Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Na cestě
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
![]() |
Hanča 23.6.2008 23:52Tak jsem přečetla celou story, co nám rukou a tlapkou společnou a nerozdílnou napsali Kazan a Dede. Ačkoliv jsem věděla, že cestu přestáli v pořádku, stejně jsem klukům chlupatým držela palce. Kdyby se jim tak dalo vysvětlit, že budou 3 hodiny v domečku a pak si je panička vyzvedne! Jenže takhle člověk neví, co se v těch jejich hlavách honí. Premiéru ale zvládli výborně, jsou to šikulové. A šťastný Daník v náručí je naprosto neodolatelný! |
![]() |
Xerxová 23.6.2008 20:35jak zničit Kosatku... to se vezme psík na večerní procházku. Jde se lesem mimo cesty (sandály naboso jsou hodně blbej nápad) směrem k malému cachtátku a zároveň napájítku. Ale než tam Betka namočila papulu, z trávy se vynořil nápadník - mladý krásně nasvalený grošovaný bulík (stafordbulík) Bohouš. Co ty dva blboni spolu nalítali a naskákali... jen po cestě domů pak vypadala, že padne do příkopu a počká tam, až půjdu kolem na ranní procházku Teď vypila kyblík vody a padla. Ani nevyhlíží na zahradě, kdy pojede páník domů... |
![]() |
zana 23.6.2008 20:38Re: jak zničit Kosatku...
|
![]() |
Xerxová 23.6.2008 20:58Re: Re: jak zničit Kosatku... Paní Bohoušová se trošíčku bála - že prý Bohoušek teď dost otravuje psí slečny a aby se Betka na něj nenaštvala Betka spinká na balkoně a běhaj jí nožičky ze spaní |
![]() |
MaRi 23.6.2008 21:02Re: Re: Re: jak zničit Kosatku... |
![]() |
PetraK 23.6.2008 20:02Teda Dede dovedu si dost dobře představit, jaký nervy to všechno byly A dobře jim tak zřízencům letištním |
![]() |
Matylda 23.6.2008 21:04Re: Teda Dede No, já bych vyložila prvně zvířata a golfáky, ono držet ty dvě hodiny v náručí desetikilový dítě, co neumí chodit a děsně se mrská taky není žádná hitparáda |
![]() |
RenataE 23.6.2008 23:25Re: Re: Teda Dede
|
![]() |
aida 23.6.2008 23:29Re: Re: Re: Teda Dede Ahoj Renato, mrkni do mailu. |
![]() |
RenataE 23.6.2008 23:40Re: Re: Re: Re: Teda Dede Šla odpověď. Bubenice byly fantastický |
![]() |
Fallowa 23.6.2008 17:02Bezvadný článek s krásnými a dojemnými fotkami |
![]() |
Hana W 23.6.2008 15:43Blahoprani
Malem jsem mohla mit svatek den pred Zdenama na Pavlu. Babicka preslicova byla Pavla a tak nasi chteli, aby ze mne byla Pavla - teda Paula, jak se ji rikalo. Z neznamych duvodu se babicka rozcilila, ze ji to jmeno vzdycky vadilo a ze by mi tak nikdy nerekla. Vzhledem k tomu,ze jsme bydleli pohromade, rodice od jmena upustili. Narodila jsem se na Mari Magdalenu, tak maminka chtela, abych byla Magda, ale to zas zamitnul tata - pry by to byl omen - no, a tak je ze mne Hanka. |
![]() |
zana 23.6.2008 20:38Re: Blahoprani Připojuju se s přáním všem Zdenám, zvláště pak některým Hanko, já si zase dumám, proč moje babička, křtěná Máří Magdalena, se celej život tvářila jako Marie |
![]() |
Zdena b.p. 23.6.2008 23:09Re: Re: Blahoprani Poslední dobou se tu moje jmenovkyně vyskytují málo, tak poděkuji i za ně. |
![]() |
RenataE 23.6.2008 23:29Re: Re: Re: Blahoprani Zdeni, přeju nejen k svátku, ale i k nové ledničce |
![]() |
Matylda 23.6.2008 23:22Re: Re: Blahoprani Ále, moje sousedka Marie si nechává říkat Madla, protože se jí to líbí. Vždyť je to jedno, pokud se někomu jeho křestní jméno dvakrát nelíbí, může si nechat říkat, jak chce. Já taky nemám ráda, když mi někdo říká přímo mým jménem. |
