possum 7.5.2006 18:36

Re: Vojáčkovic trouba

 no, tak ten rajcatovy salat by mikrovlnka neudelala

Ale ty placicky..... kdyz udela bramborovy knedlik..... nech me chvilku premejslet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vojáčková 20.5.2006 12:03

Re: Vojáčkovic trouba

Milý tojefuku! S počítačem neumím tak dobře jako můj muž, ale musím reagovat na tu bramborou kotletu. Teď jsem jí  upekla v naší chytré mikrovlnce. Je to dobré. Dík y  za recept. Vojáčková.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 5.5.2006 23:32

Re: taky nejsem žádný mikrovlnný borec

Moje manželka má při ruce dva trouby. Jednoho elektrickýho a jednoho živýho. A těch příčůrek jsme z počátku měli také značné množství, ale teprve život člověka naučí jak se s MT poprat. Jak to říkal ten mnich, co měl hodně knih a nic v nich. Hezký den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 7.5.2006 10:01

Re: Re: taky nejsem žádný mikrovlnný borec

taky zdravím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 5.5.2006 23:24

Re: Jestli dobře počítám

Počítáte dobře, ale v naší MT je program s možností nastavit automatické přepnutí dvou rozdílných časů a výkonů. Tím, že při vaření rýže používáme ten tlakový hrnec, tak nedojde k překypění, a nemusíme to hlídat. To znamená, že prvních 20 minut si rýže vůbec nevšímáme. Potom hrnec otevřeme, rýži promícháme, hrnec zavřeme a necháme rýži dojít. Také používáme rýži parboiled jako Vy. Rýži před  vařením také proplachujeme. Nebojte se při funkci CRISP připravovat různé druhy pokrmů, nejen topinky. Přejeme hodně úspěchů v kuchyni, ale i v životě. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 5.5.2006 7:40

Re: Vojáčkovi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

possum 5.5.2006 15:53

Re: Vojáčkovi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 5.5.2006 22:51

Re: Re: Vojáčkovi

Děkujeme za příznivý ohlas-za úsměvy od possum, vave a evam. Vojáčkovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 5.5.2006 23:42

Re: Vojáčkovi

 Vážený tojefuku.I my se těšíme na reakce WWW. Věřím, že nás roznese tak říkajíc na kopytech. Já mít tu troubu tak vysoko jako Vy, tak se poleju i s rozmrazenou pizzou. Jsem postavou jak Dr.Trpajzlík, co nedosáhne na majzlík. Česneku zdar! Česneku není nikdy dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 6.5.2006 7:20

Re: Re: Vojáčkovi

Moje vojenská míra - 172, teď už asi míň. MV jinam dát nejde, za á není místo, za bé kvůli mladýmu - má moc zvědavý a šikovný ručičky.Úplně stačilo, když našel klíček od špuntu do zásuvky a pomocí máminých nůžtiček zkoušel, jestli tam opravdu ty ampéry jsou. Nůžky to nepřežily, kluk jo.

Majzlíky jsem si pořídil krátký, líp se trefuju a když né, tak to nebolí tak moc!

Než tohle WWW rozdejchá, mám pár dní pokoj od cuket. Taky je MV k něčemu dobrá!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 6.5.2006 20:19

Re: Re: Re: Vojáčkovi

Jó, dětičky jsou všímavé a všetečné. Náš syn byl jako malé děcko s babičkou v kostele, a když se vrátil tak prohlásil, že v kostele PánBůha neviděl. No a co s tím, že?

K těm ampérům mám  zažitek z doby, kdy k nám do podniku nastoupila učednice a její první počin byl, že vzala měřič proudu,  měřící šnůry zapíchla do zásuvky. Jasně , že se z přístroje zakouřilo a zdůvodnila to takto: „chtěla jsem zjistit kolik ampérů je v zásuvce“. Jejím zákrokem proklouzly řemeny až v elektrárně. Takže, hlavně zdraví a aby nebyla vojna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

