Není pochyb o tom, že česká armáda potřebuje nové pistole. Čtyřicet let staré zbraně vzor 52 a 82 s náboji Makarov již nesplňují výkonnostní parametry pro současná bojiště. Ministerstvo obrany tedy bez výběrového řízení, jen na základě údajně podrobného marketingového průzkumu trhu, uzavřelo v září smlouvu s MPI CZ na dodávku tisícovky pistolí Glock 17 za 15,27 milionu korun. Jde již o čtvrtou dodávku těchto zbraní od stejné firmy. Předchozí zakázky získala MPI v tendrech s pouze jediným soutěžícím, kterým byla ona sama.

Interpelace

Od roku 2006 zaplatilo ministerstvo za pistole Glock od dodavatelské firmy MPI CZ, která patří Ivanu Smržovi, či od její předchůdkyně M.P.I. Trading 10,6 milionu korun. Na to navazují obchody Ivanova bratra Michala Smrže, jehož MPI Group dodává ministerstvu obrany munici. Na ní se dá vydělat přinejmenším tolik jako na pistolích, protože v současné době má armáda již 1200 glocků.

Důvod, proč si ministerstvo obrany vybralo bez výběrového řízení právě rakouské pistole Glock, spočívá podle vyjádření tiskové a informační služby ministerstva v tom, že jsou levnější než srovnatelná zbraň českého výrobce. Ve stejném duchu odpověděl i ministr obrany Martin Barták na interpelaci poslance Josefa Šenfelda (KSČM), který se ve sněmovně zeptal, kdo vybral typ pistole a její příslušenství, zda byla vypsána veřejná zakázka, případně kdo byl osloven nebo se výběrového řízení zúčastnil a kolik budou daňového poplatníka pistole stát. Z ministrovy odpovědi na tyto otázky se ale dozvěděl pouze to, že srovnatelné pistole českého výrobce jsou dražší.

Zda ministr lhal vědomě, nebo jestli se jako vojenský laik nechal oklamat svými podřízenými, není jasné. Pokud obdržel stejné odůvodnění o cenové výhodnosti pistolí Glock 17 jako redakce týdeníku EURO a uvěřil mu, je to v jeho pozici na pováženou.

Vysvětlení

Nyní citace ze sdělení ministerstva obrany: „Cena 1 ks pistole s taktickou svítilnou a příslušenstvím je 15 139,18 Kč. Jen pro úplnost dodávám, že zbraň tuzemského výrobce CZ 75 B lze pořídit bez taktické svítilny se základním příslušenstvím za 15 341,50 Kč.“

Odborný marketingový průzkum ministerstva obrany tak napsal rovnítko mezi plastovou rakouskou pistoli s taktickou svítilnou a českou kovovou pistoli bez svítilny. Pokud to nebyl záměr, měli zbrojaři z ministerstva s glockem srovnávat jinou zbraň z produkce České zbrojovky, a to CZ 75 SP-01 Phantom, která je rovněž z polymerových komponentů a má drážky pro uchycení taktického příslušenství. Aby mělo odůvodnění razanci, vymysleli si na ministerstvu i cenu pistole CZ 75 B.

Realita

Obchodní úsek České zbrojovky na dotazy týdeníku EURO odpověděl tak, že Armáda České republiky v roce 2008 ani v roce 2009 žádné pistole nepoptávala. Co se týče ceny, byli jsme odkázáni na webové stránky firmy, kde je uvedeno, že pistole CZ 75 B stojí 15 780 korun. „Pokud bychom dostali požadavek pro ozbrojené složky a ve větším množství, cena by se tvořila podle konkrétních podmínek,“ napsali v e-mailu obchodníci z Uherského Brodu.

Jak to ve skutečnosti chodí, ilustruje prodej 46 tisíc pistolí v letech 2001 až 2005 pro potřeby české policie. Ta za model CZ 75 D Compact zaplatila zbrojovce z Uherského Brodu v průměru něco přes 8900 korun za kus, zatímco v ceníku České zbrojovky je uvedena doporučená spotřebitelská cena 15 540 korun. Městská policie v Praze také přezbrojila. Rozhodla se v roce 2007 rovněž pro pistole domácího výrobce CZ 75 D Compact. Do výběrového řízení se přihlásily tři firmy a městská policie byla ochotná za tisíc pistolí zaplatit až 20 milionů korun. Díky tendru byla konečná cena 9,88 milionu, tedy 9880 korun za jednu.

Česká špička
Aktuálně dvojnásobný mistr světa IPSC (asociace praktické střelby) v kategorii produkčních (neupravených) pistolí Adam Tyc začínal svou kariéru s glockem. Dnes však o své CZ 75 SP-01 prohlašuje: „Podle mě jde ve své třídě o nedostižnou špičku. Nejlepší zbraň, jaká kdy byla vyrobena.“ V mimořádně populárních soutěžích praktické střelby se používají výhradně pistole ráže 9 mm a hodnotí se nejen přesnost zásahů, ale i dosažený čas.

Týdeník EURO 51-52/2009