Prvního má být v Miláně zahájena Světová výstava EXPO. Zpravodaj Českého rozhlasu referuje o policejních manévrech kolem toho všeho. Návštěvníci budou šacováni a kolem bude kroužit kromě policie také armáda. Obavy jsou z islamistů, ale své Molotovovy koktejly si vyrábějí prý i anarchisté. U nás Útvar pro odhalování organizovaného zločinu od úterka lustruje po celé republice. V klepetech zůstalo šest lidí a v Brně našla policie nebezpečnou trubku.

Podle nátury bychom z toho mohli mít dobrý pocit nebo špatný pocit. Dobrý z toho, že bezpečnostní orgány bdí a starají se o pořádek. Špatný proto, že – teď píši o naší situaci – každou chvíli čteme o úspěšných zásazích, ale efekt dohromady žádný. Nebezpečná trubka, snad doma udělaná bomba, to je závažná věc. Kdopak ji asi udělal a proč, s jakými úmysly? Bohužel, zkušenosti vedou k závěru, že se z nebezpečné trubky možná vyklube minimax a těch šest v klepetech zažaluje Českou republiku a vysoudí náhradu škody.

Takže se nám tu rýsují tři fáze bezpečnostního zásahu: radost z úspěchu, rozpaky nad soudním výsledkem a rozčarování z náhrady škody.

Dokud ale nás zajímají jen policejní trapasy a vzduchem nelétají roztrhaná těla, je to – přiznejme si – velmi dobré.