Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KATALÁNSKO: Převrat zdravého rozumu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
B. Rudolf 14.10.2017 10:06Jak by na vyhlášení obdobného referenda reagovala Praha? Dobrá otázka. Doufám, že, pokud by vyhlášení referenda nesplnilo zákonné nebo ústavní podmínky, že by česká vláda postupovala nějak takto. Referendum by s odkazem na zákon a ústavu označila za pouhou anketu, kterou nelze financovat ani organizovat stejným způsobem jako referendum. A postarala by se o to, aby to občané moravskoslezského kraje dobře věděli. Po proběhnutí této ankety by vyvodila odpovědnost za nesprávně utracené finanční prostředky a za klamání občanů. Rozhodně by ale nespustila vlnu násilí vůči vlastním občanům, kteří by chtěli pokojně projevit svůj politický názor. |
|
|
P. Vaňura 14.10.2017 12:34Možná by to tak nějak bylo, ALE toto nelze srovnávat V Moravskoslezském kraji nejsou žádné místně nacionalistické vášně a asi by byl problém vůbec nějaké referendum organizačně zajistit. |
|
I. Semrád 14.10.2017 17:15Ať žije svobodné Slezsko! ...!! |
|
|
P. Han 14.10.2017 22:02Re: Ať žije svobodné Slezsko! Zeptejte se Poláků, co oni na to. |
|
|
D. Novak 14.10.2017 17:58Re: Jak by na vyhlášení obdobného referenda reagovala Praha? Co tou otázkou chtěl vlastně autor naznačit? Jak by Praha reagovala, kdyby celá Morava vyhlásila referendum? Někdo to ví? Nebo aspoň tuší? |
|
|
J. Novák 14.10.2017 9:34Pane Stejskale, význam jakéhokoliv slovního spojení, tedy i spojení 'zdravý rozum', je dán pouze úhlem pohledu. |
|
|
V. Kraus 14.10.2017 9:16Rozdělené Katalánsko V úterý 10.10. schválilo premiéru Puigdemontovi deklaraci o nezávislosti 72 ze 135 poslanců katalánského parlamentu. To je 53% poslanců. Referenda o nezávislosti Katalánska se účastnilo 43% voličů, z toho 90% se vyslovilo pro nezávislost. (Připomínám ještě, že v průběhu referenda katalánské úřady oznámily, že voliči mohou hlasovat v jakékoliv volební místnosti - to některým umožnilo hlasovat i několikrát.) K referendu tady přišli především zastánci nezávislosti Katalánska. Ti druzí nepřišli, protože referendum bylo beztak označeno za neústavní nebo je toto téma až tak nezajímalo. Katalánská společnost je tedy rozdělená, což je vidět i na demonstracích PRO a PROTI. Podobně je rozdělená i britská společnost, kdy 52% voličů se vyslovilo pro odchod UK z EU a 48% voličů by chtělo v EU setrvat. Britští politici si teď s odchodem z EU evidentně neví rady a víceméně jen natahují čas. V Katalánsku to bude ještě o něco horší, protože jsou zde vážné pochybnosti o regulérnosti postupu katalánských úřadů. |
|
|
J. Novák 14.10.2017 9:40Na to, že se v Katalánsku střílelo do lidí a že španělská vláda udělala maximum pro jeho neuskutečnění, je 40% účast neuvěřitelné množství. |
|
L. Motl 14.10.2017 8:19Kraj ať si jde V reálu žádný kraj odtrhnout nechce, takže implicitní tvrzení tohoto článku a podobných, že tohle nám hrozí, když umožníme katalánskou nezávislost, je prostě alarmistický blábol. Ale kdyby hypoteticky došlo k další vlně touhy po trhání a nějaký kraj se chtěl hrozně trhnout, proč ne? Asi by k tomu měli nějaké důvody, dotování ostatních nebo malou viditelnost nebo nějakou formu útlaku. Musel bych znát detaily, abych věděl, zda tím nechtějí někoho podvést, abych věděl, komu fandit apod. Ale odtrhnout je vždy v principu možné. Věřím v individuální svobodu – člověk má vždy právo žít bez nadvlády jiného. Ale o to více platí, že národ nebo