Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLOVĚČINY: Paměti III. – Rodina a zvířata jsou základ státu
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Kytka 9.1.2015 14:50Jenny to se tak pěkně čte. :o)) Zážitek s kohoutem mám vlastní a dodnes ho mám v živé paměti. Na prázdninách u tety, mohlo mi být mezi 7-10 roky, po mě šel kohout. Netuším co mu vadilo, skákal mi až na hlavu a kloval. Teta se zdravě rozčílila, kohouta lapila a usekla mu hlavu. Při pohledu na bezhlavého kohouta který lítal po dvorku, jsem utrpěla duševní úraz a taky jsem myslím ani paprikáš z něho nejedla. Za mého dětství jsme mívali zahrádku a chovali slepice a králíky. Jenže táta vždy exekuci prováděl když jsem byla někde v luftě a já nad tím nepřemýšlela. Tenkrát se drůbež kupovaná v obchodě prodávala komplet i s peřím. |
|
Z. Verenka 8.1.2015 20:18Jenny krásne spomienky a najkrajšie na nich je to,že pri čítaní sa mi vybavujú moje spomienky z detstva,ktoré boli už dávno zabudnuté.tak to zabíjenie sliepok-neviem a neviem naďalej.Obáranie a šklbanie kačíc a husí-Bože môj,ako strašne mi to smrdelo. Ke´d babička neboli doma a museli sme sliepku zabiť,tak sme sa ju pokúšali zabiť prejdením bicyklom!Zabiť podrezaním krku sa mi furt zdá neľudské.Zvyknem hovoriť pri poháriku,že človeka zabijem,ale sliepku nie,pretože človek sebou tak nešklbe.Hrozné,ale"mí Pražané mi rozumí" |
|
|
O. Joklová 8.1.2015 20:33Re: Jenny přejet slípku na kole????????????????? tak to je zlatý hřeb večera :-DDDDDDDDDDDD |
|
Z. Jenny 8.1.2015 20:38Re: Jenny Že jo?! Verenka je borec nakonec.... :))) |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 20:36Re: Jenny Šmánkote verenko, se teda picnu !! :)) Ubezdušovat slepici přejetím bicyklem a to prosím záměrně za účelem jídla,tak to jsem tedy ještě fakt neslyšela, chechtám se jak racek. A jinak nejen Tví Pržané Ti rozumí ale i my na Moravě,hihi, míváme často tendence upřednostit zvíře. :) Jsem ráda, že jsi mohla se mnou vzpomínat na ty své. |
|
M. Crossette 8.1.2015 20:53Re: Jenny Také se přidávám k "nepředstavitelnosti" vraždy slepice bicyklem :) Ale jako (bývalá) Pražačka rozumím. Moje švagrová prý běžně "škubala" divoké krůty (střílel je její tehdejší manžel) hustě potřením celého opeřence horkým parafínem. Po vychladnutí, vosk prý ztuhnul a odlomil se i s peřím. Tvrdila, že to jde skvěle a rychle. Jednou jsme celou divokou krůtu dostali a já k tomu i velkou plechovku parafinu. Zkusila jsem kus krůty podle "návodu" potřít. Byla to (alespoň pro mne) taková patlačka (navíc jsem si popálila prsty), že jsem to vzdala a opečence oškubala po našem. Byla to moje první a poslední divoká krůta, doma připravená. I když krůtu jsem dostala už pár dnů odleželou, tmavé maso (to divoká krůta má) bylo stále cítit hodně divočinou a bylo dost tuhé. Prostě jsem došla k závěru, že to za tu práci nestálo. Další jsem pak už s díky odmítala a raději si na ní pochutnala při návštěvě švagrové, jejíž krůta chutnala skvěle. Prostě jsem neměla dostatečný cvik, jak v použití vosku, tak v přípravě. |
|
