27.2.2020 | Svátek má Alexandr



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


AUSTRÁLIE: Vzpomínky starého zbrojnoše - Vánoce v pravěku



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 6, poslední: 25.12.2018 18:10, přehled diskusí

Milé vzpomínky,:
Autor: Z. Jenny Datum: 25.12.2018 18:10

moc ráda vzpomínám! V Brně to bylo podobné jako v mém rodném městě. A představte si, že se u nás dalo úžasně sáňkovat nejen v přilehlé Čekyni(Iva zná) ale i uprostřed města, v jeho historické části. Z Horního náměstí směrem k Bečvě a odvážlivci skákali na saních až na Bečvu, přes odmontované zábradlí,kdy řeka již byla zamrzlá. Ledaskde se dalo i lyžovat. Jasanky byly, jasně,vázání kandahár,samá pérka a pružiny,nebo tzv. patičkové, pro méně zdatné děti. Jednou taky v zimě vezla bábinka mečová mého tatínka a po několika hodně metrech si uvědomila, že sáňky jsou nějaké lehké. Tatínek prý ležel ve fusaku na chodníku o pár metrů vzadu. Mně zase jednou z Čekyně z chaty od známých, vezli rodiče na saních a abych se zahřála dali mi na cestu čaj, bohužel v něm byl rum. Celou cestu jsem vřískala nějaké lidové písně, ještě, že v tu dobu nefungovala sociálka nebo nějaký norský Barnevernet,to by dopadlo! :-)) Jiří, díky, vzpomínám s Vámi.

Moc pěkné vzpomínání.:
Autor: T. Zana Datum: 25.12.2018 16:09

Velmi souzním s myšlenkou, že vánoční cukroví se nesmí jíst před Štědrým dnem. Na to se u nás doma hledělo tak přísně, že mě vlastně nikdy ani nenapadlo, že by to mohlo být jinak :-)

Lyže jasanky měli naši. Já taky začínala na dřevěných - a vlastně jsem se nikdy nedopracovala jiných, protože s Frantou jsem ze začátku nejezdila, on na sjezdování moc není.

Potom s Michalem jsem jezdila na bigfootech, aby nebylo tolik velkých zavazadel. No a pak jsem se na nich rozsekala a přestala jezdit, dodnes je mi to líto, ale prostě jsem se už bála.

U nás sníh nepadal ani náhodou, ale dnes bylo docela příjemně, tak jsme pochodili tady po stráních nad Vltavou. S výjimkou botanické, kudy jsme se vraceli, nebyl nikde ani človíček - fajn to bylo.

Krásné povídání!:
Autor: A. Lex Datum: 25.12.2018 14:43

Já byla tou dobou ještě na houbách, ale i o pár let později jsem se stejnými pocity prožívala jak Mikuláše s čertem a jeho hudrováním, tak Ježíška s cinkáním zvonečku.:-).

Nevím, zda-li je ještě mohutný litinový kříž, na staré silnici u Pohořelic, ale tam jsem se jako dorostenka poprvé od tatínka dověděla o tomhle zběsilém odsunu, a že na něj nejvíce doplatili velmi stáří lidé :-( .

Díky za vzpomínky:
Autor: Z. Lika Datum: 25.12.2018 14:41

Leccos jsem našla podobného a ten "švunk" potěšil :-)

Přeji hezký svátek vánoční!

Jen malá oprava:
Autor: Z. Matylda Datum: 25.12.2018 9:49

"U mrzáčků" je pořád ústav pro postižené, domov pro seniory je kousek nad ním ve starých zahradách, je to mnohem modernější budova než "zámeček". Jezdím sem za babičkou.

hezký den:
Autor: Z. Xerxová Datum: 25.12.2018 6:42

hezký Boží hod vánoční všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Dík za vzpomínky z časů už zapomínaných...

U nás včera byly nakonec bílé Vánoce (i když sněhu byl jen poprašek) a v noci se sypalo víc a tak máme opět kolem sebe čistě bílou krásu. Jdu sypat pipinám - mají velkou spotřebu