19.7.2019 | Svátek má Čeněk


VĚDA: Babičkine vajcia k eurovolbám?

4.5.2019

Prolog: „….a opravdu dobře si rozmyslete, koho tentokrát budete volit. Uvědomte si, že až 80 % lidí v europarlamentu z České republiky bylo proti zájmům této republiky. Buďte ostražití!“

Tož Velikonoce máme šťastně za sebou. Jakpak jste vy prožili či přežili pomlázku?

Kolikátý den již konzumujete různé vaječné saláty? A byla ta vejce dost „čistá“? Tím nemyslím různé slepičí úprdky coby vzpomínku na své mládí a plnění babiččina příkazu „…vylez nad mlat a podívej se, kam ty potvory zase zanášej“. Takže přesněji: byla taky „GMO free“?

Babičkine vajcia1

Už je to víc jak měsíc, co Spolek pro komodity a krmiva (SKK) pořádal v Mendelově městě Brně již XXIV. konferenci o krmivech a výživě hospodářských zvířat. Odborných účastníků se dostavilo ke dvěma stovkám. A její nejen odbornou, ale též ekonomickou, ba politickou důležitost (zájem této republiky) ilustrovalo vlastně již složení jejího předsednictva či přítomnost některých řečníků (podrobněji o programu viz biotrin.cz).

I naprostý krmivářský laik si tam však mohl přijít na své díky informacím a komentářům k otázkám vskutku celospolečenského dopadu.

Jak nakrmit tento stát, Evropu, svět? A jak na druhé straně srovnat tohle zadání třeba s těmi otravnými klimatickými hrozbami, když nám statistiky říkají, že právě živočišná výroba je nesporně obřím producentem skleníkových plynů? Nejen těch, co různé chovy vydýchají, ale také těch, co „metanově“ vypustí.

Málem 60 % klimabortících emisí ovšem vyprodukuje už sama výroba potřebného „žrádla“.

Logická úvaha nás pak směruje k vegetariánství, ne-li přímo k veganství. Prosadí to Gerta Thurnbergová, byť s papežským požehnáním či dokonce s Nobelovou cenou? V praxi to není žádná legrace. Máme už také rodinnou zkušenost. Stalo se přede dvěma lety, že nám náhle osvícená, vysokoškolsky vzdělávaná vnučka přijela o prázdninách na chalupu. Babička se těšila, jak jí bude jako obvykle vyvařovat. Jenže ve spíži náhle byly k použití jen mouky, rejže, olej (rostlinný), cukr a sůl. Vejce – ať nečistá nebo čistá, byla náhle tabu.

No, časem trochu ideologicky i prakticky změkla. I tak jsem si nedávno o víkendu musel po jejím odjezdu rychle napravit absťák špekáčkem.

Ale vraťme se k našim, ještě takto neosvíceným, krmivářům. Proč si mne vlastně pozvali na svoje profesní rokování?

Odborný program tehdy otevřelo téma „Směřování českého krmivářství“. A právě v úvodním příspěvku prezidenta Agrární komory ČR Ing. Jandejska Využití potenciálu českého zemědělství po roce 2020zazněl onen prologový komentář k významu eurovoleb.

Co je však tedy v zájmu ČR, přesněji její současné zemědělské strategie, a to nejen z čistě ekonomického pohledu? Kde či v čem jsou postoje těch údajně 80 % jejích/našich stávajících europoslanců s tímto zájmem protichůdné? A jaký je v tomto kontextu pohled našich zemědělských praktiků na moderní biotechnologie, v EP tradičně odmítané?

