2.6.2024 | Svátek má Jarmil


OSOBNOST: K úmrtí antropologa Claude Lévi-Strausse

12.11.2009

V sobotu 31. října 2009 zemřel ve věku sto let v Paříži francouzský filozof a antropolog Claude Lévi-Strauss, který je považován za otceClaude Lévi-Strauss strukturální antropologie. Svými výzkumy přímo v terénu, prožil léta s indiány v Amazonii, se zasloužil velkou měrou o debarbarizaci kmenových společenství v našem podvědomí: zboural zcela mýtus o nadřazenosti bílé rasy a dokázal, že i polonahý indián je schopen abstraktního myšlení. Předvedl, že i tito indiáni si kladou stejně hluboké a filozofické otázky jako my po celou dobu naší civilizace a ptají se: Kdo jsme, odkud přicházíme a kam kráčíme.

Claude Lévi-Strauss se narodil v Bruselu, jeho otec byl malíř. Dobu první světové války prožil u svého dědečka ve Versaille, kde byl rabínem. Po válce vystudoval nejprve lyceum, pak právo a filozofii na pařížské Sorboně. Po promoci v roce 1931 učil na gymnáziu a od roku 1935 přednášel jako hostující profesor na univerzitě v Sao Paulu. Během války dobrovolně sloužil na tzv. Maginotově linii a po kapitulaci Francie 22. června 1940 odjel do New Yorku, kde založil Svobodnou francouzskou univerzitu. V Americe potkal Romana Jacobsona, jehož myšlení ho zásadně ovlivnilo a přivedlo ke strukturální antropologii. Po válce střídavě řediteloval různá muzea, přednášel a pobýval mezi indiány.

Do povědomí světové veřejnosti se vepsal v roce 1955, kdy vyšla jeho kniha Smutné tropy. Jde o poetické dílo, které kombinuje fikci s filozofickými meditacemi a s etnografickými analýzami obyvatel Amazonie. Zároveň ale jde o ostrou kritiku západní civilizace, která podle něj velice hrubě nivelizuje pohled na cizí kultury a tím se ochuzuje o dvacet tisíc let starou historii těchto jiných národů. V roce 1958 vydal Antropologický strukturalismus a v roce 1962 Divoké myšlení, což jsou stěžejní knihy, které charakterizují jeho způsob zkoumání mýtů různých jihoamerických kmenů. V těchto knihách došel tak daleko, že připodobňoval mýty kmene Bororo k řeckému Oidipovi. Poukazoval de facto na podobnost všech mýtů, ať vznikaly kdekoliv na naší planetě.

Vrcholné jeho dílo Mythologova má čtyři díly: Syrové a vařené, Od medu k popelu, Původ stolničení a Nahý člověk. Dílo vydalo v posledních třech letech i naše nakladatelství Argo.

Mýtus byl původně chápán jako substance, věcná vyprávění nějakých událostí, často posvátného charakteru, které přibližují nejen horizont, nýbrž i smysl světa. Pro Lévi-Strausse je však mýtus primárně uchopitelný jako souvislost, vztah rozvíjející se na různých úrovních či v různých kódech v nekonečném víru binárních opozic, pomocí kterých se snaží zachytit hlubinou a často nepřiznanou vrstvu lidského rozumu.

Tímto posunem v uvažování ke zkoumání roviny nevědomé kategorie mýtického myšlení se Lévi-Strauss dostává k podstatě obecného, ještě něčím nedeformovaného myšlení. Vlastně je si v tomto podobný s psychoanalytikem Sigmundem Freudem, který se snažil pochopit cizost já. Lévi-Strauss se snaží uchopit cizost jiného. Právě díky tomuto způsobu myšlení na něj nelze zapomenout a nutí nás se podobnými metodami zamýšlet nad našimi moderními mýty, abychom pochopili to, co si – byť třeba nevědomky – zakrýváme a co o sobě nechceme vědět, protože se toho bojíme.

Claude Lévi-Strauss v Amazonii 

Claude Lévi-Strauss v Amazonii

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel