3.5.2024 | Svátek má Alexej


Diskuse k článku

VÝCHOVA A VÝCVIK: O soužití koček a psů

Hezký dobrý den, jmenuji se Věra Brunclíková a mým povoláním a koníčkem současně je kynologie. Profesně se zabývám výcvikem a výchovou psů všech plemen a snažím se pomáhat lidem, kteří mají psa a potřebují radu či pomoc.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vakandi 27.7.2006 10:10

Re: Dotaz

Nejsem žádný extra chovatel, ale z vlastní zkušenosti vím, že mimčo a pes je bezva spojení. Bude záležet na tom, kde bydlíte, domek či panelákový byt, kvůli venčení štěňátka. Se štěnětem jsem chodila každé 3-4 hoďky a tak nechávat mimčo samotné, když bydlíte v paneláku není zrovna to pravé ořechové, v domku to je něco inšího,když je fofr, psíka lupnete na zahradu a pohoda....ale pokud má manžel dostatek času, tak problém nevidím...záleží na mnoha aspektech....Měla jsem první dceru a když jí byly 2 roky, tak jsem dostala NO a bydlíme v bytovce a ok...:-)  Kačko držím palečky ;-) ať to v pohodě zvládnete.

Vakandi 27.7.2006 12:26

Re: Re: Dotaz

Doufám, že jste pochopili, že nemyslím psa cpát jen na zahradu, ale dát ho tam v sitacích, kdy je to napnuté např. pes se vyspal potřebuje hned ven a mimi se taky vyspalo a pravě ho přebaluju....nebo tak něco...jinak jsem pro venčení venku a to několikrát denně.... ;-)

tosca 27.7.2006 13:10

Re: Re: Re: Dotaz

Hehe, snad nereaguješ na moji poznámku o psovi na zahradě? ;-D

To co jsem psala v příspěvku já, to je "citace" z jiného diskuzního fóra. Ti lidé chtěli vážně psa s tím, že přece mají zahradu, tak bude tam. Tečka. Nic víc. Venčít? Proč? Má zahradu. Výchova? Cooo? Vždyť bude na zahradě.... Ještě že netvrdili, že ho není třeba krmit, že si přece na zahradě něco najde :-/

Vakandi 27.7.2006 13:36

Re: Re: Re: Re: Dotaz

Ne tak docela ;-) i když jsem měla pocit, že to "ostatním" musím objasnit co jsem tím myslela :-D Vím, že Ty mne znáš a víš, jak zviřátka u nás žijí.....

Vakandi 27.7.2006 13:37

Re: Re: Re: Re: Dotaz

Jsou padlí na hlavu? I když tady, na vesnici, se s podobným názorem taky setkáš :-/

tosca 27.7.2006 10:34

Re: Dotaz

Určitě se najdou vhodnější rádci, ale svůj názor napsat mohu:

Chce manžel opravdu bulteriéra? A ještě jakého, ono je to dost široký pojem :-) Líbí se mu tito psi vzhledově, nebo si zjistil vše o jejich povaze, chování, potřebách a usoudil, že tohle je přesně psí parťák, kterého chce? Pokud je pravdou první část, ať psa nekupuje, pokud druhá, s chutí do kombinace bulík x dítě :-) Můj názor (který tady narazí na odpůrce :-)) - malé dítě bych nenechala samotné s žádným psem! A je mi jedno, jestli to je čivava nebo vlkodav. V případě velkého psa malé dítě = dítě cca do 7 let a samotné = bez AKTIVNÍHO dozoru dospělé osoby, která zná a zvládne psa i dítě. Ale, dítě vyrůstající v rodině, kde je i pes si osvojuje od narození vztah ke zvířatům. Což je výborné pro jeho další život. Nemám zkušenost s malými dětmi, mám zkušenost pouze se psy, ale myslím si, že to bude pro vás náročnější, když budete mít doma psa i dítě. Znamená to oči na šťopkách, kde je pes a kde je dítě. Ale zas to znamená nezapomenutelný pohled na psa, který s "vážnou tváří" hlídá kočárek s dítětem a zářící dětské oči, když se pejsek přijde podívat k postýlce, jestli se to mládě už probudilo :-) Máte oproti mnoha maminám-pejskařkám výhodu, psa chce manžel, takže pes bude jeho, on se mu bude věnovat, on by ho měl cvičit. ...pokračování

tosca 27.7.2006 10:34

Re: Re: Dotaz

...pokračování

Zkusím to shrnout. Pokud manžel chce bulteriéra proto, že se mu líbí povaha tohoto plemene a všichni jste si vědomi toho, že KAŽDÝ pes potřebuje lásku celé "smečky", ale taky práci a výchovu, pak nevidím v kombinaci pes x dítě problém. Pokud je zájem o pejska typu " no máme zahradu, tak může být tam ... a mě se bulíci líbí, vypadají ostře ..." pak radím, psa nepořizovat.

Držíme všechny tlapky, ať máte z mimi jenom radost a ať se rozhodnete s pejskem jakkoliv, aby to bylo rozhodnutí, které přinese do rodiny pohodu a spokojenost na všech stranách.

Vave 27.7.2006 10:40

Re: Re: Re: Dotaz

Souhlasím s toscou. Jen bych ráda připomněla, že bulík je hrozně silný a stabilní pejsek a že pokud ho nezvládnete, tak budete mít problém na vycházkách, protože nejde tlačit kočátek proti tahu bulíka, nebo jiného podobně silného pejska.

Moje dcera bude mít miminko v září a i když spolu nebydlíme, jsme moc zvědaví na soužití mimíse s Ankou.

Káča 27.7.2006 11:32

Re: Re: Re: Re: Dotaz

Děkuji všem za dosavadní rady. Manžel by chtěl pořídit minibulteriera, tak jsem si myslela, že nejprve zajdeme za zkušeným chovatelem, který se zabývá chovem těchto psů, aby nám poradil, resp. popsal život s bulíčkem. Uvidíme jak to dopadne.

JanaBa 27.7.2006 14:27

Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz

Kaco, jestli chovatelem myslite lidi, kteri pestuji zvirata kvuli penezum, tak  bych byla opatrna. Ti Vam namluvi  presne to, co chcete slyset, hlavne kdyz vytahnete penezenku. Cest vyjimkam!

Zkuste radeji nejaky klub, kde si majitele vymenuji zkusenosti. Urcite toho vedi vic a poradi lepe!

marťa 27.7.2006 15:01

Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz

Mám malou poznámku - z opačného břehu a z vlastní zkušenosti: mladá maminka s kočárkem a bulteriérem na volno (a kterého tak úplně nezvládá) potká malé dítě s malým psem, ten začne štěkat na toho velkého; velký pod dojmem ohrožení dítěte v kočárku napadne toho malého (a skoro sežere..) - takže mimo zraněného psa ještě težce vystresované dítě, které mělo od té doby trauma z venčení..... Takže opravdu to chce promyslet ze všech stran.

Pája 27.7.2006 11:43

Re: Re: Re: Re: Dotaz

Pamatuju se,že kdysi v časopisu byl stejný dotaz: bulík a miminko. Odpovídala paní Tichá - hlavní poradce chovu teriérů a celá její odpověd by se dala zhrnout - bulík a miminko - nemohli jste si vybrat lepší plemeno!!Ovšem za předpokladu správné výchovy. Chválila výběr plemene.

Souhlasím s Vave i Toscou, pokud chcete víte proč není důvod pejska nepořizovat.Doufám, že si brzo počteme o příchodu nového přírůstku, i lidského:-)

terra 27.7.2006 16:55

Tosco,

souhlas několikrát podtržený, váš názor u mne na odpor nenaráží. Měl jsem psisko, dobráka, který v životě kousal jen "do buřtů". Byl jen trochu větší... Nikdy nebyl se žádným dítětem, které se pohybovalo u mne v domě, SÁM. Psovi přes veškerou lásku (a znalosti) do hlavy nevidíte, děcku občas taky ne. Navíc člověk nevydrží 24 hodin denně MYSLET jako pes. Věřím tomu, že většina i velice vážných poranění dětí psem nebyla dána zlou vůlí psiska, ale prostě psím (i lidským) omylem. A protože jako majitel za svého psa ručím, nechtěl jsem trávit čas s očima na šťopkách (jistě, pohodlnost...) tak jsem to řešil takhle.  Krásný den, Zvířetníci.:-)

Hanča 27.7.2006 13:39

Re: Dotaz

Naše rodina se rozrostla o bulteriéra v době, kdy její nejmladší člen byl už středoškolák, takže zkušenosti typu bulík versus mimino mě minuly. Krásný článek k tomu je na adrese www.rodina.cz/clanek4857.htm.  Napíšu k bulteriérovi obecně :

1. Není to pes, který by jen ležel na polštáři. Má obrovskou zásobu energie a temperamentu a je potřeba ho patřičně unavit, protože - jak známo - kdo si hraje, nezlobí. Nestačí mu pustit ho na zahradu,je-li tam sám, nudí se. Měl by absolvovat nejméně 2x denně 2 menší a 1 větší vycházku. Asi by mu nestačily jen procházky mírným vycházkovým tempem vedle kočárku, ta jedna větší vycházka by pro něj měla být náročnější. My jsme spolu běhali - úžasně jsem si vylepšila fyzičku a kluci si ho brali ke kolu. A o víkendu půl až celodenní výlet. Skvělé je, když má zájem o aport, resp. když v něm ten zájem probudíte. Dobrá je i přetahovaná, ale chce to siláka, protože bulteriér by neměl vyhrát.

Hanča 27.7.2006 13:52

Re: Re: Dotaz

Pokračování.

2. Bulíkovi je třeba zaměstnat i hlavu a zúžit mu tak prostor pro vymýšlení lumpáren (ty bude vymýšlet stejně) - hrát různé hry, naučit ho povely a průběžně procvičovat. Doporučuji chodit na cvičák. Musíte mít totiž bulíka poslušného, vychovaného a ovladatelného, protože on bude chtít všechno dělat s vámi a nepůjde to mít děťátko v jedné místnosti a pejska v druhé. Na spaní nebo když bude chtít mít svůj klid (ze zkušenosti velmi zřídkakdy !), to ano, ale jinak oddělení od zbytku rodiny nese jako těžkou nespravedlnost.

3. Přestože mám pejska, k miminu bych vybrala spíše fenku, protože jsou jemnější, mírnější a ovladatelnější.

Těším se, že nám napíšete, jak Vaše rozhodnutí dopadlo.

Julie 2.8.2006 13:58

Re: Dotaz

Milá Káčo, mám dvě malinké děti a jedenáctiletou fenku "skorojezevčíka" k tomu, miluju je všechny, ale ráda bych Vám poradila: nejprve si zvykněte na mimčo, až si zvyknete a zaběhnete režim, zkuste přemýšlet o pejskovi. Podzimní plískanice, metry sněhu v zimě, nemoci miminka, únava mamky, chlap do večera v práci a dovádivé štěně k tomu uuuh ;-)klobouk dolů před Vámi!

Pája 27.7.2006 9:35

Naši psi a naše kočky

My jsme přinesli naší Yorince, která byla zvyklá na kočky u koní, kočičku - perskou, asi týden si zvykala kočka na psa a když jsme kotě nesli jako dárek mojí mamince, byly zvířeny na sebe zvyklé.Když jsem se odstěhovala i s Yorčou, tak aby nebyla sama jsme přinesli naši první kočičku Matyldu, chvilku jí trvalo, než pochopila,že tento pejsek není nebezpečný,ale že ležení na jejím krku je báječná věc. S Bertíkem to bylo ještě jednodušší, byl zvyklý na psy a navíc mu Yorča  pustila i mléko, Lotynka byla třešnička na dortu - pohodové kotě - pohodová kočka viz můj článek včera. Takže vím, že k nám může přijít jakýkoliv pes - kočky buďto přijdou domů a pokud si jich pes nevšímá je vše OK a pokud má honící sklony tak utečou a přijdou až je vzduch čistý,ale snažím se domů zvát jen vychované pejskyR^

Vítám rubriku o výchově a výcviku R^Semtam je dobré si vyslechnout více názorů na daný problém;-D

Andula 27.7.2006 9:10

Vítejte na Zvířetníku, paní Věro

To zas měla paní DR skvělý nápad. Těším se na Vaše povídání.

