28.11.2021 | Svátek má René


Diskuse k článku

VĚDA: Jak zastavit alzheimera?

V nejbližších pětatřiceti letech vzroste počet lidí postižených v seniorském věku demencí na více než dvojnásobek. S největší silou dopadnou důsledky tohoto děsivého trendu na země ze spodní poloviny žebříčku výkonnosti ekonomik.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Mlich 23.11.2016 16:18

Markery: čich

Někde jsem četl, že jedním z markerů je ztráta čichu. Asi je to blbost, nicméně pokaždé, když nám do kanclu zavane smrad z nedaleké kuchyně, a já jsem první kdo ho zacítí, i když mám jediný po šedesátce, dělá mi ten smrad takovou maličkou radost. Kolegové rychle zavírají co se dá, aby u nás ta lahodná vůně pobyla co nejdéle.

V. Houdek 23.11.2016 15:27

Zdá se že solanezumab zklamal.

http://news360.com/digestarticle/MpmcMXhcFkK1S6iX_OrUeA

M. Bílý 23.11.2016 13:00

Hledat pilulky na alzheimera a pod. ...

Hledat pilulky na alzheimera a pod. není ta nejsprávnější cesta. Je mi devadesát let a mám některé příznaky stárnutí, ale demence to není, shodují se lékaři.

Čím jsem k tomu přispěl? Za život jsem vykouřil tři a půl cigarety (z legrace) a vypil maximálně tak dvacet půllitrů piva za rok. Víno občas někdy k jídlu a tvrdý alkohol tak asi dvakrát do roka štamprdli či dvě, když se někomu připíjelo na zdraví. Měl jsem výhodu, že mi ani cigarety ani alkohol nechutnaly a má nechuť se k něčemu přemáhat mi zabránily stát se na nich závislým.

V mládí jsem jezdil na kole, sportování nic moc. Zato jsem celý život hodně chodil, tak 800 až 1000 km ročně. A hodně sexu (do asi čtyřiceti minimálně jednou denně, pak postupné ubírání tak do pětaosmdesáti. Pak už jen zřídka.

A hlavně: vždy mě bavila práce. Ať ta, kterou jsem si vybral sám (převážně projektování a jeho řízení) nebo ta do které mě napasovali bolševici pro můj buržoazní původ. Vždy jsem si v ní dost vydělával.

Neměl jsem chuť se rozvádět a děti jsem slušně vychoval (a kromě toho, nikdy jsem netvrdil, že ženský stojej peníze, měly o mne zájem i bez peněz). Léky na stárnutí žádné, jen potravinový doplněk. Asi od šedesáti jednou denně Lecitin na doporučení lékařky. Takže: snad tu ještě chvíli vydržím bez Alzheimera.

P. Rada 23.11.2016 13:35

Re: Hledat pilulky na alzheimera a pod. ...

Trochu jinak. Vaší "pilulkou" zřejmě byla neobyčejná chut do života bez náhražek. Kdo ji nemá a spoléhá na náhražky, pohodlí a obyčejné "pilulky" - spíš a rychleji skončí i s Alzhaimrem.

M. Bílý 23.11.2016 17:57

Asi tak, pane Rado (13:35) srdečně Vás zdravím!

Něco bylo zajisté i v genech, ale dost toho bylo v mé lenosti přemáhat se k nějakým špatnostem (chlast a pod.). S pozdravem M.Bílý.

V. Husák 23.11.2016 12:16

Člověk musí umřít včas !!!

http://vaclavhusak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=429483

(Už se těším na ty nenávistné výlevy, ale mi bude 70let, takže vím, o čem mluvím. Pro jistotu mám vždy po ruce připravený velký igelitový sáček. Stačí si ho jen nasadit a za pár minut usnete. Navždy a naprosto bezbolestně.)

P. Rada 23.11.2016 13:23

Re: Člověk musí umřít včas ?

Asi Vás nepotěším malou mírou nenávistnosti. Pokud jde ale o peníze kterými argumentujete tak ty mohou mezilidskou řevnivost až nenávist skutečně radikálně aktivizovat. Stačí si jen skrze nějakou reklamu představit co vše by jsme mohli mít kdyby.... a bujná fatazie hladového pokřivěně zapracuje na téma co vše by dokázal sníst... - a je zle.

Pro dnešní dobu je navíc příznačné, že se prakticky všichni máme materiálně několka řádově lépe jak naši předci - někteří z nás ale i o řád více. S takto nastolené vzájemné frustrace právě vzniká "zlořád na vysoké úrovni".

V nadpisu úvahy jsem proto přeci jen raději uvedl otazník namísto vykřičníků. V dřívějších dobách totiž měli lidé podstatně kratší život zejména v důsledku mortality po infekcích. Ti co přečkali pak bývali tím spíše vzácní a mnohdy až velmi vážení, za kterými se chodilo pro radu...

