Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jirko, už mě ani nepřekvapuji,

že u vás mate tolik druhů žab, protože z tvých článků se dozvídám, jak rozmanitá australská příroda je.

Jak hlasité umí býy malé stromové žabičky moc dobře vím, večer bývají slyšet na zahradě. Dokud jsme měli bazén, chodívala si do něj zaplavat jedna žába. A máme tu další hnědou žabku, Tedy nevím, jestli je jich tu víc, nebo vidím vždy jednu a tu samou Ale jak píše Xerxová, také Trixie ji nechává na pokoji. Nanejvýš k ní přiblíží čenich, ale toť vše. Jak přišla na to, že je lepší nechat jí na pokoji, to nevím ́, ale ani do ní nešťouchne packou, přestože žába jí hopsá u hlavy.

Fotky žab v albu jsou moc pěkné, fascinují mě popisky, jak některé žáby po páření zalezou do země na měsíce či roky, aby znovu vylezli až a jen na další páření. Jak pod zemí tu dlouhou dobu přežívají? Něco jiného je přezimovat, kdy celkově organizmus zpomalý, ale celé roky ????

Žába "Southern corroboree" je takový "žabí mlok", zbarvení má úplně stejné, nemyslíte? Zajímavé jsou rozdílné žabí velikosti. Tedy vím, že u žab je samička vždy o něco větší, ale podle popisek to vypadá, že čím je druh větší, tím je i samička mohutnější. Tady u nás žijí velké žáby "Bullforgs" (snad druh ropuchy, které Jižané s chutí loví (v noci se světlem na vodě, buď jen rukama, nebo je napichují), je to pro ně kulinární delikatesa (hlavně žabí stehýnka). Jednou jsem takovou debatu o lovu vyslechla od sousedního stolu v rest. kde jsme zrovna byli. Když si tihle chlapi mohou klidně yajít na steak, proč žáby nenechají na pokoji !

zase moc...

...zajímavý článek a krásné obrázky žabek

O.T.

Jedna zajímavost z Prahy: https://1234zana.rajce.idnes.cz/Pomnik_Zofie_Chotkove_-_Praha_20.7.2019

Re: O.T.

Zano, to je zajímavé! No jméno mi znělo povědomě, jen jsem honem nevěděla, kam dámu zařadit, tak jsem si ji teď vygooglila. Zajímavé čtení. A mimo jiné se tam píše, že :"Žofiina rakev, na níž byly položeny vějíř a rukavice, jako symbol ženy (nikoli dvorní dámy), stála na stejné úrovni jako rakev zesnulého Františka Ferdinanda". Takže nejenže - jak píšeš - měla vějíře ráda, ale je sympolický.

Aaaach, žabičky

Žáby mám ráda. Minulý týden v Krušných horách jsme se trefili do okamžiku, kdy se z pulců stanou žáby a míří do okolí. Strávila jsem drahně času v předklonu, když jsem se je snažila odradit od cesty k silnici :P

Georgi, vaše žaby jsou kouzelné, báječně barevné a ve všech velikost (líbí se mi ty maličké :-)

Díky, pěkně jsem si početla!

Žáby se mi vždy líbily

zrovna čtu od Geralda Durrella O mé rodině a jiné zvířeně, o pobytu na Korfu, a tam měli taky spoustu různých žab a ropuch. Líbí se mi jejich večerní zpěvy.

V Austrálii mají ovšem extra exempláře, navíc i krásně vybarvené. Díky, Georgi, za zajímavý přehled!

Žabičky!

Mám žáby ráda - vzpomínám na doby (tři čtyři roky zpět), kdy na jaře nebylo kam šlápnout, jak se po lesních cestách hemžily malé žabky - snad skokani? Jinak ropucha na zahradě je nedocenitelný poklad.

Jinak nejen ropucha obrovská, ale i skokan volský patří mezi invazivní druh a myslím, že s ním mají na mnohých místech světa, kam byl zavlečen, velké problémy. I u nás se snažili o jeho vysazení do přírody (sic!), naštěstí se neuchytil - ale třebas v Itálii ho najdeme.

Díky za velmi zajímavý článek.

Díky Georgi

za další skvělý učební text:)) Asi nejvíc mě dostala ta tlamorodka zázračná - mám dojem, že si člověk snad ani nedokáže vymyslet věci, které příroda běžně dělá:))

Zavlečené ropuchy... lidské nedomýšlení věcí je prostě drsný fakt, s jehož následky se nežije nejlíp. Potíž je v tom, že vždycky to v daném okamžiku vypadá jako dobrý nápad, že jo:))

hezký den

hezké úterý všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Dík za obojživelný rozhledník od Klokanů. Nám se k leknínům nastěhovala ropuška - občas se smočí, jinak žije ve skalce. Občas vyděsí Nighta, když mu vyskočí před čenichem. Naštěstí ji nezkoumá - neb jak známo by rázem hodně slintal... ropuchy jsou jedovaté a na cumlání nevhodné :o)