madla 7.5.2006 2:54

Re: Re: Re: Re: Vojáčkovi

já mám tristní zkušenost se zvídavostí svého synka. Bylo mu 16 měsíců a dostaly se mu, nevím jak, do pacek pinety /takové ty sponky na přidržování natáček,byla jsem mladá,chtěla jsem vypadat,ale měla jsem je v koupelně dost vysoko/. Neměl, zmetek, nic lepšího na práci, než v každé té buclaté tlapce držet pinetu a obě zasunout /krytky na zásuvky tehdy nebyly/ do zásuvky. Být tehdy kamery, a vlastnit nějakou, dodnes musím vyhrát jakoukoliv soutěž domácího videa - trpaslíček v zelených kalhotkách a červeném sáčku (z domácí dílny mé maminky, tedy to odění), velké modré v ytřeštěné oči, lemované dlouhatánskými hustými tmavými řasami, blonďaté (až bílé) chmejdíčko, z něhož později vznikly vlasy, zježené (tedy spíše ztopořené), tohle všechno vibrovalo, svíjelo se a chrčelo v nějakých dvou minutách, kdy jsem solila a přidávala kmín k vařícím se bramborám. Matka nepřemýšlí, matka koná; takže jsem po něm skočila, zavibrovala, ale odtrhla synka od zdroje zkázy, upadli jsme, ale oba živí.Dítěti  je letos 39,  modré oči mu zezelenaly, vlásky ztmavly, blbej je pořád stejně, protože v přeneseném smyslu je pořád schopen strkat  pinety do zásuvky a vibrovat, jen já mám doživotní mindrák z toho, že mi takřka před očima mohl umřít. Omlouvám se všem, kteří čekali na příspěvky k výhodám mikrovlnky.Nemám ji ráda, používám ji jen jako ohřívadlo (hlavně pro manžela), a ta mrcha si toho mého synka vybrala jako svoji oběť. Kdykoliv ji zapne on, vyhodí pojistky, nikomu jinému to nedělá (asi proto to ve mně vyvolalo tyhle vzpomínky), ať už u nás nebo na chalupě, a dokonce i u něj v  jeho bytě. Doufám, že zůstane jen u toho a nedojde k ničemu horšímu, ale už má zakázáno na ni byť jen pohlédnout, natož pak křivě, nebo se jí, bože nedej, dotknout. Samozřejmě tím nechci popírat její přednosti; kdo si s ní rozumí, tomu přeji dokonalé splynutí, kdo ji nemá rád, tomu přeji, aby se s ní spřátelil, ale mým pomocníkem  asi už nikdy nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 7.5.2006 9:17

Re: Re: Re: Re: Re: Vojáčkovi

Madlo, vaše příspěvky nemají chybu, ve Zvířetníku určitě představa zježeného a elektricky sršícího dítěte určitě vzbudí zježení vlasů všech mám , babiček i dalších pečovatelů o dítka. Ale konec dobrý, všecko dobré. Jen ty škubánky nemohu poradit, u nás se taky nedělaly a tak je neumím a napjatě čekám na návod od chytřejších.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 7.5.2006 9:59

Re: Re: Re: Re: Re: Vojáčkovi

teda, Madlo, vy jste číslo (po kom to dítě jenom je).

Lehce mi to připomnělo tu ránu, co jsem dostala, když jsem se pomocí podobných nástrojů snažila ze zásuvky vydloubnout tu bezpečnostní krytku, která tam léta nikomu nevadila až do té doby, kdy (synkovi bylo už asi 15) jsem usoudila, že je to trapné

• reagovat
• nahlásit příspěvek

evam 7.5.2006 16:42

Re: Re: Re: Vojáčkovi

 Milý tojefuku, byli jsme s manželem na nákupu. A najednou jsem se zastavila a usmívala jsem se. Manžel, chudák , myslel, že jsem se mírně, avšak jistě, pominula. Hádejte, na co jsem se koukala?  Uhodl jste, .....na cukety......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 5.5.2006 9:57

Re: crisp

crisp nemám, ale článek mi připomněl jeden z hitů mého dětství - placičky ze škubánků, to budu muset někdy zase zkusit. I když nevím, jak na to - ať udělám škubánků jakékoliv množství, nějak nikdy nezbydou. Že bych zkusila jistotu dvojnásobku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 5.5.2006 22:59

Re: Re: crisp

 Škubánků je ,v jakémkoliv množství ,vždycky málo. Dobrou chuť!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tojefuk 6.5.2006 7:30

Re: Re: crisp

Navrhuji postup: 1. užírající obecenstvo ucpat rajskou omáčkou s kolínkama.  2. lepicí pásku kolem hlav uvedených, nos nechat volný. 3. v klidu vyrábět placičky a ucpat jimi vlastní osobu. 4. odlepit pásku, co zbylo, je jejich.

Že já se tady musím zabývat udělováním tak jednoduchých, obecně známých ( aspoň myslím ) postupů!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 6.5.2006 21:18

Re: Re: Re: crisp

Vážený tojefuku, vaše rada s těmi kolínky atd. je dobrá, ale kdyby se žravé obecenstvo vyhnalo na zahradu, na procházku nebo na nákup, pak by se v kuchyni pracovalo zcela bezpečně a ještě by to bylo lacinější o ta kolínka  s rajskou . Paní zana by v klidu pracovala v kuchyni a udělala by si tolik škubánků kolik by se do ní vešlo. Zbytek by byl pro navrátivší se hladovce.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 7.5.2006 9:52

