15.12.2018 | Svátek má Radana, Radan


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (44)

1.8.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku. Samozřejmě, že řada znamenitých lékařů byla (a je) i mezi těmi, kteří netvořili součást univerzitního prostředí a věnovali svůj um tak říkajíc práci v terénu. I za nimi musíme občas odskočit.

Lékaři patřili i v minulosti k všestranně vzdělaným lidem, kteří nezřídka vynikli v mnoha jiných oborech. Byli spisovateli, hudebníky, cestovateli, archeology, botaniky či dokonce i úspěšnými profesionálními vojáky. Většinou vynikli také proto, že byli nejen odvážní, ale i zdravě sebevědomí. Někteří byli také vynikajícími lékaři, avšak upadli v zapomenutí. Někteří upadnout do zapomenutí měli, nebo se o nich málo ví. Ovšem nikoli jejich vlastní vinou.

lékaři 44 1

Je zajímavé, že jsou všeobecně známa jména objevitelů penicilínu či bacilu tuberkolózy, avšak málo známa jsou jména těch, jimž vděčíme za dnešní dokonalou péči o náš chrup, neboť bolesti zubů a další případné potíže s nimi, se nevyhýbají snad žádnému člověku na světě.

A bylo tomu tak i od počátků lidstva. Touha léčit nemocné zuby, byla někdy až zoufalá. V Pákistánu našli archeologové na pozůstatcích dávných našich předků stopy po vrtání zubů staré více než devět tisíc let. A vrtalo se prosím pazourky. O něco pozdější jsou nálezy „léčení“ zubních kazů vyplňováním děr v zubech včelím voskem (Slovinsko). Japonci, Číňané, Egypťané a jiní národové věřili tomu, že v nemocných zubech sídlí zvláštní červi, kteří zuby užírají, v důsledku čehož se lidský chrup kazí. Tato představa se udržovala ještě v 18. století. Definitivně onu teorii vyvrátil až německý přírodovědec Jacob Christian Schäffer (1718–1790) v roce 1757. Ale jinak bylo lidstvo, pokud jde o zubní lékařství, bystré. Egyptský zubní lékař Hesi-Re popsal 1600 let před naším letopočtem paradentózu. Arabští lékaři dávno již vymysleli zubní kartáček a ústní čistící vodu. Amalgámové plomby používali již 200 let před naším letopočtem Číňané.

lékaři 44 2

Německý přírodovědec Jakob Christian Schäffer

Leč teprve v polovině 19. století objevil americký chemik Charles F. Jackson (1805–1880) zcela náhodně uspávací účinky éteru. Tento „objev“ prodal zubaři Williamu Mortonovi (1819–1868), který díky tomu jako první na světě posléze „bezbolestně“ trhal zuby. Ale zpátky domů.

Písemná zmínka o potřebné kvalifikaci zubních lékařů se v monarchii objevuje již v roce 1810. Tehdy vyšlo nařízení, že povinným vzděláním pro zubní lékaře je dvouletý kurz ranhojiče nižšího stupně, včetně rigorózní zkoušky z anatomie ústní dutiny a léčení nemocí zubů. Přednášelo se v jazyce německém.

lékaři 44 3

Profesor Georg Carabelli Adler von Lunkaszprie

Zubní lékařství začal (ještě německy) přednášet na pražské univerzitě již v letech 1828-1829 pražský rodák profesor František Nessel (1803-1876), který promoval na vídeňské univerzitě jako magistr chirurgie a porodnictví. Z počátku šlo o přednášky nepovinné.

František Nessel měl to štěstí, že byl ve Vídni studentem u maďarského profesora Georga Carabelli Adlera von Lunkaszprie (1787 - 1842), rodáka z Pešti, který je právem považován za zakladatele moderního evropského lékařství. Carabelli získal na Josefínské akademii v roce 1813 titul doktora chirurgie, zde byl posléze v roce 1828 habilitován jako první docent zubního lékařství a v roce 1830 byl jmenován profesorem. Založil zde stomatologickou kliniku a byl mimo jiné osobním zubním lékařem císařovým. Napsal i několik učebnic o ústní anatomii a stomatologii. Byl prvním lékařem, který považoval zubní lékařství za nedílnou součást medicíny. Popsal nejrůznější anomálie chrupu a sám si vyráběl ortodontické pomůcky (jejich pomocí lze řešit nesprávné nastavení polohy zubů a čelistí).

lékaři 44 4

Profesor František Nessel...

lékaři 44 5

... a jeho syn Eduard Nessel

Profesor František Nessel byl všestranně vzdělaným lékařem, s neobyčejně širokými znalostmi přírodovědnými a chirurgickými. Do praxe přinesl i tzv. Carabelliho strojek k nápravě chrupu. Není divu, že jeho syn Eduard se „potatil“. V letech 1884-1885 přednášeli česky zubní lékařství na pražské univerzitě profesor MUDr. Moric Baštýř (1835-1894) a profesor MUDr. Eduard Nessel (1851-1920). Ten již v roce 1882 v Praze založil a provozoval z vlastních prostředků c. k. zubní ambulatorium. Bylo ve Vodičkově ulici č. 6 v tehdejším „Domě u Hopfenštoků“. Současně napsal a vydal první českou učebnici zubního lékařství. V té době byli v Praze pouze čtyři zubní lékaři.

