16.12.2017 | Svátek má Albína


SPOLEČNOST: Podvolí se vyvolení?

19.11.2016

Spočítá někdo, kolikrát se v dějinách „něco stalo“, že už to potom „nikdy nebylo jako předtím“?

Směšná otázka? Ano, ale v poslední době kolem sebe neslyšíme nic jiného, jako by se něco takového přihodilo lidstvu poprvé. Polovina si vztekle zoufá, ta druhá doufá...

Je to půl na půl.
Kdekdo zvedá hůl.
Čtěme filozofy.

Profesor Václav Bělohradský ve své eseji Nic než Západ! (Salon, Právo 16.11.) konfrontuje mravní cítění Západu s pokleslým uvažováním a chováním postkomunistických zemí. V závěru vysvětluje, že například u nás, cituji, „se mezi občanskou společností a politickým systémem otevřel dosud nepřekonaný rozkol, kdy stojí morálně vyvolení, ale nezvolení, proti zvoleným, ale morálně nevyvoleným. Vznikl ve volbách v roce 1992, v nichž drtivě zvítězila nevyvolená ODS nad vyvoleným Občanským hnutím: politický systém začal být vnímán ne jako (sebe)reprezentace občanské společnosti, ale jako predátorský vetřelec v ní.“

Vyvolení, nezvolení. Nevyvolení, zvolení. Ale proč a kým jsou ti vyvolení vyvoleni? Bohem? Pracujícím lidem? Filosofy? Sami sebou? Kdo a kolik z nás může považovat politický systém za predátorského vetřelce? Co si představit místo něj? A jak si podle pana profesora v rámci tohoto vetřelce asi stojí náš současný nejpopulárnější politik?

U nás, v Evropě i v Americe teče nenávist proudem. Zřejmě už dávno neplatí postmoderní kánon, že každý může mít svoji pravdu, před časem hlásaný mimo jiné právě panem profesorem. Může. Ale pokud je ona pravda třeba jen mírně odlišná od té protivníkovy, argumenty se neuznávají a dotyčný to schytá, v lepším případě slovními plivanci nebo zablokováním na Facebooku, v horším tou holí.

Bělohradského vyvolení s tím správným mravním cítěním jsou označováni za levici a levice se vždy v historii opírala o „obyčejné lidi“. Hájila a prosazovala jejich zájmy. Komunistické strany se (vyvoleně) prohlašovaly za předvoj dělnické třídy, západní socialistické vlády pak skutečně dokázaly, byť na voliči posvěcený dluh, vybudovat sociální stát. „Obyčejní lidé“ se ale zpod vlivu oněch morálně vyvolených nečekaně vysmekli a v Británii i v USA překvapivě zvolili ony nevyvolené. Morálně vyvolení tyto voliče sice záhy identifikovali jako „starší bílé venkovany s nižším vzděláním“, kteří jaksi nedopatřením u volebních uren přetlačili „k jinakosti tolerantní kosmopolitní mladé vzdělance z měst“, na výsledku voleb to v dohledné době ovšem nic nezmění.

Jak je možné, že se „obyčejní lidé“ od vyvolených odvracejí? Až donedávna přece respektovali, že vyvolení chtějí jen jejich dobro a že vědí lépe než oni, jak k němu dospět. Jak teď na ně, když úplatky sociálního státu přestávají působit? Přijde snad už konečně na řadu tzv. všeobecný základní příjem, slušný peníz každému a bez práce? Ten by mohli vzít za svůj jak „obyčejní lidé“, tak i nezaměstnaní „kosmopolitní mladí vzdělanci z měst“ zaklínající se „postmateriálním chápáním světa“. Budou pak mladí i staří volit morálně vyvolené společně, aby o tuto vymoženost nepřišli?

Katalyzátorem střetu, zejména v Evropě, je ale především uprchlická krize, jak je nazýván neutuchající proud migrantů z islámských zemí. „Obyčejní lidé“ se bojí. Věří bezpečnostním expertům, vědí, že bohorovná lehkomyslnost se nevyplácí. Uvědomují si, že mají co ztratit.

Morálně vyvolení s tím správným mravním cítěním jimi proto opovrhují, zato například s nadšením obdivují norského krále Haralda V., který pronesl 1. září manifestační projev, jako reakci na návrh norské vlády zpřísnit azylovou politiku, ve kterém řekl, že i jeho prarodiče byli imigranti z Dánska a z Anglie. „Není vždy jednoduché říci, odkud pocházíme a jakou máme národnost. To, čemu říkáme domov, je tam, kde leží naše srdce. A to je něco, co není vždy možné vymezit hranicemi zemí.“ Dále prohlásil: „Norové jsou dívky, které milují dívky, chlapci, kteří milují chlapce, a chlapci a dívky, kteří se milují navzájem, Norové věří v Boha, Alláha, ve všechno a v nic... My jsme Norsko.“

Je dobré vědět, v co věří Norové. Ale starší venkovan s nižším vzdělání ví i to, v co věří ti přicházející.

V podvolení.
I proto volil, jak volil.
Podvolí se mu vyvolení?



Diskuse


J. Jurax
21:47
20.11.2016

J. Kanioková
20:35
20.11.2016

J. Kanioková
20:42
20.11.2016

D. Bystriansky
23:37
20.11.2016

D. Bystriansky
0:01
21.11.2016

J. Krásenský
19:20
20.11.2016

V. Vaclavik
17:04
20.11.2016

P. Čech
14:11
20.11.2016

J. Schwarz
16:27
20.11.2016

J. Kanioková
20:43
20.11.2016

K. Janyška
16:44
20.11.2016

J. Kanioková
17:50
20.11.2016

J. Kanioková
17:53
20.11.2016

J. Kyselková
20:24
19.11.2016

J. Kanioková
17:55
20.11.2016

Z. Vydra
16:28
19.11.2016

J. Schwarz
16:31
20.11.2016

J. Kanioková
17:58
20.11.2016

P. Portwyn
12:46
19.11.2016

V. Podracký
11:18
19.11.2016

P. Zinga
10:41
19.11.2016

K. Potoček 413
9:58
19.11.2016

P. Lenc
10:31
19.11.2016

K. Potoček 413
10:50
19.11.2016

K. Potoček 413
11:03
19.11.2016

J. Schwarz
11:40
19.11.2016

K. Potoček 413
13:10
19.11.2016

L. Severa
14:21
19.11.2016

J. Kanioková
18:07
20.11.2016

O. Zuckerová
0:24
19.11.2016

počet příspěvků: 37, poslední 21.11.2016 12:01









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.