Umíme prý podnikat stejně dobře jako sousední Němci, ale nedosahujeme na jejich dotace. Diktují nám velcí hráči podporovaní obchodními řetězci na straně jedné a svými europoslanci na straně druhé. A ti krom jiného čím dál více preferují strategii návratu k „čisté produkci“, tedy „GMO – free“. A nejlépe vůbec k té ekologicko-organicko–biocertifikované. Inu, je to spolehlivá strategie jak úspěšně eliminovat nepoučitelné konkurenty. Volný obchod zůstává zachován, ale to víte, morálně-eticko-zdravovědní námitky našich spotřebitelů…

Jakpak tenhle problém řeší naši bližší či vzdálenější sousedi? Odpověď mohla dát sekce „Okénko do zahraničí“. Okénka byla vlastně dvě – to první otevřené přímo k sousedům, na Slovensko.

Babičkine vajcia2

S přednáškou „O realizácii Čistej línie bez GMO na Slovensku“vystoupil Ing. Uhrík z konsorcia Agrocert. Připomněl počátky této strategie v roce 2016… kdy začali řešit zejména problém nedostatku zejména GMO - free sóji.

Kde ji vzít pro přípravu krmiv, jež by slovenskému výrobci zajistila potřebný export zvláště „čistých“ vajec a mléka, které jedině si od něho žádají bavorští, rakouští či vůbec západní odběratelé?

Jak že to řekl pán prednášajúci? „Tak my sme si sadli na Slovensku a začali sme rátať…“ V prvé řadě jak zvýšit vlastní pěstování slunečnice, řepky a kukuřice?

Nikoliv pro biopaliva (jako Češi, viz dále) ale coby krmiva. Ale zvláště té soji, které se, naštěstí pro ně i dosud, než se klima dále pošoupne, daří v „Horních Uhrách“ podstatně lépe než v ČR.

Dovoz non-GM sóji zpoza louže totiž je a zřejmě zůstane zcela minoritní. Evropa pod motivací svého programu „prémiových“ krmiv sice údajně zvedla vlastní produkci non-GM sóji na dvojnásobek – ze 400 tis. tun na 800 tis. -, ale spolyká ji sama.

Slovensko tedy hodlá zvýšit svých současných 15 tis. na málem trojnásobek - 40 tis. tun. Přejme mu to, soja rozhodně nedrancuje půdu jako řepka či dokonce kukuřice a nadto je to holka motýlokvětá. Takže samozřejmě dokáže fixovat vzdušný dusík a právě mezi takovou řepkou či kukuřicí představuje výhodnou meziplodinu. U nás ale zatím moc doma není. A asi hned tak nebude.

A dovozy dosud majoritní sóji transgenní? Tedy hlavně té monsanťácké, herbicid tolerantní, na niž jsou ekoaktivisté zvlášť alergičtí?

Citujme doslova z následné pošty s Ing. Uhríkom: „…. do hláv politikov nevidíme, nehovoriac o tom, že sa ich stanoviská často menia - viď posledne Juncker a americká sója - je to čistý obchod! Každý rok máme Radu predsedov združení v rámci FEFAC. Pred cca 10 rokmi sme všetci reprodukovali pozíciu našich vlád a každý hlasoval za používanie GMO sóje. Ale cca 5 rokov dozadu už Francúzi, Nemci, Rakúšania ruky nezdvihli, argumentujúc politikou. Jednoznačné stanovisko sa zmenilo na opatrné a dáva priestor aj na formybez GMO…“.

Dáva priestor“ – jak to asi přeložit do tuzemské zemědělské praxe? „Trump, Juncker a americká (GM) sója – ta podle našich medií ovšem měla sloužit hlavně/jen jako přídavek do biopaliv. Jejichž další dotování naše moudrá vláda znovu posvětila. V souladu s trvající strategií EU – či dosavadního evropského parlamentu.

Tož jak dále, Česko? Dáme také hlavy dohromady a začneme rátať?

Na tomto místě si neodpustím ještě jeden citát ze závěru přednášky Ing. Uhríka. Jeho konstatování „EU již nepovažuje GMO za nebezpečná.

Nebezpečná komu – čemu? Přírodním ekosystémům, či konzumentovi – tedy v prvé řadě hospodářským zvířatům a posléze člověku? Nebo klíčovým velkým tržním hráčům?