skupina, která se cítí dominantní na dost jasném území s přirozeným a obecně vnímaným oddělením od ostatních, má právo žít svobodně, bez ovládání jinými skupinami. Když to šlo super se Slovenskem, klidně by to mohlo jít v principu OK i s Moravou. Je jasné, že státy jsou pro něco užitečné, a kdyby byly příliš malé, byrokracie apod. by byla pro státečky moc drahá, a proto by to nechtěly. Ale když to chtějí, mají právo to mít. Ta dáma vypadá hezky, ale když mluvila po Puigdemontovi, bylo to velmi trapné. Mluvila jako takový obyčejný katalánský vlastizrádce. Ta její strana je postavena na absurdních ideologiích "postnacionalismu" a podobných postmoderních nesmyslech. Národy jsou stejně reálné jako v 19. století. Tenhle spor v Katalánsku je nakonec spor mezi dvěma národy a jejich nacionalistickými ideologiemi – nacionalismus menšího Katalánska, které se cítí být ve stínu, a nacionalismus španělský, který si myslí, že má právo od Boha zadupávat a povyšovat se nad všechny národnosti na svém území. Když někdo chce popírat, že lidé částečně cítí i jako členové národů, měl by mlčet, protože o reálném napětí v Katalánsku neví vůbec nic. To platí i pro tuhle dámu. |
|
|
V. Kotas 14.10.2017 8:35Re: Kraj ať si jde Stačilo by zřejmě, jasné hranice jednotlivých regiónů a vybírání daní ( a jejich zpětné použití - vždy jde o peníze ) v místě jejich vzniku - ne podle sídla centrály firmy. U nás by to bylo : návrat ke 3zemím v historických hranicích + Praha. ( každý více méně za své ), minimální centrální úřady, poloviční parlament a když senát, tak též poloviční ze zástupců zmíněných regiónů. |
|
|
V. Kraus 14.10.2017 9:19Re: Kraj ať si jde Ano a vznikla by další byrokracie, která by sledovala finanční toky mezi jednotlivými regiony. Skvělé! |
|
|
V. Kotas 14.10.2017 10:46Re: Kraj ať si jde Při trochu rozumu, by se snížila na 1/3. |
|
J. Pospíšil 14.10.2017 7:32Sámova říše nebyla Velkomoravská, předcházela ji a není ani přesně lokalizovaná. Nebýt pár bitev, ani se o ní neví. Kde je Vogastiburk? |
|
|
V. Kotas 14.10.2017 8:26Re: Sámova říše nebyla Velkomoravská, Toť otázka. |
|
|
P. Han 14.10.2017 8:59Re: Sámova říše nebyla Velkomoravská, Protože tam mám jisté rodinné spojení, tvrdím, že u Podbořan. Ovšem jiní se stejnou relevancí říkají, že úplně jinde. :-) |
|
|
R. Morava 14.10.2017 13:54Re: Sámova říše nebyla Velkomoravská, Ano, k tomu bych měl něco říct, Velkomoravská Říše souvisela s rodem Mojmírovců, příbuzných méně důležitého rodu Přemyslovců. Ví se o ní dost proto, že se uměli bít, a trochu i proto, že přijala křesťanství a tak existují významné dokumenty. Sámo byl jen jakýsi franský obchodník, o kterém neví nikdo nic. Ale naučil nás, že náš zákazník, náš pán. A proto za nás bojoval. |
|
|
J. Pospíšil 14.10.2017 5:44Přestože článek je tendenční, jsem alespoň vděčný, že tentokrát se týká opravdu dané země. A pochválit opozici, když autor stojí jasně na její straně, je v pořádku. A zdůraznit její proEU postoj je taky v pořádku, když autor je silně tendenční pro EU. Akorát nechápu, proč běžné parlamentní fráze vydává za silná prohlášení. |
|
|
V. Kotas 14.10.2017 5:42Spíše to vidím na odtržení Prahy, než některého regionu ČR. |
|
|
