/zabij-vsechny-policajty-nasili-ve-stuttgartu-sokuje-nemecko-video-brutalni-utoky-na-policii-vyrabovane-obchody-19-zranenych-policistu-stoji-za-tim-black-lives-matter-a-antifa/#.Xx2rOm0zbuI

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 26.7.2020 17:30

Zajímavý text, četl jsem to už včera a mezi jiným mne zaujala skutečnost, že Indie v rámci smlouvy o volném obchodu vyžaduje i volný pohyb osob, nebo tak cosi. Není to v tom článku přesně popsané, jen je naznačené, že je GB proti.

V každém případě to vypadá, že zatím pro GB žádná velká sláva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 26.7.2020 17:38

Plán na "globální Británii" je na vodě od počátku. Stejně tak propaganda, kterou byly společenské a ekonomické problémy "přifařeny" členství EU. Ale to je již jasné dávno . Teď jde o to, co dál.. Uvidíme..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 26.7.2020 17:44

Hlavně doufám, že je zase nenapadne uvažovat o vstupu do EU. To bych asi nerozchodil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 26.7.2020 17:52

.. To asi ne,.. Ale v událostech posledních měsíců lehce zapadlo zvolení nového šéfa Labouristů. Místo komouše Corbyna je jím Keir Starmer . Byl tvrdě proti brexitu, ale dnes to označuje za hotovou věc.. Pokud se však někdy dostane do vlády dá se od něj očekávat dost prounijní politika, realizovaná třeba smluvními vztahy apod.. Samozřejmě, Johnson má ještě čtyři roky mandát, nicméně může to být ještě zajímavé..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 17:57

Akorát je otázka, s kým by ty smluvní vztahy nasmlouval. Současní vyjednávači ze strany EU se poctivě snaží, aby bylo smluv co nejméně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 26.7.2020 18:05

Více ideologický než vyjednavaši EU se mně zdá Johnson..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 26.7.2020 18:08

--vyjednavači--

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:10

Mám dvě východiska:

Reforma EU je zcela nezbytná. Pokud by se s ní i jen mírně začalo, Britové by nejspíš neodešli.

Barnier vyjednával jako kdyby k žádné nemělo dojít.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Mařák 26.7.2020 17:57

Dnes se mně hodně líbil rozbor eurozóny a EU na idnes od toho Wolfa, nebo jak se jmenuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:01

Dost dobrý.

"

Euro je omyl, který je nutné zachránit"

Až k té čárce přesně. Ta druhá část věty je otázka, za jakou cenu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Kolář 26.7.2020 18:03

Mají to Lidovky jako prémium , takže nepřečtu ..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:16

Euro je omyl, který je nutné zachránit říká komentátor Financial Times Martin Wolf. Podle něj si to uvědomuje hlavně německá kancléřka Angela Merkelová .Evropská unie včetně eurozóny je podivná nenormální konstrukce, ale evropští politici si uvědomují, že bez ní by na tom byly jejich země ekonomicky i jinak hůře, říká odborník na EU z listu Financial Times Martin Wolf. Koronavirová krize otřásla Unií a povede podle něj k nárůstu moci státu a šíření nacionálního populismu. Což Evropě nepřinese nic dobrého.

Být uvnitř Evropské unie je v zájmu východních členských zemí přesto, že si jejich politici stěžují, tvrdí Martin Wolf (na snímku z roku 2019) FOTO PROFIMEDIA

LN Šéfové zemí EU odsouhlasili vznik evropského fondu obnovy ve výši 750 miliard eur na pomoc postiženým epidemií koronaviru. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale řekl, že jde o rozpočet zemí eurozóny, podle španělského premiéra je to nový Marshallův plán a podle finské premiérky mimořádná jednorázová věc. Co tedy schválili?