A zahraniční okénko druhé?

To představovala rozsáhlá, více jak hodinová přednáška hlavního zahraničního hosta, Alexandera Doeringa, jinak generálního tajemníka společnosti FEFAC (tedy European Feed Manufacturer´s Federation. blíže viz www.fefac.eu).

Být profesí krmivář, asi bych uměl tuhle federaci jmenovat i ze spaní. Právě ta se totiž stará o oněch více jak 160 milionů tun krmiv, co nyní ročně evropská živočišná výroba zhruba spotřebuje. Samozřejmě majoritně konvenčních, nic pro rozkvět biovajec či biomléka. Ale také žádné GM plodiny.

Nicméně v závěru této přednášky zazněla také první zmínka o plodinách genově editovaných (GE).

A tov souvislosti s loňským letním rozhodnutím Evropského soudního dvora. Konstatujícím, že tato technologie legislativně spadá pod GMO produkci, se všemi jejími drakonickými omezeními.

A šalamounsky, aby se vlk nažral, vyjímajícím z této evidentně precisní mutageneze (jež sama o sobě, sensu stricto, nemá s GM technikami pranic společného) produkty, co byly na světě dříve, než Evropa zveřejnila svůj dekret 2001 - blíže viz mj. Operace šedého zákalu pazourkovým nožem. Názor pana generálního tajemníka, potažmo FEFAC na technologie GE?

Krmivářský průmysl byl tímto rozhodnutím šokován. Obratem vedlo k požadavku zásadně revidovat věkovitou GM legislativu. Jinak totiž Evropě v oblasti moderního a ekologicky navýsost přátelského šlechtění hrozí naprosté zaostání za okolním světem. A těžké časy nejen krmivářům.

Spojena dohromady, vytvořila tak tato okénka docela pěkný, snad nikoliv oslí, můstek k jediné přednášce poslední sekce toho dne. tedy „Věda a zemědělství“.

Inu ano, byl jsem o ni požádán a zvolil název mírně „sisyfovský“. Tedy Geneticky modifikovaná a genově editovaná krmiva: věda kontra iracionalita“. S cílem oddémonizovat obvyklé mediální komentáře těchto technik. A vysvětlit jejich bezprostřední souvislost s přirozenou/přírodní podstatou procesů mutageneze a také obou alternativních cest genového transferu – toho vertikálního (pohlavní křížení), i toho horizontálního.

Ale také zdůraznit, že se tady opět střetávají dva do různé míry se překrývající vesmíry. Tedy na jedné straně oblast současného vědeckého poznání a jeho relevantních nesmírně potřebných aplikací a na straně druhé svět tvrdé a nijak sympatické politické reality.

Popravdě, sám jsem byl zvědav, jak bude v tomto prostředí moje „akademické“ povídání přijato.

K mému milému překvapení jsem již dlouho jsem neměl, a to na závěr opravdu velmi náročného konferenčního dne, takový pocit kontaktu s publikem. Nikdo ve stále plném sále zřetelně neusnul. Léta kantorské praxe naopak registrovala hluboký zájem přítomných o danou problematiku. Svědčící o výrazné potřebě dostupnosti srozumitelně podávaných informací… A téměř absenci zásadně a umanutě negativního přístupu k současným molekulárním šlechtitelským technikám. Snad genius loci v rodném městě Johana Gregora Mendela?

Bezprostřední diskuse byla minimální – jak taky jinak před společenským večerem. O to živější a velmi vstřícná při něm. Většinový názor – jasně pro GM a zejména pro GE plodiny.

Ale vraťme se k prologu této úvahy, za jejíž délku se tiše omlouvám. Leč sešlo se v ní více vstupů najednou a navzájem se, alespoň z mého pohledu, zajímavě prolínají.

Máme totiž, zase jednou, před eurovolbami.

