Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Mohou za sucho větrné elektrárny?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Pražák 15.9.2018 12:40Re: V Přírodě není nic zdarma Tak mi prosím dejte odkaz na zdroj, kde najdu, že je vodní pára ve výšce 10 až 20 000 m nad Zemí, jak jste psal a jaké je rozložení vodní páry v mracích dle jejich výšky nad terénem. Zatím trvám na tom, že píšete nesmysly. |
|
P. Rada 15.9.2018 12:59Re: V Přírodě není nic zdarma http://www.wikina.cz/a/Troposf%C3%A9ra ..."Téměř všechna voda v atmosféře, ať ve stavu plynném, kapalném či pevném, je v troposféře"... Více najdete např v publikaci:... "Fyzika oblaků a srážek" http://www.academia.cz/fyzika-oblaku-a-srazek--rezacova-daniela--academia--2007 |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 13:20Re: V Přírodě není nic zdarma Tak konkrétně: v jaké výšce je kolik vody? Dejte odkaz na grafy, tabulky. Při letu letadlem je evidentní, že mraky, tedy voda v atmosféře se z 99% vyskytuje pouze do výšky max. 4-5000 m. V grafu zaslaném v další Vaší odpovědi se usvědčujete z publikování nepravd. Podívejte se na suchou a nasycenou adiabatu. Dozvím se už od vás konkrétně, kolik vody je ve výšce 10 km nad zemí a výše při teplotě -50 oC a nižší? :-)))) |
|
|
P. Rada 15.9.2018 15:28Re: V Přírodě není nic zdarma Pokud chce kdokoli adekvátně soudný znát přesná data a nestačí mu tvrzení ... "vodní pára je potenciálně rozložena v celé troposféře" ... pak zároven upřesní okolnosti / okrajivé podnínky, misto, rozsah .... Upozornuji, že např bouřkové oblaky se vyskytují v celé troposféře a mívají dokonce i přestřelující vrcholy. V takto dynamických situacích létají dokonce kusy ledu opakovaně o kilometry nahoru a dolů bez ohledu na teoreticky adiabatické procesy. Pojmy suchá a mokrá adiabata jakkoli jsou teoretickám základem - jsou v takovémto dynamickém systému sami o sobě nepoužitelné. Až někdy zas poletíte letadlem a dostanete se do turbulence pořádné bouřky... - snad mi konečně dáte zapravdu, že konkrétní množství vody může být v celé troposféře velmi rozmanité. Takovéto poznání ale asi nemusí být zadarmo. Tak dejte pane Pražáku pozor aby jste při tom neztratil úsměvnost. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 17:44Re: V Přírodě není nic zdarma Zase plky, bez konkrétních dat. Párkrát jsem už pořádnou bouřkou prolétl. Takže opakuji kontrolní otázku: kolik vody je v 1m3 ve výšce 10 km, za standardních podmínek, při teplotě -50 oC? Připomínám, že diskuse se vede o vlivu větrných elektráren na počasí, takže nějaké extrémy, které popisujete, příliš celkový vliv neovlivní. Jde o standardní podmínky. |
|
|
P. Rada 16.9.2018 9:02Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. "Plkáte" právě nejsíše Vy! - Např o "standardních podmínkách" - jako by to byly ony které především nesou vláhu, určují směr převládajících větrů... a kterým brání v postupu nad pevninu větrníky na pobřeží oceánů.... Připomente si sám o čem je diskuse. (..."55 000 MW větrných elektráren jen v Německu zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť"....) Máteli ale na mysli ... "Mezinárodní standardní atmosféru" - ICAO (ISA) ... pak si data snad už sám dohledáte např v české publikaci - letecká meteorologie Petr Dvořák.a i když tu knihu mám právě před sebou tak Vám poskoka v nápovědě dělat nebudu. Třeba při dohledávání konečně něco podstatného docvakne. Trochu odbočím. Pokud ale někoho opravdu zajímá zda je na cestě do oblasti nějaká fronta pak i ta nadnesená letadla letící v hladinách kolem deseti kilometrů mohou napovědět tím jak intenzivní srážkové pruhy za sebou zanechávají. To pak už souvisí právě s koncentrací vodní páry v reálné atmosféře která je aktuálně proměnlivá a nikoliv podle ISA. |
|
|
