26.9.2020 | Svátek má Andrea


ZVLÁŠTNÍ PSÍ ŠKOLA: Trpasličí hlásání

30.10.2007

Omlouváme se, že nám to trvalo tak dlouho, ale na začátku školního roku je vždycky tak trochu šrumec a paní úča má spoustu úřadování a papírování, na které hudrá, ale udělat ho musí. Zvláštní psí škola 1

Tedy první a největší zážitek letošního školního roku byl výlet do ZOO v Praze. Moc jsme se od samého začátku těšili, protože někteří z nás už věděli, že vloni to bylo moc bájo. Vavísek tady ten krásný den už popsala tak krásně, že k tomu nebylo co dodat. Jedině veliké poděkování, že jsme tak krásný den s vámi se všemi mohli strávit a opravdu si ho báječně užít.

Kromě krásných zážitků jsme si z výletu přivezli spoustu dárečků - od tety Olčavy, která byla smutná, že s námi nemůže v ZOO být, krásné pirátské šátky a uznejte, že nám to v nich moc sluší, perníková srdíčka od Jovásků, barevné křídy a hry od Vave, dobrůtky a kolíčky od Bedy a taky spoustu korunek od všech. Na fotkách jste viděli, že to byl moc príma den.

Hned týden po výletě jsme měli Olympijský den. Odešli jsme na veliké sportoviště a opravdu svědomitě jsme závodili. Běželi jsme závod na 50 metrů. Všichni jsme doběhli do cíle, dokonce i Ondra tentokrát běžel tím správným směrem a ne na opačnou stranu. Skákali jsme od dálky a házeli kriketovým míčkem.

Musíme vám říct, že v televizi ten sport vypadá jednoduše, ale když se má člověk rozmáchnout a hodit, tak mnohdy nepomůže ani to, že paní úča povzbuzuje ze všech sil a nabízí se jako cíl. Ta potvůrka míček si letí kam chce a mnohdy nedopadne ani za první měřenou čáru. Ale co, ještě jsme malí trpajzlíčci, my se to naučíme a potom všem ukážeme, jací jsme sportovci! Zvláštní psí škola 2

První cvičení v přírodě nedopadlo zrovna nejlépe, protože počasí bylo nepěkné a tak jsme zase bourali školu v základech a soutěžili na naší chodbě. Šlo nám to tuze dobře a byli jsme odměňováni dobrůtkami z kouzelného kyblíku od Petry K a jejích kolegyň. No a protože bez pečení buřtíků by správné cvičení v přírodě nebylo ono, domluvili jsme se, že jen co nastanou krásné baboletní dny, vezmeme kárku se dřevem, ošťuráky a vyrazíme ke Stráži a tam si naší oblíbenou pochoutku opečeme na ohýnku.

Letos máme ve škole velkou novinku. Už se prý neučíme podle osnov, ale podle nového Školního vzdělávacího programu. My sice moc nevíme, co to je, ale měli bychom se učit nějak jinak a líp - třeba ve skupinách a víc si u toho hrát a podobně. No, nevíme, my se učíme hraním už dost dlouho, ale občas taky musíme do lavic, protože písmenka a číslice se psát pořádně jinak než v lavicích nedají.

Novinka ale je, že občas máme projektový týden, který se vztahuje k nějakému významnému mezinárodnímu dni a v něm plníme všelijaké zajímavé úkoly. V prvním týdnu jsme si povídali o životě neslyšících, učili jsme se aspoň některá písmenka prstové abecedy a zkoušeli jsme si, oč těžší je život, když vám chybí některý ze smyslů. 

Další týden byl k Mezinárodnímu dni zvířat. No, zvířátka jsou naše oblíbené téma kdykoliv a skoro pořád, jako jeden z úkolů jsme vyrobili docela pěkného ježečka a na bodlinkách si nenesl jablíčko, ale řekli jsme si, že ježeček baští maso a tak si dá raději žížalku nebo slimáka a tak.

No teda, nejsou to zrovinka vábné pochoutky, ale když mu to chutná, tak proč ne, že ano? Jen jsme mu tu žížalu nenabodli na bodlinky, protože Jakub se jí zastával a říkal, že žížala je taky jen člověk. No dobrá, myslíme si, že je to jinak, ale nevadí! Zvláštní psí škola 3

Díky vaší štědrosti a dobrému srdíčku nám paní úča koupila krásnou novou a vesele barevnou stavebnici a my teď často o přestávkách sedíme na koberci a stavíme zoologickou zahradu nebo cirkus. Představte si, že v té stavebnici jsou žirafy, sloni, lvi a další zvířátka. Ještě máme slíbenou další stavebnici, ale tu si musíme taky trochu zasloužit pořádnou prací.

To víte, že se snažíme, ale ne každý den je posvícení, takže občas se písmenka prapodivně kácí a obrázky se zatoulají k úplně jinému číslu, než patří, ale ono se to časem snad bude dařit líp.

No a protože počasí se vybralo do krásného babího léta a na středu rosničkáři slibovali poslední krásný den, udělali jsme co, no??? Vyrazili jsme na ty buřtíky. Den byl opravdu jak malovaný a buřtíky voněly a na hřišti se nám úžasně řádilo, takže jsme si užili báječné cvičení v přírodě a začínáme věřit, že ta naše paní úča je fakt čarodějnice, protože počasí objednala pohádkové stejně jako na výlet do Prahy.

Dneska jsme se totiž probudili do ubrečeného a studeného rána a vůbec se nám nechtělo z vyhřátých pelíšků, i když nás čekal další ze zážitků a to návštěva v Ekocentru Mravenec, kde jsme si povídali o hospodářských zvířatech. Zase jsme se naučili nové věci, jen jsme nevěděli, proč paní úča chvílemi tiše zuří. Když jsme se z Mravence vrátili, dali jsme si zaslouženou sváču a vyráběli jsme pro změnu pejsky z papíru.

Museli jsme hodně cvičit prstíky, protože jsme museli barevný papír trhat na docela malé čtverečky a polepovat s ním pejska vystřiženého ze čtvrtky. No někdy vám ho třeba ukážeme. Rozhodně jeden zástupce bude ve výtvarné soutěži k Mezinárodnímu dni zvířat.

Přejeme vám moc krásné dny a spoustu sluníčka. Když nebude svítit to venku, rozsviťte si nějaké doma nebo v sobě.

(Foto: Jirka a ježeček, Malíři sluníček, Ondra stavitel, Rozchechtaní piráti)

Zvláštní psí škola 4

Irena Dvořáková (Myš)