19.6.2019 | Svátek má Leoš



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


KLIMA: Mohou za sucho větrné elektrárny?



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 143, poslední: 18.9. 2018 0:15, přehled diskusí

Re: V Přírodě není nic zdarma:
Autor: J. Pražák Datum: 16.9.2018 10:03

Ten dost hloupý příklad jsem uvedl právě proto, že lidé si u velkých čísel nedokáží představit, co za nimi je. I Vás to nachytalo :-)

teplé klima a vlhkost vzduchu a rosný bod:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 10:11

Autor článku správně upozorňuje, že v teplém klimatu je v atmosfeře více vlhkosti. Jenže zapomněl dodat, že teplý vzduch sice dokáže absorbovat více absolutní vlhkosti, ale o dešti nerozhoduje vhkost absolutní (tedy vyjádřená v litrech vody), ale vlhkost relativní (tj. vyjádřena v procentech).

No a rosní bod vzniká jen při 100-procentní vlhkosti vzduchu. Teprve pak začne pršet. Uvedu příklady pro 60% relativní vlhkost atmosfery:

Pokud má atmosfera teplotu 40°C ,musí se ochladit na 30,7°C, aby začalo pršet (rozdíl teplot je 9,3°C). Pokud má ale atmosfera teplotu 30°C, muselo by se ochladit jen na 21,3°C (rozdíl teplot už je jen 8,7°C). Při teplotě 20°C stačí ochlazení na 11,9°C (rozdíl už jen 8,1°C). Při teplotě 10°C stačí ochlazení na 2,5°C (rozdíl jen 7,5°C).

Z uvedeného plyne, že čím je atmosfera chladnější tím stačí menší rozdíl teplot k dosažení rosného bodu. Tím se dá vysvětlit i to, že v teplém klimatu je sice vody v atmosfeře víc, ale pravděpodobnost deště se snižuje.

Re: teplé klima a vlhkost vzduchu a rosný bod:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 12:26

S nárůstem výšky troposféry v oblastech teplejších opravdu trochu klesá četnost výskytu bouřek. Pokud ale už tento energetický zkrat v troposféře nastane, má o to větší šanci na narostlou dynamiku - ničivost.

:
Autor: P. Bureš Datum: 15.9.2018 9:59

Fuj! Hereze! Každý přece ví, že změnu klimatu působí kde co, ale větrníky a pole solárů žádný vliv mít nemohou, to je proti zjevené klimatologické pravdě! Za takové řeči by se mělo upalo... teda kompostovat!

Re: :
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 10:05

Ale houbeles. Všichni vědí, že žádná změna klimatu není, vždyť ledovce tají jen ve filmu Al Góra :o)

Pěkný den.

přesně tak, pane Bureši:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 10:24

je přece jasné, že člověk nemá na klima vůbec žádný vliv. A protože větrníky a soláry nevybudoval člověk, ale mravenci nebo žížaly, tak větrníky a soláry dokážou totálně změnit klima této planety.

:-D

rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 9:43

K tomu, aby pršelo, je potřeba dosáhnout tzv. rosného bodu. To znamená, že vzduch se musí ochladit natolik, aby byla jeho relativní vlhkost 100%. Autorovi článku tahle základní fyzikální veličina atmosfery nejspíš vůbec nic neříká, jinak by tu neblábolil o větrech a větrnících.

Vítr nezpůsobuje žádný dešt, takže ani větrníky nemohou zadržovat vlhkost a způsobovat sucho. Nejvíce srážek totiž vyprší (vysněží) na frontálních rozhraních mezi teplým a studeným vzduchem. Navíc na tomto frontálním rozhraní musí být teplý vzduch dostatečně vlhký, aby při srážce se vzduchem studeným došlo k děšti.

Uvedu příklad: pokud má napřiklad vzduch teplotu 35°C a rosný bod 20°C, pak se takový vzduch musí dostat do kontaktu se vzdušnou masou o teplotě 20°C, aby začalo pršet. Pokud se dostane do kontaktu se vzdušnou masou, teplou například 26°C, nespadne z nebe ani kapka.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 10:03

Pevnina Evropy je obklíčena větrníky, tak se k sobě teplý a studený vzduch nedostane a je sucho. Ten nízkoenergetický větřík za vrtulemi už nemá šanci :o)

Pěkný den.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 10:24

"Šancí" by bylo pokud by jste více přemýšlel a porovnával vlivy a prošel si mechanismy vzniku srážek.

Např vzrostlé stromy které leckde dosahují výšky větrníků kladou a vždy kladly vzdušnému proudění daleko větší odpor a přesto býval celý kontinent daleko vlhčí. Podobný ale markantnějjší vliv má výšková výstavba. Větší vliv mí jen orografie terénu mnohasetmetrového převýšení. Např za Krušnými horami proto bývá srážkový stín.

