20.9.2018 | Svátek má Oleg



DISKUSE K ČLÁNKU

Nejste přihlášen/a. Vkládat příspěvky mohou pouze registrovaní čtenáři.

Formát tel. čísla "+420 xxx xxx xxx"

KLIMA: Mohou za sucho větrné elektrárny?



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 143, poslední: 18.9.2018 0:15, přehled diskusí

Takže sucho v roce 1947:
Autor: I. Vermis Datum: 17.9.2018 11:51

zavinily větrné elektrárny?

Re: Takže sucho v roce 1947?:
Autor: P. Rada Datum: 17.9.2018 13:00

To současné sucho je ale nejspíše docela jiného kalibru a příčin než v roce 47. Jednak proto, že jej lidé podcenují tím, jak žijou dnes nikoliv s práce na polích... ale jsou masivně živeni průmyslem i obchodem. Na úrodnosti místí půdy, stavu lesů... jsme proto většinově momentálně daleko méně závislí.

Dalším a významějším faktorem sucha je jeho daleko dlouhodobější souvislost. Index SPEI 12 je totiž v záporné úrovni už více jak desetiletí o posledních třech letech nemluvě. Za poslední tři roky tak na značné části území už chybí prakticky celoroční srážky.

Jde tedy nejspíše už o projev dlouhodobé změny podnebí/klimatu a nikoliv jen o anomálii jednoho roku kterou další roky vykompenzovaly. Toto se sice s jistotou potvrdí až za delší období ale v té době už zároven bude zřejmě pozdě na efektivní protiopatření. Naše krajina se tak najspíš za pár desetiletí začne podobat té kterou je dnes možné vidět ve stejné nadmořské výšce na Balkánu či vcentrálním Španělsku. Tedy bezlesé křovinaté kopce a dynamicky kolísající toky.

Hlubším důvodem je nejspíše odtávání severní ledové čepičky kde nově na plchu cca milionu kilometrů čtverečních už dnes pro změnu albeda dopadá v létě celodenně energie 100 milionů megawatů což je o čtyři řády více než autorem zmíněná energie odebíraná s větrníků. Takto navozená změna vzdušného proudění začíná vést k rozpadu chodu počasí na které jsme byli doposud přivyklí.

Re: zelený magor Rada:
Autor: L. Novák 475 Datum: 17.9.2018 17:51

Člověče nemocnej, přestaň už konečně plácat nesmysly stále dokola...

Re: magor?:
Autor: P. Rada Datum: 17.9.2018 18:56

Nesmyslem se mohou pozorované události jevit právě nemocným magorům či navedeným....

Vleklé sucho u nás či opakované nebývalé směry hurikánů v Atlantiku pustošcích stále častěji východ USA považuji za realitu těchto dní.

Odůvodnuji si to změnou vzdušné cirkulace která je navozená posílením proudění v severní cirkulační bunce v návaznosti na odtávání oceánského ledu jako jeden s důsledků GW.

http://nsidc.org/arcticseaicenews/charctic-interactive-sea-ice-graph/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_cirkulace_atmosf%C3%A9ry

mám rád lidi co umí položit:
Autor: D. Šimáček Datum: 17.9.2018 3:05

"hloupou" otázku (nehledě na to že tohle jsem tu nadhodil asi měsíc zpátky, že energie odebraná větru musí někde chybět :-) ) protože "hloupé" otázky zachraňují lidi od hloupých chyb a mnohdy by mohly zachránit i životy.

Re: Mám také rád lidi co umí položit otázku:
Autor: P. Rada Datum: 17.9.2018 9:03

Máte pravdu jen v tom smyslu: ..že žádná otázka nemusí být apriory špatná - špatná může jednoznačně být až odpověd.

Vaší chyboutedy ale u je, že jste v článku nerozlišil otázku od odpovědi.

O odpověd která má energetické dopady v proudění vzdušných mas jste přitom ale sám trochu zavadil nadnesením energetiky. Zkuste v tom pokračovat třeba vyčíslením kolik energie nesou vzdušné masy větrů ... a ta si srovnejte v hlavě s o moho řádů menším vlivem lidmi budovaných větrníků.

