21.6.2018 | Svátek má Alois


HISTORIE: Znamenití lékaři v českých zemích (16)

10.1.2018

Někdy se na ně zapomíná a někdy na ně zapomínat nelze, protože již zapomenuti a nejsou ani vzpomínáni. A přitom naše země má ve své historii mnoho osobností, patřících mezi znamenité představitele vědy lékařské. Zkusíme některé z nich připomenout, byť trochu na přeskáčku.

Antičtí filozofové a lékaři si byli vědomi jakou vzácnou tekutinou života je krev (považovali ji za zdroj života), avšak po staletí vědci i lékaři, nemluvě o filozofech, tápali. Ještě v sedmnáctém století byly nemoce způsobovány „špatnou krví“ nebo jejím „nesprávným množstvím“ v lidském těle. Proto ono známé „pouštění žilou“. A o případných výměnách (transfuzích) krve najdeme zmínky již v lékařských knihách starých Egypťanů. Světlo z temnot začalo přicházet někdy v sedmnáctém a osmnáctém století, díky pokusům anglických a francouzských lékařů. Až počátkem 19. století (v knize vydané v roce 1824)přichází anglický profesor, fyziolog a porodník James Blundell (1790-1878) se správnou teorií o tom, že lidská krev může být nahrazena pouze lidskou krví. Ovšem i tak byly mnohé transfúze neúspěšné. Trvalo ještě více než osmdesát let, než lékaři rozluštili „tajemství krve“. Přední místo mezi nimi má český lékař profesor MUDr. Jan Janský (1873-1921). Není také náhodou, že byl o jeho životě v roce 1953 natočen filmu Tajemství krve (režie Martin Frič), podle literární předlohy Vladimír Neffa.

16 Znamenití lékaři 1

Anglický porodník profesor James Blundell

Dva Janové Janští (dědeček i otec) byli známými provozovateli řemesla mydlářského na Smíchově. Tatínek (vlastnil již továrnu na mýdlo) budoucího doktora se oženil s Marií Zelenkovou, jejíž otec František Zelenka byl hostinským v Dejvicích. A syn se po absolvování smíchovského akademického gymnázia věnoval studiu medicíny na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě. Studia ukončil v roce 1898. Jeho zásadním zájmem byla psychiatrie, jejímž prostřednictvím se dostal ke studiu lidské krve. Mezi námi, psychiatrie nebyla v té době zrovna nějakým módním oborem, a proto novopečený lékař snadno získává místo asistenta na pražské psychiatrické klinice „na Kateřinkách“. Nejprve však hned po promoci nastoupil jako asistent u profesora Karla Kuffnera (1858-1940), který je dnes považování za zakladatele české vědecké psychiatrie. V té době, po Janského promoci, pracoval profesor Kuffner jako suplující přednostaPsychiatrické kliniky české lékařské fakulty, když v letech 1900- 1929 zde byl ve funkci řádného přednosty. To on doporučil mladému medikovi, aby se zajímal o místa na klinice v Kateřinské ulici. Praxe zde byla pestřejší.

Doktor Janský se nejprve domníval, že mezi složením krve a duševními poruchami může existovat jistá souvislost. Přivedla ho k těmto úvahám náhoda. Jedna z jeho pacientek se pokusila o sebevraždu (přeřezáním žil). Janský zariskoval – její ztrátu krve doplnil krví manželovou a pacientka kupodivu přežila. Navíc byly v té době takové zákroky, jako transfuze krve, zakázány. Doktor Janský se začal zabývat zkoumáním krve tím, že míchal krev zdravých lidí s krví pacientů s psychickými poruchami a přišel na to (řečeno velice zjednodušeně), že existují 4 druhy skupin krve, které označil římskými číslicemi I až IV s tím, že některé se nesnášejí (podle vlastností krvinek). V listopadu 1906 seznámil s těmito svými závěry kolegy ve Spolku českých lékařů a publikoval je o pár měsíců později.

