26.5.2016 | Svátek má Filip






JAPONSKO: Katastrofa očima usedlíka

21.3.2011

Žiji v Gifu, 40 km na sever nad Nagojou, a musím potvrdit, že co se děje v českých (a potažmo mnohých západních) médiích, je naprostá zhovadilost. Ztratil jsem veškeré iluze o médiích, pokud jsem ještě nějaké měl. Hraničí to dokonce se šířením poplašné zprávy, stálo by za pokus je všechny zažalovat. Nehledě na to, že urážejí i Japonce.

Situace tady v Japonsku zdaleka není taková, jak ji média popisují - naprosto zkresleně a nepravdivě. Posílal jsem mnoha lidem, přátelům a známým popis situace (přikládám jej na konci). Poslal jsem už několik protestních mailů do různých médií s uvedením věci na pravou míru, pochopitelně jsem se odpovědi nedočkal, ani nic nebylo uveřejněno. Pravda je nezajímá, tvoří si svůj vlastní virtuální svět. Nechápu ale proč, jestli za tím jenom honba za lacinou senzací, nebo co vlastně. Cui prodest?

Takže jen něco málo:

- něco jako údajná panika tu nikde není, tohle slovo Japonci nemají ve svém slovníku, je to statečný a disciplinovaný národ. Na takové lapálie jsou zvyklí a snášejí všechno se stoickým klidem. Samozřejmě, že mají emoce jako každý člověk, ale nedávají je najevo z vrozené slušnosti, aby druhé neobtěžovali. Proto ani nikdy nežádají jiné země o pomoc. Jediným důvodem je jejich taktnost a slušnost, prostě se svými problémy nechtějí nikoho otravovat, i když pomoc potřebují, a uvítají ji, když ji někdo nabídne.

Jestli někdo podlehl panice, je to česká vláda, která sem do Japonska za peníze daňových poplatníků vysílá dvě letadla (předpokládám dokonce, že sem poletí prázdná a žádnou pomoc nepřivezou, to je prostě skandál), aby vyzvedla členy České filharmonie, která tu naprosto zbaběle zrušila dva vyprodané koncerty a prchá. V situaci, kdy až na nějaká drobnější zemětřesení, která jsou tu normálně 3x denně po celý rok (včera večer jsme měli jedno zase), v 99% Japonska probíhá život ZCELA normálně. V situaci, kdy milovníkům kvalitní klasické hudby pomůže cokoli, aby přišli na jiné myšlenky - někteří z potenciálních návštěvníků koncertů třeba přišli o své příbuzné nebo majetek... Nemám pro to slov a tento orchestr si tímto svoje renomé rozhodně nevylepšil. Je to bohužel typicky české chování. Budu mít dost práce to tady mým přátelům vysvětlit, ale nebudu si brát servítky a tohle chování omlouvat. Z ČR jsem odešel i proto, že se cítím v mnoha věcech víc jako Japonec. Velmi by mne zajímal názor takové paní Čáslavské na tohle chování orchestru. Vsadím se, že ona by neutekla, kdyby byla v této době tady v Japonsku.

- Problém se týká jen malého území a ani ne 0,5% obyvatel. Zbytek země žije ZCELA normálním životem a pomáhá, ať už vysláním záchranářských týmů, zdravotníků, dobrovolníků, finanční i materiální pomoci, techniky a taky trochu šetřením elektřinou. (Ale například velký obchodní dům řetězce Jusco Aeon asi 2 km od našeho domu září do noci naplno, takže je vidět, že ta pomoc se moc nepřehání a našly by se ještě rezervy.)

Právě jsem se vrátil z cesty autem do Kóbe, 200 km od nás na západ, měl jsem tam dnes práci. Všechno je v normál, plno aut jako jindy, benzínky fungují, žádnou frontu jsem u nich nikde neviděl.

- Nedochází k žádným výpadkům elektřiny nebo jejímu vypínání, jak bylo původně oznámeno.

