24.6.2018 | Svátek má Jan


VĚDA: Jak zastavit alzheimera?

23.11.2016

V nejbližších pětatřiceti letech vzroste počet lidí postižených v seniorském věku demencí na více než dvojnásobek. S největší silou dopadnou důsledky tohoto děsivého trendu na země ze spodní poloviny žebříčku výkonnosti ekonomik.

Bilance boje s narůstající hrozbou je neradostná. Vývoj stovek nových léků proti Alzheimerově chorobě skončil ve slepé uličce. Z hrstky těch, které farmaceutický průmysl nabízí, žádný neléčí příčiny tohoto onemocnění. Jen potlačují příznaky. „Čelíme tsunami a zkoušíme ji zlikvidovat kyblíkem,“ komentoval současnou situaci spolupracovník nového amerického prezidenta politik Newt Gingrich. Co může svět dělat proti tsunami demence postihující seniory?

Čekání na úspěch

Demence se vplíží člověku do života nenápadně. Drobné výpadky paměti, problémy s orientací nebo ztráta přehledu o čase jsou jen předzvěstí mnohem vážnějších problémů. Nemocný zapomíná i nedávné události nebo jména blízkých lidí. Rezignuje na osobní hygienu a má potíže s komunikací.

Později tyto projevy ještě zesilují. Nemocní ztrácejí pojem o tom, kde se nacházejí, nepoznávají ani své nejbližší. K tomu se přidává omezená pohyblivost, poruchy chování včetně záchvatů agresivity a narůstající závislost na cizí péči. Ve věku nad 60 let trpí demencí zhruba sedm lidí ze sta. Ve dvou ze tří případů je příčinou jejich děsivé proměny Alzheimerova choroba.

Výhledy do bližší i vzdálenější budoucnosti nejsou nijak růžové. Lidský život se prodlužuje a lidstvo stárne. K současným 47,5 milionu lidí trpících demencí přibude podle statistik Světové zdravotnické organizace za rok bezmála osm milionů nových pacientů. V roce 2035 jejich celkový počet přesáhne 75 milionů. Do roku 2050 vyšplhá skoro na trojnásobek a podle prognóz Světové zdravotnické organizace se vyhoupne nad 135 milionů. S tím astronomicky vzrostou výdaje na péči o nemocné.

Demenci patří v žebříčku příčin úmrtí obyvatel ekonomicky vyspělých zemí páté místo. Pokud však jde o náklady na zdravotní péči, pak bezpečně vede, protože lidé s demencí jsou po dlouhé roky odkázáni na stálou pomoc z okolí. Podle předpokladů už v roce 2018 překročí roční celosvětové náklady na péči o seniory s demencí bilion dolarů, v roce 2030 pak dva biliony ročně. Zdravotnictví mnoha zemí bude pod náporem pacientů hrozit kolaps.

Experti se shodují, že ke zmírnění nastupující hrozby je nutné nejprve získat opravdu dostatek peněz na výzkum. A tato investice musí přinést nové diagnostické postupy a léky.

„To, co potřebujeme ze všeho nejvíc, je úspěch,“ upozorňuje v rozhovoru pro vědecký časopis Nature na další klíčový faktor zdárného boje s demencí neurolog Ronald Petersen z věhlasné Mayo Clinic v americkém Rochesteru. „Po dlouhé sérii neúspěchů by jedna výhra na poli klinických testů nabudila zájem lidí a přesvědčila by je, že tohle není beznadějně nevyléčitelná choroba.“

Naděje se jménem solanezumab

Ačkoli náklady na péči o pacienty s demencí šplhají do nebetyčných výšek, výdaje na výzkum této choroby a hledání nových léčebných postupů nijak závratné nejsou. Americké Národní ústavy pro zdraví, což jsou vládou financované instituty zdravotnického výzkumu, vydaly v roce 2015 na výzkum nádorových onemocnění pět miliard dolarů. Další dvě miliardy investovaly do výzkumu kardiovaskulárních chorob. Na výzkum demence bylo v rozpočtu vyhrazeno 700 milionů dolarů. Podle Ronalda Petersena by adekvátní byla částka trojnásobná.

