Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
Z KRONIKY SMEČKY: Láska podle Shakespeara
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
terra 3.5.2007 17:12Re: Re: Re: pořád dokola Netvrdím nic takového a zbytečná smrt se mi příčí neméně, protože smrti je na světě dost, i když ji nikdo nevolá. Ale chápu vás, takže se nic nestalo a přeji pěkný den... |
|
|
Svatka 3.5.2007 11:53Re: Re: pořád dokola Jestli odpovědně kastrujete a netvrdíte, že kastrace je proti přírodě, tak se omlouvám za ukvapenou reakci. Mě jenom mrzí každá zbytečná smrt... |
|
|
terra 2.5.2007 15:10Re: pořád dokola Svatko, nemohl (bylo by mu dvacet), a proč nebyl kastrovaný, je na příliš dlouhé vyprávění. Není to pořád dokola (kočky mé smečky jsou kastrované), prosím, nesuď nerozvážně.Díky. |
|
|
Svatka 2.5.2007 13:08pořád dokola ... a mohl by žít dodnes, kdybyste ho nechali vykastrovat. Sice by nebyl pyšným taťkou, ale radoval by se ze života i tak... |
|
|
Zdena b.p. 2.5.2007 12:54nevěř!!! To si budeš myslet, že jsi objevil polštářového kámoše, ale přejdou tak 2 ročky a z tvého plyšáka vyroste osobnost, která udělá MÍÍAUUUU a půjde za hlasem svého srdce. Nejtěžší disciplína v lásce je otevřená náruč. Mít rád a tu náruč NEZAVŘÍT. Bolí to moc, ale podle mého rozumu je to právě ta největší láska. A je jedno, jestli máš takhle rád své dítě, partnera, nebo plyšáka. |
|
|
terra 2.5.2007 12:07Milí čtoucí, protože jsem se na prvního máje do naší hospůdky nedostal, děkuju alespoň teď všem, kdo četli, pochopili, poznámku přičinili. A k těm kolejím - tam, kde bydlíme, je to pro zvířata největší riziko, a to nejen pro ta domácí (za tratí je les). Daleko víc jich sice končí na silnici, to je smutná pravda, ale my jsme "neprůjezdná oblast" a kromě domácích tam auto nepáchne... Moc zdravím a přesunuji se k nějakému aktuálnějšímu stolečku s kávou a dobrými známými... |
Tedy - s vámi... |
|
Beňa ml. 2.5.2007 11:23I mě to připomíná dětství. Dětství, mládí i nedávnou minulost - to když vyrážel na tyhle toulky přes kolejiště náš Viktor.Nevím, jestli měl pořád tutéž nevěstu, ale ta poslední (chodila i do rodiny a nakonec přijala jméno Libuna) byla taky tříbarevná a móóc se k němu měla! Viktora před podobným životním koncem asi zachránilo stěhování. Dneska sedává na parapetu v okně a nostalgicky pozoruje dvůr za domem a možná vzpomíná na svoji Libušku. |
|
|
Beňa st. 2.5.2007 9:09Krásné Milý Terro, já tady chvíli nebyla a tak čtu dodatečně a nevím, zda ještě můj příspěvek budeš číst, ale stejně to musím napsat. Je to krásné povídání a moc tomu rozumím. Bydleli jsme celé roky na nádraží. Mým dětstvím a mládím prošly generace koček, koleje patřily neodmyslitelně k našemu i kočičímu životu. Jak ve mě pokaždé zatrnulo, když jsem viděla kráčet některého z našich kocourů přes kolejiště někam, kam ho to neodolatelně táhlo... Dík, moc jsi mi toho připomněl. |
|
|
sara 2.5.2007 2:07Velký dramatik by to nenapsal líp :-), děkuji! |
|
|
Hanča 1.5.2007 23:37To byl krásný, i když smutný příběh! A poslednímu odstavci opravdu moc dobře rozumím! |
|
|
PetraK 1.5.2007 22:35Pro Terru: Díky za hezký čláenk, který je důkaze toho, že zvířata jsou schopná citů. A mimochodem - dramatika nebylo nutno volat. On by to Shakespeare líp nenapsal. |