![]() |
Hana W 24.6.2008 1:03Re: Re: Re: Blahoprani No, tak moje maminka Marie je taky Madla. V Prostejove ji rikali laskovne Marosko (dlouhe "o" a "s" s hacem). V Praze na vysoke ale byla Madla. Kdyz zacali s tatou chodit, tak byla Madluska, coz zahy otec predelal na Dlusku a prilezitostne Dlusinku. My jsme jako deti s bratrem po urcitou dobu verily, ze nase maminka se jmenuje Dluska, prestoze ji babicka s dedeckem rikali Marenka. Kdyz tata umrel a vybirali jsme slova na stuhu na venec, tak se maminka zardela a rikala, ja kdyz na to napisu tvoje Marie tak je to takovy neosobni. Muzu tam napsat Dluska? A Dluska to bylo. |
![]() |
Hana W 23.6.2008 15:22Kluci chlupati to zvladli a s nema Dede!! Ale stejne by mne zajimalo, co se jim v tech hlavickach motalo, kdyz je nalozili do letadla a to letadlo pak zacalo rolovat a pribirat na rychlosti a - svete div se - letet Cekat na ne takovou dobu na Ruzyni, tak to by mne bud omejvali anebo zavreli za drzkovani. Kdyz teda Nazgulove prvne leteli, tak pridam k lepsimu, jak Chet prvne letel - v r. 1990 se mnou do Prahy. Velky Boeing zacal rolovat z Charlotte (Sev. Karolina) smerem na Frankfurt. Jinak ruzolici Chet zblednul, chytil mne za ruku a jak se to letadlo odlepilo od drahy do vzduchu, tak Chet, bily jak papir, prohlasil "shi##t, I am flying Pekne leto v Cechach preju. |
![]() |
Beňa 23.6.2008 15:20Nazgúlové cestovatelé Milá Dede, tak jsem to všechno při čtení článku prožila tak reálně, až se mi chtělo brečet. Ty psí oči za mřížema "domečků", no úplně jsem viděla Sunnyho a Gilla a srdce mi to rvalo. Co se jim v těch jejich makovičkách asi honilo? Dovedu si představit štěstí ze shledání |
![]() |
Vave 23.6.2008 14:45OT - dvakrát nostalgické Bužírka - teď u nás v práci montují novou zabezpečovačku a otevřeli takovou krabici na zdi, plnou tenkých bužírek. Páááni! Vždyť my jsme je sbírali, byla to vzácnost, barevné bužírky, spletené do volného copu ... pak se z toho pletly takové hranaté "tyče", ale taky košíčky a různé náramky ... byla to jen móda v nejsevernější výspě, nebo to taky někdo pamatuje? Učebnice - poslední předprázdninový víkend jsem trávívala opravováním učebnic, gumováním a slepováním, nejdřív bankovní páskou a později izolepou. Měla jsem ráda učebnice, které byly na začátku roku nové, do jednoho rámečku jsem napsala svoje jméno, vedle školní rok a pak písmenko A. Ty se mi většinou dařilo odevzdat na konci roku zase jako A, maximálně občas B. Ale učebnice kategorie C se mi občas přesmykly do E a to už bylo na vyřazení. Přinesli jsme do třídy knihy, které páchly uplynulým školním rokem, paní učitelka do každé napsala svůj ortel a do seznamu žáků napsala částku, kterou musíme za opotřebení uhradit. A knihy se pak skládaly u zdi, podle předmětů a podle kategorií. A pak jsme je odnesli mladším spolužákům a ti starší žáci nám zase donesli své již nepotřebné knížky na příští rok, ještě vonící tajemstvím a vzdálené celým nekonečnem prázdnin. |
![]() |