Základní Váš omyl ale tkví v pominutí mechanismu vzniku srážek. Ten např u studené fronty spočívá v nasouvání úzkého klínu chladného vzduchu pod vlhčí a teplejší vzduchovou hmotu kterou předně celou nadzvedává. Tomuto přílivu chladného proudění při zemi žádné větrníky, stromy ani zástavba nezabrání. Podobě jako nezabrání proudění vlhkému a teplému vzduchu troposféry sahající až do desetili-kilometrových výšek.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 10:27

Fakt jste si nevšiml závěrečného ironického smajlíku? :o)

Pěkný den.

přesně tak, pane Svobodo:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 10:44

stačili by postavit kolem celé Evropy 150 metrů vysokou zeď, a nad Evropou už nikdy nezaprší.

:-D

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 10:12

Souhlas ale v textu máte přesto chybku ..."vzduch musí dostat do kontaktu se vzdušnou masou"...

V realitě je to ale obvykle trochu jinak. Na frontách nejde primárně o kontakt ale u studené fronty která spíše nese srážky o podsouvání např studeného vzduchu v úzském klínu několika stupnů, který takto vyzvedne celý teplejší a vlhčí objem oblasti nad sebe a adiabatickým ochlazením takto nadzvednuté oblasti může dojít k navození rosného bodu a pak mohou vypadávat srážky. Např nad městy se suchým horkým vzduchem jako bývá Praha se ale srážková linie jinak souvislé fronty rozpadne... a za městem zas spojí.

Někdy ale dochází přitom i k tomu, že je ten chladnější vzduch níže přitom tak suchý, že srážky se během pádu k zemi v relativně chladnějším prostředí stačí při pádu zas odpařit a pod oblaky jsou patrná jen tzv "srážková virga" která ale nedopadnou na zem - což byl etos v létě jev velmi častý.

Na doplnění. Srážkovost tedy ovlivnuje i porost povrchu udržující spíše vláhu v ovzduší. Už naši předkové kteří vykáceli 2/3 lesních porostů se takto prvotně zasloužili o vysušování krajiny.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: J. Pražák Datum: 15.9.2018 11:41

Blábolíte Vy. Aby mohlo vůbec zapršet, tak je třeba, aby se od oceánu dostala voda v ovzduší nad naše území. Zpomalení západních větrů množství k nám dopravené vody ovlivní. A když k nám dojde méně vody, tak méně naprší a tím se méně vody vypaří , což způsobí oteplení. Pak teprve je třeba uvažovat s rosným bodem. Domýšlejte problém komplexněji.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 11:58

Drtivá většina dešťových mraků letí ve výšce do 180 metrů, tak se není čemu divit, že nepřekonají hradbu větrníků :o)

Pěkný den.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: J. Pražák Datum: 15.9.2018 12:09

Zkuste při svém trollování zachovat alespoň základní logiku. Turbulence vznikající na lopatkách dosahují daleko větší výšky a i laminární tření masy vzduchu také nějakou energii ubere.

nevzdělaný pane Pražáku:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 16:00

znovu si zopakujte základy fyziky.

Vlhký vzduch se potřebuje ochladit na teplotu rosného bodu, jinak z něho žádný déšť nespadne. Tedy ani z toho "vlhkého" oceánského, proudícího od oceánu.

Veškeré dešťové a sněhové srážky (s výjimkou bouřek z horka) vznikají na studených, teplých nebo okluzních frontách, tedy tam, kde se setkává teplý a studený vzduch.

A je úplně jedno, zda přitom fouká vítr, nebo je téměř bezvětří.

Re: nevzdělaný pane Pražáku:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 17:15

Jenže ty větrníky to tak nějak promíchají, že rozhraní zmizí a je sucho, vy pořád nechcete pochopit tak jednoduchou věc :o)

Pěkný den.

ano, na to jsem zapomněl :-D:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 17:34

nad Evropou letos rozmíchávaly větrníky jednu studenou frontu za druhou.

A dokonce při sledování mohutného metronomu na Letné jsem si všiml, jak tak dlouhá tyč nejprve odfoukla mraky nad Kbely a pote, co se ta tyč naklonila opačně, tak mraky odfoukla na Smíchov.

Re: nevzdělaný pane Pražáku:
Autor: J. Pražák Datum: 15.9.2018 17:49

Fyzika platí všude, bez ohledu na režimy, ale je třeba uvážit i okrajové podmínky.

Asi byste potřeboval opakovat od obecné školy a nejen fyziku, ale i logiku. Kde nic není, ani čert nebere. Takže když oceánský vzduch nepřinese vlhkost, protože ho zpomalí větrníky tak, že ho může dokonce přetlačit východní suchý vítr z míst, kde je oceán vzdálen tisíce km, nebo změní směr, tak nepomůže ani okluzní fronta. Kde nespadne déšť, tak se nevypařuje voda a tím neochlazuje zemi (viz skupenské teplo výparné ).

to je ironie, nebo jste tak opravdu tak nevzdělanej?:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 20:14

Vítr vane podle toho, jak se točí tlakové útvary. Jen idiot bez znalosti fyziky si bude myslet, že nějaké větrníky zastaví postup tlakové níže, nebo tlakové výše.