Vave 27.7.2006 10:41

Re: Vítejte na Zvířetníku, paní Věro

Připojuji se ve všem k Andule. :-)

Lenka 27.7.2006 9:07

No jo

Psi a kočky. U nás doma momentálně přesila čtyři na jednoho. Jak jsem se tady minule prsila, jak si na sebe hezky zvykli, jak Míša olizuje koťátka atd...všechno je jinak...koťata najedou po x týdnech olizování dospěla k tomu, že se vlastně toho psa bojí a začala hysterčit, prskat a drápad. Takže zase odděleně..ach jo.

Ale jsou i dobré zprávy..Adélka včera chytla první myš..tedy já si myslela, když jsem jí viděla jak to nese, že je to myš, ale manžel to podle zbytků identifikoval jako krtka. Ale to je jedno, ten lovecký instinkt tady je. A pak že prej kastrované kočky nechytají myši.

Vakandi 27.7.2006 9:22

Re: No jo

To tedy chytají,  ;-) Garf viděl svou první myš když byl po kastraci a bylo mu 15-16 měsíců...přesně věděl co s ní....pak ji odložil vedle misky s vodou...za to Cesar (peršák) s myší žil několik týdnů v dokonalé symbiose............. ;-D

Pája 27.7.2006 11:57

Re: No jo

Ale chytají. Naše kočičí osazenstvo vykastrované loví myšky, ještěrky, krtky, a semtam i ptáčka:-/

Matylda s Bertíkem byli panelákoví a naučili se chytat myšky raz dva na domečku;-D 

Zdena b.p. 27.7.2006 12:08

Re: No jo

I já se připojuji. Mína je kastrovaná, ale hrdý titul "Lovec Pampaliny" jí právem patří.

tosca 27.7.2006 13:15

Re: No jo

Měli jsme kdysi kočku. Byla nekastrovaná a krmená. Sousedé sýčkovali, že když budeme krmit kočku, nebude lovit myši. Kočka neposlouchala sousedy a myši lovila (měla to zděděné po svojí mámě). Sousedé nevěřili vlastním očím. I změnila se doba, přišla osvěta i k nám na vesnici. Kočka šla vykastrovat. I měli jsme kočku kastrovanou ... a krmenou. Sousedé sýčkovali, že kastrovaná kočka nebude chytat myši. Kočka kašlala na sousedy a myši chytala dál. Sousedi zírali. Kočka dožila krásných 13 let. Dnes máme v okolí (u sousedů) cca 10 koček. Kastrované, krmené (osvěta dorazila i na vesnici). Kočky loví myši. Doufám, že nezačnou tvrdit, že kočka přestane lovit myši, když potká kominíka...

Pověry mají úžasnou životnost :-)

Vakandi 27.7.2006 13:41

Re: Re: No jo

Joooj osvěta dorazila i k nám .... představte si, že se sbírají bobky po psech co, se venčí mezi zástavbou R^ ještě pár let zpátky na mne koukali jak na mimozemšťana....

Kardiak 27.7.2006 18:24

Re: Re: Re: No jo

Myslíš,že se tak po dalších dvaceti letech zcivilizujeme?Toho bych se ještě mohl dožít!;-P;-D

MaRi 27.7.2006 9:05

Sžívání psů a koček

- to teď prožíváme a zdá se, že už si spíš užíváme;-) Paní D.R. už o tom asi četla.

