Jeho plné jméno je Jeffrey Scott VanderMeer, ale to znají jen zasvěcenci a pečliví čtenáři medailonků Martina Šusta v publikacích řady New Weird (z nichž zde také čerpám). Příjmení napovídá, že jeho rod má kořeny v Nizozemí, ale ty jsou zřejmě tak hluboko v historii, že se o nich ani on sám moc nezmiňuje. Skoro také není důvod, protože jeho život je i bez takových připomínek zajímavý ažaž. 

Narodil se v roce 1968 v pennsylvánském Bellefonte, podstatnou část dětství však strávil se svými rodiči na ostrovech Fidži. Po skončení své mise v Mírových sborech se jeho rodiče vrátili zpátky do Států rozsáhlou oklikou přes Asii, Afriku a Evropu - a toto vše na Jeffa velmi zapůsobilo. Vystudoval novinařinu a anglický (nebo snad spíš bych měl napsat americký?) jazyk a k tomu si přihodil jako vedlejší obor latinskoamerickou historii. 

Svoji rozsáhlou tvorbu doplňuje pořádáním antologií a publikováním článků mimo beletrii, a to spolu s jeho nakladatelskou činností a s kvalitním psaním z něj činí jednu z významných osobností současné SFFH. Kromě jiného se projevuje i na webových stránkách http://www.jeffvandermeer.com/; medailon Jeffa VanderMeera z pera Martina Šusta najdete zde. Jeho koníčkem je cestování, a obrazy a náměty, které ve světě vstřebá, často ukládá do svých knih. Do České republiky přijíždí 

V roce 1984 založil malonákladové nakladatelství The Ministry of Whimsy Press, v němž vydával umělecky orientovanou fantastiku určenou pro náročné čtenáře, jeho činnost však ukončil v roce 2005, aby měl víc prostoru pro vlastní tvorbu. Jeho nástup do fantastiky byl spíše pozvolný - první povídku publikoval ve svých osmnácti (1986, magazín Ouroboros), o rok později prodal svoji báseň do Amazing, v roce 1989 vydal knížku humorných poznámek o žábách The Book of Frog, a označení profesionální autor k němu patří od roku 1992 - to publikoval povídku Mahout v Asimov's. Kritiku a čtenáře zaujal v roce 1996 - samostatně vydaná novela Dradin, in Love z později často využívaného světa Ambry naznačila, kam se bude ubírat jeho autorský styl. Temně laděnými surrealistickými vizemi, které se zde objevily, je jeho Veniss Underground (2003, česky Laser, 2006) již naplněn po okraj. Jeho dalšími romány jsou Shriek: Ann Afterword (2006), Predator: South China Seas (2008) a připravuje Finch (k vydání v roce 2009). Jeho povídková tvorba je rozsáhlá, o jejím rozsahu i oblibě svědčí to, že počet jeho povídkových sbírek přesáhl desítku, včetně dvakrát přepracované a doplňované City of Saints and Madmen (ze světa Ambry).

Ve svém výrazu je stejně specifický, jako všestranný. Literaturu vnímá nikoliv jako cíl, ale jako jeden z možných výrazových prostředků umělce slova. Pracuje na grafických románech, vstoupil i do sdílených vesmírů. Velmi rychle začal využívat možností, které poskytuje webové prostředí - už zmíněný jeho osobní blog je jen menší částí jeho aktivit v této oblasti. Na web expandoval i prostředí Venissu - http://www.veniss-underground.com/, samozřejmě doplněné o PR a prodejní sekci.

Veniss Undergroung je pozoruhodný román proudu New Weird, který na mne velmi zapůsobil, jak se můžete přesvědčit zde. Jeff VanderMeer začal na námětu pracovat již na počátku devadesátých let. Původně to byla povídka (1992), která se postupně transformovala a nabývala na rozsahu i na složitosti. Významným impulsem byla autorova návštěva ve Velké Británii roku 1994, kde ho přátelé zavedli do slavné katedrály v Yorku. Její vznosný gotický vzhled (po kolínské je druhou největší katedrálou v severní Evropě) má v sobě zakódovanou pohnutou historii této stavby, několikrát zničené a znovu obnovené, a svými předchůdci zakořeněné až do sedmého století. Stavba na Jeffa výrazně zapůsobila, vize, které v něm vyvolala, ho, jak sám říká, srazily na kolena - a zároveň mu dodaly chybějící inspirační rámec. První verzi románu dokončil již v roce 1998, ale pak ji ještě dále přepracovával.

To, že příběh připomíná mýtus o Orfeovi a Euridice, není náhodné. Jeff VanderMeer sestudoval několik různých verzí tohoto příběhu, a zasunul jej do pozadí tohoto románu. Využil zde ale také další motivy. Sám říká, že i ve fantastice je nezbytné zachovávat určitou míru či formu realizmu. Když píše příběh ze vzdálené budoucnosti, nezapomíná, že podle mnění některých vědců prostředí na Zemi už za nějakých tři sta let nebude životním prostředím. Podle jeho názoru by autoři neměli tato témata podávat didakticky. On sám nechce o ekologii mentorovat, prostě zasadil Veniss do určitého prostředí, ať se to jeho obyvatelům líbí nebo ne. Neplánuje sice navazující román, ale svět Venissu rozvíjí v povídkách.

Jeff VanderMeer je jeden ze zahraničních hostů letošního Parconu, zaměřeného na New Weird. Budete se moci setkat nejen s ním, ale i s dalšími autory New Weird - Ianem R. MacLeodem a Halem Duncanem, a s výtvarníkem Edwardem Millerem, a také s řadou dalších lidí, zapojených do vydávání české řady New Weird - Martinem Šustem, Milanem Žáčkem, Richardem Podaným a Tomem Jirkovským. Přihlášky a další informace o programu, místu konání a tak podobně najdete na stránkách http://parcon.fandom.cz.

(fotografie jsou z jeho návštěvy v Praze v roce 2006)