|
|
Jakub S. 1.5.2007 21:49No veram! Tak zrovna od něho jsem před pár lety v Hollaru od té příjemné paní Rusky zakoupil jedinečný soubor snad patnácti bar. lito v pohlednicovém formátu a po čase dal svému brněnskému synkovi. Vláčky, koleje, nádražíčka, malinké výseky železničních krajin (Říjen v železniční zemi... říká to ještě někomu něco?)... I jeho paní byla velice dobrá grafička... Já vlastně kvalitní tradiční grafiku miluju (a přirozeně taky dost ovládám, teoreticky) taky od furt. Na kupování ovšem nemám, a v žádné galerii taky nedělám... a takových - - - tam dělá, co člověku nesahají po kolena... tak jsem si to nějak všecko zvrtal, no. |
|
|
veram 1.5.2007 20:23Re: Já zas vlaky a koleje a mašinky a ajznboňáky ... a grafiky Jiřího Boudy... Já se s ním trochu znám a jednou jsem si chtěla od něho koupit grafiku "Malý vůz", kde po kolejích noční krajinou šupajdil malý červený motoráček a na tmavomodré obloze svítil Malý medvěd - teda Malý vůz. Ale jejda, náklad už byl vyprodán (vytisknout a prodat se může jen tolik kusů, kolik je uvedeno na každém grafickém listu z nákladu). Tak se pan J.B. škrábal za ušima - no já mám ještě několik autorských výtisků, ale ty neprodávám... Když viděl mé smutné oěi, tak pokračoval ...ale dát je můžu. A tak mám doma krásnou litografii Malý vůz, autor Jiří Bouda. Tak ještě jednou moc díky, pane J.B.! |
|
|
Jakub S. 1.5.2007 20:07Já zas vlaky a koleje a mašinky a ajznboňáky miluju věrně celoživotně, ať mě umazaly jakkoliv - daleká píseň, z polí signály nádraží -...daleká přednádraží dobrého vychování mého... Kamil Lhoták, Franta Hudeček, skupina Ra, Pavel Najman, Bohuš Matal...ony holt za ty zvířátka nemůžou, a na silnicích jich hyne sakra víc, ano. Můj kamarád z HP, co chodí nejraději s plácačkou a píšťalkou s pradědečkem pyrotechnikem a trampem pískat na vlaky... |
|
|
zana 1.5.2007 18:52Terro já vůbec netušila, že tu dneska bude povídání |
. A navíc takové tématické (1. máj) a krásné a smutné. 
|
|
Jakub S. 1.5.2007 18:29No tak já to vidím naprosto prostě: je (teda: byl...) to normální mužský - pokud su normální já, většina lidí tvrdí, že ne, ale v tomhle směru určitě ano - a chtěl prostě, bože, být se svou panímámou a svýma dětma a dívat se, jak rostou, jak se s nima zachází a tak. A třeba jim do půl roku přidat další, aby se panímáma nenudila. A že za nima lozil za každou cenu, přes celé kolejiště, když prostě musel - a nic nevnímal - how elementary, my dear watsons... Vždyť je to základní téma půlky literatury a filmů a vůbec. Kočka na kolejích. Ano. Přesný průsečík koček a kolejí a Honzy Třísky a Mařenky Tomášové a pana Krejči. Jako ten (mnou neviděný, jen na záznamu) Romeo. Magický večer v Činoherním 1966 (nejspíš). Dvě hodiny mimo čas a prostor. A půlnočním vlakem do Brna a další dvě krásné hodiny hledění do tmy, ticha a jisker a promítání do paměti. |
|
|
krmič 1.5.2007 11:10Shakespeare To přirovnání k Shakespearovi mi připomnělo jednu povídku z knížky Hřích madame Phloi od známé autorky kočičích detektivek (Kočka která...) Lilian Jackson Braunové. Povídka se jmenuje Kočičí jáma a je to parafráze na Romea a Julii. Na rozdíl od popisovaného příběhu je samozřejmě vymyšlená, ale jakoby "na druhou" - je to fiktivní rozhovor o starém New Yorku s obyvatelkou domova důchodců. Líbila se mi z celé knížky nejvíc. |
