10.5.2024 | Svátek má Blažena


RIO: Hry v objektivu

17.8.2016

Rozhodují-li laboratoře, věnujme se raději fotkám

Že doping ničí sport, ví už dávno každý. Doping však neničí jenom fair play, ale i atmosféru olympismu a sportu vůbec. Včera se oštěpař Vítězslav Veselý dozvěděl, že je olympijským medailistou. Ne proto, že by uspěl v Riu, ale proto, že zpětně – po čtyřech letech! – byl diskvalifikován stříbrný z Londýna – Ukrajinec Pjatnycja. O. k., boží mlýny melou pomalu a dopingové laboratoře někdy ještě pomaleji, ale aspoň že tak. Jenže pocit medailového úspěchu přímo na místě, tady a teď, to nenahradí.

Skeptik propadá chmurám, že ani nemá smysl slavit vítěze, když definitivní slovo sdělí až po letech laboratoř. Ale tím spíše si můžeme hry vychutnávat skrze fotografie či drobné zprávy. U nich snad nehrozí, že je laboratoře zpětně vymažou či diskvalifikují. Tady je pár ukázek.

Snímek z titulní strany včerejších LN vydá za analýzu. Ženský plážový volejbal, na síť vyskakují dvě soupeřky – Italka Giombiniová a Egypťanka Elgobašiová. Italka v běžném dresu tohoto sportu, de facto plážovém, Egypťanka v tričku s rukávem až po prsty, v legínách až po paty a v hidžábu. A to reprezentuje zemi honosící se tím, že v nástupu vlády islamistů zabránila armáda. Jak by asi vypadala reprezentantka země vysloveně islamistické? To už je otázka pro pokročilé.

A teď pro změnu snímek z poslední strany včerejších LN. Mladičká gymnastka z Jižní Koreje Leeová si fotí selfíčko se severokorejskou soupeřkou Hongovou, olympijskou vítězkou z Pekingu. Jak je to možné? Jak to, že totalitní strážci Hongovou neuhlídali? Nehrozí jí teď poprava roztrháním psy či podobným brutálním způsobem? Ale možná je to naopak cílený kalkul. Třeba reprezentace KLDR chce – aspoň navenek – působit vstřícně. Jisté je, že takový dojem fotka vzbuzuje, a též proto vede spíše k nečernobílému přemýšlení.

Je to úplný opak scény – bohužel fotograficky nezachycené – z víkendu, kdy šéf libanonské výpravy zabránil nastoupit do olympijského autobusu izraelské delegaci. A teď přichází otázka pro úplné začátečníky. Když se konaly olympijské hry v antickém Řecku, sportovcům byl zaručen průchod i přes nepřátelské státy. Proč to nejde teď? Musí to snad analyzovat nějaká laboratoř? Nebo stačí vymáhat, že kdo se chce účastnit olympijských her, musí dodržovat olympijská pravidla? A pokud se olympionici shodnou, že se to vymáhat má, proč se to – na rozdíl od dopingové čistoty – nevymáhá?

LN, 11.8.2016