- Infrastruktura se nehroutí, všechno funguje normálně s výjimkou postižených oblastí a jejich okolí, kde jsou evakuovaní (asi 450 000 lidí). V Tokiu a kolem něj je z důvodu šetření elektřinou omezena vlaková doprava a metro. Šinkanseny jezdí, zastaví se jen při zemětřesení.

- Efektivní státní správa funguje bez problémů, na krizi jsou připraveni a zvládají všechno obdivuhodně, podle plánů a BEZ PANIKY. Záchranné a úklidové práce pokračují s plným nasazením, i když se nedá očekávat, že najdou živé lidi.

- Evakuovaní nebydlí v nějakých nouzových přístřešcích, jak se kdesi uvádělo, ale v evakuačních centrech ve školách, tělocvičnách. radnicích, sportovních a koncertních halách apod. Je tam o ně postaráno, jsou v teple (dnes se bohužel dost ochladilo, když jsme přejížděli horská pásma na západě, byla tam sněhová vánice), mají jídlo, pití, základní hygienu, lékařskou péči, spojení do světa, TV...

- Nikdo nerabuje, nekrade a, pozor, ani nevykupuje obchody nebo benzínky. Nedělají to ani normálně, natož v takovéto situaci. Nejsou individualisté a sobci, myslí na druhé a na kolektiv. Nikdo nehamouní nějaké zásoby, ani s nimi nekšeftuje. Nechápu, kde média vzala fotografie prázdných regálů v obchodě. Tohle je bohatá země a Japonci jsou zvyklí na vysoký standard ve všem.

- V atomové elektrárně problémy jistě jsou, ale nejde o žádný výbuch reaktoru, jak uvádějí některá média, to jsou nesmysly. Radiace unikala, protože musejí vypouštět radioaktivní páru, aby snížili tlak a teplotu. Evakuace lidí v okruhu 20 km je preventivním opatřením. Pracuje se naplno na odstranění problému. Osobně si myslím, že se to zvládne.

- A proč ti hloupí Japonci i po Hirošimě a Nagasaki stavějí atomovky? Nic jiného jim nezbývalo, elektřinu potřebují, řeky jsou tu krátké a přehrad se nedá moc stavět, i když tu nějaké menší jsou (už i kvůli zemětřesení). Proč u moře? Je tam voda potřebná pro provoz. Ochrana proti zemětřesení? Dokonalá, ani tentokrát nebyly elektrárny poškozeny zemětřesením, ale cunami. Ochrana proti cunami? Je, u elektrárny Fukušima to bylo na šestimetrovou vlnu, nepočítalo se s desetimetrovou. Věřím, že se z toho poučí a tuto ochranu posílí.

- Japonská média informují veřejnost stále a pravdivě o aktuální situaci v elektrárně. Nic nezatajují. Na všech TV kanálech je od začátku katastrofy průběžné zpravodajství, nic jiného, vyjadřují se tam mluvčí vlády, odborníci, jsou tam reportáže z postižených míst, vzkazy a telefonní čísla pro spojení s pohřešovanými, apod. Na rozdíl od těch českých médií. Je jen pár výjimek, které zapadnou v blábolech, lžích a honbě za senzacemi, jako např. zde:
Český odborník: Jaderná exploze v Japonsku nenastane, ale únik radiace hrozí
Expert on-line: Situace v Japonsku se vyvíjí k horšímu. Teď je třeba řešit akutní následky
Na další Černobyl nedojde, ve Fukušimě nemá co hořet, tvrdí Drábová

A teď podrobněji pro toho, koho zajímají detaily:

O zemětřesení mi řekl někdy odpoledne tchán, který sleduje celý den televizi. Teprve pak jsem si zpětně uvědomil, že v té době byl menší otřes i u nás, zrovna jsem seděl na dřevěné podlaze verandy a něco jsem zaregistroval. V novinách jsem si později přečetl, že to mělo stupeň 3. Takových je ale do roka tolik, že si toho člověk přestane všímat. Japonci jsou v tomto ohledu fatalisté a berou to se stoickým klidem, jsou na to zvyklí od malička. Taky jsou na zemětřesení trénovaní a připravení (evakuační balíčky jsou nachystané v každé rodině, máme je taky) a dobře vědí, jak se při něm i po něm chovat (zavřít plyn, vypnout elektřinu, nechat otevřené dveře, helmy na hlavu a fofrem pod nejbližší stůl). I naše dětičky mají ve školce občas cvičný poplach a učí se v zájmu záchrany života chovat jako roboti. Protože příště to může udeřit třeba tady u nás.... Opravdu velké zemětřesení v naší oblasti bylo asi před 140 lety, tehdy tady popadalo všechno. Ale domy ještě nebyly stavěné tak, aby vydržely.