Důvod, proč je výzkum Alzheimerovy choroby a dalších příčin demence seniorů podfinancovaný, tkví kromě jiného v tom, že nemocní nejsou veřejnosti na očích. Postižení senioři sami nemohou upozorňovat na svou chorobu, jako to dělali například lidé infikovaní virem HIV. Blízcí a příbuzní pacientů s demencí bývají tak vyčerpaní péčí o nemocné, že se jim už na veřejná vystoupení nedostává sil. Demence bývá také často mylně vnímána jako nedílná součást stárnutí.

Přesto povědomí o závažnosti otázek spojených s demencí seniorů roste a začíná se to odrážet i ve financování výzkumu. Evropská unie ho podporuje a také za Atlantikem se situace zlepšuje. V roce 2016 utratily Národní ústavy zdraví na výzkum Alzheimerovy choroby a dalších příčin demence seniorů asi miliardu dolarů.

Směr, kterým se bude výzkum léčby demence vyvíjet, závisí podle mnoha odborníků i na výsledku testů léku solanezumab. Předběžné výsledky testování na 2100 pacientech v počátečních stadiích Alzheimerovy choroby vyzněly optimisticky. Finální bilance testů však bude k dispozici až koncem roku 2016 a nikdo si není jistý, zda se nadějné vyhlídky potvrdí.

Solanezumab je tvořen protilátkou, která se váže na protein označovaný jako amyloid beta. Právě hromadění amyloidu beta v mozku je jedním z typických projevů Alzheimerovy choroby. Protilátka solanezumab tento proces brzdí. Přesto si od ní nikdo neslibuje vyléčení Alzheimerovy choroby. Pokud by lék zpomalil postup onemocnění a léčení pacienti s Alzheimerovou chorobou by v testech výkonosti mozku dosahovali třeba jen o třetinu lepších výsledků než stejně postižení pacienti užívající placebo, považovali by to všichni za toužebně vyhlížený úspěch. Pokud se ale naděje vkládané do solanezumabu nenaplní, bude to pro celé odvětví výzkumu demence těžká rána.

„Stojíme na rozcestí,“ komentuje čekání na výsledky testů solanezumabu britský neurolog John Hardy. „Bude to klíčový výsledek nejen pro tenhle lék a jeho výrobce.“

Řada léků, které byly zacílené na amyloid beta, selhala a to zavdalo příčiny k pochybnostem, nakolik je hromadění této bílkoviny v nemocném mozku skutečně příčinou problémů. Možná je to jen důsledek zcela jiných procesů, na které pak ovšem léky cílené na amyloid beta nepůsobí. Řada vědců však vidí příčiny selhání předchozích léků v tom, že byly testovány na pacientech, jejichž choroba už postoupila příliš daleko. Předběžné výsledky klinických testů naznačují, že pokud jsou protilátky podány v raném stadiu choroby, amyloid beta se v nemocném mozku tolik nehromadí a postup choroby se zpomalí.

Rozbíhají se klinické testy, kdy dostávají léky s účinkem cíleným na amyloid beta lidé, kteří netrpí žádnými příznaky Alzheimerovy choroby, ale zvýšené hladiny amyloidu beta u nich signalizují významné riziko propuknutí nemoci. Ani od těchto klinických testů si nikdo neslibuje odvrácení choroby.

„Největší úspěch, jakého můžeme dosáhnout, je odklad nástupu onemocnění,“ říká americký neurolog David Holzman z Washingtonovy univerzity v St. Louis.

Pokud by bylo zapotřebí podávat léky lidem, kteří mají k Alzheimerově chorobě zatím jenom nakročeno, ale nepociťují žádný z jejích příznaků, pak bude nutné podrobit obrovské počty lidí testům, jež plíživý nástup onemocnění spolehlivě odhalí. Nabízí se vyšetření mozku moderními zobrazovacími technikami, ale ty jsou neúnosně drahé. Další možnost představuje analýza mozkomíšního moku, ale odběr vzorků není ani příjemný, ani jednoduchý.

