Na přelomu března a dubna projede Českem americká vojenská kolona. Američané se netají tím, že jde o součást silové hry s Ruskem, a transport přichází do doby, kdy Rusové osazují zabraný Krym atomovými nosiči.

Už jsme v Česku viděli méně nápadné popudy ke zviditelnění, než je kolona transportérů a tanků. Kdyby byly normální poměry, nestalo by se nic. Jsme součástí NATO, naši vojáci společně cvičí spolu se spojeneckými vojáky, a tak tedy na transportu spojenců není naprosto nic výjimečného. Poměry ale normální nejsou, žijeme v zemi, jejíž prezident se těší, jak bude vedle severokorejského vraha Kima mávat z tribuny vojákům armády, která pomáhá vraždit na Ukrajině. A tento člověk, zvolený většinou voličstva, má nemalou podporu.

Nemalou, to je ale pitomé slovo. Ono se uvidí, jaká ta podpora bude, až ty tanky pojedou po D1.

Nebo taky neuvidí, protože události nahlížíme brejlemi médií a o jejich objektivitě je bohužel třeba silně pochybovat.

Bude to hlavně zkouška, jak silná ta pátá kolona Ruska u nás je. Kde všude sedí, kromě Hradu.