19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

ROZHLEDNÍK: Bramborový škrob

To jsem se zase jednou rozhodla udělat k večeři bramboráky...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Lex 22.1.2015 22:33

YGO,

koukla jsem na ten obsah. Tedy to je fakt věda, naškrobit, naleštit, vyžehlit,  třeba rukávy s taclemi. Uff. Tak to není nic pro mne.

J. Jovo 22.1.2015 19:04

Bramboráky.

My máme rádi bramboráky, ale na plzeňsku to nejsou ani bramboráky,

ani prskance, ale „vošouchy." (:-)))

A. Lex 22.1.2015 19:09

Re: Bramboráky.

U nás na JM, nebo v Brně  jsou to bramboráky, ale moje babička mečová byla z východních Čech a ona říkala cmunda. Nemám překlep!

Z. Vave 22.1.2015 19:17

Re: Bramboráky.

Babička mé sestřenice, která bydlela v Podkrkonoší, dělala sejkory. Těsto je skoro jako bramborákové, bez česneku a mouky, ale s kmínem. A s ejkory se dělají nasucho na plotně nebo na silné pánvi, ta se jen potře špekem. Páááni, jak já bych si ty křupavé babiččiny sejkory dala!

M. Crossette 22.1.2015 19:18

Re: Bramboráky.

než jsem dopsala poslední komentář, je tu "cmunda", také jsme tomu tak říkali i když moravské kořeny nemáme. Ale nejvíce se v rodině stejně používal prskanec :)

Z. Týna 22.1.2015 21:11

Re: Bramboráky.

K názvosloví bych měla toto: jedna teta říká placek, babička (kósek od Bučovic) a teta (Brno) klasicky bramborák, další teta sejkory, a u nás doma podle bábinky-barkus (příp. barkes - podle toho, jestli se přidává slanina).

M. Sedláková 23.1.2015 8:11

Re: Bramboráky.

Ano ano jsou to voušouchy.

Dí Míša z Plzně

A. Lex 22.1.2015 18:56

Milá Maričko,

tak jsem opět na značce. Jsi ohromná v tom, jak si dovedeš hrát a zkoumat věci, které nás běžně obklopují (chybí mi tady smejlík - zdvižený palec). Škrob na dne misky po vymačkání brambor jsem už registrobvala dávno dávníčko, ale nikdy mě nenapadlo jej "uvést do provozu". Jsi dobrá!!!

Vždy ho vyleju i s vodou z brambor, takže děkuji Dee, za nachytření - dát jej zpět, a bramboráky budou křehčí. My jsme totiž bramborákoví! Já, ale hlavně můj manžel, bramboráková byla Klérka a teď je i Ajvi :-). Pokud osm kusů brambor, tak velebrambor!

Škrobení pamatuji, hlavně ubrusů a ubrousků. Maminka je musela mít "jako lísteček". Já mám ráda lístečky na stromech, ale ve skříni jsou m i šuma fuk. Hned jakmile začaly teflonové ubrusy, plynule  a radostně jsem přešla na jejich používání. A to jsem také ještě zažila napínání velkých, kruhových háčkovaných ubrusů mou babičkou. Tyhle vzpomínky na mě zanechali vyloženě trauma. Já totiž NENÁVIDÍM  žehlení!!!

A. Lex 22.1.2015 18:58

Re: Milá Maričko,

dodatek - ale fůj  ....vzpomínky zanechaly..... Píšu hodně rychle, chtělo by to po sobě přečíst. A těch překlepů, brrrr......

Z. Yga 22.1.2015 19:02

Re: Milá Maričko,

Copak ubrusy, ale ty veleobrovské nitěné záclony. Na ty byl takový forichtung, který se půjčoval po ulici - a před hodama či Velikonocama byl hodně v permanenci (:o))

A. Lex 22.1.2015 19:06

Re: Milá Maričko,

Jo, YGO, máš recht, připoměla jsi mi. Také jsme měli tyhle ručně dělané záclony - tedy ještě za babičky. A ten fórichtung, nebyl to takový dřevěný rám se spoustou hřebíčků po obvodu té vnitřní hrany?

Z. Yga 22.1.2015 19:48

Re: Milá Maričko,

Ano, a napínat záclony musely aspoň dvě křehké děvy. A to neštěstí, když se ten rám postavil šikmo, pak i záclona byla ve výsledku do kosočtverce (:o)).

M. Crossette 22.1.2015 19:16

Re: Milá Maričko,

Děkuji Alex.

