Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Ohebné slovo „diskriminace“
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Jirkovský 11.7.2022 13:02Je to jen slovo, navíc v češtině jde o zpatlaninu ze dvou slov, který mají bůhvíjakej význam. Man je asi z němčiny muž, ale co tam má co dělat to prorocky varovný "žel"? |
|
P. Boublíková 11.7.2022 13:05Třeba je to jen "že" a "l" se vloudilo navíc. |
|
|
P. Diviš 11.7.2022 13:06"Slovo je doloženo pouze v západoslovanských jazycích. Staročeská forma je malžen, malženstvo (cf. pol. małżeństwo), dnešní forma je však doložena poměrně brzy. Nejstarší doloženou formou je církevněslovanský duální tvar malъžena s významem „manželé, manželský pár“.[3] Původ slova není zcela jasný. Nejobvykleji se vychází z praslovanského singulárního *malъžena, které je chápáno jako složenina ve významu „muž a žena“, což je dvandvové kompozitum obdobné staroslověnskému bratъsestra („sourozenecký pár, bratr a sestra“). Toto kompozitum *malъžena bylo pak mylně interpretováno jako duál slova *malъžen („jeden z manželů“). Druhá složka tohoto kompozita by odpovídala slovu žena, první je však nejasná. Nejběžněji se vysvětluje jako hybridní kalk starohornoněmeckého mālwīp („manželský pár“), kde byla druhá část (wīp, cf. moderní německé Weib) přeložena, ale první (cf. moderní německé Gemahl) ponechána v původní podobě. Jako podobný hybridní kalk, kdy je první část složeniny ponechána v původní podobě a druhá nahrazena českým ekvivaletnem, bývá vykládáno také české slovo Vánoce. Starší výklady, které v první části slova spatřují nějakou formu slova muž (nebo germánské man), jsou dnes s ohledem na nejstarší doložený tvar považovány za nepřesvědčivé.[4] Alternativní výklad nabízí Václav Machek, podle kterého slovo pochází z předhistorické složeniny *maldo-ženstvo (mladoženství, tj. „novomanželství“, status „čerstvě oženěného“ v protikladu ke svobodnému stavu, cf. slovenské nářeční výrazy mladoženík „ženich, novomanžel“ a mladožienka „nevěsta, novomanželka“), která se později zjednodušila *maldoženъstvo → malženstvo → manželstvo . Zároveň došlo k rozšíření významu „novomanželský stav“ → „manželský stav vůbec“. Formy manžel a manželka se pak druhotně odvodily od této formy v době, kdy už nebyla jasná původní stavba slova.[5]" |
|
|
J. Franke 11.7.2022 13:07A proto jsou ty rozvody! Půlka manželat zjistí, že se „žel“ spletli a pálí mosty. |
|
J. Václavíková 11.7.2022 13:10Máte pravdu. Naprosto zbytečné další kulturní bojiště. |
|
|
P. Jirkovský 11.7.2022 13:12No právě. A v islandštině je manželství "hjónabad", muž je "madur" a žena "konu". Tam holt tyhle problémy nemaj, ale rozváděj se taky. |
|
D. Polanský 11.7.2022 13:16Ale rozvodovost absolutně klesá. Dokonce když již nebudou sňatky a budeme mít jenom samoživitelky, tak bude nulová. |
|
|
J. Franke 11.7.2022 13:19To je pravda! |
|
M. Moravcová 11.7.2022 13:24Ano, manželé se rozvádějí. No a? To registrovaní partneři se také rozcházejí a jejich svazek je zrušen. To nemá s institucí manželství nic společného. |
|
|
J. Franke 11.7.2022 13:32Nemám, co bych víc dodal, své jsem k tomu řekl a nemám další potřebu se k tomu vracet. Pokud se termínem manželství bude nazývat jakýkoliv jiný svazek lidských bytostí, nikterak se mě to nedotkne a nebude mi to stát za jakoukoliv aktivitu. Tečka. |
|
|
P. Boublíková 11.7.2022 12:55Paní Václavíková, ohledně nadbytku dusíku v půdě: ano je pravda, že nadbytek dusíku mimo zemědělskou půdu škodí přírodním ekosystémům. Na druhou stranu, dokud neexistovala umělá dusíkatá hnojiva, byly výnosy zemědělských plodin na jednotku plochy cca 10x nižší než dnes a přísun dusíku pomocí stájových hnojiv byl limitujícím faktorem výnosů. Takže otázka stojí takto: chceme levné potraviny, vypěstované díky hnojení na relativně malých plochách, tzv. intenzivní zemědělství? Nebo chceme drahé potraviny, obhospodařování velkých ploch, tzv. extenzivní zemědělství? Můj pocit je, že jsme momentálně už hodně narazili pokud jde o problém "ochrany klimatu" versus dostupné energetické zdroje. A že se zbytečně ženeme do dalšího těžkého konfliktu. Kromě toho, kořen problémů specielně v otázce dostupných potravin je jinde: přelidnění některých částí planety. |