Vědci proto pátrají v krvi lidí s Alzheimerovou chorobou po molekulách, jež by včas prozrazovaly start onemocnění. V rozhozených sítích uvízlo obrovské množství takzvaných markerů, ale žádný z nich zatím nenabídl lékařům spolehlivé vodítko k odhalení lidí, u nichž se Alzheimerova choroba teprve probouzí.

Další želízka v ohni

Me dic ína má v boji s Alzheimerovou chorobou i další želízka v ohni. Kromě amyloidu beta se v mozku nemocných hromadí i protein tau. Proto jsou ve vývoji také léky cílené na jeho odstranění z mozku. Těch je ale mnohem méně než preparátů cílených na amyloid beta. Třetí fenomén, na který se soustředí vývoj léků, spočívá v rozsáhlém zánětu tkáně mozku postiženého Alzheimerovou chorobou. Hromadění proteinu tau a amyloidu beta přirovnává americký neurolog Rudy Tanzi z bostonské Massachusettské všeobecné nemocnice k hořícím keřům, zatímco plně rozvinutá Alzheimerova choroba řádí v mozku zánětem jako lesní požár.

„Jakmile hoří celý les, nemá cenu hasit keře,“ říká Tanzi a vysvětluje, že právě to může stát v pozadí neúspěchu léků cílených na amyloid beta nebo protein tau.

Požár zánětu rozdmýchávají v mozku postiženém Alzheimerovou chorobou buňky zvané mikroglie. Jejich „uklidnění“ si kladou za cíl některé nově vyvíjené léky. Zatím je ale tento směr vývoje v plenkách a vypadá to, jako kdyby k obrovskému lesnímu požáru přijížděly první posádky hasičů.

Fakt, že počet seniorů postižených demencí prudce roste i ve velmi chudých zemích, jejichž obyvatelé nemají na drahé léky, pohání vývoj dalších, podstatně levnějších strategií. Pokud lidé žijí zdravěji a i ve vyšším věku „trénují“ mozek, mohou nástup vážných projevů demence významně oddálit. Demenci seniorů nemá na svědomí zdaleka jen Alzheimerova choroba. Může být například jedním z následků aterosklerózy, jejíž prevence je dobře známá.

„Víme, co nás čeká,“ říká Robert Egge z americké Alzheimerovské asociace. „Během pár desetiletí bude mít každý z nás někoho z blízkých postiženého těmito chorobami. A stojíme před otázkou: pokusíme se tomu zabránit, nebo ne?“

Autor, profesor České zemědělské univerzity, pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby

LN, 19.11.2016



Diskuse


V. Mlich
16:18
23.11.2016

V. Houdek
15:27
23.11.2016

M. Bílý
13:00
23.11.2016

V. Husák
12:16
23.11.2016

P. Rada
13:23
23.11.2016

L. Písařík
14:09
28.11.2016

V. Vaclavik
11:10
23.11.2016

P. Rada
12:47
23.11.2016

L. Šarina
10:32
23.11.2016

P. Rada
10:03
23.11.2016

K. Janyška
16:51
23.11.2016

P. Rada
17:37
23.11.2016

Tojsemjelen
7:48
23.11.2016

P. Boublíková
6:03
23.11.2016

M. Marek
9:14
23.11.2016

P. Boublíková
9:21
23.11.2016

M. Marek
10:34
23.11.2016

P. Boublíková
12:31
23.11.2016

S. Netzer
12:47
23.11.2016

P. Boublíková
15:55
23.11.2016

J. Brunner
17:43
23.11.2016

S. Netzer
18:06
23.11.2016

P. Boublíková
18:31
23.11.2016

P. Rada
9:42
23.11.2016

L. Severa
9:50
23.11.2016

P. Boublíková
10:00
23.11.2016

P. Rada
10:19
23.11.2016

J. Heincl
10:25
23.11.2016

J. Kanioková
18:00
23.11.2016

K. Wágner
5:31
23.11.2016

P. Boublíková
6:06
23.11.2016

počet příspěvků: 36, poslední 28.11.2016 02:09









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.