Důležité a důležitější

V této části se znovu vrátíme k problému denního pořádku, o němž jsme už hovořili. Podíváme se na něj ze specifického úhlu – v souvislosti s konstrukcí informačních programů v televizi (televizní noviny, zpravodajství) – s ohledem na to, že především televizní zprávy dodávají čerstvé informace většině obyvatelstva, a tedy formují lidem základní poznání reality, v níž žijí. Denní pořádek – čili výběry informací, které se budou vysílat a v jakém pořadí - má podstatný význam pro toto formování.

Vysílané informace (News – novinky, zprávy) jsou zprávy hodné pozornosti – tedy informace, které se dostaly až do masmédií. Rozlišujeme hard news - důležité zprávy, zpravidla se týkají podstatných politických, ekonomických a společenských problémů. Jsou považovány za hůře přijímané a pro mnohé nudné, proto se doplňují soft news, tedy zajímavostmi např. z každodenního života, ze života celebrit, často se týkají různých netradičních událostí, zvláštního chování, přírodních zajímavostí atd.

Každá new má svou informační hodnotu (news value) zejména obchodní. Potom už informace – zpráva není jen produktem kultury a formou vzdělávání, ale zbožím, které má přinést zisk. Výběr news prezentovaných daným sdělovacím prostředkem tedy závisí na požadavcích majitele nebo šéfa média. Podle výběru news a metod jejich prezentace snadno zhodnotíme úroveň a především politickou orientaci daného sdělovacího prostředku.

Mluvíme-li o news, musíme hned druhým slovem uvést pojem views. Slovo views znamená názor, komentář. Hlavním poselstvím novinářské etiky je zřetelné oddělení news od views (zpráv od komentářů) tak, aby příjemce vždy věděl co je faktem a co interpretací novináře. Známý americký teoretik sociální komunikace Geogre Gerber tvrdí, že v médiích nejsou fakta, jsou jen názory: All news are views. Jistě jde o zevšeobecnění, které není úplně přesné, výstižnější by bylo tvrzení, že převládá úsilí prezentovat fakta tak, aby vyvolala žádoucí přesně stanovený názor. Ve váženějších masmédiích zejména v anglicky mluvících zemích se obecné stanovisko redakce k určité záležitosti označuje termínem editorial. Oproti tomu slovo commentary znamená hlubší analýzu nějakého problému. Novinář musí pregnantně rozlišovat, kdy si pomáhá užitím view (vlastním názorem) a kdy dělá expertizu dané zprávy či problému.

Již jsme řekli, že v informačních médiích a zpravodajství před konečným výstupem novinář nejprve informace vybírá a zpracovává. V novinářském žargonu je pro to výraz gatekeeper a sám výběr informací a její zpracování se označuje termínem gatekeeping.

Gatekeeper byl v minulosti doslova „strážce stavidla“, tedy člověk, který otevíral a zavíral stavidla a tím reguloval stav vody. V přeneseném smyslu gatekeeping znamená regulování průtoku informací. Tak lze říci, že gatekeeper je zodpovědný za selekci a kvalitu daného zpravodajství. Výzkum selekce zpravodajství umožnil ustálit jisté ověřené vlastnosti a pravidla, díky nimž news získávají hodnotu – zvyšují svou přitažlivost. Vyjmenujme si tyto vlastnosti a pravidla bez ambice stanovit pro ně přesné pořadí:

1) Krátké trvání – informace o událostech mají být krátké, jasně časově vymezené. Tento rys definuje spíše obchodní užitek informace než její skutečný význam. Z hlediska skutečného významu mohou být totiž důležité jak informace krátké, tak dlouhotrvající. A naopak za jiných okolností nemusí být informace bez ohledu na svou délku vůbec důležité. Jinými slovy trvání v čase vůbec nerozhoduje o důležitosti události a uvedené pravidlo vyjadřuje jen to, co většině příjemců vyhovuje, co jim usnadňuje přisvojení si informace a zvyšuje jejich zájem o ni.

2) Snadné vnímání – událost se musí odrazit od průměru, od toho, co je standardní. Také toto je obchodní rys, který usnadňuje percepci, neboť ani informace velmi ostře kontrastující s pozadím nemusí být nejdůležitější.

