Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Místo pro dva
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
EvaŽ 31.10.2007 8:50Život je těžký. To je dobré si uvědomit (formuloval to moc pěkně Scott Peck). Všichni tomu strachu rozumíme. Ale umět to vyslovit je známkou silné, neokoralé duše. Pomoci není, je nutné si to prožít. Přesto jsou s vámi a vašimi strachy desítky nás ostatních, se svými strachy, osamoceni a přece spolu. Brzké svítání po temné době přeji z celého. |
Zdena b.p. 31.10.2007 8:41Ach Dede, tohle je moc vážná věc. Nejsem táborový řečník a když se pokusím napsat, jak to vím a cítím, tak asi ztroskotám nad ubohými vyjadřovacími schopnostmi. Nechám si to trošku projít hlavou, třeba se mi podaří naformulovat srozumitelnou zprávu o stavu mé duše. Dede, na tvoje rodiče moc myslím. Ale moje modlitba většinou končí : "Buď vůle Tvá". |
Lída Š. 31.10.2007 10:49Re: Ach Dede, Pod Zdenu mohu vložit už jen svůj podpis |
baty 31.10.2007 13:08Re: Re: Ach Dede, a ještě jeden podpis. Dede, |
alimo 31.10.2007 21:16Re: Ach Dede, ...taky podepisuji..ani nevíš Dede, jak ti rozumím.... |
abyt 31.10.2007 8:30Milá Dede, , víc říct neumím. |
Rpuť 31.10.2007 8:12Ach Dede! >>>>>(()) <<<<< |
Fallowa 31.10.2007 8:01Přesně vím, co toto téma obnáší.A čím víc stárnu,tím víc se strach hluboko ve mně drží.Za posledních 17 let jsem se setkala už třikrát se ztrátou milované bytosti,taky se zradou,která bolí víc než ta úmrtí,protože ti drazí zesnulí mě nezradili, jen odešli a vím,že mě milovali a byli v těžkých chvílích mou oporou.Jsem ráda,že můžu být tady na Zvířetníku,kde leckdy najdu i řešení některých problémů a hlavně hromadu hodných lidí a optimismu.Doufám,že až budu potřebovat palcodržnu,že stačím o ni požádat,protože už jen vědomí,že mi někdo drží palce,abych mohla být zase s nimi (byť virtuálně) pomáhá!Děkuju! |
YGA 31.10.2007 8:00Drazí moji - i já bezvěrec mívám hluboko v srdci místo ještě pro jednoho - neříkám mu bůh, ale naději, i když někdy je ta naděje zoufale sešněrována různými strachy. Dokud je naděje, třebas jenom malinká jiskřička, je to dobré, ještě je kam jít, ještě je čeho se zachytit. Všem potřebným přeji, aby světýlko naděje nikdy nezhaslo. Dnešní BTW patří mezi ta přemýšlivá a já si je budu dnes v hlavě převracet zleva doprava - je stvořené pro dušičkový čas. Děkuju. |
Olčava 31.10.2007 7:24Ach ano poslední dobou je strach můj častý společník... |
MaRi 31.10.2007 7:47Re: Ach ano
|
Olčava 31.10.2007 19:28MaRi Děkuju |
Jakub S. 31.10.2007 7:19Ano, paní Dagmar - jak tomu rozumím. |
Xerxová 31.10.2007 7:02hezké ráno zase jednou článek, který je těžkým tématam. Bude se mi v hlavě motat sposta slov, ale složit z nich větu k tématu bude těžké... Hezký den zvířátkům i Zvířetníkům. Držím palečky všem potřebným, Dede - stále věřím, že se zázrak stane a bude líp |
zkumavka 31.10.2007 8:10Re: hezké ráno S dovolením bych se připojila..Cítím to podobně. Hodně zdravíčka,hezkej den všem! |
Jiřina z GB 31.10.2007 8:45Re: hezké ráno Taky se přilípnu sem, protože těch vět a slov mám plnou hlavu, ale je to chaos. Třeba se mi během dne podaří vám předat něco z toho, co Bůh dává mě. |
Vave 31.10.2007 6:37Beru si Tvůj článek s sebou do autobusu, milá Dede. (moje autíčko je nemocné) Teď ještě nemám na reakci, ani myšlenku, ani čas. Přeju všem krásný den. |
LENK S 31.10.2007 7:36ACH, DEDE. AČ SAMA JSEM ZARYTĚ NEVĚŘÍCÍ V JAKÉHOKOLIV BOHA, VĚŘ, ŽE VELICE DOBŘE TVÝM SLOVŮM ROZUMÍM. I JÁ NYNÍ ČASTO PROSÍM O ZÁZRAK. TOHO SE U NÁS TOTIŽ ZATÍM NEDOČKÁME. BOHUŽEL. ŽIVOTY NAŠE ANI MÝCH NEJBLIŽŠÍCH ZATÍM KRITICKY OHROŽENY NEJSOU, ALE KDO VÍ DNES , CO BUDE ZÍTRA?MYSLÍM NA TEBE A NA OBA TVÉ RODIČE STÁLE. NEJSOU TO JEN POUHÁ SLOVA. KONSTATUJI SKUTEČNÁ FAKTA. ZÁZRAKY SE VŠAK DĚJÍ, I KDYŽ NĚKDY VELICE ZŘÍDKA A ČEKÁME NA NĚ VELICE DLOUHO. NENÍ TO NIC POTĚŠITELNÉHO, ALE NADĚJE UMÍRÁ POSLEDNÍ A TVÁ MAMINKA I TATÍNEK JI MAJÍ STÁLE. VYDRŽ, PROSÍM JEŠTĚ CHVÍLI DOUFAT. MAMINKA JE PŘECE V TĚCH NEJLEPŠÍCH RUKOU, I KDYŽ JE PRO NÁS VŽDY JEN JEDINÁ A JEJÍ ZTRÁTA BY BOLELA VELCE. VÍM, DOBŘE, O ČEM MLUVÍM. UŽ PŘES 20 LET NEMÁM ŽÁDNÉHO Z RODIČŮ A ANI ŽIVOT JEDINÉ SESTŘIČKY NEBYL UŠETŘEN. |