Z. Yga 8.1.2015 21:50Re: Jenny Maričko - sice divokou krůtu jsem nikdy neviděla ani živou, ale ty domácí jsem pomocí vosku taky škubala - to bylo na tu "hrubou práci", ale to opravdové čištění bylo stejné jak u kačen ... akorát že krůta se škube daleko líp (jééé - když si vzpomenu, když mamka podřízla káču, co se přepeřovala - půl dne jsme ji čistili a stejnak ta droboučká pírečka, jako miniaturní palmičky, na ní zůstávala). Z morky to šlo téměř samo (:o)). Poznámka číslo jedna - dívala jsem se do mražáku a hádejte, co bude v sobotu k obědu, ano, ano - opeřenec kačení to bude (;o) - zaplaťpambudzatydary, tentokrát jsem došla už k hotové, čisté mrtvolce. |
|
|
M. Crossette 8.1.2015 19:46Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek A s dobovými fotkami je to o to lepší ! Moje maminka velice ráda vzpomínala na to, jak jsme s bratrem rostli. A já teď někdy nevím, jestli ta která moje vzpomínka je "moje", nebo maminčina. Jestli ji mám tak živě v hlavě z vlastní vzpomínky, nebo mi ji tam vsunula maminka. Ale asi to stejně není důležité, hlavně, že ji v té hlavě mám uloženou ráda. Proto si myslím, že je dobře, když rodiče takhle se svými dětmi vzpomínají, pomáhají jim "uložit si dětsvtí" a děti jim pak za to jednou budou vděční jako jsem já. Ale - jako psali jiní - take moje vzpomínky jsou bez ladu a skladu, neuměla bych je sepsat takhle hezky jako jsi to Jenny udělala ty. Opravdu se to krásně čte, byla jsi obklopena skvělou milující rodinou. Zaujak mě výraz, že jsi se u stolu "nadavovala". Samo jsem pochopila, ale já znám "davit se", ten tvůj výraz je pro mě nový. No a vidíš, jak to píšu, tak se mi připomnělo něco jiného s jídlem. Když byla moje neteřka malá, tak odmítala jíst cokoliv s kmínem - říkala, že nechce "v jídle mravence" :) Těším se na další díly a fotky, doufám, že obého bude hodně. |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 20:10Re: Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek Hihi, mravenci v jídle. Já mám kmín ráda ale nesnáším od mala kmínovou polévku, jinak sypu na masíčko v pohodě. Milá Maričko, jsem ráda, že se Ti vzpomínání líbí, určitě kdyby si sedla k PC a vzpomínala,tak by se myšlenky jistě pěkně utřídili a rozlišili, intuitivně jsou ty vzpomínky určitě Tvoje ale i ty zasuté třeba i rodičů , jsou důležité, jinak bychom ani nevěděli odkud jsme přišli a kdo jsme. Dobové fotografie mám také moc ráda. |
|
T. Zana 8.1.2015 20:21Re: Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek No jo, dobové fotografie... někde mám fotoalbum z dětství a mládí mojí babičky. Úžasná věc. Pamatuju, jak mi v něm ukazovala... jenže není popsané. Takže dneska s vypětím všech sil poznám právě jen babičku, zbytek jde úplně mimo :-( Popisování fotek je úžasná věc! |
|
|
M. Crossette 8.1.2015 20:39Re: Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek Ano Zano, fotky by se měly popisovat (také jsem poctivě popisovala papírové fotky jen prvních pár let). Ono to pak dopadne, tak jak jsem jednou četla. Paní natěšená, že nasal založenou fotku z mládí, ale nikoho už nepoznávala. Ale pamatovala si, že je měla ve zvyku popisovat, tak ji otočila a tam stálo "my všechny čtyři v ten slavný den v říjnu" :)) |
|
Z. Dalmi 8.1.2015 20:18Re: Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek U nás se taky říká "nadavovat se". |
|
|