|
|
P. Diviš 11.7.2022 13:00Třeba to má řešit to přelidnění ... Ovšem, bohužel ne tam, kde je přelidněno. |
|
|
P. Boublíková 11.7.2022 13:04Možná by dostačovalo v Evropě hospodařit extenzivně na současných plochách (nepočítala jsem to) a potraviny (které by byly každopádně dražší než dnes) nevyvážet. To by bylo řevu, že Evropa způsobila hladomor v Africe. |
|
|
P. Diviš 11.7.2022 13:09To by ovšem chtělo nějaký mechanismus, jak to vše řídit. Trh to být nesmí úředníci a dotace zase neumí. |
|
|
J. Václavíková 11.7.2022 13:16Kdybyste si prohlídla mapu v odkazu, vidíte, že Holandsko v přehnojení hodně vyčnívá. A nejsou to jen ekosystémy, ale i voda, již musí pít. Zřejmě dochází k souběhu syntetických hnojiv a statkových. Je to jejich boj, mně to opět žíly netrhá, jen se musím smát tomu, jak každý Čecháček má jasno, co tam dělají blbě a má potřebu to soudit. |
|
|
J. Jurax 11.7.2022 13:07A vlky z lesů žene hlad ... experimentování se zemědělstvím a tedy s výrobou potravin by se nemuselo vyplatit. Když dlabanec fyzicky nebude, dotování jeho cen nepomůže. |
|
|
P. Jirkovský 11.7.2022 13:07Když vy si vždycky vytvoříte svůj globální definiční prostor a v něm se vám to pak dokazuje. Nejde a nikdy napůjde o univerzální a platný řešení pro všechno a všechny. Jde o to najít nejvhodnější řešení pro danej problém v daným místě. To, co vy tady posltulujete, je typickej přístup socialistickýho plánování, kdy na každej ha zemědělský půdy bylo rozpočítáno, kolik pšenice z nhěj má bejt a bylo jedno, jestli to bylo na rovnině u Labe nebo někde v podhůří. |
|
|
P. Boublíková 11.7.2022 13:12Tak jestli jsou ty přemnožené krávy specielně problém Nizozemska, ať nám je sem pošlou. Jurečka chce z kravských exkrementů vyrábět bioplyn a na to máme vlastních kraviček málo Zabíjet ta milá zvířata pro nadbytečnost je zločin! |
|
|
P. Jirkovský 11.7.2022 13:21To není problém Nizozemska, to je problém obecnej. Jen tam se teď manifestuje tímhle způsobem. A vybíjet se nebudou, snižovat stavy až na základní stádo je možný více způsoby. |
|
|
J. Václavíková 11.7.2022 13:24Ona má vůbec kráva v kravíně překvapivě krátkou životnost. |
|
|
P. Jirkovský 11.7.2022 13:31Samozřejmě, je to způsobem chovu. Tady courají huňatý rohatý potvory po kopcovitejch loukách, to co z nich vypadne, se v pohodě a přirozeným způsobem "zpracuje samo". |
|
|
A. Nový 11.7.2022 13:34Protože skončí na jatkách. |
|
|
J. Václavíková 11.7.2022 13:36Zbytečně brzy. Je to ovšem prý ekonomické. |
|
|
A. Nový 11.7.2022 13:47Pokud se budete živit zemědělstvím, tak by vás brzy přešly kecy, zbytečně brzy. |
|
|
J. Václavíková 11.7.2022 13:56Tři laktace? |
|
|
A. Nový 11.7.2022 13:19Jako vždy "rozumíte všemu", teď zrovna zemědělství. Hlavni příčinou větších výnosů není hnojení, jak se mylně domníváte, ale vyšlechtěné nové, výnosnější odrůdy. |
|
D. Ondrejkovič 11.7.2022 12:45Řekl bych, že článek je postaven na poněkud matoucí interpretaci institutu manželství, neboť ten je lidským vynálezem určeným původně především k ochraně MAJETKU. |
|
|
R. Sorge 11.7.2022 12:47Není určen k ochraně MAJETKU, ale k ochraně dětí, zplozených heterosexuální dvojicí. |
|
|
J. Jurax 11.7.2022 12:53K obému. Ono to spolu souvisí. |
|
|
R. Sorge 11.7.2022 13:00Jistě, že to souvisí. Ale primárně jde o ochranu dětí, které spolu heterosexuální dvojice zplodí. Děti potřebují, aby se někdo o ně staral, nejlépe vlastní rodiče. |