3) Jednoznačnost – událost je možné velmi snadno informačně vyjádřit. To znamená, že charakter události a okolností, za nichž se odehrála, nevzbuzují žádné pochybnosti. Jednoznačnou událost je možné snadno popsat i pochopit, ale jen velmi zřídka to tak ve skutečnosti bývá, především v politickém životě. Většina událostí je dvojznačná či mnohoznačná. V takovém případě požadovaná jednoznačnost omezuje interpretaci zprávy a ztěžuje její pochopení.

4) Soulad s očekáváními – popis události odpovídá přesvědčení a představě příjemců o tom co, jak, komu a kde se může stát. Je totiž známo, že právě očekávání většiny příjemců jsou výsledkem návyků a předsudků. Lidé nemají rádi, když něco vybočuje z jejich zakódovaných představ, ačkoli se zdá, že senzace by měly porušovat právě ty. Máme na mysli všeobecné pravidlo, že jsme klidní, když se všechno „točí“ podle nás. Přirozeně, že život jde jen velmi zřídka podle našich představ. Tento rys sice usnadňuje zapamatování a pochopení zprávy, ale nedefinuje důležitost informace. Stává se, že právě neočekávaná událost je pro lidi velmi důležitá.

5) Překvapivost – událost nikdo neočekával, jakkoli mohla být v souladu s očekáváními, ale s malou pravděpodobností tady a teď. Překvapující události mají obyčejně velkou informační důležitost a velkou obchodní cenu.

6) Aktuálnost - neaktuální informace často ztrácejí hodnotu, ačkoli to může vyplývat z faktu, že informace byla dlouho neznámá a nebo záměrně zatajovaná. V takovém případě je ovšem váha neaktuální informace značná. Samozřejmě, že nejlepší je když událost můžeme sledovat přímo „na živo“, proto v takovém případě vysílající vždy poznamenává, že relace se vysílá na živo.

7) Význam – je základní podmínkou informační hodnoty v každém směru. Informace o události bez významu sama nic neznamená, jedině pokud jí masový sdělovací prostředek připíše velký význam. Takto bývá například s informacemi o nepatrných malicherných událostech – řekněme další rozvod nějakého známého herce a nebo narození nemanželského dítěte populární zpěvačky, což může zajímat jejich fanoušky, ale ne většinu obyvatel. To, o čem veřejnost informují televizní zprávy a nebo renomované deníky, se má vyznačovat skutečnou důležitostí a jedinečností.

8) Blízkost příjemce – jde nejen o zeměpisnou blízkost (nejvíce nás zajímá to, co se odehrálo nedaleko nás – v našem městě, obci, státě, v naší části světa), ale i o kulturní blízkost. Více nás zajímají události a informace, které se týkají prostředí a osobnosti z domova. Zajímavější a významnější jsou pro nás informace z oblasti euro-americké kultury než např. z velmi vzdálených oblastí Afriky. Některá událost se může týkat celého lidstva – potom i její vzdálenost od nás jí neubírá na důležitosti, i kdyby se odehrála v Africe.

9) Předvídavost – událost je následkem nějaké situace, jiných událostí. Například pád vlády, prohra nebo výhra nějakého politika ve volbách atd.

10) Důležitost pro příjemce – informace se týká určité kategorie příjemců (učitelů, důchodců) apod. a nebo jde o událost, o kterou se bezprostředně zajímá většina (změna daňového systému, otázky zdravotnictví, bezpečnosti, životních podmínek). Informace důležitá pro konkrétní prostředí a konkrétní společenství může být pro jiné bezvýznamná. Přirozeně, že při výběru významné informace pro konkrétní příjemce musí gatekeeper vědět, co je pro ně důležité.

(pokračování)

Předchozí části:
Moc a nemoc médií I.
Moc a nemoc médií II.
Moc a nemoc médií III.
Moc a nemoc médií IV.
Moc a nemoc médií V.
Moc a nemoc médií VI.
Moc a nemoc médií VII.

(Psáno pro server Česká média)