Milí Tojefuku a JoVo

zní to jako dobré rady, ale bude se to muset ještě nějak dotáhnout. Oni vědí, že budu dělat škubánky, tak kam by chodili. A navíc se vrátí hladoví...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

madla 7.5.2006 3:54

Re: Re: Re: crisp

Můžete mi, prosím, prozradit  zaručený recept, který zvládne i blb?  X mých pokusů skončilo nevábnou, nepoužitelnou a hlavně nejedlou hmotou, Protože moje maminka nikdy škubánky nedělala (tatínek je neměl rád, ani brambory, tvrdil, že ho dusí, pálí ho žáha, zebou ho nohy a po požití brambor měl další příznaky smrtelných chorob), do družiny jsem nikdy nechodila, takže je neumím.Několik mých pokusů skončilo v popelnici, nahrazuji si to tím, že třeba zbylou bramborovou kaši obohatím o přidanou mouku, prohňahňám a kousky opeču (nejvíc mi chutnají na másle). Možná ten konečný výsledek je stejný, ale to, že neumím škubánky od počátku, mi docela dost vadí. Mám navíc jednu velmi nepříjemnou vzpomínku na škubánky. Bylo mi asi 5 let, byla jsem těžce závislá na rodičích a sourozencích, odmítala jsem být třeba i u babičky a dědy přes noc. A moje světácká sestra,můj  úplný opak,  mne vzala, co vzala, odtáhla mne ke strejdovi, kde jsme dostaly bramboračku a po ní byly právě škubánky. Už jenom to, že se servírovaly do stejného talíře, aniž by se byl alespoň opláchl, mne znechutilo. A mák s cukrem mi dodal. Teta to pochopila tak, že nechci sladké, tak můj talíř dala bratranci a na jeho, kde zůstala asi centimetrová kaluž  polévky, mi kydla škubánky v dobré víře, že teď to budu jíst. Na záchod jsem to stihla, ale už jsem u nich nikdy nebyla, jen si pamatuji, že to bylo v Poděbradech. Moje maminka nejen skvěle vařila, ale navíc  jsme vždycky měli, i ve všední den, krásně prostřeno, odmala jsem byla zvyklá mít polévku v hlubokém, hlavní chod na mělkém talíři, kompot nebo salát v misce, lžíci, příbor,lžičku. Možná dostat ty škubánky na čistém talíři, tak bych z nich dneska neměla mindrák a určitě bych je i uměla udělat, takhle si jenom vypomáhám a používám různé obezličky, protože brambory a všechno z nich milujeme, a nejvíc bramborové placky a bramboráky. A opečené (naslano) škubánky u mé přítelkyně mě vždycky zcela demoralizují, s nikým a o ničem nemluvím, jen se cpu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 7.5.2006 9:49

Bramborová Lou

Madlo, škubánky jsou jednoduché. 1 kg  brambor ouloupat a vařit ve vodě osolené polévkovou lžící soli.  Když se uvaří, většinu vody slít do hrnku (nevylívat). U brambor nechte tak centimetr, dva a k nim přidejte 18 Dg hrubé mouky, snažte se ji pravidelně rozsypat všude. Celé to vraťte na co nejmenší hořák, ideální je na kraji kamen, člověk si musí nějak pomoct - chce to co nejnižší teplotu. Takhle cmuchtit 15 minut. Hotové rozmačkat jako bramborovou kaši, pokud by to bylo moc tuhé, tak naředit vodou, co jste si odlila z vařených brambor.

Rozehřát máslo, lžící namočenou v másle vykrajovat škubánky. My je jíme nejraději s tvarohem - někdo na sladko, já jen s tím tvarohem, čili na slano.

A nemyslete přitom na fujtajblové příbuzné, tohle je recept po mojí babičce a ta byla jako vaše maminka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jindřich Sesi@Riki 7.5.2006 10:33

Re: Bramborová Lou

..furt mi tam chybí špek ..a kyslé zelí ..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lenka S. 7.5.2006 12:42

Vyzkoušejte, pokud něco zbyde po obědě,

přidat do škubánkové hmoty trošku provensálského koření a kdo má rád, tak i kousíček nasekané jakékoliv uzeniny nebo uvařené  sójové drti s příchutí šunky( pro uzeninone žravce). Pak teprve opékat. K tomu nějaký zelný či jakýkoliv zeleninový salát a je vynikající bašta doslova za pár korun. U nás  se jedí  hlavně  škubánky s mákem, ale mastí se sádlem. Nevím proč, ale nějak to víc chutná. Já raději ty škubánkové opečenky. O sladké nestojím, i když ho pro muže stále vařit musím, dělám kompromis.  On škubánky  s mákem, já opečenky slané. Totéž platí i o bramborových šiškách. On nasladko( mák nebo  oslazená opečená strouhanka), já slané ( s osolenou strouhankou  a se zelným salátem ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JoVo 7.5.2006 18:29

Re: Vyzkoušejte, pokud něco zbyde po obědě,

V naší rodině se vyrábějí škubánky v podstatě jako u Vás. My dáváme tak 3 lžíce polohrubé mouky. Máte pravdu s tím, že se sádlem, ještě k tomu doma vyškvařeným, je to to pravé ořechové. Škubánky jsou tak jako u Vás ve dvou verzích. t.j. s cukrem a mákem a opečené. Opečené posilujeme kořením na americké brambory a pokapeme mírně hot kečupem. Ňam, ńam.

Na bramborové šišky nasladko používáme švestková povidla naředěná rumem. Pak je ještě ozdobíme šlehačkou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek