Na jaře 2004 psal deník Aha! o údajném poměru spisovatele Michala Viewegha s jednou z jeho žaček. "Má tajnou milenku", "V. má rád mladé autorky" a "Ukázal mi své velké ořezávátko", zněly titulky. Viewegha ta lež naštvala. Právem, protože byla objektivně způsobilá ho poškodit v očích rodiny, přátel i čtenářů. Bulvární deník zažaloval a úspěšně na něm vysoudil 200 000 korun. To mu ale nestačilo. Chtěl víc peněz. Podal proto dovolání k Ústavnímu soudu, který mu letos na jaře vyhověl (viz). Viewegh zároveň inicioval petici veřejně známých osobností, kterým vadí "nevkus, netaktnost, vulgarita, polopravdy vydávané za pravdu, provokace, fotomontáže, smyšlené rozhovory, bezohlednost a neskrývaný novinářský hyenismus" (zde).

Až sem je vše v pořádku. Vieweghovi bych fandil, i když knihy silně přeceňovaného autora, který své komerční čtivo vydává za Literaturu, zrovna nemusím. Už Karel Čapek ale v Marsyovi napsal, ze literární škvár má v kultuře své místo coby zábava nižších prostoduchých vrstev. Komu se Viewegh líbí, ať si ho kupuje... Jenže teď vydává knihu Mráz přichází z Hradu, ve které popisuje, jak Václav Klaus tráví dovolenou na Maledivách s milencem (ukázka).

Pomiňme, že nařčení prezidenta z homosexuality je laciné, sprosté a nepodložené. Především je to urážlivé vůči skutečným homosexuálům. I kdyby Klaus homosexuál skutečně byl (pro což ale neexistuje žádný důkaz), tak co? Měnilo by to snad nějak jeho kvality prezidenta a ekonoma? Byl by to důvod začít jím opovrhovat a posmívat se mu? Podle Viewegha ano. Tím ovšem spisovatel sám sebe řadí mezi lůzu, kterou ze všeho nejvíc zajímá, jak a co druzí dělají v posteli. Jde o šmírácký a slintalovský přístup k realitě, ve kterém nehraje roli, jaký člověk skutečně je, ale jen a pouze s kým spí. Pátá cenová po zavíračce. Vieweghovi chybí skutečné argumenty pro věcnou polemiku s Klausem a kritiku jeho politických názorů, takže jen zbaběle a mimoběžně vykřikuje: "No jo, ale když von je to prej buzerant... Teda já to vlastně nevím, ale říká se to, tak jsem to tam prostě napsal, no..."

Viewegh tedy Klausovi dělá přesně to, kvůli čemu se zarytě soudí s bulvárem. Přečtěte si ještě jednou zdůvodnění petice proti bulváru – přesně sedí na Vieweghovo tvrzení o Klausovi. "Nevkus, netaktnost, vulgarita, polopravdy vydávané za pravdu, provokace, bezohlednost, neskrývaný hyenismus…" Už jen pro tuhle pokryteckou podlost by měl soud zamítnout odvolání, ve kterém chce po deníku Aha! víc peněz za tvrzení o své údajné milence. Požadovat odškodnění za něco, čeho se člověk sám vědomě dopouští, je nemravnost a hanebnost. Soudní ochrana cti mu pak logicky nepřísluší.

"Myslím, že jsem napsal velmi kontroverzní knihu," prohlásil Viewegh. "Postavy všech kmotrů, podnikatelů a politiků budou v mé knize pod jejich skutečnými jmény. Včetně premiéra Nečase či prezidenta Klause," (zde). Mýlí se – nenapsal kontroverzní knihu, ale ubohou grafomanskou prasárnu. Tohle se prostě ve slušné společnosti nedělá. To už se mohl Viewegh rovnou schovat za roh a házet po Klausovi blátem, vyšlo by to nastejno.

Případná námitka může znít, že mezi novinami a literaturou je zásadní rozdíl. Začátkem 90. let jsem na FF UK absolvoval seminář Lubomíra Doležala Sémantika fikčních světů. Literární vědec nám vysvětloval, že každý spisovatel je svrchovaným tvůrcem svého vymyšleného světa, ve kterém si může s postavami svobodně dělat, co chce. To je bezpochyby pravda, pokud se ovšem bavíme o literatuře. Jenže Vieweghova nová kniha fikčním světem není. On sám to přiznává, když říká: "Jediné, co nám zbývá, je se politikům aspoň vysmát." Čtenáři budou jeho knihu číst jako realitu, s čímž samozřejmě kalkuluje. "Když napíšu, že Klaus je teplej, budou to lidi kupovat jako diví," mne si své bankovek lačné ruce. "Kdo na lži vydělává, musí platit," prohlásil Viewegh o svém sporu s Aha! Václav Klaus by ho měl poslechnout a za jeho lhaní ho zažalovat. Jenže to by tomu jeho hloupému spisku ještě paradoxně udělal reklamu.

Stejně jako já tímhle článkem, bohužel. Jenže proti podpásovému zlu se člověk prostě musí ozvat. "Jediné, co nám zbývá, je vysmát se grafomanovi, který ztratil soudnost," parafrázuji proto Viewegha. Začínám psát knihu s názvem Mráz přichází ze Sázavy. Bude o spisovateli jménem Michal Viewegh, pedofilovi a zoofilovi, který v malém středočeském městečku obtěžuje malé holčičky a který si na dovolenou na Maledivy bere svého sexuálního partnera – obecního kozla, navlečeného do černého latexového oblečku.

Pro případ, že by mne snad sázavský grafoman chtěl žalovat, zdůrazňuji, že to bude jen literární fikce. Ovšem velmi kontroverzní.

Autor je redaktor měsíčníku Maxim