10.5.2024 | Svátek má Blažena


VíP: Všeobecný víkendový pokec(ník)

3.10.2015

Mlsotníky mě často inspirují ke vzpomínkám. Například včerejší buchty jsem doma nikdy nedělali, ale zažila jsem takzvané prstky. Také byly z kynutého těsta a dělaly se bokem k plechu tvarohového koláče. Prstky mi moc chutnaly, byly to takové vraní nohy, tříprsté prstky, vykrájené z rozváleného zbytku těsta na koláče, a byly posypané posypátkem. Některé měly prsty jen dva, jak těsto vyšlo. Tento typ koláčů měl velkou výhodu v tom, že měl při stejném množství těsta mnohem víc opečených okrajů :-)

Taky mi to připomnělo, co mi chutnalo u babičky. Jedno z těch jídel byla záhadná hmota, pečená v malém pekáčku v troubě s ohněm, a specifická chuť mě pronásleduje dodnes – co to bylo? Po letech jsem se dozvěděla, že šlo o zbytky vařených brambor, rozšťouchaných a smíchaných s moukou, a to se zapeklo. Troubička udělala úžasný křupavý povrch a okraje, uvnitř to bylo matlavé, no mohla jsem se toho ujíst. Když jsem si to udělala jako dospělá, zklamání bylo veliké – asi tomu chyběla ta trouba, do které se přikládalo, a určitě ta babička :-)

Taky si vzpomínám, jak babička připravovala salát. Utrhla ho na zahrádce, listy obrané od slimáků natrhala do mísy a celé to zalila vroucím lákem. Ten se dělal tak, že se v kastrolku opražily kostičky špeku, ty se zalily sladkokyselou vodou a horké se to vylilo na salát. Ze salátu byly hadry, ale mně chutnaly, protože chutnaly i babičce. Taky mě rozmazlovala s chlebem – okrajovala mi kůrky a krájela „vojáky“. Kůrky jsem pak dlouho odmítala jíst vůbec, dokud jsem nepřišla na to, jaká je to lahůdka. Dnes mě napadá: copak jsem neměla zuby? Ale ne, teprve dnes mi dochází, že zuby dávno neměla babička, a proto bylo všechno víc než na skus :-)

Ale co u mě vydrželo zkoušku času, to byly její polévky – vždycky se prošla malou zahrádkou, tamhle vyhrábla pár nových brambor, tuhle utrhla rajče, k tomu vytáhla mrkev a malou cibuli, ještě utrhla pár zelených lusků (hrách byl vždycky „lusky“) nebo co zrovna ještě rostlo a my s dědou jsme přinesli pár holubinek. Tak takovou polévku, takovou vařím dodnes.

Jestlipak máte nějaké jídlo, které si s sebou nesete od mala a stále si ho děláte?

Jinak toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.

Lika Neviditelný pes