Úplně první Spolek zubních lékařů v Čechách byl založen až v roce 1886, když jeho členy bylo osm zubních českých a německých lékařů. Jeho předsedou se stal MUDr. Moric Baštýř. Na jeho vzniku se podílel i profesor Eduard Nessel. Ovšem Spolek českých zubních lékařů se sídlem v Praze byl založen až v roce 1897 na ustavující valné hromadě dne 11. června v restauraci u Pinkasů. Předsedou spolku se stal prof. Eduard Nessel, místopředsedou MUDr. Antonín Kulhánek, pokladníkem pak MUDr. Karel Wachsmann. V té době měl spolek pouze 23 členů. I tak šlo o pozoruhodné aktivity.

Tři roky poté se profesor Nessel podílí na založení prvního odborného časopisu „Zubní lékařství“. Přispívá i do Ottova slovníku naučného. V hesle „Plombování zubů“ mimo jiné píše: Ve správné úpravě zubů leží jediné záruka dobrých úspěchů plombováním zubů dosažených; správnou úpravu zubu, zvláště při kazu poněkud pokročilém, může provésti jen lékař odborně vzdělaný. Neúspěchy a z toho vzniklá nedůvěra a bázeň před plombováním zubů, s níž se shledáváme často, jsou zaviněny jednak nedostatečným odborným vzděláním, jednak činností k provádění těchto výkonů nepovolaných a neoprávněných t. zv. zubních techniků, ježto o zubním lékařství potřebných vědomostí míti nemohou.

Ve své době považuje profesor Nessel osvětu za velice důležitou. Proč? Ještě v dobách první světové války nabádali lid různí „přírodní lékaři“ k tomu, aby například odmítali trhání zubů. Doporučoval tak například časopis „Přírodní lékař“ nebo všeobecně známý kněz Kneipp, který doporučoval: „Nikdy nedávej si ni jediný zub tahati,nýbrž dbej o utišení bolesti, kdykoli některý zub začne boleti, neboť milejší je mivždycky zub kotlavý nebo vyžraný než žádný.“

lékaři 44 6

Profesor MUDr. Jan Jesenský

Jedním z výrazných žáků a pokračovatelů profesora Nessela bylprofesor MUDr. Jan Jesenský (1870-1947), který již v roce 1915 založil v roce 1915 (potřeby válečné) v Rezervní vojenské nemocnici v Lupačově ulici v Praze na Žižkově „čelistní stanici“ za účelem léčení válečných úrazů. Jan Jesenský založil v roce 1921 první Pražskou stomatologickou kliniku a o rok později ji rozšířil lůžkovou část. Byl také čestným členem a v letech 1933-1935 viceprezidentem IADR (International Association for Dental Research), jejíž Pražskou sekci v roce 1932 spoluzaložil. Mimochodem jeho dcerou byla novinářka a spisovatelka Milena Jesenská (1896-1944).

Významným žákem Eduarda Nessela byl také MUDr. Vojtěch Fára, jemuž profesor Nessel nabízel v Praze mimořádnou klientelu, avšak doktor Fára se programově vrátil do rodného Pelhřimova. Zde se v jeho rodině v roce 1923 také narodil syn Miroslav, pozdější věhlasný plastický chirurg.

Profesor MUDr. Eduard Nessel zemřel 8. května 1920. Den poté přinesly Národní listy nekrolog a za další dva dny velice významný text, kladně hodnotící jeho celoživotní dílo. Jisté je, že to byl právě on, kdo v intencích svého otce vytvořil širokou platformu rozvoje stomatologie v českých zemích. Především díky němu se počátkem minulého století stala i v našich zemích stomatologie vědou. A my dnes s velkou důvěrou můžeme navštěvovat naše zubní lékaře. Byť někdy se skrývanými obavami, které nemají ovšem nic společného s obdivuhodným entuziasmem a vysokou odborností otce a syna Nesselových.

Tyto poslední řádky dopisuji v místě naší každoroční cyklistické dovolené v Chlumu u Třeboně. Koupat se již léta jezdíme na „Majdalénu“, což je úžasná, čistou vodou naplněná původní pískovna v nedaleké obci Majdaléna. Nemohu si přitom nevzpomenout, že v této obci se počátkem listopadu roku 1893 narodil významný stomatolog profesor MUDr. František Kostečka (1893-1951), mezinárodně uznávaná osobnost české stomatologické chirurgie. Tento muž, žák profesora Jesenského, žáka profesora Eduarda Nessela, promuje na Karlově Univerzitě v roce 1920. V tom roce odchází z tohoto světa profesor Nessel a jeho žák profesor Jesenský ve stejném roce zakládá první Zubní kliniku Karlovy Univerzity v Praze. Jeho nástupcem ve funkci jejího přednosty se později stává právě profesor Kostečka z Majdalény. Svět je obdivuhodně propojen.

Profesor Kostečka získal středoškolské vzdělání na třeboňském gymnáziu. Z tohoto úžasného jihočeského vzdělávacího učiliště vzešli v dobách sobě blízkých mimo jiné i profesor MUDr. Matěj Jan Pěšina, vynikající odborník dětského lékařství. Nebo také profesor MUDr. Adolf Sigmund, výborný a známý rentgenolog. A také profesor MUDr. Karel Žlábek, přední český anatom. Ještě si myslíte, že svět není podivuhodně propojen? Alespoň pokud se lékařů týče?

Příště: Prof. MUDr. Miroslav Fára, DrSc.



Diskuse


J. Ptáček
11:26
1.8.2018

počet příspěvků: 1, poslední 1.8.2018 11:26









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.