|
|
krmič 1.5.2007 10:54Re: Re: terro,ňák mi došla řeč Ale koček přejetých auty je mnohem víc. Jedné z "našich" kočiček se to stalo o velikonocích. Byla jen 3 týdny po kastraci. |
|
|
jiný Honza 1.5.2007 9:49Sakra, kdo tady zase krájí tu cibuli? Díky, Terro, za ten příběh. Byl tak krásně kočičí a přitom hluboce lidský. |
|
|
dalmatin 1.5.2007 9:40Krásná love story, úplně mě to dojalo. Nemám kocoura, ale psa, který se choval stejně. Zplodil se zlatou kokršpanělkou černé dalmatiny |
|
|
Štětinka 1.5.2007 9:38Terrýsku, moc krásně jsi to napsal, kam se hrabe nějakej ten Shakespeare, když ty to umíš líp. Byl to krásný a smutný příběh.Cítím, jak moc to bolí. Mužeš být ale na Poldíka, hrdej, byl to správnej taťka,co se uměl o svou rodinu moc krásně starat.Nikdy bych netušila, co se s kočičákama dá prožít |
|
|
Vave 1.5.2007 9:38Milý Terro, zrovna dneska ráno jsem listovala sonety W. S. Jsou krásné, ale možná Polda namňoukal Lízince za ty roky ještě mnohem lepší verše, docela určitě ano! Je dobře, že sis ten příbeh nenechal jen pro sebe. Musíme si sem tam připomenout, že svět je mnohem subtilnější, než stačíme postřehnout v běhu našich dnů. Děkuju Ti! Krásný první máj všem! |
|
|
Beda 1.5.2007 9:27Re: Re: Re: terro,ňák mi došla řeč e-íc-íce |
|
|
Olčava 1.5.2007 9:25Terro, ale měl se krásně Poldík, viď? |
|
|
Olčava 1.5.2007 9:17Re: Re: terro,ňák mi došla řeč No jo, ale když ten vlak za to nemůže |
), chodím pěšky nebo na kole, a větší vzdálenosti vlakem, protože tam se vejdu i s tím kolem.|
|
Beda 1.5.2007 9:14ach, terro to jsi se zrovna dneska trefil - před půlnocí kamarádka poslala tiše svého pejsčího přítele za duhový most ta kocouří věrnost jeho tříbarevné krásce je úžasná |
.... je to jak napsala Zuzka - ta jstota, že už opravdu je konec ... navíc mi to připomnělo naši kočičku první Zuzanku, ještě dnes kvůli ní pláču, ještě stále upouštím slzami po kouskách tu bolest
|
|
Zuzka 1.5.2007 8:42Ach ti naši kocouři! Jsou všichni úúúplně stejní. Panička se o něj stará jako o vlastního a on se pořád honí za nějakou kočkou. Ještě štěstí, že bydlím stranou hlavních tahů a železnice u nás sestává z jedné koleje, po které přejede vlak asi tak jednou za hodinu, navíc na druhé straně údolí. Vím ovšem, jak bolí čekání, které nekončí. A jak strašné je mít JISTOTU, že JE konec. |
|
|
kočičák 1.5.2007 8:11Terro dík, potvrdil jste mi moji teorii o důvodu periodicky se opakujícího několikadenního mizení kocoura Kočičáka, a sice, že má někde rodinku, kterou občas přece musí navštívit, srovnat děti do latě a zase se vrátit k plné misce, teplému pelíšku a paničce, která je v době jeho nepřítomnosti sousedům pro smích tím, jak celou noc vybíhá ven a "číčá" do noci! |
|
|
Jiřina z GB 1.5.2007 7:58Re: terro,ňák mi došla řeč Bré ráno...Baty se z toho vyspí, ale mě bude smutno celý den...A nesnáším vlaky ! Jsou hlučné, težké a smradlavé. |
|
|
Xerxová 1.5.2007 7:21černý kocourek byl prostě charakter a držel se své vyvolené. Škoda, že tolik koček člověk vidí na silnicích... Alespoň už vím, kde se vzal princ Taz. A těším se na povídání o tom hodném, klidném, polštářkovém koťátku :o) |