K ustavení fondu bylo mnoho rozdílných důvodů, a tak má každý politik, který se toho zúčastnil, jiný názor na to, oč jde. Pro ty, kterým šlo o peníze, je to dočasný fond ekonomické obnovy. Jak řekla finská premiérka, jednorázová věc. A skutečně, pokud s tím budou chtít někteří pokračovat dál, bude potřeba nové dohody.

Na druhou stranu část politiků v tom vidí mnohem větší věc. Demonstraci toho, že Evropa má schopnost odpovědět kolektivně velkou akcí na velkou krizi spojenou s pandemií, za kterou žádný evropský stát nemůže. Dále potvrzení vzájemné solidarity uvnitř EU a toho, že lze převést zdroje ze silnějších zemí těm slabším. A konečně jde o ukázku toho, že Evropská unie je schopna si společně vypůjčit velkou sumu peněz na svůj vlastní účet a vytvořit společné evropské dluhopisy, které půjde splácet z příjmů založených na společných daních. Což může vést k vytvoření federálního fiskálního systému Evropské unie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:18

LN Myslíte vytvoření federálního finančního systému se skutečně velkým rozpočtem pro celou Evropskou unii, nebo jen pro země platící eurem?

Je to důležitá otázka, která ale není vyřešena. Už tento fond je dost neobvyklou konstrukcí a odráží nenormální konstrukci celé Evropské unie. Je tu EU a uvnitř je eurozóna. Země eurozóny, což je nejrozvinutější struktura integrace, se chtějí dále těsněji propojovat. Protože jim to ekonomicky pomůže a podpoří to politiku evropské centrální banky, která pomáhá zemím eurozóny v době krize. Naproti tomu většina unijních zemí mimo eurozónu se nechce dál integrovat. Nicméně k další integraci země eurozóny mohou využít jen celounijní instituce, nikoliv instituce eurozóny. Jinak to nejde, tak je nyní nastavena Evropská unie. V určitém bodě bude tuto anomálii potřeba vyřešit a vytvořit pro eurozónu nové instituce, které budou mít federální charakter. Pokud se to ale stane, vznikne otázka, co se zbytkem EU? Momentálně nikdo nezná nějaké dobré řešení, a tak se nic neděje. Všichni jsou v pasti současného nenormálního uspořádání.

LN Bude podle vás tahle situace pokračovat dál, nebo se rychle vyřeší řekněme v příštích pěti letech?

Současná krize je tak hluboká a má tolik dimenzí, že je možné téměř cokoliv od dramatického posunu k federální Evropě až po dezintegraci Evropské unie. Nicméně odhaduji, že s velkou pravděpodobností nebude možné předělat v příštích pěti letech institucionální rámec Evropy. Je to složitý úkol, bylo by třeba změnit mnoho věcí a v současné době v Evropě není shoda na tom, jak to udělat. Samozřejmě, šlo by to vyřešit tím, že by všechny unijní země, které dosud nemají euro, vstoupily do eurozóny, ale to se v příštích pěti ani deseti letech nestane.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:19

LN Zmínil jste se, že politici jako Macron doufají, že po schválení fondu vzniknou evropské daně jako samostatný příjem Unie. Odmávnut byl ale jen poplatek z nerecyklovatelných plastů...

Skutečně nebylo nic odsouhlaseno. Může to tím skončit, ale nemusí. Diskutovalo se o společné dani z emisí oxidu uhličitého a proponenti zavedení společných daní v tom chtějí pokračovat. Doufají, že v budoucnu se v souvislosti se splácením společných dluhopisů ukáže nutnost zavedení těchto daní. Otázkou je, zda s tím budou chtít souhlasit všechny unijní země.

LN Ano, nevíme to, protože země Evropské unie jsou rozděleny. Nedávný summit hlav unijních zemí podle některých analytiků odhalil hluboké rozpory mezi severem a jihem i mezi východem a západem Unie. Nebylo tady tohle rozdělení už dřív?

