28.7.2017 | Svátek má Viktor


ASTRONOMIE: Saturnův slunovrat

2.5.2017

aneb Topocentrický pohled na vesmír v květnu 2017

Na Saturnu a okolo něj se dějí mimořádné věci. I pohled na oblohu ze Země slibuje v květnu několik zajímavých událostí.

Například planeta Merkur je tentokrát zajímavá tím, že vůbec nebude vidět. Pravda, u Merkuru je to normální – většinou se ztrácí v červáncích blízko Slunce, ale on je Merkur 18. května v tzv. největší západní elongaci, což znamená, že je na obloze úhlově nejdále od Slunce. Maximální elongace tudíž představují období nejlepší viditelnosti planety. Dokonce je při té květnové největší elongaci Merkur 26° od Slunce, zatímco při dubnové východní dosáhl jen 19°. A při tom byl na přelomu března a dubna k zahlédnutí večer nad západním obzorem, zatímco v květnu jej budeme ráno na východě hledat marně. Proč? Příčina tkví v tom, že Merkur je mezi hvězdami hluboko „pod Sluncem“. Ono je ve vesmíru poněkud problematické používat pojmy nahoře a dole, proto ty uvozovky. Obrázek napoví:

may17 1

Vzájemná pozice Slunce a Merkuru při největší západní elongaci 18. 5. 2017. (www.stellarium.org)

„Vodorovné“ čáry odpovídají deklinaci (něco jako rovnoběžky) a jsou po deseti stupních. Výsledek je ten, že Merkur ráno vychází pod tak nevýhodným úhlem, že se sice nad obzor vynoří dříve než Slunce, ale než stihne vystoupat dostatečně vysoko, sluneční světlo rozptýlené ve vzduchu jej zcela pohltí. Neviditelnost Merkuru v květnu lze vyčíst také z tohoto (pro většinu ne-astronomů poněkud záhadného, ale vysvětlení odložím na někdy příště) grafu:

may17 2

Graf viditelnosti Merkuru v roce 2017 (J. Veselý)

Planety a Měsíc

Pojďme se raději věnovat tomu, co na obloze vidět je. Měsíc se počátkem května nachází na večerní obloze v podobě dorůstajícího srpku. První čtvrť nastává 3. května ve 4:46 SELČ a 8. května se už poněkud obtloustlý dorůstající Měsíc setká s Jupiterem v blízkosti hvězdy Spiky ze souhvězdí Panny. Jupiter je po opozici se Sluncem, která nastala v dubnu, stále ještě nad naším obzorem prakticky po celou noc.

may17 3

Měsíc, Jupiter a Spica 8. 5. 2017 (www.stellarium.org)

Úplněk nastává 10. května ve 23:42 SELČ a poté se již couvající Měsíc setká okolo půlnoci mezi 13. a 14. květnem se Saturnem. Simulace vytvořená programem Stellarium je zachycuje 14. 5. v 0 h SELČ (hodinu před skutečnou půlnocí), kdy je Měsíc 8° nad jihovýchodním obzorem a Saturn o 2° níže. Na rozdíl od ostatních obrázků, na kterých je Měsíc zvětšen, je tentokrát jeho rozměr ponechán správný, aby nebylo zkresleno blízké přiblížení k Saturnu.

may17 4

Měsíc u Saturnu v noci ze 13. na 14. květen 2017. (www.stellarium.org)

O pět dní později Měsíc docouvá do poslední čtvrti (19. května ve 2:32 SELČ) a 22. května se jeho srpek potká na ranní obloze s Venuší a poté se z oblohy na několik dní vytratí, protože 25. května ve 21:44 SELČ nastane nov.

may17 5

Srpek Měsíce v blízkosti Venuše na ranní obloze 22. 5. 2017 (www.stellarium.org)

Měsíc se ještě na konci května vrátí jako tenký srpek na večerní oblohu a 27. května se přiblíží k Marsu.

