22.4.2019 | Velikonoční pondělí


VE VZDUCHU: Hon na stín

12.8.2008

aneb Concorde 001 ve službách astronomů

Při postupné digitalizaci archivu svých fotek z „předdigitální éry“ jsem narazil na negativ nafocený ve Francii v květnu 2001. Kromě jiného jsem si tehdy v Paříži udělal i půl dne volno na slavné Musée de l´Air et de l´Espace na letišti Le Bourget. Na monitoru jsem si více všímal i detailů, které mi na obvyklých 9 x 13 cm unikaly. A na snímcích mě po téměř pěti letech kromě jiného zaujal malý kruhový emblém s mapkou Afriky na trupu prvního Concordu (výrobní číslo 001, reg. F-WTSS) z tohoto muzea. Emblém doprovází jednoduchý text „Zatmění Slunce 1973“.

Zapátral jsem na síti, abych se dozvěděl nějaké podrobnosti. Informace o tomto experimentu tam jsou, někdy se i trochu liší. Proto berte prosím tento příspěvek jen jako doprovodný text k několika fotografiím, případně jako inspiraci k dalšímu pátrání. Jak to tedy onoho letního dne nad Afrikou bylo?

Hon na stín 1

Na 30. červena roku 1973 vypočetli astronomové nejdelší zatmění Slunce dvacátého století (některé prameny uvádějí dokonce celého tisíciletí). A měli samozřejmě pravdu - měsíční stín tehdy poprvé olízl zemský povrch poblíž Francouzské Guyany, jeho trasa pak pokračovala přes Atlantik k západnímu pobřeží Afriky. Potom Měsíc vykreslil svůj stín napříč celým africkým kontinentem až k jeho východnímu pobřeží, aby pak naposledy polechtal modrou planetu kdesi daleko v Indickém oceánu východně od Madagaskaru. A tato mimořádná událost se šťastnou náhodou setkala s intenzivními zkouškami a předváděním prototypů nadzvukového Concordu, přičemž rychlost pohybu měsíčního stínu po zemském povrchu (v tomto konkrétním případě cca 1900 km/h v místech, kde zatmění probíhalo kolem poledne, tj. právě nad Afrikou) byla uvnitř letové obálky tohoto stroje. Bohužel jsem se nedozvěděl, kdo si jako první dal všechny tyto jedinečné okolnosti dohromady a posléze přišel s myšlenkou na nejdelší souvislé pozorování sluneční koróny z jednoho stanoviště v historii. Jisté však je, že s dostatečným předstihem dali vědci z Francie, USA a Velké Británie společně s výrobcem a provozovatelem prvního prototypu Concordu dohromady mezinárodní vědecký tým, určený k unikátnímu sledování tohoto neobyčejného jevu.

Concorde F-WTSS se tak na jeden nadzvukový let proměnil v astronomickou observatoř. Do hřbetu trupu byla vestavěna čtyři speciální okna pro pozorování a snímkování.. Letová osádka byla rozšířena o sedm vědců – astronomů s jejich přístroji. Mimo jiné byl v trupu pod jedním z oken na bytelné konstrukci umístěn teleskop pro pozorování v infračerveném spektru. Kapitánem byl ten samý André Turcat, který 52 měsíců předtím tento stroj i zalétával (2. března 1969). Dne 30. června 1973 odstartoval letoun krátce po desáté dopoledne z letiště Las Palmas na ostrově Gran Canaria. Stín vržený Měsícem dostihnul nad Mauritánií za 34 minut při rychlosti M2. Pak Concorde letěl celých 80 minut v rychle postupujícím stínu Měsíce, z toho 74 minut v pásmu totality.

Hon na stín 2

Trasa letu vedla nad Mauritánií, pak nad Mali a Nigerem. Nad územím Čadu byla pozorování ukončena a Concorde pak přistál na čadském letišti Fort-Lamy (dnes N´Djamena). Let probíhal ve výšce 16 až 17 km a přes obtížnou navigaci byl letový plán dodržen s odchylkou v řádu pouhých sekund. Bohužel, výsledky pozorování a snímkování sluneční koróny přinesly vědecké obci zklamání – kvalita snímků byla značně zhoršena intenzívní turbulencí nad povrchem letadla. Snímky pořízené tehdy z pozemních stanovišť se ukázaly být nesrovnatelně lepší.

Sériové Concordy se během své služby setkaly se zatměním Slunce ještě několikrát (například dne 11. 8. 1999 to byla dokonce dvojice Concordů British Airways), ale kontakt už nikdy netrval déle než několik minut a rovněž podmínky pro jakákoliv pozorování okénky kabiny cestujících byly samozřejmě velmi omezené až nemožné.

Hon na stín 3

Pro F-WTSS byl let nad Afrikou už labutí písní. Jeho průkopnickou úlohu pomalu a jistě převzaly předsériové stroje a první prototyp se již 19. října 1973 stal exponátem muzea v Le Bourget. Dnes Concorde 001 odpočívá v hangáru na letišti Le Bourget po boku sériového stroje F-BTSD (výr. č. 213) v barvách Air France a jen mapka vedle jeho vstupních dveří připomíná tento naprosto výjimečný experiment.

Hon na stín 4

Podmínky pro opakování podobných pozorování a měření nastanou letos 29. března. (Článek byl uveřejněn 24.3.2006 – pozn. red.) I v tomto zatmění Slunce bude měsíční stín postupovat přes centrální Afriku, tentokráte však směrem na severovýchod, pak přes Středozemní moře, přes Turecko, Kavkaz a Kazachstán až na Sibiř (podrobnosti na http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_eclipse). Jenomže letět s týmem vědců na palubě není tentokráte čím. Z Concordů jsou definitivně muzeální exponáty, o případném letuschopném Tu-144 chybí informace a nástupce těchto průkopnických konstrukcí je kdesi v nedohlednu…

Převzato z Planes.cz se souhlasem autora

Ladislav Moc


Diskuse


Arcturus
14:25
26.8.2008

Honza M.
23:56
12.8.2008

Stoura
11:57
14.8.2008

Honza M.
21:35
16.8.2008

Stoura
16:02
17.8.2008

KK
18:21
12.8.2008

Honza2
9:43
12.8.2008

cassul
10:36
12.8.2008

Honza2
13:06
12.8.2008

cassul
14:47
12.8.2008

Jenda
15:26
12.8.2008

Honza2
17:03
12.8.2008

x
16:55
13.8.2008

Honza2
9:38
14.8.2008

x
17:09
13.8.2008

Honza2
9:56
14.8.2008

x
17:12
13.8.2008

Honza2
10:08
14.8.2008

KirovReporting
10:35
17.8.2008

Vladislav
4:56
12.8.2008

Talián
8:50
12.8.2008

estetik
14:00
12.8.2008

Jack
9:59
12.8.2008

Dědek
20:46
15.8.2008

počet příspěvků: 24, poslední 26.8.2008 02:25









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.