Copak je tedy asi, v kontextu s výše uvedeným, „v zájmu naší republiky“ či dokonce Evropy? V mohutně zeleném evropském parlamentu? Jakpak bude nadále hledět na GM plodiny – či dokonce na plodiny geneticky editované? Za pasivní či dokonce aktivní účasti našich poslanců? Jak dlouho EP bude asi zastávat onen pohled Evropského soudního dvora?

Dle medií si na bruselské křesílko dělá chutě 41 našich politických seskupení.

Doposud ČR representovalo 21 poslanců. Po čtyřech tam mají ANO, ČSSD a družina TOP09, STAN a nezávislí. Po třech KSČM a KDU-ČSL. Dva ODS. Jednoho Strana svobodných občanů.

O jejich současném postoji k politice „babiččiných vajec“ víme – i my hoši (a dívky), co spolu chodíme – dost málo. A pokud ano, pak to rozhodně není výpověď jednoznačná. Zkusme nejprve zavzpomínat.

Před posledními eurovolbami kupř. spustily některé „ekologicky cítící“ strany či skupiny halasnou kampaň proti pesticidům. Ohrožujícím zdraví spotřebitelů – a ničícím užitečný hmyz, obzvláště včelstva. Naše bojovníky přijeli posílit i fundovaní zahraniční řečníci.

Třebas poslankyně za rakouské Zelené, paní Eva Lichtenberg. Vzala to šmahem – s pesticidy se svezly i ty zákeřné geneticky modifikované plodiny. Na tehdejším semináři Společnosti Heinricha Bolla, pořádaném v pražském Goethe Institute, byla k mání i spousta relevantních letáků či brožurek. A také impresivní nálepky s heslem „Dejte včelám šanci! Žádné pesticidy, žádné GMO!

Babičkine vajcia3

Pokoušel jsem se tehdy dotyčné dámě vysvětlit biologický mechanismus oněch zavrhovaných IR („insekt resistentních“) BT-plodin. A doložit jejich bezpečnost druhovou specifitou chránící nejen veškeré obratlovce, ale také necílové bezobratlé. A zásadní ekologický přínos, neb právě jejich pěstováním je příroda uchráněna před nutností aplikace oněch „milionů tun“ standardních insekticidů. Marně. Tuhle šanci v její strategii včely nedostaly.

Aby mi bylo dobře rozuměno – nehájím obecně pesticidy jako takové. Asi v praxi nejrozsáhlejší využití GM plodin herbicid tolerantních (viz opakovaně zmiňovaná soja, ale také řepka a další komodity) považuji za možná vhodné pro obří a mj. půdní erozí ohrožené plantáže Jižní Ameriky. Orat v tomto případě téměř netřeba, kolony secích strojů mohou nastoupit vzápětí po sklizni, vítr rozrušenou půdu nerozfouká … Ale do Evropy bych tuhle agrotechniku netahal..

Na straně druhé – on je ten glyfosát k ekosystémům asi opravdu markantně šetrnější než herbicidy konvenční. A kancerogenní asi jako červené maso. A současné evropské konvenční zemědělství či hubitelé plevelů kolem komunikací jej budou dále masivně používat i při trvalém zákazu pěstování příslušných HT plodin..

Aĺe to už jsme si přece říkali mockrát, proč se k tomu znovu vracet?

Inu, berme to i jako současné vodítko či názorový rozcestník pro eurovolby letošní.

Mezi vytrvalé bojovníky proti pesticidům totiž patří mimo jiné i pan europoslanec za ČSSD, Mgr. Pavel Poc. A ten, asi na rozdíl od paní Evy Lichtenberg, jistě ví, o čem mluví. Nejen vystudoval naši fakultu, ale v roce 1992 se stal městským ekologem v Mariánských Lázních a v roce 1993 vedoucím tehdy nově zřízeného odboru životního prostředí. Zásadní rozdíl mezi IR a HT plodinami by mu tedy měl být zřejmý.

