Nově schválený zákon o dohledu nad spalinami v domácnostech budí pozornost, kritiku i posměch. Je to dáno tím, že my Češi strašně rádi kritizujeme a posmíváme se a taky rádi smrdíme.

Od začátku topné sezóny až do jejího konce naše aglomerace smrdí. Těžko s tím něco dělat. V Anglii v podstatě zlikvidovali krby na pevná paliva a ohřívají se u falešných krbů plynových a elektrických - jak toho dosáhli? Nejspíš tím, že Angličané mají v sobě kázeň a slušnost.

Čichací zákon je míněn spíš jako hrozba a jeho praktickou implementaci si lze těžko představit, zvláště pak na vsi, kde každý každého zná a všichni jsou sousedi. Spíš tedy jde o zákon jakoby užitečný, aby se dělalo, že se něco dělá. Jestli ho prezident nepodepíše, opět sklidí potlesk.

Gól do vlastní brány

V kině jsme viděli Osm hrozných, na naší politické scéně se pitvoří Čtyři podělaní. Z ustrašenosti před Číňanem se podepsali pod alibistický elaborát sestavený ministrem Zaorálkem, místo aby si soukromé společenské akce pánů Hermana a Bělobrádka prostě nevšímali. Důsledek? Obrovská vlna nevole, plné noviny rozhořčení a vysoké školy obalené tibetskými vlajkami. To kvůli jednomu sedánku s člověkem, který je reálně vzato bezvýznamný, abdikoval na politické ambice a jeho myšlenkový vklad je redukovaný: je to pořád ještě žijící symbol čehosi, co pomaličku zapadá za obzor veřejného zájmu.

Totality mají zvláštní zálibu dodávat přehnanou represí zdání významu jevům v podstatě nevýznamným – v Číně je to typicky pronásledování sekty Fa-lun-kung. S dalajlámou je to totéž. Je nepochopitelné, že někdo soudný může s Číňany tuto hru hrát.