Pokud ale není matematika a fyzika vůbec Vašim koníčkem tak si alespon pustte animaci družicových snímků vzdušného proudění či alespon prográmek Windyty (https://www.windy.com) a pokuste se vysledovat i vlyvy daleko zásadnější orografie terénu na rozložení tlakových útvarů, srážkovost atd. nejspíš vám pak ale vyjde, že jste musel něco podstatnějšího jak dokonce výšky běžných kopců násobně mohutnějších jak jakýkoli větrník přehlídnout a pominout.

Fyzika určující vzdušná prouděni to ale zřejmě nepomíjí. Tak v čem tkví zásadní cyba energetického bilancování? Napovím, že pokud si dohledáte co už jsem k tématu napsal tak tam nápovědu najdete a jde o energie mnohařádově větší jak suučet všech větrníků světa.

V poslední odstavci příspěvku:
Autor: I. Mertl Datum: 16.9.2018 11:28

autor explicitně říká, že nemá ani ponětí o realitě klimatických dějů, jen takový pocit. Právě takoví se považují za nejpovolanější k šíření poplašných zpráv. Normální. Jen proč je kolem takové evidentní blbosti tolik řečí?

Re: V poslední odstavci příspěvku:
Autor: L. Novák 475 Datum: 16.9.2018 12:55

Protože to je "lidové téma". Má ekonomický efekt. Mnoho shlédnutí a naklikání reklam přinese Babišovým Lidovkám víc peněz... :-)

základy meteorologie pro klimapopírače:
Autor: M. Šejna Datum: 16.9.2018 11:24

V letním horkém dnu má "suchý" vzduch o teplotě 30°C relativní vlhkost obvykle okolo 60%. Takový vzduch obsahuje 18,2 g/m3 vody.

Pokud se blíží studená fronta od oceánu s "vlhkým" studeným vzduchem o teplotě 18°C a relativní vlhkostí 95%, pak takový vzduch obsahuje 14,6 g/m3 vody.

Na studené frontě dochází ke srážce těchto dvou vzduchových mas. Teplý vzduch se při styku se studeným vzduchem ochlazuje, studený se začně oteplovat. Každopádně je to provázeno vydatným deštěm.

A teď kontrolní otázka : ze kterého vzduchu prší? Z ochlazujícího se "suchého" teplého vzduchu, nebo z oteplujícího se "vlhkého" oceánského studeného vzduchu?

Kontrolní odpověď: jakmile se "suchý" teplý vzduch o relativní vlhkosti 60% ochladí na teplotu 21,4°C (teplota rosného bodu), začné z tohoto "suchého" vzduchu padat déšť. Ze studeného vlhkého oceánského vzduchu, nevypadne na zem ani kapka. Je tedy úplně jedno, jestli ten "vhlký" oceánský vzduch musel po cestě překonávat nějaké větrníky, nebo ne. Vždy rozhoduje, zda je při setkání dvou různých teplotních mas vzduchu dosažen ROSNÝ BOD.

Re: základy meteorologie pro klimapopírače:
Autor: P. Rada Datum: 16.9.2018 15:58

Jen na dokreslení, že to může být i složitější a né až tak moc vyjímečně.

Za jistých podmínek totiž může vypadávat vláha dokonce s obou vzduchových hmot. Takové podmínky nastanou např na okluzní frontě za situace, kdy se obě vzduchové hmoty míchají a soušasně i zvedají do výšky. Třeba na návětrné straně pohoří nebo v centrech hlubokých tlakových níží kde obě hmoty promíchaně postupují daleko výše jak do příslušné kondensační hladiny.

Kdejaký bouřkový cumulonimbus je toho také příkladem a cirovitá oblačnost jako pozůstatek jeho kovadliny někde v desetikilometrové výšce vypovídá o malých zbytcích dříve relativně hojně rozpuštěné vody.

Větrmé elektrárny:
Autor: J. Pospíšil Datum: 15.9.2018 18:57

Větrné elektrárny už nějaká ta desetiletí fungují jako větrné parky v Rakousku.

Za to období jsem projížděl tuto oblast mnohokrát a musím přiznat že mne toto větrné sousoší, které má kreativní funkci ,okouzluje. Rakušané jsou s nimi spokojeni.Podle mých informací i podle vlastních osobních kontaktů s těmito věžemi, nedochází k žánému trhání netopýrů ani ptákůl, o nadměrném hluku se nedá mluvit.Podporuji výstavbu i u nás .

