10.5.2024 | Svátek má Blažena


FEJETON: S lampou za dne

8.12.2016

Vím, že nic nevím. Tento zvulgarizovaný přepis Sokratova výroku mě provází po životní pouti. Nikdy mě nijak zvlášť neznepokojoval, naopak. Poskytuje jakési alibi k nedostatečnosti vědění. Když člověk tak znalý, jakým Sokrates bezpochyby byl, charakterizoval sumu svých znalostí coby nic, jakého ocenění by měly doznat sumy vědění menšího, než bylo ono Nic Sokratovo? Musel by přijít zase Sokrates, aby mě usvědčil z mylného nazírání, a byl bych věru zvědav, k jakému závěru by stran pojmu Nic došel: zdali je na světě větší a menší nic, anebo zda je nic absolutní a nepřekročitelné, jako je absolutní nula anebo rychlost světla. Sokrates však v dosahu není a musím se držet instinktu a ten mi napovídá, že nevím toho čím dál víc.

Tak třeba téma aktuální – elektronická evidence tržeb. Hodně se o tom píše, i demonstrace jsou. V pondělí jsem zaskočil do své oblíbené hospůdky na oběd, malý podnik v sousední vesnici. Byl skoro zavřený: že už nebudou mít otevřeno každý den, ale jen v pátek, sobotu a neděli. A je to tady, řekl jsem si. Zašel jsem tam znovu v pátek a porozprávěl s paní majitelkou. Předpokládal jsem, že na ni dopadla tvrdá tlapa EET. Vyslovil jsem podiv, soustrast a zanadával na hnusnou EET, abych se té hodné paní vlísal do přízně.

Kdepak, pravila ta paní, s EET žádný problém nebyl, to tam jenom něco přidali, kývla bradou k pokladně, kterou měla odjakživa na pultě. Jenomže nechoděj lidi, tak jsem musela omezit provoz. Je to snad důkaz, že je EET v pořádku, anebo je to zlovolnost? Asi to není důkaz ničeho. Zůstávají holá fakta, jedinečná a neinterpretovatelná. Nicméně ta nejistota stran vědění ve mně zůstává a roste. Ta paní provozuje svoji hospůdku v pátek ao víkendech. Střídají se u ní brigádníci. Co když některý z nich vydá účtenku špatně a někdo ji udá? Ona je ta nejistota do značné míry všudypřítomná. Moje miniaturní firma vydává dva internetové deníky a je pod ní moje fotografická škola Dílna. O účetnictví netuším nic, v tomto je to sokratovské Nic absolutní. Mám na to ale odborníka, který to pro mne dělá znale a v souladu se zákony. Kdepak jsou ty časy, kdy jsem za tuhé komunistické diktatury vytvářel daňové doznání sám. Byl to list papíru a práce mi zabrala tak dvě hoďky jednou ročně. Strážkyně mé kasy posílá na finančák měsíc co měsíc hlášení. Co když ale se zrodí nějaký zákon, který něco provede, a bude to mít následky, že... Netuším co.

Temnota nejistoty mi zastírá den a žádnou lampičku nevidět. Říkám si: když teď ministerstvo ví o každém kafi, tak by snad hospodští nemuseli podávat daňové doznání a financové by jim jen vystavili jednou ročně daňový účet? Tak tuhle myšlenku budu muset hodně hluboko spolknout a zapít. Zdá se totiž býti logická a logika, Sokratova i sedlákova, je zvíře určené k volnému odstřelu po celý rok.

LN, 5.12.2016