A připomnělas mi, že jsem nereagovala u Dee, ač jsem chtěla, protože její komentář o vrácení škrobu do těsta je primo geniální !!!!! Příště určitě zkusím (jak jsem psala, hromadit si škrob nehodlám).

Áno, YGO, když jsem chodila na mandl pro naše prádlo, tak tam měli takový rám (jak píše Alex) se spoustou hřebíčku a vždycky v něm byla vypnutá nějaká ta záclona nebo óbr háčkovaný ubrus. Rám se dal myslím různě zmenšit a zvětšit.

Bez škrobu by snad lidové kroje ani nebyly co jsou - ty stojaté nabírané, naskládané rukávce, spodničky, suknice, čepce a já nevím co všechno... to by zdaleka nebyla taková krása, kdyby to jen tak viselo, sice nažehlené, ale prostě by to nebyl "kroj". Krásné na pohled, ale kdo to chudák nažehloval. Psala tu jednou Matylda, jak žehlí jako diva, když jde Kačka za stárku.

Jovo, máš pravdu na "vošouchy" jsem zapomněla. Moje přeslicová babička pochází z okolí Plzně.

Z. Yga 22.1.2015 19:57

Re: Milá Maričko,

Ale kroje se škrobí pšeničným škrobem. Hele, co jsem našla - tedy pokud se vám to bude chtít číst. Ale je to zajímavé (hanácký kroj z Němčiček je velmi podobný hanáckému kroji v Vrbice - tudíž i škrobení jest stejné).

http://1url.cz/Of1g

M. Crossette 22.1.2015 18:46

mandl

Maminka doma ložní prádlo neškrobila, nosila ho na mandl, který byl před ulici jen o pár domů níže. A když neměla čas pro to zajít sama, poslílala nás. Při vstupu do obchodu mě vždy ovanula ta typická vlhkost, horko a vůně právě toho škrobu. Domů jsem pak nesla velký balík v papíru a maminka pak doma naškrobené a krásně do hladka vyžehlené prádlo uložila do skříně. Žádná žehlička by to tohle do hladka nikdy nevyžehlila, na to musel být mandl. Jak píše Lika, škrobené se muselo žehlit ještě navlhlé. Ale i neškrobené povlečení a ubrusy musím žehlit ještě mírně navlhlé. A právě s tím mám problém. Vyperu pověsím na šňůru, zapomenu včas sundat, je to přeschlé. Takže postříkám vodou, složím a... k žehlení se hned nedostanu, odložím. Takže to znovu proschne a navíc je to víc zmačkané, než když to viselo na šňůrách. No někdy je to k zblbnutí. Není vyjímkou, že povlak, nebo ubrus šoupnu do bazénu a mokrý znovu pověsím na šňůru (a doufám, že tentorkát nezapomenu včas sundat). Holt u nás má slunce fakt žár.

Z. Týna 22.1.2015 16:33

škrob umím

Jednou na jihu jižní Francie, v kempu, po lezení, se kamarád rozhodl, že nám k večeři uvaří a to teda budeme čubrnět. Vařil,až se z něj kouřilo, ovšem jen do té doby, než zjistil, že nemá škrob. Vyběhl do obchodu, kde ho nenašel a se svou znalostí francouzštiny neuspěl při dotazování. Celý zoufalý se začínal lehce hroutit, protože hrozilo, že čubrnět nebudem. Zatímco obíhal kemp a loudil tři lžíce škrobu po různých cizincích, vylovila jsem tři brambory a vyrobila škrob. Pak jsem se vydala odchytit zoufalého kuchaře a večeře se nakonec podařila. Se zbytkem škrobu obíhal kemp znovu a ostatním obyvatelům ukazoval, co to po nich předtím vlastně chtěl. Skupinka lehce připitých Holanďanů mě nakonec donutila, abych jim výrobu škrobu předvedla. Přinesli si k tomu vlastní brambory. Odnesli si škrobovou hmotu a za odměnu nám věnovali něco málo vína. Jo, byl to veselý večer.

M. Crossette 22.1.2015 16:56

Re: škrob umím

Tedy Týno, to je bezva vzpomínka a Holanďané odjížděli domů s českým receptem na škrob !!! K tomu už se dá dodat jen řádka úsměvů :) :) :) :) :)

T. Zana 22.1.2015 17:24

Re: škrob umím

No vida, vůbec jsem netušila, jak je škrob užitečný :-)

A. Lex 22.1.2015 19:02

Re: škrob umím

Týno, to jsem se s chutí zasmála. Dobrá příhoda a pro Tebe jistě i vzpomínka.

