Apoštolové mají být národům světlem, slovem i příkladem. Pořád musím přemýšlet o tom, proč si mě Ježíš vybral, abych znova s ním všechno prošel. Vidím ohromné věci, vidím zázraky, vidím zlobu farizejů. Ale vím, že nebudu mít odvahu tuhle cestu dokončit. Že se nebudu moci dívat, až našeho Pána budou bičovat a povlečou ho na Golgotu.

A také vidím, že to na mně Kristus vidí. Vždy, když učedníci usnou, jdu za ním a povídáme si. S učedníkama je legrace. Tuhle jsem si prohlížel botasky, jak se mi na nich začíná v tom horku odlepovat podrážka. Neměl jsem je kupovat u Vietnamců. Ale nekupte to za tu cenu, když to jsou "pravé Botasky“! Ptali se mě také na toho mého Peugeota, co stál před barákem, když pro mne přišli. Nevěděl jsem, jak jim to vysvětlit.

„To máte tak,“ povídal jsem, „kdybybychom si do toho sedli, tak budeme všude rychleji. Náš Pán by stihnul o hodně více kázání a zázraků.“ Pořád tomu nerozuměli. „To by ale musel přeci někdo tlačit, ne?“ řekl ten, co si v okýnku skřípnul hlavu. Už jsem se chtěl rozčílit! Ale najednou jsem si uvědomil, kolik má to auto najeto, že vlastně ten učedník není tak ouplně vedle. „No jo,“ povídal jsem, „někdy vlastně jo!“

Přemýšlím, kam až s Pánem dojdu. Vím určitě, že až k poslední večeři. Protože ho chci vidět, protože chci uvidět Jidáše. Tu zradu. Vůbec nemám odvahu se na něj zeptat. Ta postava mi nedá spát. Proč se na něj snesla zloba celého světa? Že zradil Krista? Ale vždyť ho všichni znali. Nemohli se splést, když pro něj naposledy přišli. Jsem si skoro jist, že se o ty pitomé stříbrňáky nemohlo jednat. Pocházel z bohaté rodiny, ty peníze byly pouze symbolické. A jestli to byl boží plán, tak on hrál v něm jen tu hroznou úlohu!

I Ježíš mu přece řekl: „Běž a učiň, co učinit máš!“ Ale i kdyby to nebyla pravda, kdyby zradil, proč se stal symbolem zrady nejhorší, zrady zištné, bezcharakterní? Milionkráte před ním a milionkráte po něm bylo zrazeno způsobem daleko proradnějším a hlavně, hlavně na jedno musím myslet!

Musím myslet na to, že Jidáš dokázal nahlédnout hloubku své zrady. Že ji sám odsoudil, vzal provaz a oběsil se. Kál se! Snad způsobem, který Bůh zakazuje, ale kál se a potrestal se! Kdo z těch velkých zrádců tohle kdy dokázal? Ještě se se svou zradou chlubili, nechali svou zradu oslavovat a milióny těch, co jsou vždy připraveni plivnout po Jidášovi, tak jejich zradu uctívají a oslavují!

Ale vím, že nenajdu odvahu se Krista na Jidáše zeptat! Protože bych zašel příliš daleko. A vy, co to čtete, vy byste tu odvahu našli?