Znovu opakuji už poněkolikáté, že srážky vznikají na atmosferických frontách díky překročení rosného bodu. Pokud v létě přivaně od Atlantiku oceánský vzduch, bývá studený a relativně suchý oproti teplému vlhkému vzduchu nad pevninou. Vzniká tak studená fronta s bouřkami a děštěm. V zime to bývá naopak. Nad pevninou je mrazivý vzduch a pokud sem přiteče oceánský relativně teplý vzduch, vznikne teplá fronta a začne sněžit.

Větrníky to nijak neovlivňují.

Re: to je ironie, nebo jste tak opravdu tak nevzdělanej?:
Autor: J. Pražák Datum: 15.9.2018 22:15

Nechybí vám sebevědomí, ale analytické myšlení a logika. Pořád opakujete stejnou mantru, ale nechápete, že když se někam vlhkost nedostane, tak nemá z čeho pršet. Ten vlhký vzduch nad pevninou jsme letos nezažili. Pouze sucho, nepršelo, takže se nemělo z čeho vypařit aby se ochladila země. O kondenzačních jádrech prachu ve vzduchu, které zahajují tvorbu kapek asi také neuvažujete.

základy meteorologie pro pana Pražáka:
Autor: M. Šejna Datum: 16.9.2018 11:14

V letním horkém dnu má "suchý" vzduch o teplotě 30°C relativní vlhkost obvykle okolo 60%. Takový vzduch obsahuje 18,2 g/m3 vody.

Pokud se blíží studená fronta od oceánu s "vlhkým" studeným vzduchem o teplotě 18°C a relativní vlhkostí 95%, pak takový vzduch obsahuje 14,6 g/m3 vody.

Na studené frontě dochází ke srážce těchto dvou vzduchových mas. Teplý vzduch se při styku se studeným vzduchem ochlazuje, studený se začně oteplovat. Každopádně je to provázeno vydatným deštěm.

A teď kontrolní otázka pro pana Pražáka: ze kterého vzduchu prší? Z ochlazujícího se "suchého" teplého vzduchu, nebo z oteplujícího se "vlhkého" oceánského studeného vzduchu?

Re: základy meteorologie pro pana Pražáka:
Autor: J. Pražák Datum: 16.9.2018 11:36

To je snad jasné každému, tak proč to pořád opakujete? Prší tehdy, když nastane stav, kdy je vodní párou nasycený vzduch při dané teplotě a tlaku. Studenější vzduch může způsobit kondenzaci v teplejším vzduchu. Čím nižší teplota, tím méně vodních par ve vzduchu.

Kontrolní otázka pro vás: Když dlouhodobě neprší (jako letos v létě), země je rozpálená, protože se žádný déšť nevypařuje a svítí slunce, protože nejsou mraky a i vlkost vzduchu je nízká, fouká z východu nebo nefouká vůbec, tak je skutečně vlhkost vzduchu taková, aby obsahoval dostatek vodní páry aby mohlo pršet při příchodu studené fronty o teplotě těch např. 18 oC? Nebo je ta vlhkost podstatně nižší a nezaprší?

Není tento stav spoluzapříčiněn i tím, že je oceánský vzduch brzděn větrníky a je přetlačen východním suchým a teplým prouděním?

Re: základy meteorologie pro pana Pražáka:
Autor: L. Novák 475 Datum: 16.9.2018 12:24

S demagogem Šejnou je diskuse zbytečná.

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 12:16

Jo a zapoměl jste dodat, že mraky jsou navíc jedinou formou vody rozpuštěné ve vzduchu a u země fouká stejně rychle a ze stejných směrů jako ve výšce... že? :o)

Re: rosný bod autorovi nic neříká?:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 13:08

Ferda už vám to objsnil za mě :o)

Pěkný den.

V Holandsku stále fouká vítr.:
Autor: P. Zinga Datum: 15.9.2018 9:37

Můj kolega z toho vinil větrné mlýny: když se netočily, žádný vítr nebyl. Z toho vyvozoval, že větrné mlýny "vyrábí" v Holandsku vítr.

Samozřejmě ironie, ale : co takto CO2? Nestoupá v atmosféře, protože se otepluje?

Re: V Holandsku stále fouká vítr.:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 10:11

Když ho vrtule rozsekne, tak uhlík spadne na zem a kyslík v atmosféře poletuje.Kam se fotosyntéza hrabe na vrtule :o)

Pěkný den.

Stoupá, stoupá, pane Zingo:
Autor: M. Šejna Datum: 15.9.2018 11:19

Pokaždé, když příjde jev El Niňo, tak stoupne v atmosfeře CO2 víc, než v letech, kdy El NIňo není. Takže opravdu když se oteploje, přibývá v atmosfeře CO2. Tím je Vaše teorie záměny příčiny a následku dotažena do dokonalosti.

Když se ale podíváte na to, přoč v době El Niňo roste obsah CO2 rychleji, zjistíte, že je to všechno úplně jinak.

Každý kdo se zabývá vzduchotechnikou:
Autor: Jiří_K Datum: 15.9.2018 9:34

tak ví, jak málo stačí, aby se proudící vzduch zastavil, nebo naopak začal cirkulovat!