25.4.2024 | Svátek má Marek


LITERATURA: Sex na troskách komunismu – Kundera a Zilahy

21.11.2008

Dvojí parafráze tématu „životních milníků“

Přelomový sexuální zážitek na pozadí pádu komunismu! Hned dva středoevropští literáti přicházejí s tímto motivem.

Peťulda – poprvé …

„I first came when Brezhnev went.“ Naplněný sál doslova zaburácel smíchy, když Péter Zilahy při veřejné (anglické) prezentaci svého zatím nejznámějšího díla dospěl k citované větě. Ta totiž česky znamená: „Poprvé jsem se udělal, když se odporoučel Brežněv.“ (Brežněvovým „odchodem“ rozumí Zilahy odchod z tohoto světa, svým „příchodem“ pak dosažení orgasmu.)

Maďarský spisovatel ročníku 1970 líčí, jak mu v rodné Budapešti splývalo pohlavní dospívání v osobním životě s rozkladem a pádem komunismu na scéně tzv. velkých dějin. Běží vlastně o aktualizaci a fraškovitou parafrázi tématu „životních milníků“, s nímž bezprostředně po listopadu 1989 na slovenské a české literární scéně zabodoval komunistický aparátčík jménem Vasil Biľak (při psaní ještě u koryta, při vydání již v pozici klauna).

Irča – konečně pořádně …

Obdobně jako Péter prožije konec komunismu Irena, jedna z postav Nevědomosti (L´ignorance), zatím posledního románu Milana Kundery. Ta byla celý dosavadní život postrkována okolím či okolnostmi – do manželství, k emigraci do Paříže s manželem, zpět do Prahy po pádu železné opony … Až v rodném městě zakusí opravdové sexuální souznění!

Irčinu soulož s Pepou, během níž se z vdovy neveselé Irena mění nakrátko ve vdovu veselou, Kundera nepřeskakuje, ale ani dopodrobna nepopisuje (neběží o pornografii). Zachycuje spíše vnitřní pochody obou aktérů při sexu a jejich doprovodné projevy verbální – Irča jako by v sobě objevila doposud dřímající „temné pudy“. (Zde nemohu nepoznamenat, že od ženy vykřikující v souvislosti s pohlavním aktem vulgarity by řadový muž zděšeně uprchl.)

Pepa – naposled ...

Při vší absenci popisu společných „sexuálních sestav“ Irči a Pepy (který zavítal do Prahy z dánského exilu) spisovatel opakuje: „Leur entente est totale …“ /„Jejich porozumění je naprosté …“/ Ale copak to?! I sem se vkrádá nostalgie, centrální téma Kunderova románu. Především v tom, jak daný „milník“ pojímá Pepa: „Josef sait … que cette séance érotique est sa derniere; lui aussi fait l´amour comme s´il voulait tout résumer, ses aventure passées et celles qui ne seront plus.“ /„Josef ví …, že tato erotická seance je jeho poslední, také on miluje, jako by chtěl vše zrekapitulovat, jak svá minulá dobrodružství, tak ta dobrodružství, k nimž už nedojde, “ s. 206/

Při „seanci“ s Irenou vyšlo najevo, že Josefova apetence (sexuální touha) je osudově propojena s rodným jazykem. V Dánsku, kam se vzápětí vrací, bude mít tudíž utrum …

Syčák osud

Teprve když se bolševik odporoučel, mohli obyčejní lidé začít svobodně a naplno žít. To zaznívá jednoznačně jak ze Zilahyho, tak z Kundery.

Z Kunderova (celkově „udělanějšího“) románu plného nostalgie navíc vyplývá, že pro lidi střední generace, kterým osud „namíchal karty“ už před lety, přišel pád komunismu namnoze zoufale pozdě … Takřka všudypřítomný tragický podtón románu Nevědomost je jistě zabarven perspektivou generační i osobní. Vyjadřuje však určitou zkušenost obecnou, nejen generační. Z jiného úhlu formuluje výpověď o „syčáckém osudu“ Carla Bruni-Sarkozyová (ročník 1968) v písni (Quelqu´un m´a dit / Kdosi mi řekl): „On me dit que le destinse moque bien de nous, / qu'il ne nous donne rienet qu'il nous promettout. / Parait qu'le bonheurest à portée de main. / Alors on tendla main et on se retrouve fou …“ /Říkají mi, že osud se nám vysmívá, / že nám nedává nic a slibuje všechno./ Zdá se, že štěstí je na dosah./ Natáhneš tedy ruku a zjistíš, že jsi ze sebe udělal blázna …/ (Mutatis mutandis platí Carlina výpověď jistě i o Vasilkovi s jeho tragikomickými „milníky“.)

U obou autorů – Kundery i Zilahyho – sehrává v uchopení tématu sexu na troskách komunismu výsadní úlohu středoevropský genius loci (duch místa) – jednou Prahy, podruhé Budapešti. A pak že prý žádná střední Evropa neexistuje!

Odkazy:
Kundera, M.: L´ignorance, Éditions Gallimard 2005

Zilahy, P.: Az utolsó ablakzsiráf, Budapest 1998
Bruni, C.: Quelqu´un m´a dit
Předchozí článek Okouzlující celulitida!