Čas se ale změnil - informatiku převzal internet a vládne nám nikoliv vyvážená moudrost ale spíše indukovaná řevnivost - kdy i životní hodnoty poměřujeme spíše skrze peníze jak jste naznačil v rozpisu nákladovosti na svém blogu.

L. Písařík 28.11.2016 14:09

Re: Člověk musí umřít včas !!!

Když na problém pohlédnu vašima očima, tak proč si myslíte, že je třeba léčit mladé nemocné? Ti jsou v reprodukčním věku a tím, že je zachráníte, snižujete kvalitu genofondu, vzniká více jejich potomků, kteří nebudou dostatečně zdrávi. Tím zabráníte přirozenému výběru nejkvalitnějších jedinců a ohrožujete vývoj lidstva jako celku. Kdežto léčba starých, 70+, je humáním činem, ti už se přece nereprodukují a neohrozí genofond a tak cti otce svého i matku svou aby ti bylo dobře na zemi.

Prosím, berte tento náror jako opačné extrémní stanovisko, které jsem se pokusil domyslet do důsledku.

V. Vaclavik 23.11.2016 11:10

Abych navazal na diskuzi nize

ktery to nas velice znamy umelec ukoncil svuj zivot sebevrazdou zastrelenim, kdyz ve stari celil prospektu nejake nemoci? Lze se i otravit, ale na tyto zpusoby je treba myslet vcas a pripravit prostredky. Ovsem nastup teto nemoci asi clovek sam nepostrehne.

Cetl jsem, ze migrujici pastevci nekde v Asii, kdyz na podzim migruji pred zimou na jih (nebo naopak), nechavaji sve stare za sebou na jistou smrt, kdyz je jim jasne, ze by stradani te cesty tak jako neprezili, ze nejsou dostatecne mobilni. Nekde je posadi, nechaji jim nejake jidlo na dosah a odeberou se na tu svou kazdorocni cestu na jih, ci na sever.

Zajimava je otazka, zdali vzestup moderniho pecovatelskeho, prerozdelovaciho statu neni v tom na vinne, protoze vede lidi k lenosti pouzivat svou mysl, podobne jako svaly atrofuji, jestlize se muzeme cely zivot jen pasivne vozit. Ale jestlize autor pise, ze tato nemoc zasahuje i stare lidi v zaostalych zemich, pak to by tu hypotezu vyvracelo.

Ovsem neni pak falesny i ten zpusob predchazeni te nemoci zpusobem zivota, ktery drzi mozek aktivni, jako to cteni, lusteni krizovek atd.?

Zajimave by bylo udelat pruzkum jak se lidi postizeni tou nemoci deli na verici a ateisty - pricemz bych ocekaval, ze verici, tedy lide s virou jsou nachylni nepouzivat svou mysl - ve vsem prece maji jasno, nic jim neni zahadne, mohou s klidnou mysli nechat svou mysl zahalet...

P. Rada 23.11.2016 12:47

Re: Abych navazal na diskuzi nize

Mám za to, že mozek atrofuje přeci jen analogicky jak jak svalová tkán a neplatí dříve deklarovaná doměnka že neuronů v životě může jen ubývat. Ještě důležitější je ale tvorba spojení. Všiml jsem si tohoto jevu u spolužáků které jsem dobře poznal základce a posléze s odstupem času vnímal už docela jinak když jsme se po dalším a dalším desetiletí scházeli a dozvídali se kdo jakým životem prošel.

Probíral jsem tento fenomén i s doktorem V. který svého času i zde na N.P. o mozkové činnosti referoval. Vyprávěl mi případ jednoho svého známého za kterým posléze už jen pro jeho motorické problémy docházel a snažili se spolu znovu a znovu rozebírat a řešil řady problémů svých společných pacientů. Ten druhý lékař byl ale sám dlouhodobě nemocný a blízským tedy stále více i na obtíž. Rodině se to jevilo tak, že ho jeho aktivita skrze stále opalované konsultace s kolegy příliš zatěžuje a vyčerpává a i to se snažili v dobré víře vyřešit.

Tak se stalo, že pro něj posléze našli zdánlivě velmi pěkné a komfortní pečování kdesi v odlehlosti aby měl klid. Po pár týdnech nečinnosti ale dospěl ke klidu věčnému. Nedá se ale vyloučit jiný vliv či náhoda.

Považuji zajímavé, že i v mozku objevila moderní věda zásobní nervové matečné bunky, které jak se to jeví jsou v některých případech poruch vylpavovány do poškozené oblasti kterou snad dokáží částečně opravit (info ze semináře týden mozku pořádaný letos akademií věd). Na masivní poškození to ale zřejmě nestačí. Alespon základní sebeobrané prostředky však všichni máme - jen je umět a chtít zavčas aktivovat.