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 19:12

U nás zatím zřejmě máme energie nazbyt ale s ošklivými dopady především té fosilní která doposud přes částečné odsíření okyseluje zem široko daleko - ale to se do ceny za její výrobu u nás nezapočítává podobně jak dopady CO2 a tak jsou větrníky považovány za neekonomické ačkoliv ve světě jde o jedno s nejvíce se rozvíjejících odvětví.

http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/perspektivy-vetrne-energetiky/

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: L. Novák 475 Datum: 15.9.2018 21:02

Přestaň blábolit hovadiny...

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 22:50

Dík za předvedení, že faktických argumentů proti využívání VE se arogantnímu agentu L.N. 475 zas nedostává - jen "blábolí".

Zajímají někoho údaje o VE v česku a ve světě?

http://www.csve.cz/clanky/zpravodaj-csve/298

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: V. Šťastný Datum: 15.9.2018 19:18

Pokud od takového větrného parku budete bydlet tak 2-3 km po větru, tak se vám to nebude líbit a o tom hluku mluvit začnete.

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: P. Rada Datum: 16.9.2018 7:09

Hluk je dnes prakticky všudypřítomným faktorem. Mluví se ale o něm už méně - jak si na něj mnohdy jak třeba na dopravní součást přivykáme.

Kdo má přitom dnes takovou situaci, že bydlí dostatečně daleko od zdrojů hluku aby se mu to "líbilo" ?

U těch větrníků je přitom vydáván hlavně na velmi nízských lidmi prakticky neslyšitelných frekvencích. Ovlivnit se dá konstrukčně vhodným tvarem lopatek, regulací úhlu náběhu listů a pod.

Při jen trochu silnějším větru kdy se už vrtule větrníků točí ale od větru hučí kde co. Málokterá lokalita přitom splnuje jak nároky na bydlení tak požadavky na větrné prostředí a proto bych to nevnímal jako zvlášt problematickou okolnost. Tou jsou spíše ekonomické faktory.

Naproti tomu sucho navozené změnou složení atmosféry a tím podnebních pásem sotva uslyšíte a může přitom mít až všeobecně fatální následky.

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: V. Šťastný Datum: 16.9.2018 8:40

Jsem možná jedním z mála, ale situaci kterou jsem popsal zažívám denně. Bydlím oněch 2,5km po větru od větrné farmy Kryštofovy hamry. Do doby, než ji vybudovali jsme měli v naší domovině opravdové ticho, o které jsme díky farmě přišli a aby toho nebylo dost, naší lokalitě hrozí stavba dalších v minimálním počtu 74kusů, ale nejspíš by jich bylo ještě více.

Naše situace je specifická v tom, že jsme o 100-150 výškových metrů níže, než je farma. Zatím co na ní fouká čerstvý vítr, u nás panuje bezvětří, ve kterém je hukot lopatek slyšitelný způsobem asi takovým, jako je kdesi za obzorem přilétající bombardovací svaz.

Větrnou farmu postavenou kdesi u rušnějšího města, by co se týče hluku lidé asi nezaznamenali, u nás je ale slyšet hodně a pořádně opruzuje.

Se suchem souhlas, konec konců se s ním už potýkáme.

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: L. Novák 475 Datum: 16.9.2018 12:58

Jak se proti takovému zamořování prostředí hlukem bráníte? Co vaši zástupci v obecních volbách a v Parlamentu ČR?

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: V. Šťastný Datum: 17.9.2018 10:21

Můžu vám říci, že se bráníme zuby nehty, někdy až zoufale. Obecní zastupitelstvo dělá, co může, ale ostatní to nezajímá a skrytě se snaží pomáhat investorovi

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: P. Rada Datum: 17.9.2018 11:07

Ano v oblastech kde dříve bylo ticho dnes hučí automobily, letadla, továrny... a i ty větrníky.

Další oblastí antropogenního problému ale je, že ty relativně málo hlučné provozy energetiky a zejména tepelných elektráren, mají naopak zásadní dopad na krajinu co se týče kyselých depozic (u nás poklesly jen na čtvrtinu katastrofálních úrovní kolem roku 1980) a celosvětově navozují změny podnebních pásem s tak mimořádným dopadem, že po vybíjení dobytka a ztráte lesů to pokračuje hladem, migracemi až ničivými válkami.

