13.5.2021 | Svátek má Servác


Diskuse k článku

KONĚ: Zorinka

Já jsem zase posel smutných zpráv. Po Puncovi a Alouškovi Peťu AP opustila i Zorka.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
L. Blaza 28.11.2019 19:56

Je to moc smutné, je mi to líto! ;-( Objímám Tě Ap!

A. Zemanová 28.11.2019 19:40

Je mi to moc líto, Petro. Upřímnou soustrast. V

T. Zana 28.11.2019 12:51

Petro, dík že jsi nám dala vědět. Moc na Ap myslím.

Zorinka ta léta u ní prožila spokojeně, byla milovaná a opečovávaná.

Z. Lika 28.11.2019 11:37

Milá AP, ani nedokážu říct, jak nesmírně jsem Ti vděčná za takovou péči o koně. A všem dobrým chovatelům nebo prostě pečovatelům, co mají koně pro radost a dokážou se o ně opravdu dobře postarat. Nedokážu se dívat na filmy o koních, natož na zprávy o některých "chovatelích", leda když jsou ty zprávy o sjednání účinné nápravy. Zorinka umřela, ale u AP měla hezký život až do konce. A věřím, že i ten konec byl díky AP dobrý, jak jen mohl být. Moc děkuju, AP.V

E. Šusová 28.11.2019 11:46

Byl. Peťa byla se Zorkou od prvního momentu, kdy se ji večer udělalo zle, byla tam s ní celou noc, poté co přijel veterinář. Druhý den odpolko to vypadalo nadějně, to jsme i spolu mluvily, měla jsem radost, že se Zorča postavila, dala si banán, co jí Peťa nabídla, opírala si o ni hlavu a pak asi o dvě hodiny později - asi srdíčko nevydrželo.V Kdyby byli fšicí takoví jako Peťa, bylo by zvířatům na světě hej.

M. Crossette 28.11.2019 18:00

Přilípnu se sem, protože jsem si dojatě přečetla Petřin popis Zorinčina klidného odchodu. Tedy četla jsem ho skrz slzy, protože byl tolik podobný odchodu naší Trixie a vím (nejen já) jak to bolí. Ap si jistě také, přes všechnu bolest co prožívá, lepší smrt pro starušku Zorinku nemohla přát. Se Zorinkou (a pak Puclíkem) prožila krásná, dlouhá léta, pamatuji se na její hezké články, jak si sama a pak později s maminkou obě užívaly „života s koňmi“ (v sedle i na holém koňském hřbetě). Takové vzpomínky neblednou. Ap je mi velice líto a Zorinka se už jistě sešla s Puclíkem a dál spolu radostně běhají až jim hřívy vlají. Páni, 28 let V Starat se o koně je určitě po všech stránkách náročnější než u kočky nebo psa. Takže se přidám i k Lice. Je tak snadné propadnout kouzlu koně a než si jeho „unáhlený“ majitel uvědomí, kolik péče (prostoru a času) takové zvíře potřebuje a že to nezvládá, zvíře mezitím trpí. Ap si Zorinkou splnila sen, ale zůstala svému snu celá léta věrná, obětovala mu vše. O svého koně se zodpovědně starala, aby Zorinka i Puclík prožili nejen plnohodnotný život plný lásky, ale i klidné a spokojené stáří.V

E. Šusová 29.11.2019 7:32

Ano Maričko, máš svato pravdu. Peťa zůstala svému snu věrná celý ty roky a "obětovala" - dá-li se to v tom správným smyslu vůbec použít to slovo?? - spoustu svého času a dělala pro ně pro oba hodně, hodně moc. Nebyli to pro ni "jen" koně, byli to vždycky parťáci a kámoši. A oni to dobře věděli. Zorča odešla nečekaně a dřív, než si Peťa myslela, ale byl to pro Zorinku ten nejlepší způsob, jak za Duhu přejít. Tak ať se jí tam dobře běhá a moc Punce nezlobí V

Z. Yga 28.11.2019 9:55

Milá Zorinko - za Duhovým mostem stále zelenou trávu, čistou vodu, slunko tak akorát a planinu na běhání a Puncíka po boku... V

Milá Ap - tolik společných let a jak rychle uběhly. Je mi to moc moc líto, ale vím, že pro své koníky jsi byla dobrá víla. Na dálku tě pevně objímám.

Náš rodinný koník je zatím fit, je strašně rozmazlený a za kus žvace by šel kraj světa. Pravda, už se mu závodní kariéra krátí, ale ještě pár roků na dráze má snad před sebou - jenom z krátkých tratí už přejde na ty delší. A až ho to přestane bavit, tak výběh a vyjížďky do lesa - a se mnou ještě ty pěší vycházky ;-). Tak doufám, že ještě těch dvacet roků...

D. Ruščáková 28.11.2019 10:18

Dnes se přidám pod Ygu, neřekla bych to lépe - jen toho vlastního koně nemám :) Milá Ap, pod tvojí péčí a s tvojí láskou živí tvorové radostně prospívají, tak dlouho, jak jen mohou, a to je také dar. Nesmrtelnost však prostě neexistuje (naštěstí).

Objímám tě... musí to být velké prázdno, po takové kobylce. V

Z. Jenny 28.11.2019 10:59

S dovolením se také přidám, více se snad nedá říct. Jen se rozloučit a vzkázat ať se nebojí,my jednou přijdeme a zase budeme spolu. V

E. Šusová 28.11.2019 11:47

Jo, Yga to napsala moc hezky. Díky všem za Peťu, ona nemá přístup na net a teď už ani přístup na Zvíř, co se to několikrát pozměnilo. Tak jsem taková její tisková mluvčí.

Š. Matyášová 28.11.2019 8:56

Samý odchody a rok ještě neskončil..Zorinko, širé zelené pláně, křišťálově čistou vodu a vítr v hřívě a poslušný nohy Ti přeju...tam za Duhovým mostem...

Z. Lika 28.11.2019 11:38

Čím víc lidí a zvířat známe, tím víc odchodů...

E. Zvolánková 28.11.2019 8:48

To je smutná zpráva. I když jsem Zorinku neznala, vím dobře, že kůň umí být úžasný přítel a parťák. Odmala jsem sledovala koně Myšáka, který se narodil na statku mé tety. Byli jsme kamarádi, ačkoli jsem na něm nikdy nejezdila. Vždycky mě ale radostně vítal, když jsem přijela na prázdniny. Zemřel loni ve věku 34 let. V sobě mel krev hucula, trakena a araba. Když byla teta nucena prodat zvířectvo, neb na vše zůstala sama, nemohla si nechat už ani Myšáka. Ten se proto přestěhoval k jejímu bratranci, kde se měl také dobře a kde i dožil. Já ho neviděla přes 10 let, ale i tak mě zpráva o jeho odchodu zabolela...byl to můj kamarád...

Takže smutek dvouhohé parťačky Zorinky chápu a soucítím.

A. Lex 28.11.2019 7:23

Milá Ap, ani nevíš jak často jsem na Tebe a Tvoje zvířata myslela. Zorinka se dožila díky Tvé péči krásného koňského věku, ale tím hůře to snášíš Ty. Moc dobře to vím a moc se Tebou soucítím.

Z. Xerxová 28.11.2019 6:06

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Achjo, už je zase dvojka koňských kamarádů pohromadě. Ap, je mi to líto...