16 Znamenití lékaři 2

Vídeňský patolog Karl Landsteiner

Vedle toho byli téměř ve stejném čase ještě dva další objevitelé, kteří o sobě navzájem nevěděli, ani doktor Janský o nich nevěděl. V roce 1901 popsal tři krevní skupiny vídeňský patolog Karl Landsteiner (1868-1943) a označil je A, B a O. Tu čtvrtou (AB) objevilina jeho popud o dva roky později jeho kolegovéAdriano Sturli (1873-1964)a Alfréd von Decastello (1872-1960). V roce 1930 získal Karl Landsteiner za fyziologii a medicínu Nobelovu cenu.

A v roce 1910 americký lékař William Lorenzo Moss dospěl podobným závěrům, avšak dozvěděl se o dřívější Janského práci a uznal jeho prioritu. V roce 1921 také americká lékařská komise uznala Janského prvenství v objevu krevních skupin. Odborné závěry doktora Janského byly propracovanější. Doktor Landsteiner zkoumal vzorky několika desítek dárců, doktor Janský měl pečlivě zdokumentováno 3160 vzorků a dokázal ony čtyři krevní skupiny velice přesně i správně klasifikovat a z toho vyvodil, jak mohou být prováděny transfuze.

Janský si možná ne zcela uvědomoval, jak ovlivnil budoucnost lékařské péče. Konec konců, když byl počátkem první světové války povolán na frontu jako vojenský lékař, tehdy již ve funkci zástupce přednost psychiatrické kliniky, jeho návrhy na používání transfuzí u některých těžce raněných vojáků, vojenské úřady radikálně odmítly.

16 Znamenití lékaři 4

Budova pražské kliniky v Kateřinské

Prioritou Jánského lékařského výzkumu byly především duševní choroby. Odborný termín likvor, laické veřejnosti nic neříká. Jde o mozkomíšnímok (liquor cerebrospinalis) čirá, bezbarvá tekutina, která se populárně řečeno nachází v mozku. Nauka o něm se nazývá likvorologie a Janský patří k jejím světově uznávaným odborníkům. V souvislosti s tím byla pojmenována Janského-Bielschowského nemoc, souvisící s porušením metabolismu tukůdětí předškolního věku.

16 Znamenití lékaři 3

Profesor MUDr. Jan Janský

Pobyt na frontě byl pro Janského obdobím velkých stresů a není divu, že ho v roce 1916 postihl infarkt., z kteréhož důvodu byl penzionován. V podstatě se již nevyléčil (angina pectoris). Po válce se stal přednostou neuropsychiatrického oddělení Vojenské nemocnice v Praze a přes velké zdravotní potíže nadále podléhal své značné kuřácké vášni. V poměrně mladém věku, v jeho osmačtyřiceti letech, v září 1921 umírá. Zanechal po sobě výrazné dílo a navíc odkaz na potřebu dárcovství krve, což je dnes u dárců oceňováno Janského plaketou.

Dva roky po Janského smrti se konal v Londýně VI. Mezinárodní chirurgický kongres zabývající se mimo jiné i transfuzemi krve. Překvapení čeští chirurgové, účastníci kongresu se zde mimo jiné od švédského chirurga profesora T. Rieka, dozvěděli, že svět uznává vynikající podíl českého lékaře profesora Jana Janského na stanovení čtyř hlavních krevních skupin a na metodách transfuzí.

Proč byli čeští chirurgové překvapeni? V témže roce totiž u nás totiž vyšla publikace J. Diviše o krevních transfuzích. Za objevitele krevních skupin zde byli označeni „američtí lékaři“Landsteiner, Jansky a Moss. Ta Janského přednáška z roku 1906 na schůzi Spolku lékařů českých a následný Janského článek ve „Sborníku klinickém“ v roce 1907, naší odborné lékařské veřejnosti tehdy nějak unikly. Svět je někdy složitý, nejen jako složení krve. Naštěstí zde byli nejen Švédové.

16 Znamenití lékaři 5

Janského plaketa pro čestné dárce krve…

Příště: Profesor MUDr. Karel Kuffner



Diskuse


diskuse neobsahuje žádné příspěvky









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.