Je tedy otázkou co při lidské nátuře upřednostnit a tedy o jak velké míry např hlukového znečištění komu jde?

Osobně jsem nabyl přesvědšení, že celospolečenský extenzivní růst pro růst je cestou do pekel a to at se zvolí jakákoliv cesta trvalé extenzifikace. Zejména ale nejmocnější bankovní sektor o přibrždění rozvoje na udržitelnou úroven nechce slyšet a s ním většina populace penězmi ovládaná.

Re: Větrmé elektrárny:
Autor: L. Novák 475 Datum: 18.9.2018 0:15

A zelený blb s komunistickým myšlením "Rada" samozřejmě podpoří každou pitomost, včetně zamořování prostoru infrahlukem z neefektivních větrných pomníků lidské blbosti.

Rozšlapal jsem sousedovic klukovi větrník,:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 17:22

přece kvůli němu nebudu pořád zalévat zahradu.

Pěkný den.

Teorie efektu motýlích křídel:
Autor: J. Tolman Datum: 15.9.2018 16:55

nám říká, že stačí i jedna jediná větrná elektrárna a následky mohou být katastrofální.

Re: Teorie efektu motýlích křídel:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 17:12

Ta teorie jak si ji asi představujete by tedy měla říkat, že i to motýlý mávnutí může být obecně katastrofální?

Já mám ale za to, že spíše říká, že existuje hranice rozpoznatelnosti podnětu od které lze odvozovat vývoj v čase s nějakou mírou jistoty po pravděpodobný dopad.

Re: Teorie efektu motýlích křídel:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 17:15

Bože, vy fakt nepoznáte srandu ...

Pěkný den.

Re: Teorie efektu motýlích křídel:
Autor: J. Tolman Datum: 15.9.2018 17:37

Já se panu Radovi ani nedivím. Kdo se má v té záplavě pitomin vyznat. Já jsem se původně domníval, že autor tohoto článku si dělá legraci. A vidíte, zřejmě to opravdu myslí vážně.

Re: Teorie efektu motýlích křídel:
Autor: J. Svoboda 169 Datum: 15.9.2018 18:17

Myslí to vážně a pro ty blbější nadhodil teorii motýlích křídel, která překryje zjevnou slátaninu a "lajky" na ten hejt jen fičí - viz místní Ferda Mravenec.

Pěkný den.

Re: Teorie efektu motýlích křídel:
Autor: L. Novák 475 Datum: 16.9.2018 11:50

:-D

Re: Teorie efektu motýlích křídel?:
Autor: P. Rada Datum: 15.9.2018 18:37

,Máte oba pravdu, že občas pro svůj typ zahledenosti přehlédnu i to co je myšleno nadneseně - a pak mi zamrzí . že jsem lišárnu neprokoukl.

Na druhou stranu je to asi tím, že si velmi lámu hlavu s tím co se dá dnes vlastně pozitivního udělat. Hlavně se snažím odhadnout budoucí vývoj - který naprostá většina i odborníků - zřejmě pro svou příliš úzskou profesnost - podcenila.

Jestli má něco cenu, jak doposud věřím, je to snad včasná relativně správná předpověd ale s otazníkem zdali má cenu i pro většinu dnešní společnosti, která se chová jako by byla fosilně zdrogovaná a zahleděná do dnešních typů budování soch "Velikonočního ostrova". Stupidně zahleděná bez adekvátních zpětných vazeb které by respektovaly alespon poznání už několik desetiletí staré které riziko vziku extrémů počasí a posunu klimatických pásem avizovalo. Natoš to dnešní říkající, že v mnoha ohledech už jde už o počátek kolapsu přirodních systémů který zas nezastavíme dříve jak za půlstoletí at máváme svými křídli jak jen můžeme.

https://www.youtube.com/watch?v=eb_6MdUZyw0

Re: Teorie efektu motýlích křídel?:
Autor: L. Novák 475 Datum: 16.9.2018 12:04

Mávej si "svýmy křídli" jak chceš, troubo, před vlastní blbostí tě to nezachrání. A běž už konečně k tomu MUDr. Chocholouškovi, čeká na tebe už několik let.