Ten den jsem pracoval doma jako většinu dnů, kdy nemám nějaký koncert nebo něco jiného. Ve čtvrtek jsem měl trochu náročný, ale úspěšný sólový klavírní recitál v jednom prestižním koncertním sálu v Nagoji, kde už jsem hrál loni, tak jsem jen trochu odpočíval a psal odpovědi na odbornou anketu časopisu Muzikus, místní média jsem nesledoval. Ale tím, že tady žiji, je i tohle nebezpečí pro mne denní realita, normální situace, Damoklův meč nad hlavou, který může kdykoli spadnout. Člověk se musí naučit s tím žít, a dovedete si představit, že mi to nějakou dobu ze začátku trvalo. Teď to ale nechápu jako nějakou senzaci, exotiku nebo něco extra mimořádného. Beru to stejně jako Japonci a nic jiného mi nezbývá. Jako každý se toho bojím, tohle téma - džišin, cunami - je mezi Japonci tabu, ale když už to přijde, nedá se nic dělat. Mají přesně v tomto smyslu přísloví "šikata ga nai".

Po katastrofě se všechno rychle uklidí, postaví se nové domy a život jde dál, jenom přibude pár pomníčků a prázdných míst u stolu.

Televize teď vysílá průběžně reportáže a monitoruje aktuální situaci, objevují se tam už rozhovory s evakuovanými a zachráněnými a jsou to většinou velmi smutné příběhy, naštěstí některé končí dobře a pohřešovaní členové rodiny se najdou. Japonci neradi dávají najevo emoce, ale samozřejmě že je mají, stejně jako kdekoli jinde na světě, a v takovéto situaci se nestydí za slzy. Ti lidi přišli o všechno, zachránili holý život. Ale je to silný a houževnatý národ a dokáží při sobě v takové situaci držet, pomáhat si, zatnou zuby, spolknou slzy, vyhrnou si rukávy a dají všechno zase do pořádku. Tohle vím určitě. Zaslouží si obdiv. Ani v tak zlé situaci nepodléhají panice nebo malomyslnosti. A ještě jsem neslyšel, že by někdo v podobných situacích kradl nebo raboval - oni to nedělají ani v normální situaci.

Na tu sílu zemětřesení a cunami se mi zdá zatím málo obětí, ale skutečnou situaci se dozvíme postupně později a obávám se, že číslo hodně naroste na děsivé hodnoty. Nic jiného se nedá očekávat. Teď večer udávají asi 5 000 obětí, ale pohřešují půl města v prefektuře Mijagi, asi 10 000 lidí, to je strašně lidu všeho věku, a nikdo z nich se na onen svět nechystal... Jenže ono se dá umřít tak snadno a rychle... Nejspíš ta voda, před tím se nedalo utéct, v novinách psali, že tam na pobřeží měli jen 20 až 40 minut po zemětřesení čas... Mnohým spadla při zemětřesení televize nebo rádio a o přicházejícím cunami se nedozvěděli včas. Kdyby to bylo "jenom" to zemětřesení, tolik obětí by nebylo - tam svoji pozitivní roli sehrává připravenost Japonců na takové situace, jejich disciplinovanost a kolektivní mentalita a také kvalitně provedené stavby s ohledem na možnost zemětřesení. Nové stavby s tím počítají, nevím přesně, jak silné otřesy by přežily bez poškození - takhle silné asi s poškozením, ale nespadly by. Náš dřevěný domek v tradičním japonském stylu postavený asi před 40 lety moderním normám ještě neodpovídá, asi by se rozpadl. Máme i těžkou střechu s masívními keramickými taškami, to se dneska taky už nedělá.

