19.3.2024 | Svátek má Josef


DEBATA O KLIMATU: 2007 – jaká byla? 2008 – jaká bude?

28.12.2007

A naše malá česká debata o změnách klimatu přinesla v roce 2007 těch námětů k zamyšlení opravdu hodně.

Celou diskusi roku 2007 nastartovalo vydání první části 4. hodnotící zprávy IPCC počátkem února. Sám jsem se nestačil divit, jak zkreslené informace o ní se ihned objevily ve sdělovacích prostředcích. Titulky jako „Experti: za změny klimatu může člověk“, „Změny klimatu vyvolají chaos“, „Otepluje se a na 90% kvůli lidem“ nebo „Za změny klimatu mohou lidé“ (a to jsou jen některé z nich) plnily titulní stránky deníků. Zřejmě vůbec nevadilo, že žádná taková tvrzení ve zprávě IPCC ve skutečnosti nejsou. Titulky byly náležitě šokující a zvyšovaly prodej novin.

Okamžitě se začaly objevovat hlasy kritiků. Zajímavé ale je, že nekritizovaly ani tak zprávu IPCC (respektive jen její Summary for Policymakers, protože zpráva samotná ještě vydána nebyla, musela projít redakčními úpravami), ale výrazně reagovaly právě na ty často silně zkreslené novinové titulky a informace. Tak začal vznikat jakýsi „virtuální obraz“ zprávy IPCC, jakási její karikatura, která neměla s realitou moc společného, ale stala se u nás oblíbeným terčem kritiků. Ti se ale velice snažili, aby to navenek vypadalo jako kritika způsobu práce skutečného IPCC i jeho poslední zprávy. Tak jsme se třeba mohli dovědět, že „klimatické modely IPCC“ jsou chybné (i když IPCC ve skutečnosti žádné vlastní modely nepočítá) nebo že se v IPCC o odborných věcech hlasuje (což už je evidentní lež). Prostě - když už někteří neměli na to, aby odborně kritizovali skutečný IPCC a jeho zprávy, vytvořili tyto karikatury a začali se „strefovat“ do nich. Velice se přitom snažili (a stále snaží), aby si toho moc lidí nevšimlo…

4. zpráva IPCC ovšem nepřinesla, ve srovnání s předchozí zprávou z roku 2001, žádné zásadně nové informace a žádná převratná sdělení. Pouze zpřesnila výsledky a odhady věrohodnosti jednotlivých tvrzení. Přesto u nás 3. zpráva z roku 2001 nevyvolala prakticky žádnou reakci, zatímco 4. zpráva vyvolala reakce často až hysterické. Proč? Co se tak zásadně změnilo? Odborné závěry ve zprávách IPCC to nebyly. Tak co tedy?

Kromě karikatury IPCC a jeho práce se kritikům postupně podařilo vytvořit i jakousi silně zjednodušenou karikaturu samotné problematiky změn klimatu a globálního oteplování, která také nemá s realitou moc společného. Možná právě proto se i ona stala dobrým cílem ke kritice. Stačí třeba vymyslet tvrzení, které ve zprávě IPCC není nebo něco, co klimatologové netvrdí, a pak to pořádně „setřít“. Stačí vytrhnout z celé problematiky chování klimatického systému jeden dílčí proces, zanedbat jeho vazby na ostatní procesy a na základě takto vytržené informace se snažit dokázat, že všechno je jinak, než si klimatologové myslí. Stačí dokola zpochybňovat věci, které už byly mnohokrát doloženy v odborné literatuře (ale kdo, kromě klimatologů tu literaturu čte, že?). Příkladů takových postupů je z posledního roku více než dost. Kritikům je přitom celkem jedno, že jejich argumenty jsou často nesmyslné a někdy přímo diletantské. Ekonomům bych to snad i prominul, klimatický systém je totiž především systém fyzikální a nikoli ekonomický, ale zarážející je, že se toho dopouštějí i někteří lidé, kteří mají technické, přírodovědné nebo dokonce přímo fyzikální vzdělání a kteří by měli být schopni poznat nesmyslnost svých tvrzení. Pokud nepoznají, je to špatné. Pokud poznají, a přesto je účelově používají, je to snad ještě horší.