Beňa 23.6.2008 15:05Re: OT - dvakrát nostalgické Jéééé Vave, to je tak hezký zavzpomínání... Ty jsi kouzelnice, vždycky přivoláš něco dávno ztraceného, málem zapomenutého... Úplně se mi to vybavilo před očima. Já se vždycky na ty nové učebnice strašně těšila, zvědavě jsem listovala, nejradši jsem mívala čítanku.. No ale jak to tak bývá, následně hned v září se kouzlo nového vypařilo, učebnice zevšedněly a některé upadly dokonce v nemilost |
![]() |
Rpuť 23.6.2008 15:12Re: OT - dvakrát nostalgické No jejda, bužírky! amatuju hlavně červený a žlutý a ty upletený tyče mohly bejt i dvoubarevný a vždycky protilehlé strany měly stejnou barvu. A pak se taky pletlo na špulce a ty tyče byly kulaté... |
![]() |
tapuz 23.6.2008 15:44Re: Re: OT - dvakrát nostalgické Jo, jo, jo ... my jsme na špulce pletli z bavlnek, z různých lesklých nití nebo z barevných provázků. Průřez byl kulatý a bylo to měkké |
![]() |
tapuz 23.6.2008 15:41Re: OT - dvakrát nostalgické No samo, nejen na severu, i u nás v Praze se pletlo z bužírky. Ty "hranaté tyče" z hodně tenké bužírky jsme nosili jako náramky, ty silnější často jako přívěšek na klíče. Pokud jde o učebnice, já jsem zase měla ráda ty staré. Dobře jsem se učila a tak mi úči vždycky chtěly dát ty nové, ale já chtěla ty "saláty". Bývalo v nich plno poznámek a kresbiček a vždycky jsem byla zvědavá, kdo jbyl v rámečku napsaný přede mnou, protože jsme znali řadu spolužáků z vyšších tříd. No a to opravování na konci školního roku samozřejmě znám taky. Ale ty nejsalátovatější saláty už se opravovat nemusely. Možná někdo taky pamatujete práskací koule. To byl vlastně provázek, na každém konci koule z tvrdého plastu a uprostřed takové držátko. Pohupovalo se s nimi a ony o sebe ťukaly. A když se zvýšila frekvence a rozmach, tak se dalo docílit toho, že o sebe mlátily pod rukou i nad rukou a dělaly slušný randál. A kdysi hoooodně dávno jsme si vyhráli s hračkou zvanou jojo. Pamatujete? |
![]() |
terra-san 23.6.2008 16:13Re: Re: OT - dvakrát nostalgické
|
![]() |
terra-san 23.6.2008 16:26Re: Re: Re: OT - dvakrát nostalgické A mimochodem - JOJO a DIABOLO jsou už zase mezi -náctkami v oblibě, hlavně to diabolo. Je trochu větší, než jsem znala, ale co s ním ti kluci dokázali, to byla věc! |
![]() |
Kaa 23.6.2008 17:31Re: Re: Re: Re: OT - dvakrát nostalgické Pletení z bužírek se už taky vrátilo, akorát se teď kupují v plastových sáčcích v duhových barvách. A říká se jim scoubi, bužírka asi nezní dost tooo... správně |
![]() |
baty 23.6.2008 17:32Re: Re: Re: Re: OT - dvakrát nostalgické Technicky založení hoši a hlavně tatínkové pletli z bužírek velikonoční mrskačky a to pak bylo dílo, šíleně to štípalo!!!!! |
![]() |
YGA 23.6.2008 19:31Re: Re: Re: Re: Re: OT - dvakrát nostalgické Jo - velikonoční žily z bužírky nebrat - kor, když byl na konci pořádný suk. A na gumování a lepení učebnic taky vzpomínám - to dnešní dítka už neznají. Já měla stejně nejradši z celého roku poslední dva školní týdny - už se neučilo, ale ještě to nebyly prázdniny, ještě se z toho blaženého času neukrajovalo! |
![]() |
MaRi 23.6.2008 19:51Re: Re: Re: Re: Re: Re: OT - dvakrát nostalgické smíšené pocity jsem mívala ze šmirglování počmáraných lavic - sice se neučilo, ale člověk musel likvidovat i to, co neudělal, což nebylo spravedlivé |
![](http://1gr.cz/u/IWEB31.gif)
![](http://m.1gr.cz/u/free.gif?r=QZv0joKVe9_oUxx&p=8t_MpkSX%7cRgVLao1doO%7ci1hpQcjDurAtt2fkTc%7cNujUv_Gqd%7ccoSmqUZZFW&x=iD2ZRT)