Samozřejmě bylo, posledních třicet let a možná déle. Zkusím trochu vysvětlit proč. EU se dramaticky rozšiřovala, zejména po roce 1991, po rozpadu sovětského impéria, a tím se stávala více a více heterogenní. Původní šestice zemí, zárodek EU, tedy Německo, země Beneluxu, Francie a Itálie, měla historicky, politicky a kulturně mnoho společného. Tedy pokud se na to podívám z perspektivy celé Evropy. Šlo vlastně o původní říši Karla Velikého. Pak přišlo rozšíření Evropských společenství a to zvýšilo rozdíly. K tomu přišlo vytvoření eurozóny, což byl podle mě omyl. Kombinace těchto věcí vyvolala spoustu problémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:21

Je legitimní se ptát, jestli struktura EU, kde je momentálně 27 zemí s obrovskými rozdíly v ekonomikách, politice i kultuře, může vůbec fungovat. Na druhou stranu se EU ukázala mnohem odolnější, než mnozí lidé očekávali. Přes všechny její anomálie a nesourodosti. Protože přežití Unie vidí politici hlavního proudu v rozhodujících evropských zemích jako otázku přežití jejich zemí. Roztříštěný evropský trh s ekonomickými dopady na jednotlivé země, fragmentovanou Unii nebo přerušení svazků mezi jednotlivými evropskými zeměmi vidí jako horší alternativu než současnou podivnou, experimentální a skutečně nenormální konstrukci institucí EU. A s Ruskem na východě a s Amerikou propadající šílenství na západě a s rostoucí Čínou je pro ně přežití EU důležitější než dříve.

LN Mimochodem, politici z východních zemí Evropské unie si stěžují, že schválený fond přikládá příliš velkou důležitost „zelené“ ekonomice a že je to pro ně nákladné...

Přes tyto stížnosti se však politici z východních zemí stále domnívají, že být uvnitř Unie je v jejich zájmu. Mohou přece vystoupit z EU třeba zítra, ale neudělali to. Odhaduji, že i většina lidí ve východní Evropě si myslí, že je ekonomicky i jinak výhodné být uvnitř EU. S usilováním západní Evropy o vybudování zelené ekonomiky se budou muset země, jako je ta vaše, naučit žít. Odhodlání Západu vybudovat zelenou ekonomiku nezmizí. Protože vychází z mínění tamních obyvatel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Staronový 26.7.2020 18:22

LN Zmínil jste se, že euro byl omyl. Rozpadne se tedy eurozóna a kdy?

Od devadesátých let tvrdím, že euro je jedna velká sázka do loterie. V moderním světě, ve světě peněz s nuceným oběhem, peníze vydávají státy a nejsou spojené se zlatem nebo něčím takovým. Každá země má svoji měnu. Vytvoření eura byl ale pokus vytvořit měnu bez státu, bez federální vlády, bez fiskálního systému, bez rozpočtu, bez politické integrace, bez nadšení lidí pro tuto myšlenku, a navíc pokusem spojit novou měnou velmi rozdílné ekonomiky. Přitom původně si Němci mysleli, že se jim podaří omezit placení eurem na Německo, Benelux, Rakousko, Dánsko a Francii. Dávalo to smysl, protože kromě Francie šlo o země začleněné do německého ekonomického systému. Pak se eurozóna začala rychle rozšiřovat, třeba o Itálii a Řecko, a najednou to byla jiná eurozóna. Vznikla tak heterogenní měnová unie, že nemohla fungovat bez federálních institucí, a zároveň v ní byly tak odlišné země, že nebyla šance, že se shodnou na federálních institucích.

Bál jsem se tehdy, že přijde krize, která rozdíly mezi zeměmi ještě prohloubí, Unie už nebude řiditelná a rozpadne se. Finanční krize pak sice oslabila Unii, ale zároveň tu byla silná politická vůle udržet eurozónu pohromadě a to převážilo. Bylo by lepší, kdyby v průběhu finanční krize nebylo euro, ale jednotlivé měny. Jenže když už eurozóna vznikla, náklady na její „rozmontování“ by byly ohromné. Takže zbývá jen možnost eurozónu posílit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek