Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Klaus, Mladič a EU
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Martinovská 28.5.2011 23:37Re: Tragédie obecní pastviny... Byla jsem u příbuzných v Jižních Čechách - zjistila jsem, že hrozně ráda jezdím vlakem - čas na čtení, nerušitelný špatným svědomím, že bych měla vytřít či vyprat. |
|
J. Václavíková 28.5.2011 23:40Re: Tragédie obecní pastviny... Což o vyprání, horší je to se sušením. Co pěkného jste si vzala na čtení? |
|
|
M. Martinovská 28.5.2011 23:46Re: Tragédie obecní pastviny... Četla jsem úžasnou napínavou knihu - Dlouhá cesta - viděli jsme totiž film Útěk ze Sibiře, po dlouhý době nádhernej film, opravdu to stojí zato - a tohle je předloha od Slawomira Rawika podle skutečné události. Ve vlaku filosofové nejdou - ráda s etrošku dívám do krajiny - a představovala jsem si, jak šli ty tisíce kilometrů. |
|
|
J. Václavíková 28.5.2011 23:53Re: Tragédie obecní pastviny... Někde, snad v Respektu, jsem četla, že s tou skutečnou událostí to bylo složitější. Šlo o úplně jiného pána a navíc to pořád ověřují, jestli je ta cesta uskutečnitelná. |
|
|
M. Martinovská 29.5.2011 0:01Re: Tragédie obecní pastviny... Ano, četla jsem, že to bylo zpochybněno - nevěděla jsem nic bližšího. Je to škoda. Ty počty kilometrů - přechod vysokých hor - a cesta skoro rok, ale každopádně kdybych to brala prostě jako beletrii, tak by to byl výborný román. Je fakt, že skutečně z lágrů někteří lidi utekli a dostali se až na svobodu. Jak přesně.. nevím, ještě se do Respektu podívám. Nějaký novinář by pro mně mohl shromážditt nějaké skutečné příběhy. |
|
|
J. Václavíková 29.5.2011 0:06Re: Tragédie obecní pastviny... Zkusím to najít. |
|
J. Tolman 28.5.2011 23:35Re: Tragédie obecní pastviny... Také jsem se na wiki poučil, až jsem si dokonce nalezl text té původní eseje, ale myslím, že pmě autor (Hardin) nezaujal. S tím nedolidněním v naší zemi máte pravdu, ale ono nedolidnění hrozí i v zemích s nárůstem obyvatel, v důsledku odchodu lidí do měst. Venkov se obecně na celém světě vylidňuje. |
|
|
M. Martinovská 28.5.2011 23:42Re: Tragédie obecní pastviny... Já jsem o tom určitě četla i jinde - myslím Moc, peníze a právo. No jo. Mně rozčiluje, že ještě dnes se najdou lidi, kteří tvrdí, že je potřeba mít málo dětí kvůli přelidnění. |
|
|
J. Tolman 28.5.2011 23:47Re: Tragédie obecní pastviny... Julian L. Simon, autor nádherné knihy Největší bohatství, řekl, že pokud by poklesl počet obyvate země na řekněme 2 miliardy, nebudeme se mít jako teď nebo lépe, ale budeme se mít zhruba tak, jak jsem se měli, když na zemi byly 2 miliardy lidí. (Tuším, že 50 léta minulého století). Jak řekl papež Jan Pavel II, dítě nejsou jen ústa a žaludek, ale také ruce a hlava. |
|
|
M. Martinovská 28.5.2011 23:51Re: Tragédie obecní pastviny... To jsem nevěděla, že JPII řekl tak zajímavou věc. Já si všechny ty knihy poznamenávám, ale je jasné, že toho moc nepřečtu - když ještě navíc to občas prokládám akčními příběhy. Takhle být na půl roku ve vězení, to by bylo... |
|
|
J. Tolman 28.5.2011 23:54Re: Tragédie obecní pastviny... Tem Smimon je a must. Posílám anotaci: Julian L. Simon / Největší bohatství Autor vede důraznou polemiku s konvenčními představami o vyčerpávání přírodních surovin, nedostatku energetických a potravinových zdrojů, úbytku půdy a lesů, znečištění přírodního prostředí a zmenšování biodiverzity, hrozbě populačního růstu a přelidnění a mnoha dalších souvisejících tématech. Na základě pečlivě sebraného ohromného souboru empirických dat, kvantitativní a historické analýzy a ekonomické teorie dospívá k přesvědčení, že veškeré naše přírodní zdroje jsou v každém směru neomezené, protože jsou produktem nejen samotné přírody, ale především lidské práce, vynalézavosti a myšlení. Největším bohatstvím, které máme a o něž se musíme – jak nás přesvědčila a stále přesvědčuje praxe totalitních režimů – kvůli politice obávat, jsou lidé a jejich svoboda. Během let, které uplynuly od prvního vydání této práce (1981), se potvrdily téměř všechny Simonovy závěry a předpovědi, a kniha se tak stala jedním ze zakladatelských děl racionální, konstruktivní a optimistické teorie lidské situace a výchozím bodem specializovanějších ekonomických, ekologických a historických úvah. |
|
|
J. Václavíková 28.5.2011 23:57Re: Tragédie obecní pastviny... Mně se zdá přiměřenější udržitelný život, než udržitelný rozvoj. |
|
|
J. Tolman 29.5.2011 0:03Re: Tragédie obecní pastviny... Bylo by to hezké, ale zřejmě jsme odsouzení se rozvíjet nebo zahynout. Z historie: Číňané měli našlápnuto na ovládnutí světa, ale rozhodli se nerozvíjet. Spálili loďstvo a uzavřeli se. Probudili se, až když u jejich břehů přistáli Evropané. To už bylo pozdě. Z literatury: Alenka v zemi za zrcadlem: Alenka s červenou královnou utíkají, ale stojí na místě. Alenka říká, že v zemi, z které pochází, když člověk někam jde, tak obvykle někam dojde. Královna jí odpoví, že pochází z nějaké líné země. " Unás musí člověk utíkat, co mu síly stačí, aby alespoň stál na místě, a ještě mnohem víc, pokud se chce někam dostat". |
|
M. Prokop 29.5.2011 0:04Re: Tragédie obecní pastviny... On je to tak jako tak nedefinovatelný pojem. |
|
|
M. Martinovská 29.5.2011 0:06Re: Tragédie obecní pastviny... To vypadá zajímavě - taky předpovědi, že dojdou fosilní paliva, myslím už připomínají předpovědi konce světa. Jediný vyčerpaný zdroj jsem dneska já - díky za informace, dobrou noc. |
|
|
J. Tolman 29.5.2011 0:09Re: Tragédie obecní pastviny... Dobrou noc. A nezapomeňte. Čím víc jestřábů, tím méně slepic. Ale čím víc lidí, tím více slepic. |
|
|
M. Prokop 29.5.2011 0:02Re: Tragédie obecní pastviny... Souhlas. |
|
|
J. Tolman 28.5.2011 21:19Paní Václavíková, Podívejte se na tohle. Angličtinu nepotřebujete.
|
|
S. Lazárek 28.5.2011 21:30Re: Paní Václavíková, skvělá animace......ashes to ashes dust to dust....... |
|
|
J. Václavíková 28.5.2011 21:30Re: Paní Václavíková, Pěkný. Ještě k těm komplexním vědám. Jak navrhují řešit problematiku společné pastviny? Svobodný trh ji dokáže jen zdecimovat. |
|
|
K. Janyška 28.5.2011 21:32Re: Paní Václavíková, Tak tohle je už vrchol blbosti... Dzp. |
|
|
J. Václavíková 28.5.2011 21:33Re: Paní Václavíková, Už si čistíte zuby? |
|
M. Franková 28.5.2011 21:36Re: Paní Václavíková, Zdravím a přeji píjemný večer, už zase řádíš draku?? |
|
|
S. Lazárek 28.5.2011 21:41Re: Paní Václavíková, Chystá se do pelechu....snad...... |
|
|
M. Prokop 28.5.2011 22:37Re: Paní Václavíková, Proč vrchol? Nepodceňujte lidi, Kajane! |
|
|
J. Tolman 28.5.2011 21:50Re: Paní Václavíková, Součástí nástupu zemědělské a následně průmyslové revoluce v Anglii proběhlo tzv. ohrazování a katastrizace půdy, kdy byla země rozdělana tak, že každý kousek půdy měl svého majitele. Součástí toho byla i likvidace společných (obecních) pastvin i starého způsobu hospodaření. Převahu získával chov dobytka. Obilí se začínalo dovážet, z míst, kde bylo jeho pěstování levnější, v případě Británie z Ameriky. Tyto změny se lidem nelíbily a hustě se proti tomu brojilo. Jenomže byla to právě Anglie, která se jako první země v Evropě díky tomu vymanila z koloběhu hladu a zatímco ve Francii byl hlad na denním pořádku, Angličané spychli tak, že odmítali jíst irské hovězí, které prý nemělo dobrou chuť. Ani zemědělská revoluce (anglická), ani průmyslová revoluce (nebyla jiná než anglická) i parlamentní demokracie vznikly zcela spontánně a když se závaděly, všichni na ně nadávali. Momentálně už začala katastrizace Měsíce, kdy si lidé mohou koupit pozemek i tam. K vaší otázce. Společná pastvina může být pouze tam, kde majitel pozemku se rozhodne, že tento pozemek bude společnou pastvinou. Pokud je majitelem obec a rozhodne tak, bude společná pastvina. Problém je ten, že obce jsou chudé a pozemek se vyplácí pouze tehdy, když vynáší. Takže buď se najde nějaký dárce, nebo se pozemek prodá nějakému developerovi. |
|
|
J. Václavíková 28.5.2011 22:01Re: Paní Václavíková, Nemyslela jsem tím konkrétně pozemek, je to pojem, označující situaci, kdy je určitý omezený zdroj sdílen několika jednotlivci (=citace, správně se to jmenuje tragedie obecní pastviny). Ne vždy se zdroj dá rozparcelovat a zprivatizovat. |
|
|
J. Tolman 28.5.2011 22:14Re: Paní Václavíková, Já jsem se teď na ten problém z teorie her podíval, neznám ho a budu si ho muset pročíst pořádně. Ale zběžně se mi zdá, že nijak nepopírá výhodnost privatizace a tržního hospodářství. Pokud nastane problém s nějakým zdrojem, problém se musí řešit. Nebude ho řešit spontánní řád, ale konkrétní lidé a zákony. Nevím, jestli to je k věci, ale i v Americe je pozemkové vlastnictví omezeno. Například pozemky nesmějí zasahovat až vodnímu toku nebo k moři. Vždy tam musí být volný pruh země, umožňující ostatním volný průchod. Takové věci se řeší zákonem. Ale možná, že jsem zcela nepochopil, co máte na mysli. |
|
|
J. Václavíková 28.5.2011 22:18Re: Paní Václavíková, Myslím tím právě ty případy, u kterých nejdou určit vlastnické vztahy. Např. rybolov na volném moři. |
|
|
J. Tolman 28.5.2011 22:23Re: Paní Václavíková, Já si myslím, že jdou. Ale není vůle. Nejdříve se provede odhad množství ryb a určí se kvóty. Problém je z dodržováním dohod a s tím, že různé státy uznávají jinou velikost teritoriálních vod. Nakonec to stejně skončí rozparcelováním moře i mořského dna - to už vlastně zhruba rozparcelováno bylo, dokonce i ČR dostala svůj podíl. Teď se chystá rvačka o Arktidu. |