L. Šarina 23.11.2016 10:32

Mám doma

manželku postiženo stařeckou demenci, je to milosrdnější forma, pokud to tak můžu nazvat, ale kdo to nezažil,neví ani o čem mluví, je to Dantovo peklo. Den co den a na očích, někdy si myslím jestli není lepší to nějak ukončit, ale jak? jsem v koních!!

J. Kanioková 23.11.2016 17:46

Vím až moc dobře, o čem píšete... upřímnou soustrast..

Já si to zažívala 7 let s mou mamkou (a zároveň mám mentálně postiženou dceru). Dodnes se divím, že jsem sama neskončia v blázinci.. bylo to nejšílenější období mého života..

Později jsem chodila 3 roky částečně pečovat o paní s Parkinsonem, která byla téměř totálně fyzicky odrovnaná. Bylo to namáhavé, ale jinak paráda. Byla o dost starší než já, ale paměť měla fantastickou, dalo se s ní vykecávat hodiny. Tudíž pro mě tahle péče byla málem školou, bezvadná. Ale to první... to bylo šílené..

K. Janyška 23.11.2016 9:41

Bodejť, vždyť starých je čím dále tím více. A stále starších

a tak se není čemu divit. Je to jen technická nezbytnost... Dzp.

P. Rada 23.11.2016 10:03

Re: Bodejť?

Jak by jste asi "technickou nezbytnost" vymezil mezi mladými kouřícími .. opilými ... až průběžně zdrogovanými?

Tou hranicí může sice třeba být právní odpovědnost ale i ta by snad neměla být stanovována jen "technicky".

Je zajmavé, že i ve scifi se s problémem méně produktivního stáří vypořádával I.Asimov. Popisoval svět, kde byl věk "odchodu do blaženosti" uměle stanoven na 60let jen proto, aby společnost byla i v nuzných podmínkách maximálně efektivní pro převahu těch nejproduktivnějších.

Skrývaným cílem ale bylo aby se mohla rychleji nachystat na nečekaný úder liberálnímu okolí a nastolit konečně svou trvalou superdominanci.

K. Janyška 23.11.2016 16:51

Re: Bodejť?

Typický marxistický pohled. Není žádné společnosti, jen jen spontání řád lidské interace a lidského světa... Dzp.

P. Rada 23.11.2016 17:37

Re: Bodejť?

Tak jak to popisujete by to znamenalo, že není nic mimo spontálního (ale blíže nepopsatelného a netestovatelného) řádu a vše je jen na jakési lidské interakci závislé. O tom ale velice pochybuji. Nakonec i chování nemocných A. chorobou o tom vypovídá. Naopak tvrdím, že člověk je daleko spíše jen nadstavdbou okolního světa a i ta nemoc ukazuje jak se může lidský nadhled patogenně zůžit a přesto svět mimo takto postižené jedince zůstává jaký byl.

Slušně řečeno - předvádíte antropocentrismus vypiplaný jako dokonce nadstavba Marxismu. Tomu také zůstaly mnohé přírodovědné jevy a poznatky utajené a reagoval zejména na jevy třídní, vykořistovatelské až asociální. Marxismus ale alespon uznávat existenci lidské společnosti. Ta je Vašemu pojetí světa už zřejmě úplně ukradená...."není žádné společnosti" ...

To kapitalisté jsou daleko humálněji založení v tom, že si ji jako svého zdroje považují. Těch už si ale nevážil Marx a Vy jste jen o stupínek dál.

Tojsemjelen 23.11.2016 7:48

Jako obvykle,

když se jedná o nějaký lék, tak se zkouší všechno možné se spoustou vedlejších účinků, jen proto, aby se to dalo patentovat. Na rozpouštění amyloidního plaku funguje kurkumín, který je zcela bez vedlejších účinků. Jenomže kdo by se zabýval nějakou studií, která je nesmyslně drahá a která v případě kladného výsledku nevede k možnosti si daný preparát patentovat a potom za nehorázné sumy prodávat. Takže "dlabejte" kurkumín, používejte mozek tím, že budete místo čučení na televizi např. číst a přemýšlet o čteném, luštěte křížovky, sudoku atd. a budete bez problémů.

J. Kanioková 23.11.2016 17:57

Sice netuším, co je to kurkumín, ale pohledám..

a k tomu dalšímu - odcházející mozek je jednou z částí funkčnosti člověka, a myslím si, že míra postižení možná souvisí i se špatnou funkčností něčeho dalšího.. Protože jsem poznala spoustu lidí s Alz., a každý na tom byl trošku jinak..