L. Motl 14.10.2017 8:25Re: Spíše to vidím na odtržení Prahy, Praha není přirozeně oddělená, a tak by pro to nebyla většina, a kdyby byla, Praha by byla neschopná obrany. Hodně lidí křižuje hranice Pražského státu, ať jsou kdekoliv, denně, bálo by se, zda to půjde. Praha by neměla ochranu pohoří na hranicích, nebyla by samostatná v zemědělství, energetice a hromadě dalších věcí. Ale znovu, i kdyby nakrásně Pražané zvolili, že se od nás venkova chtějí oddělit, nejspíše by nějaký politik v jednom z nových států usoudil, že je lepší ten druhý tak či onak obsadit a obnovit dnešní stav. Kdyby realita na zemi byla jiná, tak by byla jiná a platilo by, že i Praha má nějaké obecné právo se odtrhnout. |
|
A. Zajícová 14.10.2017 8:33Re: Spíše to vidím na odtržení Prahy, proč bysme to dělali? Kdo by nás, známé pražské lenochy živil? Erteple tu pěstovat nemůžeme a ani nechceme, v kavárnách je nám lépe. |
|
|
V. Kotas 14.10.2017 8:36Re: Spíše to vidím na odtržení Prahy, Jo, vo tom to je. |
|
|
P. Han 14.10.2017 9:01Re: Spíše to vidím na odtržení Prahy, No aspoň že se podařilo obnovit vinice pod Grébovkou. :-) |
|
|
P. Dvořák 14.10.2017 3:52Co jste to prováděl za hrůzy na hranicích? Vás buzerovali? Cituji: "Vzpomínám si, že když se dělilo Československo, jako Čechoslováka mi působilo noční můru, že na cesty na Slovensko budu potřebovat pas – byť by nás „dělitelé“ tisíckrát ujišťovali, že se „nic nezmění“. Nebylo by to pravda (Schengen byl v nedohlednu) a pokud to někdo sliboval, lhal. (před rozpadem federace mě nikdo na moravsko-slovenském pomezí nemohl byrokraticky zbuzerovat. Potom ano.)" Já (a nejen já) jsem v devadesátých letech jezdil na Slovensko docela pravidelně a hranicemi projížděl systémem, že mi celníci nebo pohraniční policie někdy mrkla skrz okénko do auta, letmo zkontrolovali doklady a někdy se mi stalo, že se ani nehnuli z místa a jen na projíždějící mávali rukama, nazačujíc jediné: "Jeď, jeď!" Jezdilo se na občanský průkaz, nikdy jsem pas neměl. |
|
|
T. Pak 14.10.2017 7:15Mate kratkou pamet. Ja si vzpominam na vesnice, kde kdy jste chtel jet z jednoho konce na druhy musel jste objet 15km pres nejblizsi hranicni prechod. Na lidi co jezdili do prace na kole, jenze pak se jim cesta prave kvuli hranicim prodlouzila na hodinu. Na lidi co kdyz chteli na chalupu tak museli projit celni kontrolou a mistni hlupacky urednik to cobolakum oslazoval, protoze co maji co na Slovensku mit chalupu.... |
|
|
P. Dvořák 14.10.2017 7:56Re: No jo. Na blbce narazíte všude. Nejhorší jsou ti aktivní blbci a když ještě dostanou moc . . . Já jsem fakt nikdy problémy neměl. |
|
M. Šejna 14.10.2017 13:24ano, to jistě a nejhoší aktivní blbec je aktivní Slovák v uniformě celníka, který si potřebuje vychutnat "štátnu suverenitu". |
|
|
M. Klas 14.10.2017 8:10Re: Co jste to prováděl za hrůzy na hranicích? Vás buzerovali? Jezdil jsem tehdy služebně po celé Evropě, tedy střední a západní, a mohu říci, že nikde nebyla taková buzerace jako na Česko-slovenské hranici. |
|
|
M. Šejna 14.10.2017 10:42pane Dvořáku asi jste nejezdil na Slovensko přes Starý Hrozenkov. Tam se slovenští celnící tak snažili prudit, že občas byla fronta aut až do kopců nad Hrozenkovem, což je 3 km od státní hranice. Moje manželka je Slovenka a cestu do Trenčína po zážitku se slovenskými celníky pokaždé obrečela. |
|
|
P. Götze 14.10.2017 1:43RE Katalanci to udelali docela blbe, to ovsem nic nemeni na faktu, ze spanelska policie takto vubec nemela zasahovat. To referendum melo normalne probehnout. Aby se jednoduse vedelo, kolik priznivcu je na te ktere strtane. Tyhle veci se nedaji potlacovat, to je prece zkusenost poslednich 100 let vyvoje v Evrope. Evidentne se nepoucila ani jedna strana. |
|
|
H. Gene 14.10.2017 7:41Re: RE A jak to měli udělat "dobře"? |
