10.5.2024 | Svátek má Blažena


LIBYE: Další genocida?

21.7.2012

Studie oxfordských výzkumníků ukazuje na nepřehlednou síť ozbrojených skupin s rozdílnými zájmy a rolemi v zemi, která měla být ukázkovou operací NATO při podpoře přechodu k demokracii.

Nedávná analýza Ozbrojené skupiny v Libyi: typologie a role výzkumníků z oxfordské univerzity potvrdila skutečnost, o které se již několik měsíců neoficiálně šušká – libyjská revoluční armáda, která svrhla Kaddáfího, je stále silně vyzbrojená a nemá v plánu se v blízké době podvolit vůli nového establishmentu a ministerstva obrany.

Obecně si povstalečtí velitelé stále myslí, že na libyjském ministerstvu obrany stále fungují struktury, proti kterým donedávna s podporou NATO krvavě bojovali.

Studie tvrdí, že rebelové stále ovládají 75-85 % bojových leteckých sil (jde převážně o zašlejší stíhačky), v jejich moci je 236 autonomních ozbrojených skupin Misarátské unie revolucionářů, celkem přes 40 000 ozbrojených mužů. Detaily poukazují, že dochází k vnitřnímu souboji mezi jednotlivými mocenskými centry, která nesdílejí jednotný pohled na přestavbu libyjské armády.

Studie dále tvrdí, že Západ díky tendenci zjednodušovat považuje většinu ozbrojenců za milice, avšak lze pozorovat čtyři základní typy skupin ozbrojenců: revoluční brigády, neregulované brigády, post-revoluční bojové skupiny a milice.

Zatímco některé skupiny jsou skutečnou hrozbou pro stabilitu země, jiné působí v reálně policejních rolích jako strážci místního pořádku.

Jak je však v post-konfliktních situacích obvyklé, velké množství zbraní se stále nachází v civilních, nikým nekontrolovaných rukách. Červencové volby by měly přinést legitimní a široce uznávanou vládu, která by silou svého mandátu vnesla do nepřehledné situace systém.

Odzbrojení a ustavení pořádku ve stylu kdo je policie a kdo (regulérní) armáda bude vládním úkolem číslo jedna. Otázkou je, zdali už divoký průběh voleb a rozdrobenost země neukázal na neproveditelnost tohoto úkolu. Facka západním idealistům o zavedení demokracie pomocí (pro jednu stranu) vítězné občanské války tak na sebe nenechala dlouho čekat.

Ve světle tohoto vývoje v kmenově heterogenní Libyi se tak lze dívat i na Sýrii a případný zásah mezinárodního společenství do konfliktu, který už i Mezinárodní červený kříž označuje jako občanskou válku.

Převzato z JakubJanda.blog.idnes.cz se souhlasem autora