T. Zana 8.1.2015 20:22Re: Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek Tak já se řadím k těm, co to neznali (i když význam odhadnu ;-) |
|
|
Z. Yga 8.1.2015 21:52Re: Hurá, Jenny dodala další díl vzpomínek U nás se "navaluje". |
|
A. Lex 8.1.2015 19:08Milá Jenny, Ty Tvoje vzpomínky by měly být vydány knižně! I já jsem jako malá měla asi dva roky pudlíka, Ritu, než ji mí rodiče dali pryč, (dnes, s odstupem 55 let se domnívám, že jim vadilo její hárání). Vozívala jsem ji v kočárku pro panenky, navlečenou do mých miminkovských dupaček. Ona kupodivu držela a nakonec v kočárku i ráda spávala. Scénka s kohouty, musela být nezapomenutelná. Kdysi takhle usekl kohoutovi hlavu sousedovic kluk, ale to bylo venku, tak vím, jak tahle nervová činnost vypadá. Také jsem znala neprovdanou sestru maminky mé kamarádky, také hrála na klavír a dávala hodiny a učila jazyky. Asi to byl tenkrát takový zvyk u "starých panen". |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 19:47Re: Milá Jenny, tenkrát to bylo milá Alex nějak tak, že se dokonce učitelky vdávat nesměly, takže pokud nějáká z osvícených dam chtěla učit a měla to jako poslání, bývaly svobodné.Až do 60. let 19 století jim nebylo dopřáno se vdávat zákonem a všechny ty dámy věnující se i soukromému školství byly průkopnice vzdělávání žen. Moc zajímavě i tom píše např. tato žena : http://is.muni.cz/th/350163/ff_b/Bakalarska_prace_Lucie_Blazkova.pdf is.muni.cz |
|
Z. Matylda 8.1.2015 15:12Tentokrát jsem zcela fascinována tetičkou a babičkou. Dnes by to byly dámy jako z jiného světa, odvykli jsme dobrům mravům a hezkým drobnostem v životě (viz to stolování), jo jo. Jo a holoubatama mě cpali taky a nemůžu říct, že by mi to nějak chutnalo. Když se to oškubalo, tak se tomu musely opálit takové ty chloupky, co na kůži zbyly- a na ten smrad se zapomenout nedá. Babička je opalovala nad šporákem a vždycky jsme měla pocit, že smrad zůstal ještě dlouho poté, co byly z holoubat už jen kosti. Měla jsem jaterní dietu po těžké mononukleóze, tak mi cpali ty hrozný ptáky, ale fakt mi to nechutnalo... |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 15:29Re: Tentokrát jsem Matyldo! Tys tomu nasadila korunu! Úplně si mi tem smrad vyjevil,až jsem si z toho říhla. Fakt. Máš pravdu. Hrozný ptákové, vrkůů. |
|
|
Z. Yga 8.1.2015 16:47Re: Tentokrát jsem No jo, ale my opalovali i kačeny - většinou teda ne nad športheltem, ale na dvoře nad věchtem slámy - to se ten pernatec (podotýkám, že už mrtvý, oškubaný z peří a vykochaný) chytl za hlavu a běháky a nad tím "slaměným" ohněm se fortelně nadhazoval a otáčel, aby se těch chloupků zbavil - a muselo se to rychle, protože věchet slámy shoří hodně rychle. A jelikož naše kačeny byly sakra těžké (maminka úlítávala na výkrmu mastodontů), tak jedna měla co dělat, aby toho ptáka udržela. |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 17:38Re: Tentokrát jsem Dnes bych docela ráda škubala domácí kačenu. Škubu ale jen divoké, co nešťastně vyhrajeme třeba v tombole, to je danajský dar.Umím je však dobře připravit, no jo, žeru je. Ale vypracovala jsem rodinou strategii,páč jsem alergik, škube zavřen v koupelně přednosta .:)) Letos poprvé nemáme protože je myslivci nestříleli. Jejich výroba je prý drahá( malé house 55Kč),že se to prý nevyplatí. Jsem tomu ráda a chodíme je tedy, ty co zůstaly, krmit. |
|
|
Z. Lika 8.1.2015 18:31Re: Tentokrát jsem U nás se opalovaly slepice nebo jiná pernatá nad rudým právem - šly z něho udělat nejdelší roury. |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 20:40Re: Tentokrát jsem Ano, ano, Rudé právo mělo mnoho využití :)). |
|
|
Z. Yga 8.1.2015 21:54Re: Tentokrát jsem Chichi - Rudé právo byly super noviny ... jak se těmi plachtami čistila okna, to Lidovky nedokázaly, o Zemědělkách nemluvě (:o))) |
|
H. Williamson 8.1.2015 14:55Jenny To se tak dobre cte. Jak rekla nize Vave: drobne dulezitosti. Taky se jimi v soucasne dobe zabyvam - treba stary kuchynsky hrnec a naraz jako by se otevrel stav a vzpominky plavou ven. Mam to stesti, ze u nas v rodine, jak na mamine, tak na tatove strane, se udrzuje oralni historie. ja z toho mam za posledni leta dost v pocitaci, a hodne si pamatuju sama. Ted to jenom sepsat do nejake ucelene podoby. Ale pracuje SE na tom. Akorat, ze to SE je nejak pomale. Jo, a jak jsem cetla Jenny, tak jsem si vzpomnela, ze sousedi u nas na vesici meli slepice a videla jsem jako dite male, jak jedna bez hlavy jeste poletovala dvorem. Od te doby jsem dost dlouho odmitala kureci maso. |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 15:31Re: Jenny No a přesně tak poletovali ti kohouti, Sodoma a Gomora,tak jsem raději napsala , že byli nervní. :))) Hano a jak je po zákroku, jde to ? Drže se děvče. |
|
|
H. Williamson 8.1.2015 16:39Re: Jenny Ale jde to, mam asi 4 stehy na dasni, protoze z venku odkryval koreny. Jsem tak trochu mimo, ale jdu vecer na naves do hospody se synovcem probrat rodinne zalezitosti. |
|
Z. Vave 8.1.2015 17:03Re: Jenny Jsem moc ráda, Hanko, že to máš za sebou a že je (přiměřeně) dobře. Ani jsem nestačila napsat, že držím palce, ale myslela jsem na Tebe. <3 |
|
Š. Matyášová 8.1.2015 14:16jenny, čte se mi to stejně dobře jako Otec Kondelík a Kája Mařík.....tak koukej psát dál .... |
|
|
Z. Jenny 8.1.2015 15:26Re: jenny, Jééé, ha ! moje oblíbená četba a pozapomenutá. :)) |
|
|
O. Joklová 8.1.2015 13:08ach, Jenny proč to vždycky "v nejlepším" skončí???? já su tak napnutá jako špagát a najednou - konec :-(((((((( jinak se připojím k zaně - jak to tak čtu, snažila jsem se zavzpomínat taky, ale moc mě toho nenapadá.... je pravda, že třeba nad fotkami se člověku asi nějaké vzpomínky vybaví, ale můj mozek na baterky je v tomto i jiném vzpomínání velice málo platný ubezdušená zvěř - taky s tím mám trochu dilema... dokonce "mláděcí" maso už jíst nedokážu (i když, je rozdíl od dospělého kusu? no, pro mne asi je)... taky už mi nedělá dobře králík, pokud by mi byl nabízen, asi bych se tomu pokusila vyhnout - příliš mi stažený připomíná jedno jiné zvířátko... vlastně jak to trefně pojmenovala dcera - jsem v nějaké fázi, kterou by šlo nazvat asi pokrytectvím, kdy zvířata miluju, ale přesto je konzumuju... a musím se přiznat, že maso v obchodě se mi vlastně se zvířaty vůbec nespojuje, holt městské dítě... nějak to vnímám jako takové červené, růžové apod. věci, nemůžu za to Jenny, piš, piš dál, a pro sebe si přeju, aby to mělo ještě mooooooc pokračování... děkuji ti!!!! |
