Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Bytová 3.11.2021 18:31Coby dítě jsem taky velmi obdivovala ta zahnutá bílá kohoutí (?) pera na kloboucích juchajících mládenců. Akorát jsem tvrdošíně trvala na to, že se jim říká komisárek. |
Takže Ygo, ten kosárek je u kterých krojů? Nebo u všech? Pro neinformovaného člověka z nekrojové oblasti jsou tyto tradice a jejich původ opravdu zajímavé novvum. Dík.
|
Z. Yga 3.11.2021 18:47Kosárky z kohoutích per za kloboučkem (šmukáč) mají stárci v našich končinách (Hanácké Slovácko), ale též i Kyjovsku a možná i někde jinde. Myslím, že na Podluží mají na kloboucích, kterým se říká guláč (s krempou) nebo húseňák (bez krempy) vybělená péra z volavek. |
|
|
A. Bytová 3.11.2021 19:03Děkuju, a ještě jsem si všimla, že vaše Terka /viz foto/ se k těm koníčkám měla opravdu od malička. |
|
Z. Jajka 3.11.2021 16:49Ygo, jako vždy půvabné povídání a krásné fotky Všimli jste si, jak mají všechny holčičly na starších fotkách krátké vlasy? V mém okolí mají nyní všechny holčičky i nastávající slečny vlasy dlouhé... |
. |
|
Z. Yga 3.11.2021 16:58Máš pravdu - z nás tří měla dlouhé vlasy jen nejstarší Maruška. Mne a Danku mamka kudlala na krátko, protože věřila, že tím nám vlasy zhustnou. Nezhustly!! |
|
T. Zana 3.11.2021 19:37Hehe, mně taky ne |
.
|
M. Crossette 3.11.2021 15:44YGo, krásné čtení jako vždy. Nádherné fotky podzimní přírody a velmi slušivých krojů. Mám vůbec ráda staré fotky čehokoliv a když je k nim navíc "nostalgická tečka autorky" hned jakoby ožijí. Malé Yvetce , Danušce, Terezce i Janečkovi kroje náramně sluší (vidět, že Terezka už od malička tíhla ke koňíkům). Kromě zmíněné písničky o sedmdesáti sukních se mi vybavila další " Anička, dušička, kde si bola keď si si čižmičky zarosila? S uvázáním "kotůče" Danušce se mi také vybavila vzpomínka. Jeden čas jsem tančila v lidovém mládežnickém souboru. Při vystoupení u ruských chorovodů jsme musely mít všechny dlouhý cop vykukujíci zpod šátku. Snad jen dvě, tři dvěčata tenkrát měla dostatečně dlouhé vlasy na cop (já je měla hodně krátké) a tak se to řešilo umělým cpem na gumičce, která se natáhla kolem hlavy a přidržela šátkem "na babušku" A ke komentářů níže. Maminka mi říkala, že prý jeden z mých hřichů na seznamu dítětě pro sv.zpověď, byl, že "špiním schválně kapesníky" |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 16:07Ten hřích je naprosto kouzelný. Kolik ti za něj panáček napařil otčenášů? |
|
|
T. Zana 3.11.2021 13:00"Tetiček v kroji ubývalo" - před nějakými deseti roky jsme byli o Velikonocích v Domažlicích a potkali tam pár tetiček v kroji. Jak jsem stoprocentně pražská, bylo to pro mne poprvé Ygo, tradičně jsem si tvůj říjen moc užila |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 15:28Děkuju - chodský kroj je tuze, tuze krásný! |
|
|
Z. Matylda 3.11.2021 12:04Když šla Kačka za stárku z chasy, tak jsem taky pracně implatovala to, co měla mít na hlavě do jakkoli dlouhých vlasů- a to se čepení do vlasů našívalo! Uf. A to měla mikádo. Pro lid ne z JJM- třeba u nás se kroje půjčují. Existují oficiální půjčovny, kam si děvčata a chlapci v předstihu přijdou vybrat a vyzkoušet (i ty boty) a nafasují pak ty naškrobené nažehlené součástky krojů v krabicích. A půjčovné za kroje může být velkým příspěvkem od obce, je to docela ranec. Ygo, u nás to