Z. Jenny 22.1.2015 16:04

Milá Maričko,

tys učiněný domácí vědátor, jak už je níže uvedeno. Zkoušet to určitě nebudu ale okamžitě mi z hlavy vyjely ty vůně praní a škrobení za dětských a dřívějších let. Cítím to ve vzduchu. Taky si pamatuji jak nás rodiče v prací den odchytávali jak lovnou zvěř, neb jsme se schovávali před celodenní prací, nic nám však nepomohlo.Zvláště tím vynikala kamarádčina matinka, která svou dceru vycítila na sto honů a pře drátěné sklepní prádelní okno stále pokřikovalo, Věróoo, okmažitě dolů, stejně tě vidím.

Já občas něco škrobím a používám totáčovou škrobenku s vůní levandule,je v takové umělohmotné láhvince a nádherně voní,používám na ložní krepové a froté povlečení a vůbec to neškrábe. vyrábí ji Drutep Teplice a je asi jeden z posledních českých výrobků :), jmenuje se "Škrobenka Z" (není registrovaná na zvířetníku :))) Bramboráky miluju!!

T. Zana 22.1.2015 16:27

Re: Milá Maričko,

Páni, Jenny, u nás se kdysi zavedlo krepové ložní právě proto, aby ze šňůry mohlo rovnou do skříně :-)

A. Lex 22.1.2015 19:04

Re: Milá Maričko,

Ba, ba, přesně tak Zano.

O. Joklová 22.1.2015 19:40

Re: Milá Maričko,

taky jsem se chtěla hned ozvat, že krepové se právě přece nežehlí!!! tak jak se škrobením??????

M. Crossette 22.1.2015 17:03

Re: Milá Maričko,

Jenny, škrobenku s vůní levandule neznám. Ale já také časem zakoupila křepové a froté povelčení právě pro jejich měkkost a nevyžadující žehlení. Froté přeci péruje, tak jak to pak vypadá naškrobené? No ale možná lehnout do postele vonící levandulí asi za to stojí, prodávají se přeci levandulové polštářky na sladký spánek.

A áno, teď jsi mi připomněla vůni škrobu - nezaměnitelná !

Z. Jenny 22.1.2015 17:17

Re: Milá Maričko,

No, ta škrobenka je velmi jemná a prádlo úžasně provoní,jen to v ní propláchnu a pěkně pověsím a již nežehlím. Ona je taková přírodní.

Z. Jenny 22.1.2015 17:20

Re: Milá Maričko,

Zbytek mi někam utekl. Více škrobím jen plátěné haleny,které žehlím. Mně se zdá, že ten krep je potom takový déle držící puklinky a froté se tak nesmuchlává.

Z. Jenny 22.1.2015 17:37

Re: Milá Maričko,

Jo a ten český výrobce má své stránky a ta škrobenka tam je,jenže ona asi nebývá v těch cizích drogerkách nebo marketech ale spíš na dědinkách, kde jsou všichni zvyklí ji používat.Tož tak.

M. Crossette 22.1.2015 17:38

Re: Milá Maričko,

No to máš pravdu, froté povlak dokáže (třeba v pračce) udělat pěkný cumel.

A. Lex 22.1.2015 19:08

Re: Milá Maričko,

Ano, co se týká froté i froté ručníků, maminka mého manžela mi hned po svatbě dala jednu vynikající radu, kterou jsem si ihned vzala k srdci. Froté se žehlením ničí!!! Kdepak žehlit froté ručníky. NENÁVIDÍM žehlení!!!

Z. Lika 22.1.2015 15:33

Pamatuju si, jak škrob při žehlení voněl

a to byl ten nejobyčejnější. A mám pocit, že se na škrobení někdy vařila i mouka, to ty kousky po vyžehlení opravdu mohly stát jak prkno. A vzpomínám si i na napínání háčkovaných naškrobených záclon, a naškrobený lněný ubrus se musel žehlit ještě neuschlý, protože jakmile len a ještě naškrobený přeschl, nedalo se s ním nic dělat, tehdy se ležérní pomačkanost nenosila a na ubrusech se nenosí dodneška.

Mávám Vave, taky jsem ve škrobení "jela" ze setrvačnosti dost dlouho, než jsem si uvědomila, že už to nemá cveka :-) Ale výměnné naškrobené límečky měly smysl - košile zůstala, límeček se mohl denně nebo obden přeprat. S prádlem byla strašlivá práce, aby se udrželo jakž takž čisté, nemluvě o tom, aby vypadalo pěkně...