Na všech TV kanálech pořád ukazují tu strašnou spoušť - je jasné, že větší nadělala ta voda. Pokud už při zemětřesení spadne dům, tak prostě jenom spadne nebo se položí a je to. Není až tak velký problém to odklidit a postavit nový. Domy, většinou stále ještě dřevěné a nejčastěji nanejvýš patrové, jsou tu postavené na betonové základové desce. V centrech měst jsou samozřejmě domy s železobetonovou konstrukcí, a mnohem vyšší, včetně těch hodně vysokých. Pod troskami se dá i přežít. Ale ta voda toho zničila víc, odnesla celé domy, lodě, auta a dokonce i malá letadla a všechny trosky pryč, všechno promíchala a zanechala všude bláto. Pokud se do toho dostane člověk, moc šancí na přežití nemá, ani uvnitř v autě. Když záchranáři najdou nějakou oběť, vyznačí to místo tyčí s červeným praporkem. V TV ukazovali příbuzné, kteří se tam pak přišli pomodlit... Před chvílí ukazovali dva staré rodiče, kteří se pokoušeli najít v těch troskách syna. Hrůza, to se nedá ani popsat. Snaží se nést to statečně.

Cunami nám tady asi 50 km od moře naštěstí nehrozí. Dřív tu ale bývaly záplavy, máme tu velké řeky - Kiso je od nás asi kilometr a půl. Všechny řeky jsou ale už mnoho let v Japonsku zregulované, kolem nich bývají i dvě pásma vysokých hrází (obvykle tam vede silnice) a kolem řek nechávají pro všechny případy záplavové pásmo bez budov (to normálně slouží jako rekreační zóna, bývají tam hřiště, parky apod.). Aby byl přehled možného ohrožení úplný, musím uvést ještě zářijové tajfuny, ty nás naštěstí v posledních letech míjely a zažil jsem jen opravdu velký vítr a déšť. Na to jsou domy nachystané a celý dům se chrání zatažením velkých okenic. V naší oblasti řádil velký tajfun naposled asi před 50 lety a taky zanechal pěknou paseku. Jsou tu i aktivní sopky, ale ne blízko nás. Ale to už je jen takový místní folklór:-)

Jako zajímavost uvedu, že všechna ta seismická aktivita přináší kromě katastrof i určité výhody - v Japonsku je mnoho tisíc termálních pramenů, na kterých je postaven celý průmysl termálních lázní - onsenů - a prosperujících hotelů, ať už v tradičním japonském duchu (rjokan) nebo v moderním stylu. Jejich návštěvám člověk velmi rychle propadne, i mne to brzy dostalo - je to moc příjemná a zdravá záležitost. Možná jedno z tajemství japonské dlouhověkosti. Zrovna v neděli jsme jeden onsen v horách asi hodinu cesty na sever od nás navštívili, abychom přišli na jiné myšlenky. Bylo tam hodně plno, takže stejný nápad mělo víc lidí. Ale taky bylo konečně pěkné jarní počasí se 17 stupni teploty, letos je jaro asi o měsíc opožděné. Tak teď hlavně, aby se nezhoršila situace v té elektrárně. Ale věřím, že i tohle mají ošetřené a zvládnou to přes trvající problémy a unikající radiaci. Ta elektrárna je samozřejmě na odpis, budou to muset demontovat.

Pořád přemýšlím, jak nějak lépe pomoci v této situaci. Poslali jsme hned peníze, ale zdá se mi to málo. Napadlo mne tam jet a dělat v evakuačních střediscích koncerty, ale to by nebylo tak jednoduché. Jiný nápad je vzít si k sobě na nějakou dobu některé děti z těch provizorních podmínek, a odlehčit tak rodičům. Mohly by tady chodit do školy. Když to udělají i naši přátelé, a zkusíme tomu udělat publicitu, mohlo by to zafungovat. Divím se, že to ještě nikoho nenapadlo. Zkusíme to na oficiálních místech navrhnout, jak se k tomu postaví. Zdá se, že to tady není zvykem.