v říjnu vypadalo podobně. Říjen se povedl! |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 12:14Je zajímavé, že všude tam, kde se na Moravě nedochovaly původní kroje, se sáhne po těch kyjovských - vyšívané KRÁTKÉ červené sukně. On je ten kroj tuze, tuze krásný, ale jak ho nosí všichni i tam, kam krajově nepatří (Kyjovsko je Dolňácko), tak je tak trochu zprofanovaný. Myslím, že i u vás se chodí v kyjovském - ale pokud si pamatuju, Kačce náramně slušel. To je děvčica do kroja! jak se u nás říká. Našívání čepení - tak to je fuška! Na Podluží se pod rožky či kokeš splítá krajková čelenka též z vlasů a je to práce pro vraha! Ale zase to krásně vypadá. |
|
|
T. Zana 3.11.2021 13:03Vůbec nevím, jak k tomu došlo (fakt žádné příbuzné na Moravě nemáme), ale doma byl kyjovský kroj. Dětský, jednou mě do něj naši navlíkli na nějakou akci - už nevím, o co šlo a ani - hlavně - kam se pak poděl |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 16:05Záhada! |
|
|
A. Bytová 3.11.2021 11:49Mě na krojích vždycky nejvíc fascinovaly ty vysoké boty a takové ty jako poloholinky u děvčat. Jakou to má přesně tradici, Ygo? Vyšívání jsou překrásná, evokují mně hodiny pečlivé práce s láskou konané. Ale nosit to, musí to být dost nepohodlné. Trnula bych pořád, že to někde natrhnu nebo nenávratně zaprasím. Šiš, a to žehlení! |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 12:08Těm šněrovacím botům u děvčat se říká střevíce - ty nosí děvčata právě na Slováckém Hanácku - teda i u nás. Náš kroj je má docela vysoké, holeně s vysokým leskem, olemované červenými zoubky a s podkůvkami. Například kroj ve vedlejší vesnici - městě (Velké Bílovice) - tam jsou střevíce poloviční výšky, bez pevné holeně, a v další vesnici - městě (Velké Pavlovice) jsou semišové. Prostě co dědina to jiná bota. Těm vysokým skládaným se říká čižmy nebo varhanky - nosí je převážně děvčata na Podluží (jsou vidět i na mé fotce). Proč tady takové boty nevím - předpokládám, že proti uštknutí zmijí to nebude, neb u nás nežijí Tak trošku nepohodlné to je - kór když se špatně zavážou sukně, ale prý se v tom výborně tancuje, ty sukně tě přímo nadnáší - ale to znám jen z vyprávění. |
|
|
Z. Janaba 3.11.2021 11:26Ygo, fotky a vyprávění skvělé, konečně, jako vždy! Český kroj jsem jako malá měla také. Jen hlavu zdobil jednoduchý věneček z chrp, vlčích máků, kopretin a klásků pšenice. Barvy vlajky a takový český symbol léta. A vzadu z něj visely až pod pas dlouhé barevné stuhy. Bojím se to napsat, ale mě se některé slavnostní moravské kroje nelíbí. Předimenzované, přebarevné, popírající ženskou figuru. Proč vznikly ty obludné krátké sukně, okruží kolem krku, vytvářející dojem hlavy na talíři, nesmyslné rukávy? Vzdyť se v tom dá jenom stát a na záchodě musí mít jeden asistenci! Ukázka bohatství? Čím víc tím líp? Nevím, ale nebijte mě. |
|
|
Z. Lika 3.11.2021 11:51Vkus a kritéria krásy se nepochybně mění. Kroje měly spoustu funkcí - poznalo se podle nich, odkud jsi, jestli jsi vdaná nebo ženatý, u mužů i povolání, a samozřejmě hmotné zajištění. U žen čím víc spodniček, tím líp. A ta předimenzovanost kolem boků, to trvá do dneška - podívej se na nejoblíbenější svatební šaty, nebo jak holčičky kreslí princezny :-) Je v tom spousta archetypů. |
|
|
A. Bytová 3.11.2021 12:07Při písničce - Seděmdesať sukeň mala... jsem vždycky uvažovala, jestli je to nutně jen nadsázka. |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 12:10Je to pravda - teda bez toho desať! |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 11:59Tak nemusí se líbit každému, to je jasné. Jinak nevím, čemu říkáš obludné krátké sukně - u nás jsou po kolena. Jo, to kyjovský kroj, ten je hodně nad kolena, ale tak krátký byl vždycky, co si pamatuju - ba právě při prohrabování fotkama jsem viděla jednu našu tetičku z Terezova (Terezín u Hodonína) a ta je měla krátké též, ač už jí bylo notně přes šedestát (na té fotce). Jinak si nemyslím, že právě kroje by popíraly ženskou figuru, ale to je můj subjektivní názor. Ale máš naprostou pravdu - je to ukázka bohatství, a vždycky byla. Chudé kraje - Valašsko - mělo i chudé kroje. Naopak bohaté - Haná - mělo sukně až po zem a rukávce do balónu a okruží až po oči. Myslím, že náš region se dá považovat za ten bohatší |
|
|
Z. Janaba 3.11.2021 13:38Já už jsem štrejchnutá kroji norskými. Jsou elegantní, sukně dlouhé, uznané i jako společenský oděv. Na návštěvu krále, do divadla apod. Ony se vejdou. S návštěvou se sedemdesiat sukieň mala by si král musel odšoupnout židli Tatínek se mi přilepil k Norske, snad to půjde otevřít i s ním. |
|
|
Z. Janaba 3.11.2021 13:45Hm, tak se mi link nepovedl. Ale stačí zadat norskebunader.no nebo ty norske bunader - dame. Ale povinné to není! |
|
|
A. Zemanová 3.11.2021 14:01Ty norské kroje jsou moc pěkné. Tady v Čechách by asi bylo v těch dlouhých sukních horko, ale jinak se mi moc líbí. |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 15:27Nepochybně jsou krásné a elegantní, ale vrtěnou by v tom nezatančily |
|
|
A. Zemanová 3.11.2021 10:52To je tak milé vzpomínání, milá YGO. A jak již bylo řečeno, těším se na další vzpomínání. Nevím, proč by "nostalgická tečka" nemohla pokračovat dále. Jak už jsem mnohokrát zmiňovala, jasem dítě ze Sudet, dítě "bez půd a sklepů". Vyrůstala jsem v oblasti a době, v níž žádné tradice nebyly. Snad jednou, mám za to, že to bylo v roce 1968, se ve městě na kříži konala jakási lidová slavnost. Pamatuju si náměstí plné stánků, radosti, veselí. Určitě tam byla nějaká vystoupení a prodávalo se tam kde co. Byl to jen takový malý závan čehosi pro mě exotického, protipól prvomájových průvodů a naučených, skandovaných hesel. Moc se mi líbí Tvé vzpomínky i soudržnost vaší rodiny, krásné tradice a láska k tomu všemu, která z Tvého psaní vyzařuje. A navíc je to psaní vtipné a zábavné, co víc si přát! |
|
|
Z. Yga 3.11.2021 11:07Když ona ta sedmdesátá léta byla smutná všude, ale přirozenost nepotlačíš. A my asi máme ty tradice hluboko v srdci i duši - myslím, že je to dáno tím krajem. Hodně práce, ale i hodně požitků z ní. Ad nostalgická tečka - uvidíme, řekl slepý hluchému. Ještě mám dva měsíce - vím, o čem bude prosinec, tuším, o čem listopad. Ještě mám schované nějaké příběhy, a tak uvidím, jestli jich bude ještě na jeden rok (já totiž potřebuju nad sebou bič pravidelnosti, jinak se všechno odkládá a odkládá, až to nakonec padne do studny zapomnění). |
|
|
Z. Lika 3.11.2021 11:16Ygo, stačí říct, dokážu být hodně otravným bičem |
|
|
T. Zana 3.11.2021 13:06
|
|
|
A. Zemanová 3.11.2021 14:02Tu pravidelnost naprosto chápu, já ji taky musím mít, jinak to flákám, odkládám až na svatého Dyndy. |