Pokud jsem stačil sledovat některé jeho další postoje, kupř. kritiku využívání biopaliv, jsou mi veskrze sympatické. Leč také tuším, že jeho postoj k uvolnění evropských GM moratorií je nadále negativní. Proč asi? Pouze spolehlivý předvolební tah?

Jsem asi obdobně špatný politolog jako auťák – ale jsou tu jiní, zasvěcenější.

Svět je veliký a o náhody v něm není nouze.“ Často a rád cituji tuhle větu cestujícího v bižu, pana Lustiga, z filmu „Lotrando a Zubejda“. Jinak tedy pana Arnošta Goldflama. A ejhle - právě včera se v mé poště objevilo čerstvé číslo periodika Zvonečník, vydávaného mladými sociálními demokraty. A dokonce s přílohou „Evropské volby 2019 – zpráva Grémia platformy Zvonečník.

Čtení velmi zajímavé a stylisticky svěží – citujme:

Zelení podporují kandidátku TOP09 s europoslancem Jiřím Pospíšilem. Působil jako místopředseda ODS a jako ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Jeho nový občanský zákoník přinesl zmatek a postihl např. fungování neziskovek návalem administrativy. Preference TOP09 naznačují zisk max. 1 mandátu, a to pro Jiřího Pospíšila. Zelení se asi zbláznili.

ANO nabízí „blonďatou Ditu“ (lídryni Ditu Charanzovou) obhajující střety zájmu Andreje Babiše na evropské úrovni a horující za TTIP - smlouvu, která měla uvolnit požadavky na dovážené zboží z USA, přičemž EU má dosud výhodnou pozici ve vývozu a menší podíl například geneticky upravených organismů. Díky masivním vlnám odporu veřejnosti je taková smlouva u ledu. Ale pro jisté podnikatelské zájmy přiblížení evropské produkce té americké tu může být více europoslanců, a to v neprospěch spotřebitelů a životního prostředí.

Piráti doufají ve 4 mandáty, šanci má Lukáš Blažej se zkušenostmi z kanceláře europoslance Pavla Poce. Je to bezesporu nadějný ekologický kandidát.

ČSSD nabízí kandidátku již ostřílených europoslanců i nových tváří. Lídr Pavel Poc je europoslanec zajímavý jak pro ekologické sympatizanty, tak kandidátku ČSSD podpoří Miloš Zeman.

A dále, značně v souladu s mými výše zmíněnými postřehy:

Zvonečník si velmi váží dlouholeté práce Pavla Poce pro životní prostředí, kdy se v evropském parlamentu zejména z pozice místopředsedy envivýboru angažuje v oblasti omezování jedů (pesticidy, kadmium), nadužívání antibiotik, ochraně zvířat (množírny, převozy) a přírody (invazní druhy) či pomoci transformaci uhelných regionů.

Z poslanecké sněmovny zmizel dlouholetý poslanec Robin Böhnisch a případný neúspěch ČSSD v eurovolbách může znamenat podobný osud - na parlamentní úrovni by nebyl žádný zkušený poslanec schopný z vyšší pozice aktivně obhajovat životní prostředí. První čtyřka kandidátky ČSSD spojuje členy širší platformy Zvonečník a stojí za podporu s dobrými zkušenostmi. „Ohrožené druhy obvykle chráníme a invazní potlačujeme. Jsou i výjimky, jako třeba Zvonečník, který podporuji právě protože je neohrožený a velmi aktivní.“ Pavel Poc (europoslanec)

A jaká jsou tedy Evropská témata Zvonečníku? Spolehlivě v souladu s mediálně citlivými kauzami – ničené deštné pralesy, plantáže olejových palem – a teď tedy již „palivové soji“…