J. Pražák 16.9.2018 9:38Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. Vraťte se do reality!! Ty vaše plky už jsou za hranicí normálně uvažujícího člověka. Chtěl jsem konkrétní data od vás, abyste se pohledem na ně sám usvědčil, že v 10 km výšce při teplotě cca -50 oC je pouze nepatrné množství vody. Takže vám je posílám a snad už to pochopíte i vy. Ve velké výšce, kde jsou jet-streamy, se skoro neuskutečňuje přenos vody, protože tam skoro žádná není. "Při 20 °C nastává nasycený stav tehdy, když 1 metr krychlový obsáhne 17,3 gramu vodní páry. Při -50 °C je ke stavu nasycení potřeba jen 0,06 gramu vodní páry v každém krychlovém metru vzduchu" . Podrbnosti si můžete nastudovat: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kondenza%C4%8Dn%C3%AD_stopa nebo i na www.letecke-motory.cz. |
|
|
L. Novák 16.9.2018 12:11Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. "Rada" není normálně uvažující člověk. Spíš bych uvažoval o duševní nemoci kombinované s hlubokou indoktrinací zeleným náboženstvím. |
|
|
P. Rada 16.9.2018 15:33Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. Konfrontační rétoriku plnou plků opravdu máte ale ty uváděné gramáže nejsou vůbec v rozporu s tím o čem jsem psal výše. Nemusíte ani moc studovat - jen stačí se nučit číst. |
|
|
J. Pražák 16.9.2018 15:37Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. Sorry, ale když nevíte, co jste napsal, tak nemá smysl diskutovat. |
|
|
J. Pražák 16.9.2018 9:52Re: V Přírodě není nic zdarma - ani poznání. Asi jste stále nepochopil, že ve výšce, kde létají letadla skoro žádná voda není. Za letadly vznikají kondenzační stopy, tedy voda, která po prudké expanzi plynů a vnější teplotě -50 oC zmrzne, reakcí okysličovaného spalovaného paliva. Rovnici máte v předešlé odpovědi. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:27Re: V Přírodě není nic zdarma Kontrolní otázka pro Vás: kolik vlhkosti mohou mít jet-streamy ve výši 10-20 km, když je tam teplota cca -50 oC? |
|
|
P. Rada 15.9.2018 12:47Re: V Přírodě není nic zdarma V jednotce oběmu relativně velmi málo už právě proto, že jde sice o extrémě rychlé proudění ale velmi suchého vzduchu které nebývá vidět a když tak jej prozradí jen jím unášené ledové krystalky. Něco jiného je o úhrném množství takto přenesené vláhy a hlavně o tom co přítomnost jetu nad daným územím znamená. Obvykle jde o oblasti intenzivních bouří a tedy deštových srážek. Právě letos v létě se ale toto proudění našemu území vyhnulo. https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2365297-za-extremy-pocasi-stoji-tryskove-proudeni-vzdusne-proudy-o-rychlosti-letadla-se-stale Za změnami ve směru jetů je ale právě anomální růst otepolvání Arktidy - tedy GW. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 12:54Re: V Přírodě není nic zdarma Takže potvrzujete, že jste psal nepravdy. Konkrétní hodnoty nemáte? |
|
|
P. Rada 15.9.2018 13:01Re: V Přírodě není nic zdarma Pletete si "nepravdu" s vágně položenou otázkou a obecnou odpovědí na ní. |
|
|
P. Rada 15.9.2018 13:11Re: V Přírodě není nic zdarma http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/sondazni-mereni/sondazni-mereni-praha-libus |
|
|
J. Kopis 15.9.2018 14:24Re: V Přírodě není nic zdarma Stále platí fyzikální zákony o zachování energie, tzn., pokud vyrobíme z proudícího vzduchu 55 000 MW elektrické energie tak o takovou část jsme snížili energii větru, který by tak mohl proudit dál nebo výš podle terénu. To znamená, že vzdušný proud - vítr, který v daném terénu proudi v průběhu času stabilně a dlouhodobě (ideální místa pro stavbu větrné elektrárny) změní vlivem člověka směr a intenzitu o oněch odebraných 55 000 MW. Otázkou je, nakolik byl proud vzduchu nasycen vlhkostí o to je ona vzdálenější destinace o vlhkost ochuzena, neboť se tam už vlivem snížení energie nosiče vlhkosti-větru, prostě nedostane (nožičky vlhkost ještě stále nemá :o)). Obdobný problém jsou fotovoltaické panely, které se oproti travnatému povrchu (v létě cca 25°C) několikanásobně více zahřívají (okolo 80°C i více) mají díky černému povrch vyšší příkon v pásmu IR záření a takto získanou energii opět prakticky bezezbytku vyzáří do prostoru a obohatí tak atmosféru! Většinu tepelné energie předají nosiči - větru, který tak slouží jako chladič. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 14:33Re: V Přírodě není nic zdarma částečně souhas, částečně nerozumím. Je jasné, že z východu skoro žádná vlhkost nepřijde - moře je vzdáleno tisíce km, takže pouze když se vítr stočí např. z Řecka k nám. To souhlas. Se slunečními panely: energie ze Slunce přichází stále stejná. Když dopadne na sluneční článek, tak se jí část přemění na elektřinu a zbytek je vyzářen do prostoru. Když dopadne na holou zem, tak se absorbuje nebo vyzáří stejné množství energie. Takže k oteplování by nemělo docházet. Je to tak? Prosím vysvětlete. |
|
|
J. Kopis 15.9.2018 14:53Re: V Přírodě není nic zdarma Rozdíl je právě ve schopnosti absorpce tepelné energie u různých povrchů. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 15:03Re: V Přírodě není nic zdarma Pro okolí je lhostejné, zda povrch absorbuje energii, nebo ji vyzáří do prostoru. Rozhodující je množství energie v prostoru. |
|
|
J. Jurax 15.9.2018 17:46Soudím, že ne tak docela. U absorbované energie má jistě vliv i to, jak a kde je do atmosféry uvolňována, či zda vůbec uvolňována je (sluneční panely třeba). |
|
|
L. Novák 16.9.2018 12:19Re: Chcete snad říct, že energie slunce je po dopadu na zemský povrch někde ukládána, a že se tedy někde "skrývá " a je vyřazena ze systému? :-D Možná krátkodobě odpařováním vody na zelených porostech a v chemických produktech fotosyntézy. Co dál? :-D |
|
|
J. Jurax 16.9.2018 12:26Ano. Třeba i tohle jsem měl na mysli. |
|
|
J. Jurax 15.9.2018 17:41Pravíte "Když dopadne na sluneční článek, tak se jí část přemění na elektřinu a zbytek je vyzářen do prostoru. Když dopadne na holou zem, tak se absorbuje nebo vyzáří stejné množství energie.'. Nicméně já si nejsem jist, zda poměr absorbované a vyzářené energie je stejný. Řekl bych, že tenhle poměr by měl mít vliv na ohřívání atmosféry a na vzdušné proudění. |
|
|
I. Mertl 15.9.2018 14:40Re: V Přírodě není nic zdarma Voni jsou taky vyštudovanej pfyzikus, éérodynamik nebo metrolog, co, pane Pražáku, nebo jen tak kecáte? Kecáte, protože ani netušíte energetický potenciál rotujících vzdušných mas, z něhož se tak odebírají jednotlivé desetitisíciny promile. |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 14:44Re: V Přírodě není nic zdarma Malá změna podmínek bývá příčinou velkých následků. |
|
J. Svoboda 15.9.2018 14:51Re: V Přírodě není nic zdarma Jasdně, když haprujou čísla, tak pomůže teorie motýlích křídel, vy filuto :o) Pěkný den. |
|
|
A. Jaroš 15.9.2018 17:28Re: V Přírodě není nic zdarma Pražáci jó ti se maj, ti mohou všechno, i trochu dost poplést metry a kilometry, pokud se nemýlím (a to nejsem pražák) tak těch tisíc 55 kW motoru umístěných na délce 1000 km by mělo mít rozestupy 1 km a ne 1 m, to by byla dost pěkná motorová tlačenka. Snad se taky nepletu, to bych byl pěknej pako |
|
|
J. Pražák 15.9.2018 17:58Re: V Přírodě není nic zdarma Zopakujte si jednotky a jejich násobky. 55 000 MW = 55 000 000 kW. 1 000 km=1 000 000 metrů. Tedy 55kW na každém metru 1000 km délky. Za nás se toto učilo ve 4 obecné, nyní asi až na škole, kterou už každý neabsolvuje. |
|
|
A. Jaroš 15.9.2018 20:07Re: V Přírodě není nic zdarma Jak jsem prozíravě naznačil v příspěvku jsem pako a omlouvám se, přehlídl jsem ty zatracený MW a zaměnil je za kW, to mám za že se taky do všeho montuju a nezkontroluju si to. |
