Za ultraortodoxní se považuje jen 8%, ale tato skupina nejen stále hlasitěji požaduje nejrůznější výhody, ale také aby se jejími pravidly a způsobem života řídila celá země. Ultraortodoxní strany získávají v každých volbách okolo 15% hlasů a jsou součástí skoro každé vlády, kde si pak vynucují privilegia, která většina Izraelců považuje za nespravedlivá.

Ultraortodoxní židé, hebrejsky charedim, se tak mohou vyhnout povinné vojenské službě, dostávají horentní státní dotace na své školství a pobírají vysoké přídavky pro své tradičně početné rodiny. A k tomu pravidelně a často i násilně demonstrují proti každému náboženskému prohřešku, ať už jde o porušení šabatu v podobě otevřeného parkoviště či podniku, nebo o pokus o přemístění hrobů z kteréhokoli staveniště.

Nyní se navíc ukázalo, že charedim jsou i nemalou zátěží pro izraelskou ekonomiku. Většina z nich nepracuje a věnuje se výhradně náboženskému studiu - zaměstnáno je jen okolo 30% mužů. Izraelská ekonomika tak podle nejnovější zprávy ministerstva financí přichází o šest miliard izraelských šekelů ročně, tedy o více než jednu a půl miliardy dolarů, což je 300krát víc než před deseti lety. Tato částka navíc nezahrnuje nepřímé náklady, jako prostředky na chod náboženských seminářů, sociální dávky a přídavky na děti, které každoročně představují další miliardy šekelů.

Důvodem růstu těchto finančních ztrát je stoupající množství charedim, kteří odkládají vstup do pracovního procesu kvůli náboženskému studiu, a tudíž neplatí daně. Podle guvernéra izraelské centrální banky Stanleyho Fischera je tato situace dlouhodobě neudržitelná. Pokud skupina představující 10% obyvatelstva vykazuje 70tiprocentní nezaměstnanost, je to makroekonomický problém, prohlásil Fischer, podle kterého je stejně znepokojivý i růst ultraortodoxní populace. charedim mají třikrát vyšší porodnost než izraelský průměr a jejich komunit přibývá. Zároveň roste i jejich chudoba a závislost na dobročinnosti. Tento trend je podle Fischera třeba zastavit.

O to se nedávno pokusila vláda. Kvůli obavám z protestů veřejnosti schválila v naprosté tajnosti nařízení, které umožňuje studentům náboženských škol absolvovat už ve 22 letech jednoletou náhradní vojenskou službu, aby se mohli rychleji zapojit do pracovního procesu. Dosud měli tuto možnost jen ženatí muži a svobodní studenti ješiv až v 26 letech. Všichni ostatní Izraelci - kromě izraelských Arabů - však musí povinně na řádnou vojnu: chlapci na tři roky a dívky na 21 měsíců, všichni v 18 letech.

I když k nejchudším vrstvám s vysokou nezaměstnaností patří také izraelští Arabové, jejich životní úroveň stoupá, ale u charedim klesá. Pod hranicí chudoby dnes žije už každý šestý ultraortodoxní žid. Roste i jejich nezaměstnanost - zatímco v roce 1979 nepracovalo 21% ultraortodoxních mužů, dnes je jich skoro 70%. Řadu Izraelců také znepokojují demografické a sociologické prognózy: Podle jedné nedávné studie budou charedim a Arabové v roce 2040 tvořit 78% obyvatel Izraele.

Ultraortodoxní strany problém bagatelizují a tvrdí, že když v rodině nepracuje muž, živí ji žena. Navíc si stěžují, že charedim mají potíže práci sehnat, protože firmy je nerady přijímají. Ekonomové zase upozorňují, že ultraortodoxní židé jsou sice vynikajícími odborníky na Tóru a Talmud, ale jejich všeobecné vzdělání je tak omezené, že jsou na úrovni dětí z třetího světa a nemohou být inženýry, lékaři nebo fyziky.

S výsadami charedim podle průzkumů nesouhlasí 95% sekulárních Izraelců a polovina všech, tedy i do určité míry věřících, by jim je odebrala. 68% nesouhlasí s rozhodnutím vlády umožnit ultraortodoxním mladíkům civilní službu místo vojny a 58% všech obyvatel si přeje, aby ultraortodoxní strany nebyly ve vládě. 56% sekulárních se dokonce obává o samotnou existenci Izraele, jestli bude současný trend pokračovat.

Tento nesouhlas veřejnosti má však jeden háček - nikdy nevyústí v razantní akci. Nespokojenci svůj názor projevují jen v anonymních průzkumech a v soukromí, ale veřejné protesty jsou sporadické. charedim jsou koneckonců také součástí židovského státu, a většina Izraelců se tak při protestech vlastně cítí trochu provinile. Politikové se k činu nemají už vůbec, protože bez ultraortodoxních stran by sotva vznikla nějaká vláda. A tak se charedim svým výsadám těší dál a v každé vládě výrazně ovlivňují chod státu.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6