18.10.2017 | Svátek má Lukáš


SPOLEČNOST: Divadlo v Chrastavě?

2.7.2016

„Divadlem v Chrastavě“ nazval jeden z deníků nedávné setkání ministryně školství s občany s dovětkem, že tolik lidí na radnici snad nikdy nedorazilo.

Nešlo však o nic jiného, než že se paní ministryně pokoušela vysvětlit občanům, jak je to s jejich právy na pokojný život v obci a s porušováním práv dětí.

Výsledkem bylo, že občané ministryni vyzvali, aby si ty děti, jejichž práva jsou porušována, vzala k sobě domů. Podobně nedávno vyzvali občané veřejnou ochránkyni práv a ministra pro lidská práva, aby si vzali k sobě domů Romy, kteří se marně ucházejí o nájem obecního bytu. Jiní vládní představitelé jsou vyzýváni, aby si vzali k sobě domů migranty.

A přece je zřejmé, že titíž občané nechtějí, aby se ubližovalo dětem, aby byly rodiny bez domova a aby skuteční uprchlíci před válkou zůstali bez pomoci. V čem děláme chybu? Není to tím, že předkládáme občanům realizaci lidských práv jako něco, co se jejich života netýká, neboť jde vlastně jen o práva menšin nebo skupin „podivných lidí“, s jejichž životy mají běžní občané jen málo společného? Tzv. moderní levici dnes trápí problém manželství osob stejného pohlaví, pro něž dítě za peníze porodí jiná žena, aby „bohatí Seveřané netěžili dělohy žen globálního jihu“ (A2 13/2016).

Nebo je to tím, že se občanům naskýtá deprimující pohled na propastný rozdíl mezi tím, jak oni přijímají odpovědnost za život svůj a své rodiny, aniž by o tom, co jsou jejich práva, někdo přijel do jejich obce – mimo předvolební kampaň ovšem – přednášet, zatímco stížnostmi na porušování práva těch, kteří o jakýchkoliv odpovědnostech nechtějí nic slyšet, bychom přehradili Vltavu?

Není příčinou tohoto stavu to, že „nikdy v minulosti nebyla tak velká část evropských a domácích elit tolik vzdálena realitě každodenního života a obavám občanů“ (Michal Klíma: Politika salonního humanismu selhala, Právo 18. 2.), neboť právě od těchto elit se občanům dostává nejvíc poučení o tom, co jsou to skutečná lidská práva? Navíc se tak děje způsobem, který ve fatálním rozporu s očividnými zkušenostmi občanů smete utečence před válkou, pašeráky lidí, ubožáky hledající lepší život a nebezpečné fanatiky do jednoho „refugees welcome“. Občany, nákladně a namáhavě řešící bydlení své rodiny, a ty, kteří bez ohleduplnosti k jiným devastují domy a byty, smete do jednoho „práva na bydlení“. Ty, kteří po třiceti letech přicházejí o práci, smete do žebráckých „veřejných prací“ spolu s těmi, které – podobně jako jejich rodiče – nikdy ani nenapadlo pracovat.

Není to i tím, že zkušenosti lidí v obcích někteří nazývají „nebezpečnými stereotypy“, jež mají co dělat s trestním právem, které by však mělo postihovat kupodivu ne původce těch „stereotypů“, nýbrž ty, kteří o nich nechtějí mlčet?

Z katedry fakulty politických věd je jistě možné přednášet nejrůznější soukromé představy o lidských právech, ale v reálném životě, na ulicích našich obcí a měst nikoliv. To je jen cesta k další názorové a sociální diferenci společnosti, která začíná být stále nebezpečnější.

Pro naprostou většinu lidských práv platí obecná definice přijatelnosti práva: musí být občanům srozumitelné a musí být schopni je respektovat.

Zřejmě se nám nedostává schopnosti vysvětlit občanům problém lidských práv v souvislosti s jejich každodenním životem. Nebo spíš postrádáme schopnost veřejně a bez ohledu na všeliké „politické korektnosti“ zřetelně položit rovnítko mezi práva a povinnosti.

Pokud se nám to ale nebude dařit, budeme jen svědky dalších „divadel“, ve kterých se všichni budou jen vzájemně sledovat bez porozumění...

Autor je zástupce veřejné ochránkyně práv

Právo, 30.6.2016



Diskuse


Š. Hašek
20:08
3.7.2016

Z. Čábelka
2:24
4.7.2016

p. smatlak
9:45
3.7.2016

J. Kanioková
0:36
3.7.2016

J. Lepka
9:13
2.7.2016

I. Babková
8:51
2.7.2016

počet příspěvků: 11, poslední 4.7.2016 02:24









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.