Celoevropské omezení dovozu tropické soji Odmítáme ničení jihoamerických deštných pralesů kvůli pěstování soji, která má končit u nás. Je to jednak otázka původem tropických olejů (jihovýchodní Asie - palma olejná, Jižní Amerika - soja), které končí nesmyslně jako biosložka v palivech používaných v Evropě. Kolem jejich omezení již EU začala jednat díky aktivitám Koalice proti palmovému oleji zejména ve spojení s českými europoslanci Pavlem Pocem a Kateřinou Konečnou. Sojové pokrutiny jsou ale také důležitým zdrojem bílkovin pro živočišnou produkci a jejich dovoz u nás nahradil pěstování bobovitých pícnin (jeteloviny atd.). „

Lámání hlav nad tím, co mají čeští zemědělci jinak na zemědělské půdě pěstovat, v minulosti vedlo k podpoře kukuřice a řepky olejky (na bioplyn a bionaftu).

Tato formulace ovšem nemohla v mé tváři (nikoliv v duši) nevzbudit než úsměv. Jaképak to mělo být lámání hlav tváří v tvář očekávání tučných evropských dotací? A pokud se nepletu, další podporu biopalivovým dotacím opět schválila tato vláda, za účasti ČSSD.

Ale třeba tomu bude nadále jinak … takže:

Je nutné usměrnit zemědělské dotace místo podpory řepky a kukuřice směrem k bobovitým pícninám. Pomohlo by to bránit miliardovým škodám na zemědělské půdě a ještě větším škodám na ničených tropických pralesích.

Tedy domácí jetel místo dovozové soji? Nebo snad ji budeme, nejspíš jako Slováci GM-free, doma pěstovat? Tož to naši krmiváři nepředpokládají ani náhodou. A opravdu, byť jako jen nevalný šlechtitel, mám věřit představě, že stačí jen přehodit směrovku ekodotací a potřebná soja poroste i v našich klimatických podmínkách od obzoru k obzoru?

Pochybuji totiž, že takový úkol v časově dohledném horizontu zvládne jakékoliv klasické šlechtění.

Ale jedna cesta by tu možná byla. A dokonce zjevně podporovaná i současnou vládou.

Na podzim byla přece česká vědecká Nobelovka – tedy cena Česká hlava – udělena profesoru Doleželovi za významný přínos k rozluštění genomu pšenice. Tedy i „molekulárnímu šlechtění“. Laureát se mimo to dlouhodobě netají se svými sympatiemi k technikám jak geneticky modifikačním, tak genově editačním. A široká vědecká obec tohoto státu, tedy množina AV a většiny vysokých škol či center excelentní vědy již dlouhodobě vede kampaň směřující k již výše zmíněnému upgradu příslušné evropské legislativy.

Jakou píseň v tomto kontextu hodlají zpívat naši budoucí europoslanci?

A můj osobní závěr?

Čistá „babičkine vajcia“ bych si rád, tu a tam, kupoval podle své momentální nálady. Asi tak, jako si kupuji třebas biokornflejky. Většinou nejsou polámané, vykazují větší péči.

Nikoliv však proto, že mi je kdosi - při světové hře „na většího“ - vnutil proti zdravému rozumu a nadto s využitím mých daní jako „zdravšie a lepšie aj bez genetickej úpravy“.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


P. Zinga
17:39
5.5.2019

J. Ráž
12:14
5.5.2019

L. Novák 475
14:05
5.5.2019

P. Zinga
15:01
5.5.2019

L. Novák 475
22:01
5.5.2019

J. Ráž
19:29
5.5.2019

L. Novák 475
22:06
5.5.2019

L. Novák 475
9:31
5.5.2019

L. Severa
13:45
4.5.2019

L. Novák 475
9:32
5.5.2019

L. Severa
10:48
5.5.2019

L. Novák 475
14:10
5.5.2019

L. Severa
15:49
5.5.2019

L. Novák 475
22:10
5.5.2019

A. Reček
13:04
4.5.2019

M. Mikulec
13:40
4.5.2019

M. Mikulec
10:49
4.5.2019

J. Lukavsky
GMO
10:08
4.5.2019

počet příspěvků: 20, poslední 5.5.2019 10:10









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.