Jinak berte s velkou rezervou zprávy v českých médiích, v honbě za senzacemi nebo já nevím co píšou totální bláboly. Situace není zdaleka tak zlá, jak vypadá, jenom v postižených oblastech a jejich okolí, to dá rozum. Do některých oblastí se nedá ani jet, silnice jsou tam rozbité nebo zaplavené a ucpané troskami. Na některá místa na pobřeží bylo možné se dostat jenom loděmi i před katastrofou, přístavy jsou ale rozbité. Tokio je megalopolis s obrovskou spotřebou energie, všechen ten složitý dopravní systém metra a vlaků a všechno ostatní, tam jsou nějaká omezení. Ale na západ od Tokia jde život naprosto normálně, dokonce ani oznamované plánované přerušování dodávky elektřiny v celých rozsáhlých oblastech nakonec nedělají. Něco jako panika, prázdné regály v obchodech nebo fronty u benzínových pump, to je naprostý nesmysl. Z těch zpráv to vypadá, jako že celá japonská infrastruktura se zhroutila a Japan Inc. navždy končí. Není pravda. Jede se dál, státní správa funguje, záchranné a úklidové práce pokračují a život jde dál .

P.S. Ta Česká filharmonie mne naštvala dvojnásob, chystali jsme se na jejich koncert v Nagoji, ale poslední dva koncerty zrušili, čili zřejmě ani nedodrželi smlouvu s místní agenturou. Tohle jim Japonci nikdy nezapomenou. Kanazawa i Nagoja jsou nějakých 1000 km od problému.

Daniel Forró


Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Diskuse


Z. Starý
3:57
24.3.2011

J. Skotnica
20:58
21.3.2011

F. Doušek
20:28
21.3.2011

S. Rehulka
13:56
22.3.2011

F. Doušek
17:33
22.3.2011

J. Kokes
18:25
21.3.2011

m. anklewicz
17:24
21.3.2011

R. Kujínek
19:05
21.3.2011

P. Kolář
17:16
21.3.2011

K. Kocourek
16:36
21.3.2011

K. Kocourek
17:04
21.3.2011

V. Heidlerová
14:01
21.3.2011

K. Kocourek
16:13
21.3.2011

V. Heidlerová
19:14
21.3.2011

J. Pašek
13:48
21.3.2011

V. Heidlerová
14:02
21.3.2011

J. Pašek
15:49
21.3.2011

V. Skalová
12:48
21.3.2011

V. Skalová
12:50
21.3.2011

Z. Starý
3:59
24.3.2011

Z. Starý
13:44
24.3.2011

J. Václavíková
12:20
21.3.2011

I. Vitula
11:53
21.3.2011

V. Kolman
12:35
21.3.2011

V. Novák
10:32
21.3.2011

R. John
10:20
21.3.2011

V. Novák
10:21
21.3.2011

V. Heidlerová
14:04
21.3.2011

P. Rada
9:37
21.3.2011

K. Kužel
9:48
21.3.2011

P. Rada
12:07
21.3.2011

V. Kolman
12:43
21.3.2011

L. Foltýnek
12:58
21.3.2011

J. Skotnica
21:00
21.3.2011

V. Novák
10:20
21.3.2011

J. Anděl
9:32
21.3.2011

V. Výmola
8:16
21.3.2011

V. Novák
10:21
21.3.2011

F. Eliáš
7:12
21.3.2011

V. Novák
10:22
21.3.2011

P. Sulc
19:07
21.3.2011

J. Kunes
6:44
21.3.2011

B. Volarik
5:21
21.3.2011

V. Heidlerová
14:07
21.3.2011

P. Kolar
4:43
21.3.2011

P. Sulc
1:43
21.3.2011

P. Matula
6:21
21.3.2011

K. Janyška
6:49
21.3.2011

P. Sulc
6:52
21.3.2011

J. Bakulová
7:10
21.3.2011

P. Sulc
19:32
21.3.2011

P. Eugel
7:41
21.3.2011

L. Severa
14:16
21.3.2011

P. Sulc
19:33
21.3.2011

počet příspěvků: 59, poslední 24.3.2011 01:44









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.