11.5.2024 | Svátek má Svatava


FEJETON: Za císaře pána bylo zřejmě o něco lépe

19.8.2011

Ano, riskuji, že se na mě sesypou všichni mimo monarchistů, ale nemohu si pomoci. Myslím si to již dávno, protože jsem za svůj život o dobách rakousko-uherských něco přečetl a napsal, avšak bezprostředním impulsem bylo mé sobotní letmé nakouknutí do světa internetu. A tak jsem si přečetl, že není pravda, že ten či onen něco ukradl v nějakých lesích této země, že jeden státní zástupce je hodný a ministr zlý, když ho chce odvolat. Nebo že ministr školství chce ubrat na platech uklízečkám a školníkům, aby mohl i nadále rozdávat statisícové odměny svým sekretářkám a dávat miliony na Velkou cenu do Brna a nechat dát vesele fungovat řadu úplně zbytečných a lidmi přecpaných ústavů ministerstva. Úplně jsem byl šokován ze zprávy o tom, že jedna čerpací stanice v Praze dostala loni pokutu 750 000 Kč a letos že zase šidila, tak dostala milion pokuty. A prodává benzin vesele dál, neboť jak jinak si má majitel na ty pokuty vydělat? Můj šok byl umocněn zprávou o tom, že jistý ministr přišel na neuvěřitelnou blbost – nezaměstnaní se v době, kdy by teoreticky mohli pracovat načerno, budou muset hlásit na poštách. Tak to už začíná být na emigraci.

A do toho zcela v klidu přijde v sobotních Lidových novinách zprávička v rubrice LN PŘED STO LETY.

„Obchodník starým železem zatčen. Na Mar. Horách byl 11.(tm) zatčen obchodník se starým železem Forscher z Mor. Ostravy v okamžiku, když vstupoval se svým sluhou do vozu místní dráhy. Sluha nesl pytel, v němž bylo několik set metrů tenkého měděného drátu. Drát ukradl Forscher.“ (LN, 13. 8. 1911)

Nebudu to rozebírat. Ještě před sto lety u nás platilo, že když jste něco ukradli, byli jste potrestáni. A to ihned a nenapadlo vás to svádět na sluhu A udělat si z něj za úplatu bílého koně. Jak se jmenuje ta osmadvacetiletá žena, o které se v pátek psalo, že stojí ve vedení 145 dalších společností? Slehla se po tom nějak zem, jako po všem. A ještě jedna zpráva z této rubriky vyvolala v mé mysli jakýsi monarchistický povzdech.

„Zpronevěra v melioračním družstvu. V Nivnici vykonána úřední revize v odvodňovacím družstvu a zjištěn schodek 41 tisíc korun.“ (LN, 13. 8. 1911)

Co se ve skutečnosti stalo? Objevilo se podezření a příslušný státní orgán vyslal jednoho nebo dva ze svých zkušených finančních úředníků na kontrolu. Ti přišli, zjistili, zapsali, oznámili.

My bychom nejdříve hodně dlouho diskutovali o tom, zda se to stalo. Vedení družstva by vyhrožovalo forezním auditem nebo nějakým jiným auditem, který by stál daleko více než zjištěný schodek. Nakonec by se stejně nic nestalo. Jediný, kdo by na tom vydělal, by byl auditor a Blesk.

A to nepíši o třetí zprávě, v níž hostinský Ignác Zavřela v Lažánkách propustil řezníka Koudelku, protože na jeho práci prodělával. Koudelka při odchodu z hospody ze msty hodil do odpadové jámy asi 25 kg loje na vyškvaření, který v době, kdy ho Zavřel vyhodil, zpracovával. Hostinský, který utrpěl tím značnou ztrátu, píše se ve zprávě, oznámil věc četnictvu, jež Koudelku dodalo soudu.

Tak co? Nebylo lépe za císaře pána a jeho četnictva?

A vlastně ještě k té poště a nezaměstnaným. Všichni ministři by měli jít někdy po letech osobně na poštu. Vzít si pořadové číslo a čekat. Třeba i hodinu, dvě. Ve stoje., protože židlí je málo. Nacpat tam ještě nezaměstnané, to by bylo hodně neodpovědné.

A navíc. To, že někteří nezaměstnaní někde načerno pracují, neodstraníme tím, že na ně za drahé peníze nasadíme bůhvíjaké kontroly. V tom není problém této země, ani jejího systému. To odstraníme tím, že jim dáme většinou možnost pracovat legálně a těm, co pracovat nechtějí, odebereme za práci načerno nadstavbové podpory. V monarchii i za první republiky by vám každý četník v obci řekl, kde načerno pracuje ten či onen, či zda tam vůbec někdo na černo pracuje.

Jeden klad ten nesmyslný ministerský nápad s poštou mít bude. Hodně lidí si vydělá tím, že bude za ty nezaměstnané chodit stát fronty na pošty. Možná, že by se vyplatilo pořídit si na to firmu. Takže s tou emigrací ještě počkat.