Kdykoli se Miloš Zeman vydá na „spanilou jízdu“ po krajích českých zemí, můžeme očekávat nějaké faux pas. Ne-li něco horšího. Už se z toho stala hradní disciplína. ​Mohli bychom ji definovat jako šíření bludů o spoluobčanech.

Tentokrát byl prezidentem veřejně dehonestován karlovarský primátor Petr Kulhánek. Stačila jedina věta z úst hlavy státu, aby v drtivé části české veřejnosti vznikl dojem, že Petr Kulhánek je zloduch, který se vědomě nestará o architektonický klenot našich největších lázní.

Připomeňme si prezidentova slova vyřčená 1/3 během návštěvy Karlovarského kraje:

Chtěl bych poděkovat těm, kdo pečují o hrad Hartenberg, a vynadat těm, kteří se jako primátor Kulhánek nestarají o Císařské lázně.

Nikdy jsem nepatřil k těm, kdo hlásají, že politika je svinstvo. Občas jsem ale na pochybách. Ne snad, že bych radikálně změnil názor. Jen si myslím, že tu a tam se vyskytne politik, který dělá všechno pro to, aby si lidé mysleli, že politika se svinstem cosi společného opravdu má. Tragédií naší doby je, že takovým politikem je i český prezident.

Neboť: rozhodnete se vstoupit do komunální či regionální politiky s těmi nejlepšími úmysly. Snažíte se poctivě pracovat pro město. Získáte důvěru lidí, stanete se primátorem. Dokonce se angažujete, možná víc než kdo jiný, ve prospěch záchrany jedné z architektonických perel města. Že se to tak úplně nedaří, není a nemůže být vaše vina – a už vůbec ne výlučně vaše vina jako primátora. Už proto, že ten jedinečný objekt nepatří městu (byť to se na jeho rekonstrukci rozhodlo spolupodílet), ale komusi o „level výše“ - kraji.

A pak přijede prezident, řekne o vás to, co je uvedeno výše, a přestože je to lež, jste očerněn, dehonestován. Před celý národem vypadáte jako někdo, kdo se nestará. Jako někdo, kdo má cejch politického syčáka a ignoranta. Jako člověk nehodný primátorského postu.

Nepřipomíná nám to něco? Ale jistě: podobný prezidentův slovní plivanec ulpěl před časem na Fedinandu Peroutkovi.

Proč to prezident Zeman dělá?

Než odpovím, dovolím si nabídnout stručnou exkurzi do staroizraelských dějin. Když se Šalomoun stal třetím izraelským panovníkem, dostalo se mu od Hospodina jedinečné nabídky: „Žádej cokoli a dám ti to.“ Šalomoun, vědom si své nedostatečnosti a nezkušenosti mládí, vyjevil toto přání: rozumné srdce, schopnost rozeznat mezi dobrým a zlým.

Řečeno dnešním jazykem, král žádal státnickou moudrost. Moje odpověď tedy zní: Prezidentu Zemanovi chybí tato státnická moudrost a rozumnost, která by ho před excesy „peroutkovského“ a nyní „kulhánkovského“ typu uchránila. Proto zabředává hlouběji a hlouběji do bahna, do kterého by se jiný prezident obdařený zmíněnými vlastnostmi nikdy nedostal.

Každý, kdo dění kolem karlovarských Císařských lázní sleduje, dobře ví, že kauza je příliš složitá na to, aby se dalo prstem ukázat na současného primátora Kulhánka a vynadat mu. A docela popravdě: pokud existují lidé, kteří nesou politickou odpovědnost za aktuální stav Císařských lázní, rozhodně to není Petr Kulhánek.

To jenom prezident Zeman opatřil politický obraz Petra Kulhánka svým chrchlem, podobně jako před dvěma lety opatřil svým chrchlem novinářský obraz Ferdinanda Peroutky. Primátor Kulhánek má plné právo jít s prezidentem kvůli lži, kterou o něm pronesl, „do války“. Vědomě to neudělal. Důvod je prostý: na rozdíl od prezidenta je obdařen moudrostí. A „moudřejší ustoupí“, jak říká české přísloví. Ne vždy je to správné, ale tentokrát ano. Neboť „válčit“ s prezidentem kvůli pravdě je stejná marnost jako dohadovat o kvalitě obrazu barevné televize s člověkem stiženým totální barvoslepostí. I když - ne pokaždé, jak lze doložit na případu novináře Ivana Breziny.

Precedens Brezina

Nebylo to poprvé, kdy Miloš Zeman o někom šířil nepravdu. Koncem devadesátých let (minulého století), ještě jako premiér, veřejně dehonestoval novináře Ivana Brezinu. Prohlásil o něm, že - volná interpretace - v žoldu ČEZu píše pozitivní články o jaderné energetice. Tím z něj udělal novinářskou prostitutku.

(Zde malá osobní odbočka. Tak jako Brezina o jaderné energetice, píšu i já o Izraeli, tedy kladně. Také jsem se setkal s názorem, kolik mi za to kdo platí. Aby bylo jednou provždy jasno: nikdy nikdo ani šekel. Dělám to z čistého přesvědčení. Stejně tak psal Brezina o jádru – o tom, co psal, byl prostě přesvědčen.)

Brezina si to ovšem nenechal líbit a dal Zemana k soudu. Po osmiletém(!) úmorném úsilí (přední český novinář Miloš Čermák k tomu uvedl, že to bylo „zdlouhavé, nákladné a vysilující“) vyhrál a Miloš Zeman, v té době „spokojený důchodce na Vysočině“ byl nucen se Brezinovi v tisku (MF DNES, 20/6/2007) omluvit.

Na svoji obranu (nikoli v omluvě, ale v průběhu soudní pře) tehdejší expremiér uvedl, že informaci, kterou vypustil z úst (a která měla sloužit jako důkaz zkorumpovanosti tuzemských novinářů), získal od tehdejšího šéfa ČEZu Milana Černého. Tady můžeme porovnat. Když se Petr Kulhánek Zemana zeptal, kde vzal informaci o tom, že se jako primátor nestará o Císařské lázně, prezident odpověděl, že informace „čerpal od paní hejtmanky“ (Jany Vildumetzové – LS).

Klíčová otázka: Může se (prezident, premiér ...) skrýt za „třetí osobu“, když o někom šíří nepravdy? Z kauzy Brezina vs Zeman vyplývá, že nikoli. Je to zřejmé ze slov Elišky Wagnerové, tehdejší soudkyně Ústavního soudu (ano, až k němu se spor Breziny se Zemane dostal), která tehdy řekla věty, které by si Miloš Zeman měl jednou provždy zapsat do paměti:

Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit.

Informacím poskytovaným předsedou vlády je ze strany občanů vždy přikládána větší váha než informacím od jiných osob včetně médií.

O prezidentovi ta druhá věta platí právě tak.

Karlovarské Císařské lázně. (Zdroj: web Karlovy-Vary.cz)

Karlovarský primátor Petr Kulhánek. (Zdroj: web iDnes.cz)

Stejskal.estranky.cz