P. Boublíková 23.11.2016 6:03

Asi dostanu hrozně vynadáno

Ale péči o lidi, kterým totálně odešel mozek a zbyla jen skořápka tělesné schránky, považuji za falešnou humanitu.

Své rodině kladu opakovaně na srdce, že jakmile přestanu být sama sebou a definitivně se změním ve zvířátko bez rozumu, mají mě ponechat svému osudu. Někde zabloudím, něco mě přejede, někam spadnu, zmrznu nebo umřu hladem - všechno lepší, než existovat léta jako troska ničící své okolí.

M. Marek 23.11.2016 9:14

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Jste asi tvrďačka, když necháte svého nemocí postiženého rodiče zmrznout nebo něčím přejet.

P. Boublíková 23.11.2016 9:21

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Zkuste si můj příspěvek přečíst ještě jednou - psala jsem o sobě. Čili přála bych si, aby tvrďáci byly moje děti.

M. Marek 23.11.2016 10:34

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Četl jsem dobře. Tedy jinak. Pokud Vás rodič požádá o to o co žádáte své děti a onemocní, budete tvrďačka a necháte ho zmrznout?

Tvrďácké je při zjištění nemoci odejít dobrovolně a nepřenášet zodpovědnost za toto řešení na potomky.

P. Boublíková 23.11.2016 12:31

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Asi vůbec netušíte, jak alzerheimerova nemoc probíhá. Nemocný si obvykle vůbec neuvědomí, že s ním něco není v pořádku. Takže tady je možná jedině včasná dohoda s okolím - v případě demence se na mě vybodněte, vždyť už to stejně nebudu já ale jen můj "obal".

Moji rodiče zemřeli docela mladí, takže jsem žádný podobný problém řešit nemusela.

Ale kdyby měli možnost vyjádřit včas svoji svobodnou vůli, snažila bych se jim vyhovět.

S. Netzer 23.11.2016 12:47

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Představujete si Alzheimerovu nemoc jako Hurvínek válku.

I ten "obal" cítí nejen bolest, strach, hlad a zimu, ale i radost a smutek.

P. Boublíková 23.11.2016 15:55

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

No a? Morče taky.

J. Brunner 23.11.2016 17:43

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

No, p. Netzer už tu nemoc asi má, takže ví o čem mluví.

S. Netzer 23.11.2016 18:06

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Vám, vy lidský odpade, přeji aby Alzheimer postihl někoho vám blízkého.

Pak by vás takové poznámky přešly.

P. Boublíková 23.11.2016 18:31

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Myslím, že nemá cenu diskusi hrotit a vzájemně se napadat.

Zákon stojí na straně nemocných, dokonce až do té míry, že mohou být zbavení svepravnosti, soud jim určí opatrovnika a ten je za ně plně zodpovědný, takže je nemůže nechat utéct do lesa na pospas divé zvěři.

Pokud někomu vyhovuje možnost x let živořit na vegetativni úrovni, tu možnost má a nikdo mu ji nemůže vzít.

Za sebe tuto variantu odmítám a pokouším se vymyslet pro sebe něco jiného.

P. Rada 23.11.2016 9:42

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

S jednoho osobně odpozorovaného případu nemohu soudit ale přesto mám za to, že problém jsou už i ta stádia předtím než se s člověka stane "troska" - a kdo dokáže najít vytýčit hranici?

Pozoroval jsem, že i v hlubším stádiu mívá nemocný tu a tam "světlé chvilky" které motivují v péči zcela neustávat a dávají ji smysl. Nevím ale jestli je to pravidlem.

Mám také žel za to, že se na gradaci průběhu mohou podílet i ti zdánlivě zdraví lidé, kteří se s jakéhosi opovržení nad propuklou nemocí a třeba i s vlastního vyčerpání, k nemocným zachovají s despektem jak k původci a šiřiteli problému.

V podvědomí nemocných ale něco ze sebezáchovných funkí asi ještě dlouho funguje a projeví se to pak podivnou odezvou chování na vjem příkoří. Pokřivená odezva se následně přidruží k ostatním projevům jako narostlá četnost abnormalit.

Všiml jsem si totiž, že k výrazné změně chování nemocného došlo v jednom případě následně se změnou pečovatelského prostředí. Je pak otázkou míra zavinění okolí a zdali by se vůbec dala někomu ze svéprávných a tedy už odpovědných dala prokázat. Právě taková problematičnost ale ledacos pochybného umožnuje.

L. Severa 23.11.2016 9:50

Re: Asi dostanu hrozně vynadáno

Lépe je volit cestu Tigridovu. Až již nebudu vědět, že mám užívat léky na tlak, ředění krve, cukrovku a j. nechť mně je moji potomci přestanou dávat. Nebo by je pitva prozradila?