Kritici se ale nespokojili jen tím. Pokračovali dále. Začali kritizovat i samotnou klimatologii (dokonce prý vytváří jakési nové náboženství), aby v závěru roku jeden z nich došel ke kurióznímu názoru, že klimatologie jako samostatná vědní disciplína vlastně ani neexistuje. Přesně podle zásady „Když něčemu nerozumím, tak to buď neexistuje, nebo to mají špatně“…

Metody zpochybňování globálního oteplování, antropogenního vlivu na ně, analýz pravděpodobného budoucího vývoje a dalších ryze klimatologických záležitostí jsou skutečně zajímavé. Jednou z typických a často používaných metod je silně selektivní výběr informací a jejich zdrojů, podle toho, jak se to hodí do předem definované ideologie. Kritici se v naprosté většině případů neodvolávají na práce publikované v odborné klimatologické recenzované literatuře, ale na články z časopisů mimo klimatologii (kde lze o objektivní recenzi často s úspěchem pochybovat), nerecenzované publikace nebo dokonce internetové zdroje, kam skutečně může každý napsat co chce. Co na tom, že desítky prací v recenzované klimatologické literatuře došly nějakému závěru, když se najdou internetové stránky, kam dal kdosi nějaký text, který (zpravidla bez korektního důkazu) tvrdí opak. Co si asi „správný“ kritik vybere? Můžete hádat. Další oblíbenou metodou je neustálé opakování věcí, které již dávno byly vyvráceny, časté jsou i problémy s elementární výrokovou logikou. Nechybějí ale ani evidentní lži.

Proč ale tohle všechno? Domnívám se, že jednou z hlavních příčin sporů kolem otázky změn klimatu a globálního oteplování je nepochopení „dělby práce“, která tady existuje. Z toho pak plynou časté „přešlapy“ některých lidí do oborů, ve kterých rozhodně nemají potřebné znalosti a teoretické zázemí. Už od počátku 90. let spolupracují čeští klimatologové na studiích možných dopadů klimatických změn se specialisty z dalších oborů (hydrologie, vodní hospodářství, lesnictví, zemědělství a podobně). Za tu dobu se tu vytvořil logický a dobře fungující systém „dělby práce“. Klimatologové v něm mají za úkol analyzovat dosavadní vývoj klimatu, hledat příčiny klimatických změn a dát k dispozici co nejlepší odhady budoucího vývoje klimatu. Nic více a nic méně. Tyto výstupy pak přebírají odborníci z dalších oborů a studují, jak se předpokládané změny klimatu projeví v oborech jejich zájmu. Do toho už klimatologové nezasahují a zasahovat ani nemohou. Ekonomové byli ale dlouho mimo tento proces. Ne, že by jim někdo bránil do něj vstoupit, spíše nebyl z jejich strany zájem, jak vypovídá třeba jejich naprostá „nereakce“ po vydání 3. zprávy IPCC v roce 2001.

O to více se ale snaží vstoupit do hry v roce 2007, po vydání 4. zprávy IPCC, ale jako by stále nevěděli, kde je v celém tomto systému jejich místo. Často „přešlapují“ do dalších oborů a snaží se je kritizovat i z odborné stránky (v očích odborníků z příslušných oborů pak vypadají až komicky), snaží se přivlastňovat si i témata, která zjevně do ekonomie nepatří a místo, aby dělali svou odbornou práci, vystupují z výrazně ideologických pozic.

Komu ale vyhovuje taková ideologizace klimatologie? Kdo měl zájem vytvořit a pak kritizovat tu karikaturu klimatologie, jaká je nám dnes některými lidmi předkládána? Možná je to jen důsledek odborných neznalostí. Neschopnost kritizovat z odborných pozic může vést k potřebě kritizovat alespoň z pozic ideologických. Ale možná se někomu klimatologie hodí i jako zbraň v politickém boji. Je-li to tak, pak jde o hrubé politické zneužití klimatologie.

Přitom v celém tom systému práce racionální ekonomické analýzy dosud výrazně chybějí. Zdůrazňuji – ekonomické analýzy. Bez ideologií se to všechno naopak obejde docela dobře. Co tím myslím? Pokud jsou ekonomové toho názoru, že adaptace (přizpůsobování se) je lepší reakcí na změny klimatu než prevence (direktivní omezování emisí skleníkových plynů), měli by to také odborně doložit. Místo psaní ideologických frází by se třeba měli pokusit spočítat, kolik nás může stát snížení emisí o X procent během Y let při různých variantách diskontu. Nebo odhadnout, jaké budou okolnostmi vynucené náklady na adaptační opatření během následujících Z let, co toto všechno může znamenat pro náš stát z hlediska vývoje HDP, tempa ekonomického růstu a podobně. Pokud potom vyjde jako nejlepší varianta právě adaptace, není problém tento ekonomický závěr obecně přijmout a měl by být respektován jako základ pro náš přístup k řešení problému. Jsem přesvědčen, že většina lidí je ochotna a schopna přijmout celkem jakýkoli závěr, pokud vzejde právě z odborných analýz a nikoli z ideologie a pokud ukáže cestu, jak problém řešit s maximálním efektem a při vynaložení minimálních nákladů. To je přesně práce pro ekonomy. To nemohou udělat klimatologové ani nikdo jiný.

Ostatně celkem jasný názor na tuto „dělbu práce“ prakticky shodně formulovali jak klimatologové, tak i Václav Klaus. Ten totiž prohlásil: „Ti lidé vůbec nechápou, že já a nikdo další se s nimi nespoří o tom, jestli se o zlomek stupně Celsia zvyšuje globální teplota nebo nezvyšuje. Dokonce ani tolik se s nima nepřeme o to, já teda, kdo to všechno způsobuje. Ale přeme se zásadně o to, jak moc to lidstvu vadí, jestli člověk má přirozené mechanismy, jak se tomu bránit nebo ne. O tom se přeme a na to klimatologie nedává žádnou kvalifikaci, na to dávají kvalifikaci společenské vědy a proto ať neříkají, že oni jsou odborníci a nikdo z nás ne. Je to přesně naopak.“

Ale klimatologové to chápou velice dobře. Uvedenými slovy totiž Václav Klaus reagoval na zveřejnění stanoviska českých klimatologů, kde je, mimo jiné, uvedeno: „Klimatologická věda může dodat odborné podklady pro rozhodování. Není ovšem oprávněna rozhodnout, co udělat a co je přijatelné. Tato odpovědnost leží na společnosti, její politické reprezentaci a státním aparátu. Nejsme také kompetentní posuzovat, jaké technologie jsou vhodné nebo jaká opatření se vyplatí. V této věci spoléháme na expertní posouzení specialistů v technických a ekonomických oborech.“

Ano, obě strany říkají prakticky totéž. Otázka, zda existují klimatické změny a zda dochází k oteplování, patří jednoznačně do klimatologie. Otázka příčin těchto změn také. Pokud se ale budeme bavit o možných nebo předpokládaných dopadech změn na přírodní či ekonomické systémy nebo o vhodnosti či nevhodnosti různých opatření na zmírnění následků, to už přesahuje rámec klimatologie. K tomu se musí vyjádřit odborníci z dalších oborů (včetně společenských věd a včetně ekonomie) a klimatologové pouze mohou (a podle mého názoru musí) dodat maximálně relevantní podklady pro hodnocení a rozhodování. Takhle funguje ta „dělba práce“ jinde ve světě a měla by tak (konečně) začít fungovat i u nás.

Co tedy popřát debatě o klimatu do roku 2008? Hlavně méně ideologie a více odbornosti. Dodržovat meze svého oboru, respektovat ostatní obory a přestat do nich neodborně zasahovat. Ne nadarmo se ostatně říká, že každý švec by se měl držet svého kopyta…