Když jsme si přivezli z útulku Punťu a on se trochu rozkoukal, objevila se před ním naše Micinka. Oba se rozběhli do keřů. Punťu jsem přivolala, vyhubovala mu a šla hledat kočku. Povedlo se, Micku jsem pečlivě zkontrolovala a zjistila, že je jenom důkladně oslintaná. Ovšem klidní jsme z toho nebyli, manžel dokonce prohlásil, že kočkožrouta u nás nechce, ale domluvili jsme se, že Punťovi dáme ještě šanci. Během krátké doby to vyřešila Micka, přestěhovala se ke druhým vchodovým dveřím, kam Punťa neměl přístup.

Po čase jsme vzali Punťu na zahradu a kdo tam nebyl: kocour. Cizí. Klidně si seděl a nenechal se rušit dvěma dvounožci a jedním černobílým psem. Punťa na něj nevěřícně hleděl - vypadá to jako kočka, tak proč neutíká? Kroužil v uctivé vzdálenosti kolem kocoura, přibíhal k nám a zase se vracel ke kocourovi. Ten si vystačil ve své "splendid isolation" a Punti si nevšímal. Seděli jsme s manželem na trávě, dusili se smíchem a jen si na ty dva ukazovali. I když je Punťa můj miláček, dost jsem chtěla, aby mu kocour dal přes šňupák, ale nestalo se. Trvalo hodnou chvíli, než se kocour zvedl a důstojně odkráčel. Ukázalo se, že pes není kočkožrout, ale utíká za prchající kočkou.

A dnes? Zejména večer míváme kouzelný pohled na černobílého psa, na kterém odpočívá malé černobílé koťátko.

JanaBa 27.7.2006 10:44

Re: Sžívání psů a koček

Prchajici kocka prestava byt kockou jako takovou a stava se koristi. Instinkt veli psovi -za ni, chytit!!

Nas blbecek retriver (36 kilo) je podrizen nasemu kocourovi (9 kilo), ktery se k nam nastehoval az kdyz pes uz byl v dome. Kocour dal okamzite na vedomi nam vsem, ze ted se to tu trochu zmeni a nebudou kolem toho zadne diskuse. Pes je preventivne fackovan, jsou mu olizovany usi (nema to rad, ale netroufne si ani kniknout) a kdyz je kocour v blizkosti dveri a pes chce projit, ceka, az ho prevedem. Kdyz kocour ji, pes lezi za jeho zady a usluzne ceka, az mu bude dovoleno dolestit misku.

Kdyz Ross vidi Batula venku, nic se nedeje. Kdyby videl na tom samem miste cizi kocku, ktera by se navic pohybovala, okamzite by vystartoval ve snaze korist lapit. Jestli zabit nevim, doufam, ze ne. Tim chci rict, ze kocka doma je holt nutne zlo:-/, kocka venku je koristne.

Rpuť 27.7.2006 9:00

K tomu soužití koček a psů - je paráda, že se tu takové články objevují

člověk toho nikdy neví dost. U nás to většinou bylo  bez problémů, nějak se to tak prolínalo, tu dorazil nový pejsek, tu nová kočanda.

Už jsem to tu psala a stále si myslím, že hlavně platí: Nechat očichat, ale aktivně neseznamovat! Nechat nově příchozího někde stranou a dát mu čas až se přestane bát a bude se chtít seznámit sám. Přišel poslední a tak je na nejnižším stupni smečkového žebříčku a musí vynaložit svou sociální inteligenci, aby se zařadil - což všem zúčastněným jen prospěje.

Zádrhele ovšem mohou nastat i později - Blesk má teď např. vzteka na Lízu, že má koťata a on si je smí půjčit jen vyjímečně. A on by tak chtěl! A tak Lízu prohání. A taky začíná na koťata žárlit, když se s nimi někdo mazlí - což dřív nedělal - inu dospívá a silnávázanost na páníky je pro hovawarty typická - takže taky budeme muset být opatrnější.

Vakandi 27.7.2006 8:51

Pěkné povídání...

....já jsem Čada skoro neuhlídala a Garf málem přišel o hlavinku ( Garf provokoval), ale díkybohu, teď jsou velcí kámoši a spí spolu na jednom pelechu.