20.9.2018 | Svátek má Oleg


MÉDIA: Kissinger o Pražském jaru

15.9.2018

Zhusta se zamýšlím nad cestami k zachování historické paměti či nad způsoby její manipulace, které jsem za svůj nedlouhý život potkal celé velehory. A horská pásma mi napříště v cestě stanou.

Vykřičníkem k hladkému zplošťování aspektů minulosti byla letošní kulatá připomínka padesátého výročí vpádu „bratrských vojsk“ do Československé socialistické republiky. Mediální akce nesporně opulentní a doteď doznívající, ale až hrůza jednostranná. Svoje předvedla televize veřejné služby, jež o tragickém srpnu 1968 zpravovala v míře větší než malé. Stále stejnými záběry či na jedno brdo laděnými rozhovory. Bylo jich tolik, že se před nimi našinec skoro schovával, když mu bezmála lezly nosem i ušima.

Samotná ČT si současně dělala promo, tudíž propagovala hrdinné pracovníky své přímé předchůdkyně. Nového média éry, jíž přitom systematicky házívá do jedno jediného pytle. Nemluvě o totálním terminologickém primitivismu jejích redaktorů, kteří si pravidelně vystačí s nonsensovým pojmem „komunismus“.

A cože jsem to ve veřejnoprávním vysílání nadstandardně postrádal? Neslyšeli jsme to podstatné: chyběl hlubší rozbor hodnotově-politických aspektů Pražského jara (s výjimkou marginálního formátu Historie.cs) nebo poodkrytí emigrační kariéry jejího komunistického ředitele Pelikána. Lze přitom důvodně předpokládat, že většina diváků České televize netuší, že Jiří Pelikán (1923-1999) založil a vydával dodnes existující, pozoruhodné periodikum Listy a za Italskou socialistickou stranu vstoupil do Evropského parlamentu.

Ohledně „obrodného procesu“, který probíhal ve stejné době jako studentské bouře ve Francii či mediálně úspěšná „Ofenziva Tet“ ve Vietnamu – záhy po ní začala tajná jednání o tzv. vietnamizaci konfliktu –, je znalost minulosti ještě zajímavější. Starší novinářský kolega, pamětník Milan Syruček na ni vzpomíná takto: „Poradce amerických prezidentů Henry Kissinger mi na otázku, proč nám Američané nijak nepomohli, odpověděl třemi důvody: za prvé dodržovali jaltskou dohodu o sférách vlivu. Za druhé pro amerického prezidenta bylo důležitější, aby se uskutečnila, bez ohledu na vše, jeho cesta do Moskvy k jednáním o jaderných zbraních. A za třetí si vůbec nepřáli, aby Pražské jaro ‚zvítězilo‘ a prokázalo přednosti ‚socialismu s lidskou tváří‘. Pro ně naopak bylo podstatné, aby socialismus vůči kapitalismu neprokázal žádné své kvality.“

To jsou na každý pád přitažlivé postřehy, není-liž pravda? Je užitečné si takovéto reálie z reálpolitiky vybavit, až nás budou nositelé jedině správného pohledu opět temporálně poučovat o tamtěch, nebo oněch neochvějných přátelích, bratrské pomoci a povinné vděčnosti za ni...

Text je rozšířením glosy publikované Reflexem.cz



Diskuse


J. Chodur
0:29
19.9.2018

J. Lancik
20:18
15.9.2018

J. Jurax
18:05
15.9.2018

F. Navr8til
17:13
15.9.2018

V. Kotas
17:56
15.9.2018

F. Kusák
12:25
15.9.2018

S. Šporková
10:14
15.9.2018

J. Lukavsky
9:24
15.9.2018

V. Kotas
10:10
15.9.2018

J. Lukavsky
16:05
15.9.2018

V. Kotas
17:59
15.9.2018

P. Grigar
10:26
16.9.2018

J. Kanioková
18:05
16.9.2018

počet příspěvků: 19, poslední 19.9.2018 12:29









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.