Konečně léto

Vraťme se však k Saturnu a slibovanému dění na něm i okolo něj. Na severní polokouli této planety se totiž chystá naplno vypuknout léto – 24. května 2017 nastává na Saturnu slunovrat. Od rovnodennosti uplynulo 7,5 roků (rok na Saturnu totiž trvá téměř 30 roků pozemských). Při pohledu ze Země jsou při slunovratu rozlehlé Saturnovy prstence, které velmi přesně vyznačují rovinu rovníku planety, svou (tentokrát) severní stranou nejvíce nakloněné směrem k nám. V dalekohledu vypadají i při relativně malém zvětšení (například 100x) opravdu úžasně, nádherně, impozantně, neuvěřitelně...

may17 6

24. května 2017 začne na severní polokouli Saturnu léto - ilustrace. (NASA)

Okraje prstence na všech stranách přesahují kotouček planety. Za dobrých pozorovacích podmínek (tím se myslí především malé chvění vzduchu), jsou při velkém zvětšení v prstencích vidět i mezery, z nichž největší je tzv. Cassiniho dělení, pojmenované podle italsko-francouzského astronoma, jenž je v roce 1675 objevil.

Velké finále

Podle stejného astronoma se jmenuje i družice, jež okolo Saturnu obíhá už od prosince roku 2004. Ze Země sonda Cassini startovala už 15. října 1997, takže i s cestou k Saturnu pracuje ve vesmíru téměř dvacet let. Své dvacáté narozeniny ale sonda neoslaví. Blíží se totiž okamžik, kdy dojde palivo potřebné k manévrům na oběžné dráze u Saturnu. Vědci se proto rozhodli, že nebudou bezbranně čekat, kdy to nastane, a doufat, že co nejpozději. Pustili se do poměrně riskantních manévrů, které, pokud to vyjde, přinesou důležité poznatky a umožní měření, která by z uctivé vzdálenosti, v níž se sonda Cassini dosud pohybovala, nebyla proveditelná. A 15. září 2017, měsíc před svými dvacetinami, se Cassini neohroženě vrhne přímo do Saturnovy atmosféry, v níž nakonec shoří.

Už na podzim roku 2016 navedli sondu na takovou dráhu, že při každém přiblížení k Saturnu proletěla rovinou prstenců, blízko jejich vnějšího okraje. A poté 22. dubna letošního roku sonda naposledy využila gravitační asistence Titanu, největšího z měsíců Saturnu, a dostala se na dráhu, která ji v nejbližším bodě přivádí až těsně nad povrch Saturnu – Cassini prolétá mezi prstenci a planetou, mezerou širokou jen 2 000 km. Pro jistotu čtyřmetrovou parabolickou anténou v roli štítu napřed, protože ačkoli se podle modelů a vzdálených měření v této oblasti vyskytují prachové částečky podobné těm v cigaretovému kouři, při rychlosti 124 000 km/h, jíž se vůči nim pohybuje, by mohlo dojít k poškození přístrojů. První průlet má Cassini za sebou – podařil se 26. dubna. Před sebou má dalších dvaadvacet, ten druhý v pořadí už 2. května.

may17 7

Mapa manévrů sondy Cassini okolo Saturnu od roku 2004 do roku 2017. Barevně jsou odlišeny jednotlivé části mise sondy. Zelená je tzv. primární mise (2004 – 2008), oranžová je „mise rovnodennost“ (2008 – 2010) a fialová „mise slunovrat“. (NASA / Jet Propulsion Laboratory - Caltech)

may17 8

Nezpracovaný snímek bouří v okolí severního pólu Saturnu pořízený sondou Cassini při těsném průletu 26. dubna 2017. (NASA / Jet Propulsion Laboratory - Caltech)

Pikantní podrobnosti o závěrečných manévrech sondy Cassini a o tom, co si od nich vědci slibují, nechám na příště.

Převzato z blogu se souhlasem autora.
Autor je pracovníkem Hvězdárny a planetária v Hradci Králové



Diskuse


V. Vaclavik
0:40
3.5.2017

počet příspěvků: 1, poslední 3.5.2017 12:40









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.